Kamba
komentáře u knih
Zakázané směry
Vilma Kadlečková
V každé knize série má Lucas nějaký ikonický rozhovor s nějakou postavou, která mu nastíní své představy a plány a on je během několika vět vyargumentuje a úplně roztrhá. A tady se mi líbil snad asi úplně nejvíc, rozhovor Lucase s třemi vesmírnými pionýry jsem si musel pustit hned třikrát a královsky jsem se bavil :-)
Jinak je kniha parádní, směruje to k velkému finále a nemůžu se dočkat, až si pustím poslední díl. Jediná výtka, kterou ke knize mám, je akční scéna asi zprostředka knihy, která končí takovým podivným Deus ex machina.
Vrstva ticha
Vilma Kadlečková
Skvělá. Strhující. Fenomenální. Prostě tahle kniha se mi líbila. Konečně zase spolu Lucas a Aš-šád mluví, bavila mě jejich příběhová linka učitele a žáka. Postupně pronikáme do tajů fungování psychotroniky a astrálního světa, a to ne jen během lekce praktikujícího odborníka, ale i při vědeckých pokusech Daniela Byrda a jeho lidí. Dost velký prostor dostává i Aöhrlëmëgerl, který přilétá do sluneční soustavy a pošťouchává dál ostatní figurky ve své partii.
Kniha mi přišla akčnější, hodně se toho děje, dojde k několika psychotronickým soubojům a závěrečnou čtvrtinu jsem nemohl přestat.
Jo a Paüsuë úplně zmizí z centra dění, což mě taky potěšilo, vůbec mi nechyběla.
Jediný mínus, který bych knize vytknul, je strašně nepřirozený, až na sílu do příběhu vtlačený konflikt Aš-šáda a lodí, vůbec mi to do ostatního dění nesedělo.
Hlasy a hvězdy
Vilma Kadlečková
Tahle kniha mě z celé série bavila asi nejmíň. Úplně jsou upozaděny některé mé oblíbené postavy (Fiona či Kamëlëmöernü). Místo nich dostanu cynickou a vychlastanou Julii Lothovou nebo nenáviděnou Paüsuë. A to mám pro záporné postavy pochopení, Maëwënë mi sice vadila, ale dokázal jsem ji chápat. Kdežto Paüsuë mi je vyloženě odporná.
Zachránit by to mohl děj, ale ten mě taky moc nebere. Ano, kladné body jsou pro vysvětlení motivů a záměrů Aöhrlëmëgerla. Ale jinak mě to vlastně nebralo. Jedna hvězda navíc za závěr. A už rychle zapomenout a letět na šestý díl.
Vidění
Vilma Kadlečková
Autorka to pořádně rozjíždí, svět Mycelia mě pohlcuje stále více a více. Už dlouho se mi nestalo, abych si u knihy řekl, že až dokončím sérii, musím ji začít zase znovu, abych si poskládal úplně všechny dílky skládačky, které mi v prvních knihách nemohly být jasné.
V první polovině se toho vlastně tak moc zase nestane, takže mají postavy dost prostoru se začít spolu bavit a některé věci si vyjasňovat. Lucas se chová v tomto díle stále hůře, to však více než kompenzují ženské postavy, které dostávají více prostoru než dříve. Nejzábavnější mi rozhodně přijdou další veletoče Fiony, prostě sledovat její trampoty, to je k neuvěření.
V druhé půlce se to potom rozjede a musím poslouchat další a další kapitoly, nedá se to zastavit. A závěr, to je jeden velký cliffhanger. No nic, hurá na další díl.
Ani sami bohové
Isaac Asimov
Nadčasový román, velice aktuální. Pokud si lidstvo může vybrat mezi snížením životního standardu nyní nebo vlastní totální zkázou v budoucnosti, vybere si zkázu. Dá se s tím bojovat? Na to se snaží dát autor odpověď v této knize.
