Kapis přečtené 905

Aargh! Havraní speciál 2009, Tomáš Prokůpek

Kdo mě trochu zná, tak ví, že mám ornitologické sklony, havrani jsou mi obzvlášť milí a tady tento grantový kousek Prokůpovského stylu mě, musím říct, dost potěšil. Nádherná obálka, i trochu splněný sen autorů, divoké představy beze slov. Moc pěkná knížka. Z příběhů nad ostatní vyčnívá a nejvíce se mi líbí první část, malovaná Tomášem Kučerovským, z galerie vzadu mne pak nejvíce zaujal Lubomír Kupčík. Obrázek od Nikkarina jsem si koupil origo na Komiksfestu i s věnováním, teď ho jen zapaspartovat a někde si pověsit:-) Knihu jsem si na stejném Komiksfestu nechal podepsat a pokreslit od všech tvůrců, chybí mi akorát p. Lastomírský, takže sběratelský klenot.... celý text

Muriel a oranžová smrt 2009, Miloš Macourek

Ano, je to nádhera, že to konečně vyšlo, za ty prachy to skutečně stojí, qalitní křídový papír, syté barvy, prostě pastva pro oči. Detaily, kterými Kája dokresluje každý panel nejsou nesrovnatelné např. s TOP10, i když tak nahuštěno to není. Vůbec se nedivím, že tato paráda za komunismu nemohla vyjít. Doslov T. Prokůpka je taky poměrně přínosný. Akorát tam, kde je místo kresby původní scénař (všiml jsem si toho u dvou listů) - mi to nepřijde, že to nahrazuje chybějící listy - stejný text jsem našel vždy o pár stránek dále za kouskem toho scénaře. Pochybuji, že by se text doslova opakoval o pár stránek dále......... No ale zde není o čem diskutovat, zda koupit nebo ne - to je naprosto zásadní dílko, které musí každý, kdo má rád komiks, míti doma;-) A jelikož má Muriel a oranžová smrt evidentně obrovskou prodejnost, snad by mohl časem vyjít i "Andělé" ve stejné edici. Lipsu Tulianu (nebo Lipsovi Tullianovi??) bych se taky nebránil :-)... celý text

Velká kniha komiksů #1 2001, Vlastislav Toman

NÁDHERA. Nádhera. Příběhy z Žluté planety, Vzpoura mozků, Výpravy na prehistorickou plošinu a má nejoblíbebější z nejoblíbebějších - Galaxia, to jsou naprosto nejkultovnější příběhy mladých techniků a přírodovědců. Sice jsem neplakal celým tím sentimentálním rozněžněním ani se mi nedělo nic podivného v trenkách, ale evokovaly se mi všechny ty závany bezstarostného dětství, kdy jsem tyto příběhy hltal znovu a znovu. Velice jsem se bavil nad momenty, které jsem jako děcko nezaznamenal - např., když přilétává výprava na Žlutou planetu, Goa nebo jaxe jmenoval ten šavlozubý tygr nahání antilopu a "bohyně" říká "bohovi" jak je to kruté a ten ji mravokárně odpovídá něco ve smyslu, že to je příroda a že "nesmíme zasahovat do přirozeného vývoje" a hned za kopcem se zjevují Gronchům a dávají jim evoluční výhody několika stovek generací:-) Koupí tohoto špalku jsem taky konečně mohl povyhazovat vystřihané zadní strany ábéceček, které jsem si dlouho skladoval. Cartera jsem viděl poprvé a nebyl jsem to schopen ani přečíst - to se mi fakt nelíbilo, asi qůli té otřesné naivitě a hodně extrahovanému ději. No ale i tak mi tento špalek udělal obrovskou radost a jsem moc rád, že mám všechny příběhy dětství pěkně pohromadě v pevné vazbě.... celý text

