kamibe přečtené 568

Dokonalý život 2014, Pavel Vosoba

Je to zvláštní kniha, v níž se snoubí mystično se skutečnými (autorem nějak zpracovanými) příběhy a která zanechá v člověku velké pochybnosti o tom, že žije tak, jak by opravdu žít mohl a měl, zda má v pořádku seřazené svoje vlastní hodnoty a jestli vůbec je ochoten nahlédnout pod svoji vlastní slupku. To beru. Ale když je na straně 27 řeč o možné změně a vyčištění světa, kterou způsobí jedinec s velkou myšlenkou, kolem níž se utvoří kruhy a skupiny, mám pocit, že ony skupiny, kruhy a hnutí se nakonec velmi přibližují klasickým demokratickým stranám. Ptám se pak, jaký je rozdíl? Způsob zpracování se mi naopak zalíbil, připadá mi, že se tu potkávám s něčím jako stíny v pověstné jeskyni. Nakonec si tedy říkám, ať žiju, co žiju, nikdy nevím, nakolik je to iluze. A to mi nezabrání, abych se ze svého života radovala a nacházela v něm přes všechno, co se mi děje, to dobré a ještě lepší.... celý text

Mějte je rádi a veďte je 1991, Paul B. Malone

Knihu jsem četla brzy poté, co tu poprvé vyšla, a tahala jsem ji s sebou při každém stěhování. Byla to moje upřednostňovaná kniha, o které jsem si okamžitě pomyslela, že by se měla stát povinnou četbou budoucích učitelů. Předtím, než ji pošlu dál, se dívám, kolik řádků jsem si v ní zatrhávala a vypisuji několik citátů. Je mi i po těch letech velmi milá.... celý text

Krátká historie mýtu 2006, Karen Armstrong

Velmi se mi líbila. Četly jsme si ji s kamarádkou na břehu moře a o to to bylo krásnější. Stýská se mi po večerech, kdy se lidé sesedli a vyprávěli. Aspoň trochu to nahrazujeme tím, že si s přáteli vybíráme knížky a čteme si pro své potěšení nahlas. Bylo pro mne zajímavé, že nedlouho po dočtení ke mně přišla Kniha o duši, kde Thomas Moore vysvětluje mýty velmi poutavě ve vztahu k našemu současnému životu. Tak se teď z takového čtení velmi těším a děkuji za ně.... celý text

Kniha o duši 1997, Thomas Moore

O této knize jsem se dozvěděla od kamarádky. Když byla ve velmi nepříjemném duševním stavu, doporučila jí zase její kamarádka právě tuhle knihu. Neznala jsem autora a bylo pro mne příjemným překvapením, že existují duchovní, kteří berou kriticky i církev a sebe sama. Odjakživa tíhnu ke čtení podobných knih. A toto se mi četlo o to lépe, že jsem nedlouho předtím dočetla knihu Krátká historie mýtu. Moore dokáže vztáhnout mýty do naší doby, ukazuje, jak se můžeme na mýty dívat ještě jinak než jako na dobrodružné příběhy, které si lidé vyprávěli z generace na generaci, a jak velmi nám může takové nahlížení pomáhat v pohledu na náš život a jeho obtížná období. Citát o narcismu u budov chápu takto: Budovy mohou takový dojem budit, protože je tvoří lidé. A ti jim vtiskují svoje vlastní vlastnosti.... celý text

Podivuhodný život osamělého pošťáka 2017, Denis Thériault

Pošťák, který porušuje listovní tajemství a pak se z něho ještě stane lupič - nápad, který jsem zatím nikde nenašla. Haiku nebylo pro mne objevem, ale ocenila jsem, co vše jsem se dozvěděla navíc. A vyloženě jsem si pochutnala na spisovatelově stylu. Konec jsem vytušila a myslím si, že zenový kruh je něco, co by se mělo učit ve škole - všímat si opravdu vědomě toho, co vlastně vůbec v životě dělám, co opakuji, co se mi vrací a kde můžu z toho kroužení na stejné úrovni - ten neustále se opakující kruh přerušit a popojít dál. Výborný zážitek mi poskytl Robert se svým hodně povedeným pletichařením. Zajímalo by mě, čí byl nápad s obálkou, do níž je kniha vložena. A také oceňuji krásný překlad.... celý text

