jindrich7442 přečtené 308
Červený pavilon
2004,
Robert van Gulik
Na příbězích soudce Ti mě fascinuje jednoduchost a příběhová strohost, obsáhlé popisy, jednoznačné konverzace, složité rozplétání - v závěru - jednoduché zápletky a šetřící se odhalení pointy na poslední stránky příběhu.... celý text
Zapomenutý pokoj
2015,
Lincoln Child
Tak jsem opět vyzkoušel sáhnout naprosto mimo svůj běžný žánr. Byl jsem celkem příjemně překvapený a celkem i spokojený. Ve srovnání s Jamesem Rollinsem je to slabší odvar. Trochu mě rezonovala příběhová část, s 98 letým žijícím vědcem, který již v roce 1935 pracoval na domělém projektu. V té době mu tedy muselo být 20let (hurikán Barbara - 2013) a nemyslím si, že by dvacetiletý člověk mohl mít již hotový doktorát a být považován za vědeckou špičku. Závěrem jen podotknout, že i přes to se dalším autorovým knihám bránit nebudu.... celý text
Skalní hrady v Českém Švýcarsku
1978,
František Němeček
Úžasná kniha mi přišla pod ruku náhodou při úklidu starších titulů v knihovně. Vzhledem k tomu, že v kraji o kterém je zde pojednáváno žiji a znám všechny skalní hrady, a vzhledem k mému zájmu o historii jsem pouze hltal jednotlivé řádky a žasnul nad informacemi, které jsou zde autory shrnuty již v době vydání (1977). Nad fotografiemi se člověk dnes již pouze rozplývá, neboť spousta zachycených pohledů je dnes z důvodů vzrostlých stromů značně omezena. Děkuji za rozšíření obzorů, knihu sháním do soukromé knihovny!... celý text
Soudce Ti v akci
1995,
Robert van Gulik
Perfektní oddechové čtení. Na krátké příběhy se snáze hledá chvilka ke čtení a navíc neubírá příběhům na kvalitě. S přihlédnutím k době, ve které byli tyto příběhy psané, nezůstává mi než další obdiv. Mohu říci, že se Robert van Gulik zapsal mezi autory, které si s chutí rád opět přečtu.... celý text
Král bez přílby
1988,
Oldřich Daněk
Úžasný styl, květnaté popisy, obsáhlé konverzace. Ze stylistického hlediska nemohu vytknout vůbec nic. Dokonce i neustálé časové přesuny dodávají příběhu ten správný "šmak". Velice fascinující, jak autor nahlíží na jednotlivé postavy poněkud "jinak". Pro většinu romanopisců byl Záviš z Falkenštejna postavou "zápornou". Pan Daněk je prvním autorem, který tehdejší dobu vnímá trochu jinak, a to se mi líbilo. Bohužel jsem trochu pedant na detajly a historická fakta. Ačkoliv se v Doslovu autor omlouvá za historické nepřesnosti, nemohu si ušetřit poznámku k Čeňkovi z Vartenberka, který se do historie zapsal až o více než sto let později. Výraznou odchylkou, který příliš nesouvisí s historickým faktem je vyhořelý Pražský hrad. I po příběhové zmínce o jeho vyhoření se mnozí stále vydávají na Pražský hrad, nebo z Pražského hradu vydávají do města, na Zbraslav, nebo do vojenského ležení před Kolínem... Trochu mě mrzí absence opavského vévody Mikuláše, respektive její okrajová "role". Dle mého názoru měla tato osoba mnohem vetší vliv a místo u dvora svého, byť nevlastního, bratra takřka jisté. Ovšem, jak p. Daněk přiznává, toto je jeho představa. A já dodávám, krásná, příjemně čtivá a jež Vás donutí přemýšlet nad některými historickými souvislostmi trochu jinak.... celý text
Smrt si jde pro slavné
2008,
Jan Bauer
Ač musím opět z kraje přiznat, že jsem si z knihy vyzobal pouze kapitoly týkající se - pro mě - osob zajímavých. Bauerovi knihy jsou nejen plné zajímavostí, ale také velice čtivé. Opět jsem zde nalezl spoustu novinek a opět jsem se přesvědčil, že Bauera stojí za to číst, ať v podobě naučné literatury, nebo románů.... celý text
Nejkrásnější české pověsti
2008,
Břetislav Nikl
Bohužel jsem dlouho nenarazil na knihu, která by mě tak zklamala a ani vlastně nevím, zda jsem někdy litoval nákupu v levných knihách, neboť minimálně kvalita knihy odpovídá ceně. Tato kniha je asi první případ, kde mě mrzí, že jsem si knihu vůbec koupil. Nutno také přiznat, že jsem knihu vlastně ani nedočetl. Mé utrpení trvalo do zhruba 110 stránky a nemám již chuť ani sílu pokračovat. Možná se k ní ve slabé chvilce vrátím a dočtu, ale ... Chvílemi se kniha tváří jako, když pověsti a příběhy vypráví. Chvílemi zase když vypráví o těch pověstech. Nezajímavé a nepoutavé. Dle mého na pultech knihkupectví žádané jen proto, že jsou jaksi "in" Staré pověsti české. Smutno je mi z pomyšlení, že se Jirásek s Vančurou zřejmě obracejí v hrobě...... celý text
Podivné konce českých panovnic
2002,
Jan Bauer
Velice poutavé čtení plné zajímavých informací, odkazů a citací.