Top 10 – Kniha druhá 2004, Alan Moore

No tak to je obrovská parádička a ohodnotím to jako celek. Moore je opravdu génius a zdá se, že může do ruky chytnout jakýkoli žánr a stvoří naprostou pecku. Detailní kresba se sice nese na hlavní vlně, ale je dokonalá, ty spousty sračiček kolem a děje na pozadí hlavní linie jsou orgasmické. Už jsem to přečetl před nějakými dvěma měsíci, ale pořád mám před očima ty dvě děcka, jak si "hrají" s hmyzem a nepotřebují k tomu zapalovač a jakoby v pozadí přijíždí vyšetřovatelé - a toho jsou plné obě knihy, no paráda. Taková mutantní kočko-myší válka s vlastními vesmíry, odehrávaící se v podstatě bokem hlavní linie je dalším zářným příkladem. Ten způsob jakým běží děj kupředu mi připomínal střih napínavého serálu v televizi (Zacku, četl jsem tvou starou recenzi a mohl bys prozradit, který detektivní seriál jsi měl na mysli?) a musím říct, že to funguje naprosto perfektně. U grafické stránky věci mě ještě moc na koulích zahřála práce se světlem - efekty lamp, světel, výstřelů, skel, průhledná policistka, vždy tak jemně zmatněno, přímo lahůdka (což kresbu v mých očích ještě povyšuje). AM rozjíždí ve velkém tempu fantastický kolotoč děje, zvratů a bočních linií, nedotahuje však pointy všech událostí do úplného konce a nechává čtenáře, aby pomocí dostatečného množství vodítek si dal všechno dohromady sám a tím aspoň mne držel pevně připoutaného ke čtení. Jak to má být u správné detektivky. Propracovanost jednotlivých postav, jejich zázemí, minulost, vývoj jejich vztahů, problémy a všechna ta omáčka kolem je tak realistická, že netrvalo dlouho, abych se s nimi sžil a opět byl prožitek hlubší. Celé to má obrovskou dynamiku a spád. Smekám před moorovou jasnozřivostí a komplexním přístupem k alternativní realitě, krásným příkladem je vyváženost sociálních modelů a problémů světa plného lidí se superschopnostmi. Např. taková politická korektnost (které teď má každý plnou hubu), když přijde řeč na "plecháče," že by spíš ocenili pojmenování "mecho-američani" či "post-organické bytosti." S tím taky související nevraživost mezi živými a mechanickými - nápisy po zdech atd. Je to prostě lahůdka a četba byla čirým potěšením.... celý text

Top 10 - Kniha první 2003, Alan Moore

No tak to je obrovská parádička a ohodnotím to jako celek. Moore je opravdu génius a zdá se, že může do ruky chytnout jakýkoli žánr a stvoří naprostou pecku. Detailní kresba se sice nese na hlavní vlně, ale je dokonalá, ty spousty sračiček kolem a děje na pozadí hlavní linie jsou orgasmické. Už jsem to přečetl před nějakými dvěma měsíci, ale pořád mám před očima ty dvě děcka, jak si "hrají" s hmyzem a nepotřebují k tomu zapalovač a jakoby v pozadí přijíždí vyšetřovatelé - a toho jsou plné obě knihy, no paráda. Taková mutantní kočko-myší válka s vlastními vesmíry, odehrávaící se v podstatě bokem hlavní linie je dalším zářným příkladem. Ten způsob jakým běží děj kupředu mi připomínal střih napínavého serálu v televizi a musím říct, že to funguje naprosto perfektně. U grafické stránky věci mě ještě moc na koulích zahřála práce se světlem - efekty lamp, světel, výstřelů, skel, průhledná policistka, vždy tak jemně zmatněno, přímo lahůdka (což kresbu v mých očích ještě povyšuje). AM rozjíždí ve velkém tempu fantastický kolotoč děje, zvratů a bočních linií, nedotahuje však pointy všech událostí do úplného konce a nechává čtenáře, aby pomocí dostatečného množství vodítek si dal všechno dohromady sám a tím aspoň mne držel pevně připoutaného ke čtení. Jak to má být u správné detektivky. Propracovanost jednotlivých postav, jejich zázemí, minulost, vývoj jejich vztahů, problémy a všechna ta omáčka kolem je tak realistická, že netrvalo dlouho, abych se s nimi sžil a opět byl prožitek hlubší. Celé to má obrovskou dynamiku a spád. Smekám před moorovou jasnozřivostí a komplexním přístupem k alternativní realitě, krásným příkladem je vyváženost sociálních modelů a problémů světa plného lidí se superschopnostmi. Např. taková politická korektnost (které teď má každý plnou hubu), když přijde řeč na "plecháče," že by spíš ocenili pojmenování "mecho-američani" či "post-organické bytosti." S tím taky související nevraživost mezi živými a mechanickými - nápisy po zdech atd. Je to prostě lahůdka a četba byla čirým potěšením.... celý text

