Kamba
přečtené 112
Pád do temnot
2014,
Vilma Kadlečková
Nejlepší kniha série. Při druhém poslechu (už mám celou sérii za sebou) musím říct, že toto je nejlepší kniha série. A to ze čtyř důvodů: GASA, Dopis, prohloubení některých postav a málo Aš-šáda. GASA (gerdánská tajná služba) je silná, tajemná, zajímavá. S vlastní agendou, která ani po druhém poslechu není úplně jasná. Vyniká hlavně v kontrastu s nemastnou neslanou pozemskou tajnou službou z dalších dílů. Dopis od Gilese Hildebrandta se krásně rozplétá a zase pomalu zaplétá, dlouho jsem s nim strávil a vracel se i do předchozí knihy, abych si všechno pospojoval, všechny náznaky i ty, které v knihách možná ani nejsou :-D Dále se mi líbí prohlubování tria postav Ëltaühl, Maëwënë a Gilese Hildebrandata. Nic není tak, jak se zdá a to mě baví. No a nakonec docela výrazná absence Aš-šáda, po předchozí knize jsem ho nemohl ani cítit. V podstatě jediný důležitý moment má v závěru a tam dělá všechno, co v kontextu celé série dává dobrý smysl. A taky jsem se těšil na druhý z Lucasových skvělých rozhovorů, tentokrát s Nörhgöwhöekem. Ještě chci vypíchnout dvě věci, ale ty už jsou dosti spoilerové, proto zvažte, jestli chcete pokračovat ve čtení. Některé kroky GASA mi přišly dost nelogické. Pokud věděli, že si Aš-šád hlídá Lucase, proč se ho pokusili unést tak amatérsky? Žádné myceliální clony, žádný Drüein, žádní gleewarini. Proboha proč? Druhý nesmysl pak je práce se zajatým zgenem. Proč s ním neodletěli pryč? místo toho ho nechali pod nosem konzervativní Maëwënë. A co jako čekali? Že jí její víra ho dovolí nezničit? Možná to všechno takhle plánovali, to se už nedovíme, protože GASA úplně nepochopitelně z celé série v podstatě zmizí. Nicméně můj pocit je stále pětihvězdičkový, pořád přemýšlím nad dopisem. Když Lucas vykládal Fioně v předchozí knize její sny, dost nápadně se podobaly obsahu dopisu, jak jej líčí Kamëlëmöernü. Zároveň třetí část snu již Lucas okomentovat už nestačí, takže čtenář přesně neví, co bylo jeho obsahem. Je tedy možné, že Lucas získal celý dopis už tehdy?... celý text
Program apokalypsy
2022,
Vilma Kadlečková
Konečně poslední díl, kdy se všechno završí. Má to docela spád od začátku do konce. Na to, jak je to rozsáhlé dílo, tak závěr byl důstojný, ukončil většinu dějových linek. Nicméně jsem z toho smutný. Celou dobu to k takovému závěru spělo, ale stejně mě to vzalo. Tolik emocí ve mě žádná kniha už dlouho nevzbudila. Vlastně ze všech postav z knihy to dobře dopadlo tak pro šest z nich a ne všem to přeji. Závěr je mlhavý ve smyslu, že nevím, jak to s některými vlastně dopadlo, takže si můžu domyslet, že to dopadlo dobře. Ale celkový dojem to nezachrání.... celý text
Žoldnéři
2006,
Tomáš Bartoš
Takové průměrné military sci-fi. Pořád to vypadá, že se něco děje, ale ono se většinu doby nic neděje. Nepřítel je nezajímavý, spousta věcí těžce uvěřitelných a raději nevysvětlovaných. Závěrečné finále bylo fajn, ale po těch úvodních třech čtvrtinách jsem z toho byl tak vyčerpaný, že jsem to nějak neprožíval.... celý text
Zakázané směry
2022,
Vilma Kadlečková
V každé knize série má Lucas nějaký ikonický rozhovor s nějakou postavou, která mu nastíní své představy a plány a on je během několika vět vyargumentuje a úplně roztrhá. A tady se mi líbil snad asi úplně nejvíc, rozhovor Lucase s třemi vesmírnými pionýry jsem si musel pustit hned třikrát a královsky jsem se bavil :-) Jinak je kniha parádní, směruje to k velkému finále a nemůžu se dočkat, až si pustím poslední díl. Jediná výtka, kterou ke knize mám, je akční scéna asi zprostředka knihy, která končí takovým podivným Deus ex machina.... celý text
Vrstva ticha
2021,
Vilma Kadlečková
Skvělá. Strhující. Fenomenální. Prostě tahle kniha se mi líbila. Konečně zase spolu Lucas a Aš-šád mluví, bavila mě jejich příběhová linka učitele a žáka. Postupně pronikáme do tajů fungování psychotroniky a astrálního světa, a to ne jen během lekce praktikujícího odborníka, ale i při vědeckých pokusech Daniela Byrda a jeho lidí. Dost velký prostor dostává i Aöhrlëmëgerl, který přilétá do sluneční soustavy a pošťouchává dál ostatní figurky ve své partii. Kniha mi přišla akčnější, hodně se toho děje, dojde k několika psychotronickým soubojům a závěrečnou čtvrtinu jsem nemohl přestat. Jo a Paüsuë úplně zmizí z centra dění, což mě taky potěšilo, vůbec mi nechyběla. Jediný mínus, který bych knize vytknul, je strašně nepřirozený, až na sílu do příběhu vtlačený konflikt Aš-šáda a lodí, vůbec mi to do ostatního dění nesedělo.... celý text
