Jirkan
přečtené 50
V jedné osobě
2013,
John Irving
S „J. I.“ jsem začal v dost mladém věku. Nechal jsem se zvědavě zlákat románem „Pravidla moštárny“. Následovala kniha „Rok vdovou“, „Čtvrtá ruka“ a potom všechny další, které byly vydány v českém jazyce. Jeho knihy jsou mnohdy plné absurdních postav nebo situací a to mne na tom baví. Často jsem se těmto místům i zasmál. Občas se sexuální menšiny v jeho knihách vyskytují. Z nějakého důvodu jsem si ale myslel (a teď nerozklíčuji proč), že není k tomu tématu nějak více otevřený a to se týká i divadla (ale v některých jeho dílech se objevuje). V tomto směru je potom jeho poslední román překvapující. Jsou zde sexuální menšiny, o kterých se otevřeně hovoří (včetně jejich problémů), je tu plno divadla, dokonce i s obsahovým rozborem v paralele s obsahem přiběhu. Kdo zná Irvingovu tvorbu podrobněji, pak si během čtení určitě vzpomene na některé jeho romány, podobnost zde určitě není náhodná. Pozorný čtenář si jistě všiml, že ve své tvorbě Irving často řeší vztah s otcem a to ať ve smyslu pozitivního vztahu nebo absence otce v životě některé z postav. Přiznávám, že ne všechny jeho romány jsem pobral a dočetl, možná na ně bylo brzo, a proto jsem jim nerozuměl, možná by se vyplatilo se k nim vrátit. „Poslední noc na klikaté řece“ a „V jedné osobě“ jsem si přečetl s velkou chutí.... celý text
Podivný případ se psem
2003,
Mark Haddon
Mám rád náhody, jako bylo náhodné setkání s touto knihou. Hledal jsem vhodnou knihu na cestu na dovolenou. O této knize, která už je u nás několik let, jsem se dozvěděl díky chystané české divadelní premiéře, tak jsem si k ní vyhledal více. Zaujala mne a když jsem ji začal číst... přečetl jsem ji na "jeden zátah". Pokud bych si měl v knihovně knihy srovnat podle oblíbenosti, tato hodně v popředí. Asi to nebude ten kousek, na který bude sedat prach a ještě ji vezmu do rukou... Baví, nutí k zamyšlení...... celý text