Moc versus síla 2009, David R. Hawkins

Náročné čtení se spoustou cizích výrazů (mnohdy v závorce přeložených do nových pro mne neznámých slov), které mě přimělo knihu často odkládat a číst ji na několikrát. Přesto však přiznávám, že je to jedna z nejzásadnějších knih, které jsem četla. S takovým pohledem na kineziologii jsem se doposud nesetkala. A pokud je naše tělo nastaveno tak, že dokáže samo rozeznat pravdu od lži, dobro od zla a to, co je správné, od toho, co v tu chvíli správné není, pak je tu k dispozici něco velmi zásadního pro náš celkový rozvoj. Kniha může dělat ledasjaký dojem, pro mne však, především v samém závěru, byla v podstatě duchovní literaturou. Dokonce i vysvětlení pojmů v závěrečném Slovníčku jsem četla se značným zaujetím. A napadlo mne, jak velmi souvisí s knihou Paradigma lidské komunikace (také docela náročným čtením), kterou jsem dočetla před pár dny!... celý text

Pragmatika lidské komunikace 2011, Paul Watzlawick

Tak jsem si tu napsala takový příjemný komentář - sama pro sebe, a když jsem ho po čase dopsala a zveřejnila, neobjevilo se tu nic. Prostě zmizel! Možná zmizel podobně, jako zmizí všechny moje otázky a v komunikaci se pak už jen budu dívat a naslouchat. Ale to nejprve potřebuji dosáhnout podobného zenového pohledu na svět, jako je to v závěru této knihy.... celý text

Temné noci duše 2009, Thomas Moore

Nelehká, ale parádní - přesně pro chvíle, kdy si člověk myslí, že hůř už mu být nemůže. A už mám připravenou jeho Knihu o duši.

Šest klobouků aneb Jak myslet 1997, Edward de Bono

Tohle není kniha na jeden večer nebo na jedno přečtení. Je to kniha ke studiu. Zkoušeli jsme na seminářích metodu šesti klobouků v několika případech a je to opravdu zajímavá zkušenost, když si člověk musí nasadit určitou barvu a podle ní se vyjadřovat. Mám ji vytaženou z poličky už několik let, a pokud jsem ji opravdu celou přečetla, tak bych se do ní mohla dívat znovu a znovu.... celý text

Odškolnění společnosti 2000, Ivan Illich

Tuto knihu jsem přečetla už hodně dávno. Ještě v době, kdy jsem měla svůj kdovíkolikátý čtenářský deník, kam jsem si zapisovala přečtené knihy, citace z nich a podobné poznámky, které píšeme teď sem. Musela bych hodně pátrat, abych našla, co jsem tam o ní napsala. Vím jen, že to byla pro mne hodně důležitá kniha, často jsem o ní mluvila se svými přáteli a kolegy, doporučovala ji ke čtení a přemýšlela, jak by se celý vzdělávací systém měl proměnit, aby všem zúčastněným bylo konečně lépe.... celý text