Vykoupení Kryštofa Kolumba
Orson Scott Card
Tohle bude složitý komentář. Příběh knihy se v daleké, nehezké budoucnosti, sledujeme členy vědecké společnosti, která se zabývá sledováním životů lidí z minulosti pomocí speciálních přístrojů. Hlavní postavy se konkrétně zaměřují na nezměrné utrpení původního amerického obyvatelstva, decimovaného evropskými kolonizátory. Za hlavního strůjce tohoto neštěstí považují Kryštofa Kolumba, který svou silou osobnosti dokázal nemožné, dal dohromady výpravu, se kterou přeplul obrovský oceán a nalezl nový kontinent. A vymýšlejí plán, jak běh dějin změnit.
Zásadní sci-fi téma sledování a ovlivňování minulosti autor rozebírá do detailu, promyšleně. Nastoluje otázky "Máme právo měnit minulost?" či "Jak si můžeme být jisti, že změníme minulost tak, aby vedla k lepšímu výsledku?". Přichází s odvážnou teorií, kde leží bájná Atlantida či rozvíjí alternativní budoucnosti zaniklých civilizací. Po obsahové stránce je to na pět hvězd.
Bohužel má kniha svá negativa: hlavní postavy do děje dostává pomalu a postupně. Nejdříve padesát stránek sledujeme první postavu, kde potká postavu druhou. Pak se tedy věnujeme dvacet stránek čistě této nové postavě, její pozadí, její předchozí výzkum, aniž bychom viděli nějaký průnik s hlavní dějovou línií. Po nějaké době nám autor představí další postavu a zase desítky stran úplně jiného děje. Tempo je velmi pomalé.
Nejhorší části pro mě byly pasáže, kdy jsme sledovali život Kryštofa Kolumba. Pro fanoušky této doby to bude jistě skvělé čtení plné působivých detailů, pro mě to však bylo utrpení a často jsem přeskakoval odstavce i strany.
Poslední výtku bych měl vůči autorově idealismu. Podle mě je neopodstatněný a některé části příběhu tak pro mě byly nedůvěryhodné.
Výsledný dojem je pak rozporuplný: silné a zajímavé pasáže jsou namixované pomalými úseky, dílo jako celek mě nebavilo. Ale některé teorie byly hodně silné a bavilo mě nad nimi přemýšlet.
Zvláštní. Jsem si jistý, že knihu už nikdy číst nebudu. Ale zároveň si ji chci v knihovně nechat :-)
Pád do temnot
Vilma Kadlečková
Parádní díl: dívám se na velkolepou hru mnoha zúčastněných stran a když si myslím, že rozumím tomu, co která dělá a čeho chce dosáhnout, pochopím, že jsem byl podveden, stejně jako postavy z knihy. Mnohovrstevnatost zápletky skvěle doplňují další střípky z minulosti Lucase i jeho otce, čím dál víc překvapivé i podstatné.
Závěr znovu v dobrém tempu a dost zásadní, nutící se okamžitě vrhnout na knihu čtvrtou.
Led pod kůží
Vilma Kadlečková
Posloucháno jako audiokniha. Jsem nadšený. Kniha je stejně pomalá, stále má co vysvětlovat, zároveň ale začíná poodhalovat tajné plány a intriky na pozadí. Lucas najednou není hlavní postavou určující směr, ale spíše figurka, bezmocně poskakující v hrách druhých. A přitom se dozvídáme další a další detaily ze vztahu Lucase a jeho otce.
Osobně se mi nejvíce líbil vývoj Kamëlëmöernü. Zpočátku jsem její roli v románu přehlížel, ale s postupem času a odkrýváním se jejích tajemství se mi stává čím dál více sympatická.
V závěru se konečně něco podstatného stane a kniha nabere šílené tempo. A už se těším na další knihu.
Jantarové oči
Vilma Kadlečková
Parádní audiokniha. První díl je hodně seznamovací, je potřeba vysvětlit prapodivnost Össeanů a představit hlavní postavy. A autorka rozhodně nikam nespěchá. V knižní podobě by mi tempo asi vadilo, ale v podobě audioknihy, poslouchané v autě, naprosto ideální. Navíc Lucas Hildebrandt je archetyp člověka, který je mi často sympatický. Prostě tohle mě fakt bavilo, i když se toho vlastně zas tak moc nestalo. Závěr pak dává příslib věcí příštích, na další díl se těším.