Zabil jsem Adolfa Hitlera 2008, Jason (p)

Je to vtipná hříčka. O zabití Hitlera vlastně nejde, děj je trochu moc předvidatelný, ale konec to zachraňuje. Jestli jsem to dobře pochopil, tak je moc zajímavé jak je svět bez Adolfa mnohem agresivnější, že se lidé střílejí na ulici a nikoho to nijak zvlášť neznepokojuje (nemá to být nějaké latentní sdělení?) Přečteno hodně rychle, komiks samozřejmě je hlavně o kresbě, ale když už je kresba tak minimalistická, mohly být panely menší a třeba hustěji nasázené, v tomto případě nejde čučet na stránku deset minut a vychutnávat si kresbu, protože mezi řádky (panely) není co číst a ani z po- za/pře -dí žádná na první pohled skrytá překvapení nevyskočí. Celkově takové "ale jo"... celý text

Pchjongjang: Výlet do Severní Koreje 2009, Guy Delisle

Zašel jsem se i na Jablonské Vítejte v KLDR a při čtení mě tak napadlo, že víc tam člověk za plotem neuvidí a hned mi Guy empaticky odpověděl v jiné rovině na str. 140, ale musí to být stejně silný zážitek - taky bych si tam dovedl představit výlet, dokud to stojí/nestojí;-) Pěkná věcička tenhle komiks.... celý text

Dutozem a další povídky 2008, Mike Mignola

Jelikož jsem si na Černý pátek dokoupil zbytek série + později Černý Plamen, řekl jsem si, že dozrál čas si přečíst všech pět dílů v kuse a je třeba si dat repeté prvního dílu. A jsem stále spokojen, první tři povídky jsou kresleny fantasticky a jako seznámení se to docela dobře funguje. Bavilo mne to, zůstávám na původním hodnocení. Tak a jdeme na Duši Benátek.... celý text

Podivná místa 2009, Mike Mignola

Hellboyova sólovka - to by tak jeden řekl, jak ten svět není pln prokletých míst a hrůzostrašných oblud, když se tak polo-utopený dostanete od kruté čarodějnice, tak hned vylezete na ostrově s heretikem, který čeká 500 let jen na to, až vylezete z vody:-) Teď měl Hellboy docela štěstí, že ho zachránili bratři v Pánu. Musím říct, že jsem pořád uchvácen grafickou stránkou věci, sécnaristicky jsem si nemohl nevšimnout jistých stereotypů, do kterých Hellboy upadá. Nicméně na hutné atmosféře Lovecraftovských kulis, padající jak temný příkrov to vůbec neubírá a Epilog dává příslib krvavé řezby. Nádhera - a jak to voní, když to poprvé otevřete po defloraci igelitového obalu.....;-)... celý text

