kap66
přečtené 2750
Mikulášovy patálie
1995,
René Goscinny
Jen několik dětských knížek obstojí při opětovném čtení dospělýma očima; tahle stoprocentně. Vy starší - pamatujete, jak vycházely Mikulášovy patálie v Ohníčku? Já je mám dodnes schované - snad proto, že sehnat tehdy (v 70. letech) cokoliv v knižní podobě často nešlo, snad i proto, že jednou tam byla po nějaké perfektní Mikulášově příhodě, u které jsem se opět nahlas smála, připojena studená sprcha - poznámka o předčasném úmrtí Reného Goscinnyho. Bylo mu 51 let, škoda přeškoda. Na druhou stranu - kdyby tady po každém člověku zůstalo něco takového, jako je tato knížka, něco, co lidem prodlužuje život (protože smích tohle prokazatelně dělá) - no nebyla by to nádhera?... celý text
Já, Poutník
2014,
Terry Hayes
Kdyby se udělovalo 10 hvězdiček, některé knihy by se svými nynějšími pěti dostaly ode mě "jen" 9; tato ale ne. Maximum je u ní zcela zasloužené. Naposledy jsem si takhle vychutnávala Milénium Stiega Larssona: podobně perfektně vystavěný příběh, hlavní postava, kterou jsem obdivovala a ztotožnila se s ní, zápletka přesahující rámec obyčejné detektivky či obyčejné špionážní knihy - přitom ale obojí ve vyvážené míře. A překlad Pavla Medka podle mě nemá chybu - i díky němu jsem ocenila humor zde obsažený - další plus v hodnocení. Prostě jedna z nejlepších knih.... celý text
Pygmalión
2007,
George Bernard Shaw
Už se při četbě nikdy neoprostím od představy Lízy jako sošné krasavice Audrey Hepburn, nedá se nic dělat. Nakonec poněkud arogantnímu a protivnému profesoru Higginsovi tvář Rexe Harrisona, ve které bylo něco milého, i pomohla, nepřijde vám? Muzikály nemám nijak zvlášť ráda, tento ale ráda mám. Jak při něm, tak při čtení hry se usmívám: Higginsovým vtipným urážlivým replikám (to se mi to usmívá, když se netýkají mě!) a představě, mile naivní (s větším důrazem na slovo "mile"), že člověka by šlo vylepšit tak zásadně tím, že bychom ho naučili správné výslovnosti. Já se musím přiznat k tomu, že Higginse mám vlastně ráda; v životě by bylo těžké s ním vyjít, ale je to člověk čitelný a předvídatelný. Další postavy jsou stejně důležité: kdo by si nezamiloval laskavého plukovníka Pickeringa, ten ostrůvek bezpečí a klidu... Moje favoritka je ale Higginsova matka, chápavá a schopná nadhledu (aby ne, mít takového syna, to vás naučí toleranci). A praktická paní Pearceová je dobrý člověk se selským rozumem, který umí nazvat problém pravým jménem. Naopak Lízin otec mi vždycky vadil - v muzikálu ještě o moc víc - a Freddy je nikdo (proto nemám úplně v lásce konec hry). Tato hra je stará víc než 100 let - ale čte se nádherně. Maturanti, věřte mi, je to dobrá volba.... celý text
Lekce smrti
2004,
Jeffery Deaver
Deavera mám ráda, ale tady mi přišlo, jako by se teprve učil psát: zvraty přitažené za vlasy, nastavování příběhu. A ještě jedna věc: v této knize si snad Deaver vyřizoval účty s povrchními a hloupými lidmi, podle kterých napsal některé postavy - Billův šéf, někteří kolegové, ale především Billova manželka; její tupost především ve vztahu k dceři mě až dráždila. Ve srovnání s ostatní autorovou tvorbou slabší kniha.... celý text
