Joges přečtené 886
Osm hor
2017,
Paolo Cognetti
Sotva jsem se prokousal první kapitolou a začetl se, už jsem nedokázal knihu odložit. Osm hor mi vzdáleně připomnělo Gulbranssenovu severskou ságu a mile mě překvapilo. Příběh ze současnosti je vyprávěn s vnitřní naléhavostí a s citem pro detail. Je to sonda do života lidí, kteří si nedokážou život bez hor představit. Je to příběh o odvaze, strádání, samotě i přátelství. Kupodivu mi tu nějaká dějová akce, zvrat či spád ani nechyběly. Je to jen příjemná oddechovka o toulání v srdci hor. Někoho překvapí a obohatí, jiného nechá klidným.... celý text
Není úniku
2018,
Taylor Adams
Taylor Adams byl nepochybně dobrý v kurzech tvůrčího psaní. Kniha se čte dobře, v druhé polovině je velmi napínavá, děj bez zbytečného protahování míří do finále. Ovšem jakého finále. Ne všemu jsem v knize věřil a ne všechno se mi líbilo. Také postavy mi nijak zvlášť nesedly. Je to prostě takový světový bestseller s nepravděpodobnostmi. Daleko víc se mi líbily např. Děti boží s podobným námětem.... celý text
Terror
2007,
Dan Simmons
Více smutný než hororový příběh (jak napsala i PetaZ). Některé jednotlivé části mě svou popisností příliš nenadchly a nezaujaly, říkal jsem si, tohle není zrovna moje parketa, nakonec jsem se ale díky několika zajímavým událostem začetl a celý námět, děj i postavy mi natolik zalezly pod kůži, že Terror z paměti hned tak nevymažu. Po celkovém obdivném pohledu na knihu mi nezbývá nic, než ji zhodnotit plným počtem bodů.... celý text
Prašina
2018,
Vojtěch Matocha
Prašina je velmi napínavá a dobře napsaná kniha. Autorovi nelze upřít bohatou fantazii ani intelekt (studium na Matfyz mluví za vše). Jenom nechápu, proč mnozí čtenáři srovnávají knihu s foglarovkami. Právě námět který kolísá mezi sci-fi a fantasy, mě do kolen nijak nedostal. Prašina je dobře vymyšlené místo, to ano, ale zároveň je fantaskní, liduprázdné a bez života (děj se odehrává asi mezi deseti postavami). Navíc tu děti soupeří s dospělými. Je to prostě takové Verneovo Ocelové město, Město Ember nebo knihy Enid Blyton. Chválím ale originalitu.... celý text
Hastrman
2001,
Miloš Urban
První polovina knihy mě nadchla. Starou dobu můžu, zřídkakdy ujíždím na filmech pro pamětníky a lidové tradice si se zájmem připomínám, proto první část knihy chválím. V druhé části a v druhé polovině knihy přišel náhlý a docela nápaditý obrat. Nejspíš bych se (spoiler) přidal k Dětem vody a spolu s nimi bych skandoval za vodu a ekologii. Zároveň s obratem se dostavilo ale i mírné zklamání a rozčarování. To co autor v první části pracně budoval, v druhé části zbytečně utápí. Hlavní postava se tu stává soudcem, hybatelem opakujících se záležitostí, takže nechuť k vývoji děje se přeci jen dostavila. Samotný závěr a vysvětlení ...jak to bylo dál, reputaci knihy ale zase napravuje, takže s Hastrmanem jsem nakonec docela spokojen.... celý text
Fiorella a záhada mrtvého netopýra
2007,
Vlastimil Vondruška
Fiorella mě nepřestává udivovat. Na její jedinečné, málem neuvěřitelné schopnosti si nejspíš nezvyknu. Zároveň mě překvapuje i Vondruškova nápaditost a fabulace v příběhu a v historických reáliích, takže genialitu hlavní hrdinky přehlížím. Nakonec, ta holka není nijak nesympatická. Celý příběh se mi líbil ...i se slovníčkem pojmů na konci.... celý text