Mučedník
Brian Evenson
Těšil jsem se na příběh Isaaca Clarka, takže zpočátku zklamání, protože celý příběh se odehrává na Zemi. Nakonec mi to nevadilo, kniha si vystavěla svůj vlastní příběh, ve kterém se pokusila vysvětlit původ Markeru i jeho účel. Sice mě to úplně neuspokojilo, ale kniha se četla sama, pro fanoušky herní předlohy můžu doporučit
Hvězdy, ty studené hračky
Sergej Lukjaněnko
No konečně! Konečně Lukjaněnko napsal knihu, která se mi zaryla pod kůži a nemohl jsem s ní přestat, dokud jsem ji nedočetl. Noční a další hlídky byly fajn, ale po jejich přečtení si horko těžko vzpomínám na nějaké detaily, které by ve mě utkvěly. To se zde stát nemůže, spousta autentických a strašně zajímavých cizích ras, klíčové morální dilema o tom, jak moc mají rodiče tvarovat budoucnost svých dětí ke svému obrazu. A k tomu i nějaké ty napínavé okamžiky, aniž by bylo potřeba střílet miliony nábojů... prostě must have pro všechny fandy sci-fi
Paul z Duny
Kevin J. Anderson
Kniha má dvě dějové linie. První probíhá časově mezi Předehrama k Duně a Dunou samotnou. Autoři se vracejí do známých kulis z předeher, se stejnými postavami a snaží se dále plnit prázdná místa v historii impéria. Nicméně tady to nefunguje, 188 stran je prostě příliš malý rozsah na pořádný příběh. Chabou zápletku ilustruje i to, že nejzajímavější postava dějové linky je Ilesa Ekaz, která se objeví jen na pár stránkách.
To, co je na knize lákavé, je druhá dějová linie, která má dvojnásobnou dotaci, než první. Linka začíná ve chvíli, kdy Paul dosedne na imperátorův trůn. Rozjíždí se velký džihád, který má očistit říši od všech bezvěrců. Ne, že by příběh byl nějaký oslňující, ale popis první let Paulovy vlády mě prostě bavil.
Cesta k Duně
Frank Herbert
Zajímavý dodatek k Duně.
Největší část (222 stran) zabírá román Planeta koření z pera Franka Herberta, který rozpracoval a následně opustil, aby se k němu časem vrátil a napsal Dunu. Kdysi dávno jsem ho přečetl a hodně připomíná původní dílo. Když jsem knihu po letech znovu otevřel, nenašel jsem motivaci jej znovu číst. A nečekám, že někdy najdu.
Následují ty zajímavější části: 26 stran dopisů k Duně, kde v přímém přenosu vidíme těžké porodní bolesti zrodu této románové legendy.
Obsah vynechaný z románů Duna (56 stran) a Spasitel Duny (40 stran). Doplňky k Duně doplňují děj hlavně v první části, před útěkem Paula a Jessicy k fremenům. Přidává vynechané pasáže rozhovorů, kde se často hlouběji rozebírá fungování Impéria, prohlubuje vztahy jednotlivých postav případně doplňuje pár úplně vynechaných scén. Některé přídavky rozšiřují množství informací, některé jsou však v přímém kontrastu s knihou či Předehrami. Vynechané kapitoly k Spasiteli jsem zatím nečetl.
Závěr obsahuje 84 stran povídek Briana Herberta a Kevin J. Andersona, k tomu se teprve taky chystám.
Nejedná se o nic zásadního, ale skalním příznivcům knihu doporučuji. Doporučuji číst společně s originálními knihami pro ještě lepší zážitek.
Duna
Frank Herbert
Čtu to v rámci většího cyklu čtení Duny (Předehry, Paul z Duny...) a jsem nadšený, parádní sci-fi příběh bez hluchých míst.