Zkrat #06 2006, Tomáš Prokůpek

Závěrečné číslo hodně zajímavého fanzinu...nu což, škoda. K Milošovi Mazalovi není co dodávat, je to skvělý kus po všech stránkách, dívím se, že tento člověk není "masověji známý." Ten syn mi až znepokojivě připomíná Karla Čapka. Zvláštní dny jsou taky fantastické. A to mi stačilo, abych byl vrcholně spokojeny. R.I.P. ZKRATe... celý text

Zkrat #05 2005, Tomáš Prokůpek

Výborné číslo. Jézédaček to je borec, taxe má hospodařit...:-D;-) Tleskám K. Jerriemu za malou poctu Jimmymu C. Reumann i Sjunnessonův Errol jsou pořádné palby, především ten kočičí happy end, jaxi nevzrušené letí dvě a půl strany - no paráda, Radegast, rybář i závěrečný Gruss hodně v pohodě, takže toho co se mi nelíbilo, bylo vskutku minimum. Moc velká spokojenost.... celý text

Zkrat #04 2005, Tomáš Prokůpek

Tenhle Zkrat se mi až tak moc nelíbil. Možnost vstoupit někde za kartotékou "Do hlavy Pavla Knieža" bych asi netoužil. Vůbec ta slovenská produkce v tomto čísle mě moc nevzala. Mazal opět výborný, Larsson mi taky není jasný, ale líbí se mi to :-) Jinak zbytek v pohodě.... celý text

Zkrat #03 2004, Tomáš Prokůpek

90% za Mazala, kterému to příjimení fakt nepřísluší;-) Vždy jsem obdivoval lidi, co si své scénaře i kreslí, takže klobouk, který nenosím, dolů. Znám spoustu bruntáláků, ale tady tohohle přímo osobně ne....bohužel...zatím snad. Cukrová kostka i Balík Bo mají velký potenciál, ale cosi tomu chybí. Věřím, že aspoň u Balíka to není překladem, kruciš (slyšel někdo někoho toto slovo použít v praxi???) . Možná jen by potřebovali trochu přitvrdit.... celý text

Svatba s překážkami 2009, Joann Sfar

Takže máme tady dalšího kreslíře magického světa Donžonu a pro mne zatím po Trondheimovi nejlepší, dalo by se až říci k nerozeznání od mistra Lewise. Po této stránce není co vytknout, scénař už malinko pokulhává, ale fakt jen malinko - je to pořád moc dobrá zábava. Umíněnost, ignorance a flegmatismus Herberta je jednoduše k sežrání - a vůbec vykreslenost jednotlivých charakterů je komplexní a děj si to pěkně mašíruje ke konci, který ovšem víc než kdy jindy potřebuje pokračování!!!! Proto si po sedm dní, poslušen své klášterní výchovy, budu dávat čtyři kola bolestného a slavného růžence, nelítostně se budu mrskat v koňských žíních sklem zapleteným, klečíc na trnovém polštáři a týden nepozřu víc než 4 zrnka pšenice a do dlaně vody v tichých modlitbách za rychlé vydání dalšího dílu!!! Argo vyslyš mé volání!!! :-)... celý text

Zkrat #02 2004, Tomáš Prokůpek

Četl jsem to snad čtyřikrát, než jsem se odhodlal o druhém Zkratu něco napsat - nemám rád když nemám ve věcech úplně jasno, což teda furt asi nemám, ale musím své subjektivní pocity zde připojit. V Infekci vidím zcela jasně záblesk "manifestu o komiksech beze slov" o němž píše T. Prokůpek zde: http://www.comicsdb.cz/comics.php?id=736. Poslední panel je úplně jasný i když ho jistě může každý chápat po svém. Pro mne znázorňuje úpěnlivou představu člověka blízkého smrti o místě, kde by se rád nacházel místo toho být zasypán kuličkami. Ať už tyto představují cokoliv - některý ze sedni hříchů nebo jen snad hodně špatný sen, kde se dá ukrýt úplně cokoliv. Ano, podle mého je na posledním panelu zcela bez pochyby přední strana dveří kam náš hrdina z panelu předposledního marně zvedá ruku. Hodně se mi líbil "Život je někde jinde," který si na nic nehraje. S hodně přimhouřeným okem neuškodila Zacko-Andrastovská ornitologická patologina, která má aspoň údernnost ale číslo je zakončeno docela dost trapnou rukou boží, bez urážky, ale to je patlanina neskutečná. Ještě ten ostrov mohl mít více biblický název třeba Jericho, to by bylo sice víc k blití, ale tématicky našponované. No tak asi tak:-)... celý text