Fiorella a Bratrstvo křišťálu
2006,
Vlastimil Vondruška
Docela velké překvapení. Líbila se mi jednotnost a ucelenost příběhu, dobrý nápad, postavy, vyprávění a gradace děje, detektivní zápletka určená mladšímu čtenáři i dobové reálie. V závěru příběhu Fiorella sice zbytečně ohromuje velkými znalostmi a schopnostmi, vypadá to na malého génia, ale nakonec jsem nad skutečností či spíše fikcí mávl rukou. Je to jediné menší mínus celé knihy.... celý text
Od jara do zimy
2018,
Miloš Anděra
Knihu mohu docela pochválit. Je v ní spousta článků a fotografií, které se věnují ročním obdobím, počasí, pozorování, fauně a floře, prostě celé přírodě v ČR. Opravdu je to pestrá publikace. Holka nebo kluk si v ní počtou, pokud mají o dané téma zájem. Jenom těch slibovaných metodických výprav je žalostně málo. Na každý měsíc připadla pouze jediná dvoustrana. Autor měl podtitul raději nazvat: S přírodopisem do přírody, nebo tak nějak.... celý text
Vermontské psycho
2018,
Jennifer McMahon
Nečekal jsem, že mě Jennifer McMahon bude takhle nudit. Zatímco thriller Zimní lidé jsem zhltl během dvou dnů na jeden zátah, Vermontské psycho se nesnesitelně vleklo. Četl jsem je téměř měsíc. Nemohl jsem se začíst, knihu jsem často odkládal, ztrácel jsem se ve spoustě drobných událostí, rušilo mě časté střídání období a dopisy adresované slavnému filmaři hororů mě vůbec nebavily. Teprve až v poslední třetině knihy se začalo něco odehrávat. To už bylo na mě ale pozdě, to už jsem Vermontské psycho odsoudil na průměr. Nezachránil to ani fakt, že kniha McMahon je odkazem na Psycho Alfréda Hitchcocka. Z celé knihy oceňuji alespoň zajímavý závěr a plynulý styl psaní. Jinak autorka ničím nepřekvapila. Další její knihu si ale nejspíš zase nenechám ujít.... celý text
Mrtvý luh
2016,
Otomar Dvořák
Je vidět, že Otomar Dvořák píše povídky velmi rád a se zájmem je také předkládá čtenáři. Líbil se mi například Mrtvý luh, Špagety a Prokletý lovec. Autor navíc do svých povídek vkládá své badatelské poznatky, takže čtení o to víc baví. Zbývající tvorba této sbírky mě bohužel ale nijak nenadchla a nepřekvapila. I když jde o různé žánry a náměty, reálný základ vycházející ze současnosti stojí na vratkých nohách. Prostě jsem jim nevěřil. Závěrečnou sci-fi povídku jsem ani nedočetl.... celý text
Sestup
2017,
Tim Johnston
Čekal jsem něco úplně jiného. Nakonec to byl takový mix polorománu a polothrilleru. První polovina mě ukrutně nudila, myslel jsem, že knihu odložím. Nechápal jsem, jak může někdo psát o klidném běžném životě, když se ztratila sestra a dcera. Tehdy jsem si v duchu říkal, zlatá Chatrč od Younga. Druhá polovina knihy byla naopak hodně podařená. Nakonec jsem byl rád, že jsem Sestup dočetl do konce. Také musím pochválit dobře napsanou postavu Seana a skutečnost (i když námět kdoví jak neohromil), že autor není žádný béčkový pisálek, který se vyjadřuje primitivním jazykem.... celý text
Kruh
2015,
Bernard Minier