Konec 2007, Daniel Handler

Některé zdejší komentáře kritizují autora za mnohé nedořečené situace a jevy, o nichž v knihách píše. Například není vysvětleno, co je zač onen útvar, který se objevuje v nejvypjatějších situacích při cestování pod mořskou hladinou, vypadá jako otazník a působí velmi hrozivě. Považuji ho za krásný symbol. V životě nás ohrožuje ledacos, co nemůžeme pořádně rozeznat. Někdy je to něco, co se děje kolem nás, ale často to bývá také něco, co se děje uvnitř nás, a my nemůžeme rozeznat, co se v nás vlastně děje. Podle mého onen útvar buď jejich přátele spolkl, nebo zachránil. Co z toho se opravdu stalo, to je tím skutečným otazníkem. V našich životech je to podobné – to, co nás v první chvíli ohrožuje, se později může projevit jako něco, co nás vlastně před něčím ochraňuje. Je konec opravdu konec? Toť otázka! Nakonec v této 13. knize s názvem Konec má autor konec konců pravdu, když říká: Je dokonce možné tvrdit, že svět je vždy in medias res, což je latinské úsloví, jež znamená „vprostřed věci“ neboli uprostřed dění, a že tedy není možné vyřešit žádnou záhadu ani nelze najít žádný kořen všech potíží. Následuje úžasná slovní ekvilibristika se slovem konec, která pojme více než jednu stránku a slovo konec tu autor použije celkem jedenadvacetkrát! A jestli některý nespokojeným čtenářům připadá, že se spoustu věcí nedozvěděli, bude pro ně dobré připomenout, že sourozenci si při dozvídání se spousty věcí kladli zase další otázky, což je však „neznepokojovalo tolik, jak by se mohlo zdát, neboť člověk nemůže strávit veškerý čas řešením záhad vlastního života“. Životních poselství je v knihách této řady vskutku nepřeberně. V této poslední knize je jich několik velmi úderných. Za jeden z nejpovedenějších považuji tento ze s. 357: Život je mnohem víc než jen nebezpečí.... celý text

Olivie zachraňuje cirkus 2013, Ian Falconer

Hledám knížky pro děti, abych je mohla doporučovat na seminářích. Knížky, které mají kromě příběhu taky vtip a aspoň nějakou hloubku. A tato knížka má obojí. Navíc je vtipná tak, že se směje i dospělý. Takové knihy miluju. Jsem ráda, že mi ji knihovnice přistrčila. Ještě teď se usmívám a určitě se budu pídit i po první knížce o Olivii.... celý text

JáOni 2000, Berenika Zuzka Tornová

Poučení jsem tu našla dosti a dosti. Navíc jsou podávána příjemným způsobem. Od samého začátku lze v textu nalézt způsoby, kterými můžeme přijímat vše, co nás obklopuje, ať už se nám to zdá takové či makové. Příběhy nás učí přijímat i sebe a své pocity, Dotýkají se hlubších záležitostí uvnitř nás, probírají zásadní pocity, o kterých v běžném životě jen tak lehce nemluvíme. Navíc mi velmi mluví z duše obrázky malované pastelkami, jasnými barvami a tahy a tvary takovými, že mě nutí sledovat jednotlivé linie, nořit se do obrazu a vlastně u nich meditovat. Ve své knihovně jsem ji zařadila mezi duchovní literaturu. Chápu, že pro lidi, kteří si myslí, že po smrti není nic dalšího, nebude asi četba této knížky nijak inspirativní a nejspíš ji odloží hned po prvních stránkách, nejpozději u str. 45. Pro mne je však malou svátostí. Nosím ji s sebou, když mám kurz o čtenářství s učitelkami a často se některá z nich o tuto knihu zajímá, což mne vždycky velmi potěší.... celý text

Geniální přítelkyně 2018, Elena Ferrante

Velmi se mi líbila. Napsat takové detailní popisy takovým způsobem, aby u nich čtenář neusnul ani je nepřeskakoval, to mi připadá jako velké umění. Těším se na druhý díl.... celý text

Školník Kulda je jednička 2003, Jiří Kahoun

Pamatuji si, že před mnoha lety jsem ji četla s velkým potěšením a tenkrát bych určitě dala pět hvězd, tak jsem si to chtěla zase dopřát. Na počátku jsem se bavila velmi dobře, některé hlášky mě hlasitě rozesmívaly a Jiránkovy ilustrace tomu dávají korunu. Miluju ho. Pak mě však u pracovního vyučování, výtvarné výchovy a matematiky překvapilo, že už se mi to tolik nelíbí. Nakonec ovšem musím konstatovat, že už jsem si svou radost z této knížky kdysi odžila a bylo by tedy nespravedlivé, abych kvůli tomu, že teď už mi to tolik nesedlo, srazila hodnocení na třeba jen 4 hvězdy.... celý text

