kap66
přečtené 2750
Eva tropí hlouposti
2006,
Fan Vavřincová (p)
V dětství několikrát přečtená. Nejdřív jsem ji četla, když jsem byla ještě spíš kluk (berte s nadsázkou: dětství jsem strávila venku s kluky, hrála si na indiány a lezla po stromech - takže v Evě jsem se viděla a její kousky zcela nekriticky obdivovala). Ve čtení jsem pokračovala dál a dál, a když jsme si jednou s Evou obě oddychly, že ten zloděj je vlastně klaďas a že ho obě milujeme, došlo mi, že dětství je fuč, ale že to bude mít třeba taky nějaké klady. Od té doby uběhly desítky let a já tuhle knížku miluji stále.... celý text
Srdce
1900,
Edmondo de Amicis
Já jsem četla vydání z roku 1958 s původními - italskými - ilustracemi. V raném dětství, už tak v 9 letech, jsem ji přečetla poprvé, někdy na druhém stupni ZŠ podruhé - a pokaždé jsem byla citově a morálně zasažena, doslova. Síla a tragičnost, neusínalo se mi po čtení lehce. Dodnes si pamatuji obzvlášť "měsíční povídku" o chlapci, který umřel rukou vraha místo své babičky. Po 40 letech jsem ji otevřela znovu - a chápu své pocity; ta kniha má pro mě svou krásu a tíhu zároveň.... celý text
Inspiromat
1967,
Břetislav Hartl
Některé knížky přece nejsou určené k soustředěnému čtení. Prostě si v nich chvíli čtete, přeskakujete, možná si i něco občas vypíšete - já byla nadšená, že tuto knížku mám, protože jsem ji hojně využívala při psaní blahopřání k svatbě a dalším radostným událostem. Tedy myslím v době, kdy se se sbírkami citátů ještě neroztrhl pytel (jak se stalo po roce 1989), a samozřejmě v době bez internetu. Nejvíc mě v dětství (!) zaujala Poslední slova. Víte např., co řekl Puškin? "Sbohem přátelé" - s pohledem upřeným na svou knihovnu. Krásné, že?... celý text