Zkrat #01 2004, Tomáš Prokůpek

Tak jsem rád, že se mi povedlo toto číslo sehnat a jsem docela spokojený. J. Gruss zde ukazuje svůj rostoucí potenciál i když příběh je slabší. Z těch protiválečných mě extra nic moc nezaujalo, celkově ale dobrý.... celý text

Farma zvířat 2000, George Orwell (p)

Dokonalá záležitost, bajkovitě čtivé, člověk se neodtrhne, dokud to celé nezhltá a to hluboké poselství o tom, co jsme za zvířata v člověku zůstane dlouho utkvělé. Navíc geniální Velíškovské ilustrace řadí toto vydání hodně vysoko an mém žebříčku... celý text

Nitro těžkne glycerínem 2006, Štěpán Kopřiva

Kurva, to jsou jatka!!!!!! Kresba Jirky Gruse naprosto fantastická, scénař jasný, rychlý a krutý. Žádné sraní s mladou paní. Čuměl mi přes rameno nějaký klučina, když jsem to četl a zdál se nějaký zděšený:-) Kluci mi to na Crweconu ještě oba podepsali, takže parádička. Myslím, že by to fungovalo v jakémkoliv čase a prostředí, proto jsem rád, že to je v SF prostředí, které mám moc rád. Jen tak dál a houšť takovýchhle výrazných českých počinů.... celý text

Vulkán Vaucansonů 2009, Joann Sfar

Scénaristicky i dějově nemám co vytknout. Kdo by to v prvním díle Zenitu řekl, co se z Herberta vyklube za Dark-mage;) Donžon je prostě skvělá uvolněná a ulítlá zábava, akorát mám pocit, že v Dračím hřbitově se Sfar ještě snažil, ve Vulkánu mi přijde kresba místy vyloženě odbytá, jakoby kreslená někde za pochodu - nevím jestli to je tak z originálu nebo je to českým tiskem, ale některé linky jsou vyložené roztřesené. Ty postavičky už trochu křečovité, chybí jim lehkost. No ale Rudý zajíc s mečem bez rukojeti to zachraňuje, celkově je Donžon prostě bomba bombastická.... celý text

Dračí hřbitov 2008, Joann Sfar

Tak první díl Soumraku.....(konečně se orientuji v jednotlivých epochách).....je stále dost zábavný, i když smíchy jsem nevybuchoval. Trondheim prostě drží scénaristickou laťku vysoko a když už jednou máte takový svět stvořen, musí to být radost v něm spřádat osudy bizardních hrdinů. Barbar Rudý Marvin je postavička přímo k sežrání a myslím, že je velkou devizou Soumraku. Myslím, že bez jeho chuti sekat hlavy všemu kolem by se série propadla do soumračné nevýraznosti. Poslední moje připomínka se týká kresby, která se mi nelíbí - teda v porovnání s Trondheimem. Sfar mě prostě nevzal, myslím, že má dost problémy s perspektivou, zbytečné vyčerňování ploch dělá kresbu méně přímočarou k tomuto odlehčenému příběhu. Schválně jsem si vedle Dr. hřbitova položil Kačerovo srdce a ta čistá Trondheimova kresba k tomu zkrátka sedne mnohem více a je (dle mého) prostě kurvárensky hezčí. Možná jsem jen ale na Trondheima moc fixovaný. Tak jako tak, sláva Argu, že Donžon vydávají dále.... celý text