Jediné, co autorovi neodpustím, je jeho naivita ve smyslu používání štítů s ohledem na jejich reakci na laserpal. Štíty by v takovémto světě nikdo nepoužíval a pokud jo, tak by se hned stal obětí sebevražedného asasina. Ale dá se to překousnout :-)
Verax – Experiment
Jörg Benne
s Tomášem vyřešeno, pro jistotu pro ostatní: ve Veraxu jsou chyby, proto doporučuji kouknout na https://www.mytago.cz/blog/verax-errata
Líheň
Miroslav Žamboch
Žambochův styl psaní mi moc nesedí, ale tuhle knihu jsem si oblíbil. Vnímám to jako poctu Kulhánkovi i styl psaní je trošku kulhánkovský. A to mě baví.
Prach
Hugh Howey
Závěrečný díl trilogie se mi znovu číst nechtělo. Předchozí dva díly postupně přidávaly střípky do tajuplné mozaiky plánu tvůrců sil a člověk mohl jednak přemýšlet nad morálními dilematy, které postavy řešily, a zároveň žasnout nad imaginací autora.
Třetí díl už takto nefunguje: už není co odhalovat a jde "jen" o zakončení rozjetých dějových linek. Navíc hlavní postavy nejsou moc sympatické: Donaldovi jsem stále neodpustil a Jules si to tady pořádně pokazí.
Nakonec jsem to ale znovu přečetl, zakončení je v pohodě, kniha není špatná, jen prostě první dva díly mě uchvátily mnohem více.
Turnus
Hugh Howey
Moje nejoblíbenější kniha série, četl jsem ji minimálně třikrát. Strašně moc věcí se zde vysvětluje, je ohromující sledovat, jak to celé začalo a jak se to dále vyvíjelo. Celá kniha je plná morálních dilemat a nejde nad nimi neustále nepřemýšlet. A jedna věc v knize vylíčená je pro mě jeden z nejhorších momentů, který mě při čtení knih potkal. Nechci spoilerovat, proto nebudu konkrétní, ale vždy, když si to přečtu, tak mám těžký kámen v žaludku a v duchu křičím Proč?
Nejoblíbenější kniha série a zároveň ji tak trochu nenávidím. To, že autor dokázal vzbudit takové pocity, ukazuje, jaký masterpiece tato kniha je.
Silo
Hugh Howey
Se seriálem jsem se k této sérii znovu vrátil a musím říct, že i pro druhé čtení je kniha skvělá: perfektní atmosféra, postupné odhalování tajemství a historie, funguje to parádně od první do poslední strany. A taky má člověk strach o hlavní postavy, protože nikdo není nesmrtelný.
Pro příznivce postapo naprosto zásadní kniha.
Corrinové
Kevin J. Anderson
Závěrečné díly trilogií to mívají těžké, uspokojivě uzavřít všechny dějové linie. A to ještě v prequelové trilogii, u které je jasné, jak "dopadne". Nicméně tady se s tím autoři poprali na výbornou.
Dějové linie, které jsou rozehrané z předchozích knih (Atreidové a Corrinové), jsou poutavé a směřují k nesmiřitelnému konfliktu. Baví i sledovat fremeny, pomalu se sjednocující pod vedením Liet-Kynese. Naopak Harkonnenové, kteří už nemají nic otevřeného, ale zároveň je nelze z knihy vypustit, jsou vyloženě výplňoví (Vladimir a dvorní etiketa? Jako vážně?). Stejně i tak nové zápletky vedoucí odnikud nikam (Riches a Bene Gesserit, Tyros Reffa). Nejhorší dojem ale tentokrát zanechávají Tleilaxané, resp. jejich Tvaroví tanečníci: v jednu chvíli míří k úplnému ovládnutí impéria, jen aby o pár desítek stránek fungovali jako neškodní poslíčci, jejichž nejambicióznějším činem je doručení zprávy... Naprostá nelogičnost v používání této superzbraně je do očí bijící.
Nicméně tyto nedostatky nejsou tak velké, aby změnily dojem z hlavního lákadla celého dílu: Shaddamovy zbrklé činy čím dál více otřásají stabilitou politického řádu a přivádí galaktické impérium na okraj největší krize, kterou pamatuje. Do toho se vmísí Leto a závěr knihy pak vygraduje na nejvyšší obrátky. Opravdu velmi vydařené, člověk hned mnohem lépe chápe hlubokou nenávist a strach imperátora, který jej nakonec o mnoho let později dohnal k zoufalému spojenectví s Harkonneny.
