kamibe přečtené 568

Dones oheň a zvítězíš 1983, Hana Kratochvílová

Tohle je soupis opravdu velkých her, ale není to příručka her pro děti. Jsou to hry pro dospělé. Možná by se některé daly upravit i pro děti (asi spíš starší), kdyby se jich chopil kreativní jedinec. Taková hra o Napoleonovi by je mohla hodně bavit.... celý text

Láska k životu aneb Kniha o podivuhodném a dobrodružném životě, díle, láskách, bojích a smrti Jacka Londona, spisovatele, zlatokopa, námořníka, tuláka a snílka 1977, Jack London

Jack London byl můj veleoblíbený autor. Moc ráda jsem četla jeho knihy a knihy o jeho životě. Povídka Láska k životu mi zůstala v paměti, přestože mnohé jiné příběhy si zas tak moc nepamatuji. A v této knize byl dobrý mix všeho, co se autora týkalo. Ráda jsem ji četla.... celý text

Dvanáct úsměvných měsíců 1974, Michal Černík

Kniha stará 40 let, navíc vydaná v minulém režimu. Nemusí to však vadit tomu, kdo hledá inspiraci pro práci s dětmi. Kromě nepřeberných her, aktivit a kratochvílí je plná báječných povídání dvanácti známých spisovatelů: J. V. Pleva, K. Lhoták, H. Šmahelová, S. Rudolf, E. Petiška, M. Florian, K. Michl, V. Čtvrtek, A. Pludek, V. Čtvrtek, A. Pludek, B. Říha, J. Tomeček a M. Horníček vypráví některou ze svých pohádek či povídek nebo povídají o tom, jak oni sami si jako děti hráli. Mně osobně byla kniha velkým pomocníkem při chystání dětských táborů nebo sobotních výprav do přírody. Ve dne jsme hráli hry, luštili hádanky. Pohádky či příběhy se daly číst večer u ohně před odchodem do stanů.... celý text

Svět bez hranic 2009, Joe Vitale

Jedna z mých velmi vážených knih. Tomu starodávnému havajskému učení Ho´oponopono jsem do hloubi porozuměla až později. Existuje však poloviční knížka, kde jsem našla totéž. Doufám, že na ni také natrefím.... celý text

Miluj bližního svého 1983, Erich Maria Remarque (p)

Remarque patřil mezi mé oblíbence. Přečetla jsem mnoho jeho knih a vždycky jsem byla spokojená, Sice je to pokaždé hodně smutné čtení, ale je tolik potřebné, aby takové knihy četlo hodně lidí.... celý text

Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque (p)

A tuhle jsme taky proplakala.

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)

Určitě jsem kdysi přečetla i tuhle, jinak bych ji v knihovně nenašla.

Jiskra života 1969, Erich Maria Remarque (p)

Tohoto autora mám ve velké úctě. Tentokrát jsem si jeho knihu poslechla ve vynikajícím provedení Martina Myšičky. Znovu a znovu mi takovéhle příběhy připomínají, že nemám na co naříkat. Mrzelo mě, že 509, který uměl dodávat energii a jakousi pozitivní mysl, nakonec nepřežil. Obdivovala jsem soudržnost všech těch mužů a velmi se mi líbil přístup jednoho z nich k pomstě. Této knihy si v plnění letošní ČV obzvláště považuji.... celý text

Tři kamarádi 1962, Erich Maria Remarque (p)

Tuhle jsem po jeho "Na západní forntě klid" měla nejraději.

Vyprávění o Banátu – povídání s Janem 2011, Josef Kocman

Vidím, že tuhle knížku nikdo nečte. Ani se nedivím. Je to taková sorta trochu jako Hanzelka+Zikmund, jenže v tuhle dobu po takových knihách mohou sáhnout asi opravdu jen ti, co tam někdy žili nebo tam někdy měli někoho blízkého. Taky styl samotného vyprávění nemusí být každému příjemný, neboť jsou to přepsané výpovědi tamního obyvatele. Do života oněch lidí by člověk mohl spíš nahlédnout tak, jak to udělala moje známá, která tam několik let učila děti ve škole.... celý text

Rajské peklo 1977, Xavier Herbert

Probírám knihovnu. Jo, tohle bylo něco, co jsem hltala. Napínavý příběh ze syrové přírody, silní muži, nenadálé zvraty... Dobře, že byl výčet těch mnoha postav hned na počátku knihy. Je jich opravdu hodně. Že bych si tuhle četbu ještě někdy připomněla? Třeba jen letmým prolistováním? No, možná. Nevím, jak bych ji ohodnotila, vím, že tenkrát bych určitě dala 100 %, ale nevím, jestli i teď. Tak ji dám stranou a po čase uvidím.... celý text