Tygr loví v noci / Gibon přichází zrána
1994,
Robert van Gulik
Van Gulika a jeho soudce Ti znám především z odkazu p. Vondružky, který se několikrát odkazoval na inspiraci v těchto historických detektivkách. Náhodou mi tato kniha přišla v knihovně pod ruku. A jsem rád, že jsem se k ní odhodlal.... celý text
100 příběhů lásky a nelásky v českých dějinách
2014,
Jindřich Francek
Úžasná kniha, musím ihned na začátku přiznat, že jsem ji nečetl celou, nýbrž pouze první dvě "kapitoly". Vzhledem k mé zálibě o historii šlo tedy především o příběhy středověké a raně novověké. Biografie spisovatelů a herců mě příliš neoslovuje, tudíž jsem tyto zkrátka vynechal. I tak se mi podařilo knihu pročíst za necelé 4 hodiny. Jasné a stručné informace k dobovým poměrům a k pochopení situace, tudíž vhodné i (možná především) pro ne-příliš zasvěcené do propletenců šlechtických rodových poměrů. Na stranu druhou by se jistě dalo k jednotlivým osobnostem říci více zajímavého. Za mě: více než 100 stran "Novověkých příběhů" by se dalo využít lépe - tedy ve prospěch předcházejících kapitol.... celý text
Zprávy o nemocech mocných
1989,
Ivan Lesný
Geniální kniha, na kterou jsem narazil čirou náhodou v knihovně. Po dlouhé době se mi podařilo knihu přečíst takřka jedním dechem. V některých úsecích mě překvapilo, že autor již v době vydání (1989) pracuje s mnohými fakty a závěry, které mi byly v hodinách a učebnicích dějepisu při mé povinné školní docházce upírány neboť byli ještě "neznámé". Proč jsme v dějepisných učebnicích (byli) vedeni k tomu, jaký byl Claudius ochrnutý idiot, Boleslav I. neznaboh a hajzl (jen proto, že zabil slabošského bratra, který lezl němcům da zadku), Václav IV. neschopný alkoholik, nebo že Rudolf II. byl osvícenecký mecenáš umění a vědy (což sice byl, ale že to byl maniodepresivní psychotik z incestní famílie, kde ve čtyřech generacích nelze najít zdravého jedince už nikdo neříká). Jak daleko jsme tedy v našem školství od pravdy, když si vzpomeneme na citát "Kdo neumí, učí."... celý text
Aréna
2017,
Simon Scarrow
Značně mi po dílu Invictus zlepšila náladu.Některé střípky mi trochu rezonovali v návaznosti na příběhy Catona, ale to může být zdání, přecejen už je to nějaký pátek, co jsem četl první díly série. Jediné mínus knihy je, že jsem se nemohl zbavit dojmu strojenosti příběhu. V některých situacích (především těch, které se týkají intrikaření) jsem se zkrátka nemohl příběhu plně uvěřit i přes velice pěčlivě popisované souboje.... celý text
Invictus
2017,
Simon Scarrow
Zdá se mi, že příběh přestává mít šmrnc. Zřejmě by bylo na čase nechat Macrona a Catona jejich osudu a raději se pustit do něčeho nového. Příběh zdlouhavý, spousta nepodstatných detajlů. Nerozumím obratu ve vztahu hlavních postav. Proč se z Julie stala zlatokopka a děvka? Stále jsem doufal, že se jedná o nějakou z intrik a způsob jak Catovi víc ublížit. Závěr hodnotím jako katastrofální, neboť 320 stran věnovaných nepodstatným detajlům ukončit spláchnutím tisícového vojska rebelů na dvou stránkách já laciné. Čeká mě Aréna, která vznikala v době jako 9. díl "Gladiátor" - což nebude náhoda a doufám, že to bude záruka kvalitnějšího čtení - a příběhově se váže na Macronovu minulost, než poznal Catona. Doufám že mi napraví chuť.... celý text
Ocelové město
1989,
Jules Verne
