Jaruš7
přečtené 1491
Co Vy na to, pane Šmoldasi?
2011,
Ivo Šmoldas
Perfektní , český jazyk ožívá, okouzluje a podmaňuje si naše české EGO, díky Vám. Díky.
Dívka v pavoučí síti
2015,
David Lagercrantz
Perfektní , závislost je na světě, podlehnout je tak snadné, stačí se začíst jen do první stránky a už v tom jedete, vysvobodit vás může jen další díl, nebo jiný příběh. Kondolence a díky za pokračování.... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Senzace - a na MP3 zážitek vylepšený, Filmová postava Lisbet ji vyladila coby pankerku bravurně, skvělé, novináře M. hraje Daniel Craig - obsazení nemohlo být lepší.... celý text
Nové povídky
2011,
Zdeněk Svěrák
Z Klubu Českých Vlastenců - Zpráva pro cizince - Takto , a jenom takhle, jde u nás život.
Královna Margot
1976,
Alexandre Dumas, st.
Kniha - vyprávění je v Dumasově stylu prostě okouzlující. Intriky na královském dvoře, náboženské konflikty s masakrem, smlouvy a zrady v politice panování a lásky hry šálivé jsou navýsost vybarveny s francouzským šarmem, elegance, galantnost, hrdost a důraz na čest a ostrovtip je to, co autor uvádí jako základ francouzské přirozenosti, a tím jsou jeho hrdinové prostě dokonalí. Načtená fajnovost.... celý text
Hrabě Monte Cristo (komplet, třísvazkové vydání)
1975,
Alexandre Dumas, st.
Brilantní klasika světového formátu s vzorem typicky francouzského šarmu z dob kdy i msta byla činem navýsost excelentním. I já jsem byla na ostrově Iff a nezapomenutelný zážitek si dodnes promítám ve vzpomínkách. Tu pevnost - vězení, točité vnitřní schodiště po obvodu zdí o tloušťce až jeden metr, okýnka asi 17x 45 cm kde ruka nedosáhla z důvodu tloušťky až ven, ty nízké dřevěné dveře do cel silné tak 8 cm, pobité a plné starých rýh a ožehnutých od loučí, ty kamenné cely s neskutečným počtem čar _ zápisu doby pobytu, počítajících se na mnoho let. Jen jedna byla pro šlechtu, zde byl strop vyšší, byl zde i krb a z kamene lavice a koryto, očazený strop. Ve dveřích jen malé zavírací okýnka pro podání misky s jídlem a na vodu, takže stálá tma až na ten mrňavý průzor, kterým ve správným úhlu byli vidět na jeden jediný úzký kousek kostela z Marseille. Neodolala jsem a osahávala jsem ty hrubé zdí se vzkazy a vrypy nešťastníků, kdy jim byl jen zvuk hukotu moře ,kroky žalářníka a zvony ze vzdáleného kostela z pevniny rozptýlením v trudné samotě. Jak milovaný musel být pan Dumas, když mu jeho romány vycházely po částech na pokračování. To stupňující se vzrušení, ta nedočkavost pro další dobrodružství. Je to výpověď své doby a my i dnes jsme jí okouzleni.... celý text