Hlasy a hvězdy
2016,
Vilma Kadlečková
Tahle kniha mě z celé série bavila asi nejmíň. Úplně jsou upozaděny některé mé oblíbené postavy (Fiona či Kamëlëmöernü). Místo nich dostanu cynickou a vychlastanou Julii Lothovou nebo nenáviděnou Paüsuë. A to mám pro záporné postavy pochopení, Maëwënë mi sice vadila, ale dokázal jsem ji chápat. Kdežto Paüsuë mi je vyloženě odporná. Zachránit by to mohl děj, ale ten mě taky moc nebere. Ano, kladné body jsou pro vysvětlení motivů a záměrů Aöhrlëmëgerla. Ale jinak mě to vlastně nebralo. Jedna hvězda navíc za závěr. A už rychle zapomenout a letět na šestý díl.... celý text
Vidění
2014,
Vilma Kadlečková
Autorka to pořádně rozjíždí, svět Mycelia mě pohlcuje stále více a více. Už dlouho se mi nestalo, abych si u knihy řekl, že až dokončím sérii, musím ji začít zase znovu, abych si poskládal úplně všechny dílky skládačky, které mi v prvních knihách nemohly být jasné. V první polovině se toho vlastně tak moc zase nestane, takže mají postavy dost prostoru se začít spolu bavit a některé věci si vyjasňovat. Lucas se chová v tomto díle stále hůře, to však více než kompenzují ženské postavy, které dostávají více prostoru než dříve. Nejzábavnější mi rozhodně přijdou další veletoče Fiony, prostě sledovat její trampoty, to je k neuvěření. V druhé půlce se to potom rozjede a musím poslouchat další a další kapitoly, nedá se to zastavit. A závěr, to je jeden velký cliffhanger. No nic, hurá na další díl.... celý text
Ani sami bohové
2014,
Isaac Asimov
Nadčasový román, velice aktuální. Pokud si lidstvo může vybrat mezi snížením životního standardu nyní nebo vlastní totální zkázou v budoucnosti, vybere si zkázu. Dá se s tím bojovat? Na to se snaží dát autor odpověď v této knize.... celý text
Vykoupení Kryštofa Kolumba
2011,
Orson Scott Card
Tohle bude složitý komentář. Příběh knihy se v daleké, nehezké budoucnosti, sledujeme členy vědecké společnosti, která se zabývá sledováním životů lidí z minulosti pomocí speciálních přístrojů. Hlavní postavy se konkrétně zaměřují na nezměrné utrpení původního amerického obyvatelstva, decimovaného evropskými kolonizátory. Za hlavního strůjce tohoto neštěstí považují Kryštofa Kolumba, který svou silou osobnosti dokázal nemožné, dal dohromady výpravu, se kterou přeplul obrovský oceán a nalezl nový kontinent. A vymýšlejí plán, jak běh dějin změnit. Zásadní sci-fi téma sledování a ovlivňování minulosti autor rozebírá do detailu, promyšleně. Nastoluje otázky "Máme právo měnit minulost?" či "Jak si můžeme být jisti, že změníme minulost tak, aby vedla k lepšímu výsledku?". Přichází s odvážnou teorií, kde leží bájná Atlantida či rozvíjí alternativní budoucnosti zaniklých civilizací. Po obsahové stránce je to na pět hvězd. Bohužel má kniha svá negativa: hlavní postavy do děje dostává pomalu a postupně. Nejdříve padesát stránek sledujeme první postavu, kde potká postavu druhou. Pak se tedy věnujeme dvacet stránek čistě této nové postavě, její pozadí, její předchozí výzkum, aniž bychom viděli nějaký průnik s hlavní dějovou línií. Po nějaké době nám autor představí další postavu a zase desítky stran úplně jiného děje. Tempo je velmi pomalé. Nejhorší části pro mě byly pasáže, kdy jsme sledovali život Kryštofa Kolumba. Pro fanoušky této doby to bude jistě skvělé čtení plné působivých detailů, pro mě to však bylo utrpení a často jsem přeskakoval odstavce i strany. Poslední výtku bych měl vůči autorově idealismu. Podle mě je neopodstatněný a některé části příběhu tak pro mě byly nedůvěryhodné. Výsledný dojem je pak rozporuplný: silné a zajímavé pasáže jsou namixované pomalými úseky, dílo jako celek mě nebavilo. Ale některé teorie byly hodně silné a bavilo mě nad nimi přemýšlet. Zvláštní. Jsem si jistý, že knihu už nikdy číst nebudu. Ale zároveň si ji chci v knihovně nechat :-)... celý text
Led pod kůží
2013,
Vilma Kadlečková