Muži, co zírají na ženy a dalších 33 povídek z fleku 2014, Miloš Čermák

Andělina země 2004, Frank McCourt

S chutí jsem se pustila do dalšího dílu. I tady stále čekám, kdy to bude nějaké lepší, ale ono lepší se nedostavuje. Jde to tak daleko, že mě to místy skoro přestává bavit a mám chuť knihu odložit. Zpozorním jen v místech, kde líčí, jak se potýkal s vlastním učitelováním. Což je velmi často velmi smutné čtení. Ach, jak měl přimět středoškoláky číst staré příběhy, když oni chtěli jen žít svůj nový život! Bavilo mne, že dokázal, co chtěl, a opravdu vystudoval vysokou. Líbilo se mi, jak se dokázal jako učitel vymanit ze zavedených způsobů a vymyslel něco neobvyklého nebo využil nějaké situace, aby svoji kantořinu ozvláštnil. Jako třeba když narazil ve skříni na slohovky rodičů svých žáků a pak jim je četl. Události ze své učitelské praxe podrobněji popisuje v tenké knížce Teacher Man, o které si myslím, že česky ještě nevyšla. Smutné líčení, jak různými způsoby vydělával na živobytí. Smutné čtení o způsobech porodu v roce 1971. Smutné čtení o tom, jak jde vlastně tak trochu cestou svého otce, neboť si nedokáže odepřít pití. Přesto ve mně místy způsob líčení toho všeho vyvolával hlasitý smích, za což autorovi děkuji. Jen 4 hvězdy dávám proto, že první díl mi připadal stylově semknutější. Nakonec mi připadá, že názvy obou knih jsou zaměněny.... celý text

Andělin popel 2003, Frank McCourt

Krásná. Smutná, a přesto jsem se mnohokrát smála. A po celou dobu jsem čekala, kdy se to zlepší. A i když to někdy vypadalo, tak nakonec to zase nebylo skoro nic dobrého. Hodně jsem při čtení myslela na podobné líčení v knize V Brooklynu roste strom.... celý text

Já jsem Malála: Skutečný příběh dívky, která bojovala za vzdělání a změnila svět 2015, Patricia McCormick

Skvělá četba pro ty naše děti, které tak nerady chodí do školy a vnímají ji jenom jako nějaké příšerné zlo. Navíc se tu vlastně z první ruky seznámí s jevy, o kterých možná ani netuší, že existují. V konci mohou seznat, že žijí v tom nejklidnějším prostředí, o němž si děti jako Malála mohou nechat jenom zdát.... celý text

Násobky sedmi 2014, Holly Goldberg Sloan

Byla jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Neměla jsem co číst a potřebovala se dostat do nějaké lepší nálady a to mi Násobky sedmi opravdu umožnily. Myslím, že se tam dá najít ledacos, co člověka může podnítit. Pro mne třeba bylo inspirující, jak se proměňoval postoj mužů a jak je tedy dobré dívat se na každého prostě jen tak, protože on se může jevit, ale v podstatě být docela jiný, než mi teď připadá. Je to zpochybňování zavedeného úsloví První dojem rozhoduje. A já mám zpochybňování zavedených věcí docela v oblibě. Je to totiž zároveň součást vývoje. Upoutat může toto - cituji: "Ještě smutnější bylo zjištění, že podruhé se mi už lhalo snáz než ten první týden. Utvrdilo mě to v přesvědčení, že na dobré i špatné chování se dá zvyknout." A je fakt, že knihu, která by učila teenagery, jak se vyrovnat se ztrátou milovaných bytostí, jsem na trhu neviděla zatím ani jednu. No, možná jen jednu, ale ta byla pro menší děti. Zůstává pro mne jedna malá záhada: Proč jsou na s. 31 některé z násobků sedmi tučně. Věděl by to někdo?... celý text