Petrolejové lampy 2008, Jaroslav Havlíček

Knihu jsem četla před lety a byl to nářez! Havlíček je skvělý stylista a já mám takovéhle psychoromány ráda, i když je to mnohdy děsivé čtení. Teď čtu další jeho knihu a je to znovu takové, že se nemohu dočkat, až zas budu mít chvilku a ponořím se do ní.... celý text

Marťanská kronika / 451 stupňů Fahrenheita 1978, Ray Bradbury (p)

Kniha, ke které se chci po letech znovu vrátit. Je to náhoda, že se podobná varující scifi objeví na obou stranách zeměkoule v průběhu jediného století? Čapek, Orwell, Bradbury!... celý text

Jak změnit svoji karmu 2004, El' Tat (p)

"Největší řeky tečou v podzemí" - stará moudrost, citovaná v této knize, ukazuje na naše zaměření ven a jen občasnou ochotu pohlédnout i do svého nitra. zajímavá kniha pro ty, kdo ví něco a reinkarnaci. V knize jsou mnohá cvičení, kterými lze dát do lepšího stavu své tělo a ducha. Líbila se mi věta: "Naše děti nám nejsou nic dlužné, stejně jako my nejsme nic dlužní svým rodičům."... celý text

Bílý Den 1974, Jack London

Protože jsem Londonovy knihy četla už dávno, tak jsem se sem doposud vůbec nedostala. London byl můj ikonický autor. Bílý den byl v mých očích takový muž, kterého bych si byla přála poznat naživo především v té syrové přírodě.... celý text

Stárnout je kumšt 1990, Ota Gregor

Knížka, po které asi teď už nikdo nesáhne, přestože jsou v ní dost dobré informace. Některé sice už zastaralé, ale některé pořád platné. Mně osobně se líbily výroky, které se s věkem dokázaly vypořádat s humorem či moudrostí. Ocituji zde tři: "... kdysi slavnou umělkyni přišel navštívit reportér v době, kdy jí bylo 86 let a dotkl se jejího věku asi ne dost šetrně. Odpověděla mu břitce: Můj věk se mění ze dne na den. A podle toho, s kým se zrovna setkám. Když se nudím, cítím se být velmi stará. A jelikož vy mne strašně nudíte, bude mi sto let za pět minut, nevypadnete-li hned." Senecův výrok: "Neříkejte, že život je krátký. Pravda je ve větě, že příliš mnoho času promarníme. Ne každý, kdo má šedivé vlasy a vrásky, dlouho žil. Mnohý jen dlouho byl." A ještě Miloš Kopecký: "Vnitřně je mi furt dvacet." Zajímavé jsou také různé historické názory na stárnutí. A myslím, že pro nás může být povzbudivé, když se dozvíme, že ve středověku se dožila 22 let pouze polovina obyvatelstva. Obzvláště když v roce 2011 vyšla kniha Michaila Tombaka "Je možní žít 150 let?", která nás vyloženě nutí k akci. Knížku oživují vtipné Renčínovy ilustrace.... celý text

Babinec 2008, Zdeněk Šmíd

Knihu jsem četla už před lety a dost jsem se u ní bavila. Pro učitele to je četba skoro dilematická.

Děvčátko, rozdělej ohníček 2005, Martin Šmaus

Mně se tahle kniha líbila. Já mám pro cikány slabost, i když soužití s nimi před dávnými lety v jednom baráku pro mne lehké vůbec nebylo. Jsou živočišnější a to je v knize dobře znát. Naše mentality jsou tak rozdílné, že když si někdy rozumíme, dá se to nazvat skoro zázrakem. A knih o cikánech zase tak příliš mnoho není. Tak je dobře, že je tu pan Šmaus. Zajímalo by mne, zda mezi nimi žil nebo zda je jedním z nich, což by mi vysvětlilo to, že je celý příběh vylíčen tak živě a dojemně, že kolikrát chytí za srdce.... celý text

Faunovo značně pokročilé odpoledne 1966, Jiří Brdečka

Také se bavím. Bravurně napsáno. Cítím za tím však ještě něco dalšího, skoro smutně dojemného. Tak třeba ten zablešený pes. Vidím v té slepé oddanosti i to, co někdy provádějí lidé, nejsouce nakonec vůbec sami sebou, ale otrokem své milované. Ať už vypadají jakkoliv.... celý text

Kámen a bolest 1977, Karel Schulz

Když jsem kdysi dávno tuhle knihu četla, byla pro mne úžasná. Velmi jsem se do ní ponořila a zůstala v mé paměti doposavad. Vím, že bych ji tehdy ocenila na 100 %. Ale nevím, zda bych si k ní sedla ještě jednou.... celý text