Druhý poslech: znalost celé série nyní dává dobrý kontext össenským intrikám, lépe se mi orientovalo v postavách veleknězů a jejich cílech. Největší změna je pak posun ve vnímání vztahu Lucase s Aš-šádem. V neprospěch Fomalhivana: vyznívá jako brutální člověk jdoucí za svými cíli přes mrtvoly ("vzdyť to jsou jen warghíři"). Fakt mi byl v tomto díle odporný. A taky jsem se těšil na první z legendárdních Lucasových rozhovorů, tentokrát s Fionou: Smál se tak, že skoro nemohl popadnout dech: "Panečku, výměna rekvizit! Ty jsi tisíckrát šílenější, než jsem se bál. Jestlipak si mažeš olej na auru?!"... celý text
Jantarové oči
2013,
Vilma Kadlečková
Druhý poslech: Po poslechnutí osmé knihy jsem si to hned musel pustit znovu. Tohle je kniha, kde furt něco člověk nechápe, protože je spousta věcí nejasná a člověk si musí něco domýšlet. Takže jsem se těšil, že si to poslechnu "když už všechno vím" a najdu v knize spoustu detailů, které mi při prvním poslechu utekly. Ale ono ne. V podstatě jsem se nic nového nedozvěděl. Ano, Pinkrtýna teď vyzní mnohem tragicky a člověk jí více chápe. Fiona je zase mnohem zábavnější. Ale příběh vyznívá jinak stejně.... celý text
Mučedník
2011,
Brian Evenson
Těšil jsem se na příběh Isaaca Clarka, takže zpočátku zklamání, protože celý příběh se odehrává na Zemi. Nakonec mi to nevadilo, kniha si vystavěla svůj vlastní příběh, ve kterém se pokusila vysvětlit původ Markeru i jeho účel. Sice mě to úplně neuspokojilo, ale kniha se četla sama, pro fanoušky herní předlohy můžu doporučit... celý text
Hvězdy, ty studené hračky
2013,
Sergej Lukjaněnko
No konečně! Konečně Lukjaněnko napsal knihu, která se mi zaryla pod kůži a nemohl jsem s ní přestat, dokud jsem ji nedočetl. Noční a další hlídky byly fajn, ale po jejich přečtení si horko těžko vzpomínám na nějaké detaily, které by ve mě utkvěly. To se zde stát nemůže, spousta autentických a strašně zajímavých cizích ras, klíčové morální dilema o tom, jak moc mají rodiče tvarovat budoucnost svých dětí ke svému obrazu. A k tomu i nějaké ty napínavé okamžiky, aniž by bylo potřeba střílet miliony nábojů... prostě must have pro všechny fandy sci-fi... celý text
Paul z Duny
2009,
Kevin J. Anderson
Kniha má dvě dějové linie. První probíhá časově mezi Předehrama k Duně a Dunou samotnou. Autoři se vracejí do známých kulis z předeher, se stejnými postavami a snaží se dále plnit prázdná místa v historii impéria. Nicméně tady to nefunguje, 188 stran je prostě příliš malý rozsah na pořádný příběh. Chabou zápletku ilustruje i to, že nejzajímavější postava dějové linky je Ilesa Ekaz, která se objeví jen na pár stránkách. To, co je na knize lákavé, je druhá dějová linie, která má dvojnásobnou dotaci, než první. Linka začíná ve chvíli, kdy Paul dosedne na imperátorův trůn. Rozjíždí se velký džihád, který má očistit říši od všech bezvěrců. Ne, že by příběh byl nějaký oslňující, ale popis první let Paulovy vlády mě prostě bavil.... celý text
Cesta k Duně
2006,
Frank Herbert
Zajímavý dodatek k Duně. Největší část (222 stran) zabírá román Planeta koření z pera Franka Herberta, který rozpracoval a následně opustil, aby se k němu časem vrátil a napsal Dunu. Kdysi dávno jsem ho přečetl a hodně připomíná původní dílo. Když jsem knihu po letech znovu otevřel, nenašel jsem motivaci jej znovu číst. A nečekám, že někdy najdu. Následují ty zajímavější části: 26 stran dopisů k Duně, kde v přímém přenosu vidíme těžké porodní bolesti zrodu této románové legendy. Obsah vynechaný z románů Duna (56 stran) a Spasitel Duny (40 stran). Doplňky k Duně doplňují děj hlavně v první části, před útěkem Paula a Jessicy k fremenům. Přidává vynechané pasáže rozhovorů, kde se často hlouběji rozebírá fungování Impéria, prohlubuje vztahy jednotlivých postav případně doplňuje pár úplně vynechaných scén. Některé přídavky rozšiřují množství informací, některé jsou však v přímém kontrastu s knihou či Předehrami. Vynechané kapitoly k Spasiteli jsem zatím nečetl. Závěr obsahuje 84 stran povídek Briana Herberta a Kevin J. Andersona, k tomu se teprve taky chystám. Nejedná se o nic zásadního, ale skalním příznivcům knihu doporučuji. Doporučuji číst společně s originálními knihami pro ještě lepší zážitek.... celý text