Nešetřím chválou. Oproti prvnímu dílu, který byl znatelnou prvotinou a napodobeninou Purpurových řek, je Kruh propracovanější a vyzrálejší. Prostě pravý mnohovrstevnatý krimithriller. Některé maličkosti a méně uvěřitelné věci bych nejspíš změnil nebo vynechal (např. nabubřelý a nostalgický závěr, Hirtmanovu postavu), v podstatě mě ale případ Martina Servaze zaujal natolik, že jsem 600 stran přelouskal během dvou dnů.... celý text
Morana Mařena
2017,
H:o)nza Vojtko (p)
Jan Vojtko si zafantazíroval, napsal knihu a vytvořil svět plný lidového folklóru, fantasie, mystiky, hororu a bohužel i velké pohádky. Líbilo se mi například, jak zkušeně buduje vztahy dětí jedné party, jak pracuje se staroslovanskými pohanskými motivy, jak graduje pátrání i napětí. Vyprávění občas sklouzlo do nereálných až neuvěřitelných situací, které vyprávění z života jedné vesnice doslova pohřbívají. Nakonec jsem se s mixem různých žánrů ale smířil a Moranu Mařenu docela chválím. Především oceňuji dovedně začleněný lidový folklór, který se prolíná celým příběhem.... celý text
Zmizela v mlze
2017,
Michaela Klevisová
Konec knihy zbytečně překombinovaný a překotný, aby si čtenář v závěru užil ještě něco vzrušujícího děje. Ale jinak nemám co vytknout. Detektivka M. Klevisové je jinak opět výborná. Dokonce lepší, než některé zahraniční kriminálky se stříbrnou či zlatou pečetí na obálce. Byl tu příjemný popis dějů, postav, velmi dobré prostředí, nápaditá zápletka, gradace děje, napětí, trocha mystiky atd. Vůbec jsem se nenudil.... celý text
S elegancí ježka
2008,
Muriel Barbery
Tohle jsem ti milá Barbery moc nevěřil. Dvanáctiletá puberťačka plánuje sebevraždu, přitom si užívá života, s optimismem i pesimismem nazírá na svět a všechno nadšeně komentuje. Prostě takové veselé depresivní čtení. Já vím, autor musí nějak přilákat čtenáře, a taky tu vše směřuje k určitému konci, ale stejně u mě nějaká závěrečná katarze neproběhla. Jinak se mi líbila postava domovnice René, filozofii mezi řádky jsem respektoval a kupodivu jsem si užíval i příjemný plynulý text vyprávění.... celý text
V pasti lží
2018,
B. A. Paris (p)
Ještě lepší než Za zavřenými dveřmi. Začátek je velmi dobře napsaný, hned mě vtáhl do děje. V napětí mě autorka nějakou chvíli udržela, střed knihy se ale vlekl. Bylo to samé fňukání, usuzování, psychické rozpoložení atd. Zkrátka taková uměle natahovaná výplň. Závěr ale opět překvapil. To už byl thriller, jak má být.... celý text
Co by můj syn měl vědět o světě
2017,
Fredrik Backman
Dobře napsané (tj. žádné omílání, Fredrik to s textem umí, jde rovnou na věc). Dále od autora jako vždy nápadité a vtipné. Nepraktické a nepoužitelné rady a postřehy mi tolik nevadily, jsou tu pro zasmání. Jen krátké roztříštěné pohledy na svět bez souvislého příběhu mě už tolik nebraly. Přiznám se, raději jsem zavzpomínal na Oveho a babičku, která se omlouvala.... celý text
Zmizet
2009,
Petra Soukupová
Uf. První dva příběhy jsou výborné. Mají spád, výborný námět, dobré postavy i závěrečnou pointu. Povídky mě moc neberou, ale tyhle mě po několika stranách dostaly. Na malého střihače a nesourodé sourozence hned tak nezapomenu. Třetí příběh už tolik neokouzlil. Občas jsem se ztrácel ve spoustě jmen i událostí.... celý text