Kapis přečtené 905

Macanudo 2011, Liniers (p)

Tak se pročítám stripovými knihami a pro teď to to ukončím, aspoň prozatím, něčím hodně neobvyklým a velice milým. Knížečku jsem si celkem užíval pár dní před spaním a dost mě bavila, asi hlavně tou originalitou a tím, že nemusí mít za každou cenu pointu vybroušenou k explozi. Nicméně, nemohl jsem se během čtení střepat toho, že to celé vytvořila a kreslila ženská, možná to bylo způsobeno asociací s předmluvou, možná tou citlivou jemností s kterou je to vytvořeno. Autorka, ale kuš, autor rozjíždí svůj svět opravdu po svém a v množství postav, nejednou na jedno použití, se občas těžko orientuje, ale některé stálice jako Jindřiška či Fellini se zaryjou do paměti rychle. Opět, dostat se ke dvou stripům za týden někde v metru, nebylo by to ono, tyhle sborníky jsou prostě k nezaplacení. U mně velká spokojenost a vyjde-li pokračování této milé série, jdu do ní okamžitě. Takže držím palce.... celý text

Než bude pozdě 2002, Jean-David Morvan

Tak jsem si konečně dosehnal poslední díl, který mi chyběl, protože v LK mi to před léty uteklo a konečně jsem se ponořil do světa Meteoru, od kterého jsem upřímně nečekal kdoví co. A jsem velmi příjemně překvapen, z evropských neúspěšných bbartovských sérií jsem četl zatím jen Alphu, což byl obrovský průser a pak Golden City, které bylo výrazně lepší. Meteor přesahuje první zmíněnou sérii řádově a nad GC je taky o pár levelů výše. Jelikož se jednotlivé díly dost liší, rozhodl jsem se napsat samostatné komenty ke každému z nich. V prvním díle se seznamujeme s třináctiletým děckem (bych si tak tipl), kterému už raší kozy a proto má přes ně namalovaný pruh. Na sexyhotonanistické záběry pro puberťáky není, když se to vezmu kolem a kolem, vůbec nouze. Příběh, který ze začátku moc nezaujme se pomalu rozvine do velice zajímavého rozuzlení, které má obrovský potenciál. Co musím vyzdvihnout je precizní kresba, promakaná do neskutečných detailů, že až oči přecházejí, především co se týče vznikající kolonie na planetě a hlavně samotného Meteoru. Po prvním díle jsem dost spokojen.... celý text

Pod postelí něco slintá 2010, Bill Watterson

Tak pokračuji ve své stripoidní sérii, která jede už od zimního slunovratu, kdy jsem dostal jen tento typ komiksů pod čímsi ověšenou směsí větví, stojící ve váze - jj, když jsem býval ještě starý mládenec, tak jsem takovéhle věci koncem roku doma neměl:-) No nic, přidávám pár bodíků, oproti prvnímu svazku, protože se mi zdá lepší, a to že je to naskenované jsem nijak nepocítil. Lepší, lepší, to není to správné slovo, ona je ta kvalita stejná, jen jsem možná už s touhle dvojkou více seznámen, možná zde autor zvolil citlivější přístup k dětství jako takovému, těžko říct. V čem tato série totálně vede a na hlavu poráží ostatní stripoidy je preciznost kresby a detaily, se Snoopym a Dilbertem snad kresbu srovnávat ani nelze, slavné obrazy taky nikdo příčetný nedává do lajny s výtvory disgrafiků, Garfield je už více vypracovaný, ale přece jenom CaH má opravdu promakané exteriéry i interiéry, je to radost se tím pročítat. Ovšem nehodnotím podle kresby, Dilbert u mě totálně vede, možná že prostá schématičnost svědčí stripům více, kdy se člověk nerozhlíží po panelech co kde je a pointa stripu ho udeří palicí přímo po palici. Tyto knihy stripů jsou úžasné hlavně z hlediska komplexnosti - když si člověk sem tam něco přečte v novinách, tak je to fajn, ale není to ono, tak jako když toho mám plnou knihu, kdy jedu jeden za druhým, nemluvě o tom, že mnohdy na sebe jednotlivé stripy navazují. Za poslední dobu jsem hodně přivykl si před spaním otevřít některou z těchto knih, dát si pár stránek, kdy nemusím pátrat po tom, co se dělo před tím a když už mě to zmáhá, tak jdu spokojený spát.... celý text

Garfield v plné parádě 2010, Jim Davis

Jako dítě jsem si vystřihoval každý strip z novin, na který jsem narazil a pak přišel Semic s barevným Garfieldem, který se stal malou sešitovou biblí - škoda, že mi zůstali jen dva ze čtyř. Naštěstí se konečně Crew rozhýbala a vydala další barevný dvojdíl. ČB sešity nekupuju a tohle mi to plně vynahrazuje. Jen houšť a větší kapky!!... celý text

Přineste mi hlavu poslíčka Willyho! 2010, Scott Adams

Opět výborné, už to pro mně nebyl tak extatický přetlakový šok a jde vidět, že se Adams ještě hledal, já jsem se opět velmi dobře pobavil. Toto je ten styl humoru, který mi dokonale sedí, asi jako prdel na hrnec:-)... celý text

Kosmos 2007, Giles Sparrow

Úžasná publikace, časem sice trochu ztratí na aktuálnosti, ale je to radost si to prohlížet v takovém formátu.