Nevím zda za to mohla kniha samotná, nebo mé povinnosti a aktivity okolo, ale po dlouhé době jsem měl problém se ke knize dostat/přinutit. Samotné čtení pro mě bylo i přes květnaté příměry nezáživné, bez napětí a emocí. Ač myslím, že je to samotným příběhem ,asi se teď k další Vernerovce budu přemlouvat.... celý text
Fantom hlubin
2009,
James Rollins (p)
Ani si nepamatuju, z které knihy jsem měl naposledy tak rozporuplné dojmy jako z této. Ač byl příběh napínavý, přesto mi místy připadala velice vleklý. Ze situací na dně mořského oceánu mi běhal mráz po zádech. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že tomu příběhu něco scházelo.... celý text
Sedmá pohroma
2017,
James Rollins (p)
Po dlouhé odmlce Rollinsových románů, "trávenou" ve 13. století bylo velice příjemné se vrátit do dob současných a řešení záhad prostřednictvím pestré škály vědeckých oborů a moderních technologií. Čtivé, napínavé jako vše co jsem doposud od Rollinse četl.... celý text
Vzpoura goliardů
2017,
Vlastimil Vondruška
Ve všech knihách ze série "Oldřicha s Chlumu" nalezneme nějaké "ale". Vzpoura goliardů není vyjímkou. Příběhy p. Vondrušky jsou čtivé, napínavé a plné zajímavých (faktických) informací a souvislostí. I přesto bych byl rád, pokud by si příběhy zachovali svou autentičnost prvních dílů tím, že z hlavních postav není potřeba dělat bůh ví co. Jsem ochotný uvěřit celému průběhu pátrání, ale trochu mě nudila (a zklamala) část, kdy "vězněný" Oldřich z Chlumu pouze svými dedukcemi vlastně vraha odhalil, aniž by s kýmkoliv mluvil a jakkoliv pátral, vlastně mu stačilo být jen zavřený v komnatě a přemýšlet... To Ota s Divišem se museli naběhat, aby na něco přišli a případ uzavřeli. Podle mého zbytečně předsunutá dokonalost Oldřicha z Chlumu, kterou již stejně známe z předchozích 21. knižních dílů. Absolutními hrdiny mohli zůstat Ota s Divišem, nebo neměl být Oldřich vězněn. O jednu hvězdu méně, ale to neznamená, že se netěším na "Dračí náhrdelník". :)... celý text
Nitranská brána smrti
2016,
Vlastimil Vondruška
Opět poutavý a čtivý příběh měl díky situaci, v níž se odehrával, skutečně nevšední zápletku. Bohužel jednu věc příběhu vytknout musím. Ještě před polovinou knihy jsem správně předpokládal kdo vrahem je, neboť se velmi okatě vyhýbal Oldřichovým hypotézám, do kterých jsou mnohdy do zblbnutí všichni připomínáni neustále dokola s každou novou informací.... celý text
Ďáblův sluha
2014,
Vlastimil Vondruška
S odstupem času jsem si vzpoměl na jeden fakt, který jsem chtěl do svého hodnocení ještě zahrnout, ale nějak mi to vypadlo. Neskutečně mě zklamalo, že zrovna p. Vondruška do svého příběhu zahrne nesmysl, jako že normané (vikingové) nosili na přilbách rohy. Což je Wagnerova romantická představa, kterou zahrnul do svého Prstenu Nibelungů...... celý text
Eddica Minora
2011,
neznámý - neuveden
Mám tuto knihu již zhruba dva roky, otevřít mě ji donutila vlastně až čtenářská výzva, i když jsem to nechal takřka na poslední chvíli. Proto jsem ji četl více v kvapu než v klidu, jak by si zasloužila. Jednoduché nebylo pročíst se ani úvodem a vzhledem k náročnosti literárního žánru, ani samotnou statí. Každopádně příběhy ve mně opět po dlouhé době probudili zájem k specifickým severským příběhům. Několik podobných žánrů na mě ještě v knihovně čeká.... celý text