Vraždy a housle 2006, Neil Gaiman

Příjemné snové probírání se závěsy vzpomínek k rozevlátým záclonám vytěsněného až k pohledu do zamračeného mlžného dne, kde nakonec vše do sebe zaklapne a snad jako sen tak rychle nevyprchá. Ideální počteníčko na pošmourné podzimní dny, ale je zřejmé, že McKean i Gaiman mají své vrcholové kousky teprve před sebou.... celý text

Rok parchanta 2010, Warren Ellis

Já jsem si Spidera hooodně oblíbil. Zdá se mi, že celý book mírně stagnuje, ale je opět nacpaný výbornými hláškami, nechutnými nápady, dekadentními maličkostmi a cyberpunkovou atmoškou. Já jsem spokojen, docela dobře jsem se pobavil a podivil, co je ten Ellis za zdegenerovaného kriplomrdího uchyláka a těším se na další díly.... celý text

Starší a méně známá dobrodružství barona von Münchhausen 2010, Delarock

(Psáno v prosinci 2010) Tak mám to doma, číslo 31/200, opravdu tam není ani kousek textu, přesně jako na těch originálech, co se daly v Netopejru koupit - až na poslední stránku, která v originálu koupit nejde a dává tomu opravdu čepici. A já jsem nadšen!! Projel jsem si to tam, zpátky a ještě jednou tam, protože to je opravdu lahůdka a překrásná pastva pro oči. Styl kresby je voda na mlýn mého vkusu a divoké eskapády, vymyšlené DonQuijotskou hlavou páně Barona jsou úžasné a doprovodný text skutečně nepotřebují - a ty různé vychytané maličkosti kolem, vymazlená kresba, dýchala na mě trochu obskurní atmosféra románů Markýze de Sade - a tím nemyslím toho hlučného anoretika z Prahy;-) Lahůdkový kousek na předvánočním trhu. Dávám plnou palbu 100%, protože toto je tak výrazně jiné, tak vyčnívající z řady oproti ostatní vydávané tvorbě, že si to zaslouží jedinečné hodnocení. Myslím, že brzy z toho bude sběratelská ultrararitka. A asi půjdu do nějakého toho originálku - myslím, že se bude vyjímat někde na stěně pod paspartou. EDIT: Mám na stěně třicátou stránku.... celý text

Lips Tullian: nejobávanější náčelník lupičů & Černý Filip 2010, Kája Saudek

Jak všichni víme, komiks je médium pro děcka, v lepším případě pro nedozralé jedince, kteří si naivně myslí, že už dospělosti dosáhli a které je nositelem pokleské zábavy bez hlubšího poselství. Ano, tak to je přesně tato publikace:-) Tato úžasná publikace, kterou čísti je jedna velká radost až na kost. Původní formát dává vyniknout každé drobnosti a nádherným vychytávkám. Každý jich tam našel určitě mraky, mě celkem potěšily Bony v rukou jednoho drážďanského šlechtice, Sahrberg jak se vracel z kláštera to vypadalo to úplně jako Krakonoš z večerníčku, RAJ u jednoho hostince, Batman ten tam byl myslím třikrát různě schován atd. Jde vidět i vývoj, kdy Kája některé strany později koncipoval v docela odvážných složeních, kdy ze začátku musel dávat i šipky odkud kam číst, protože lidé nebyli zvyklí dostávat do rukou tuto prohnilou kreslenou podzábavu. Sešit se Stříbrným pokladem a koncem Sahrbergovy bandy jsem jako malý přečetl snad stokrát a jsem moc rád, že jsem si doplnil i další dobrodružství Nejobávanějšího nálčelníka lupičů. Černý Filip už byl slabý, ale i tak je s podivem, že v sedmdesátých letech taková věc mohla vycházet. Opravdu nádherná a překrásná věc, pro jejíž formát mám jedno zvětšené patro knihovny a proto mi pěkne vejde vedle Arkwrighta, atlasu světa a podobných velkých knih, takže v tomto ohledu v pohodě, jediné, co se mi tam opravdu nevleze je toto: http://www.databazeknih.cz/knihy/kosmos-108229, ale to tu už nepatří;-)... celý text

Jak vydrhnout velrybě stoličku 2010, Scott Adams

BOMBA!! Párkrát jsem četl Dilberta v novinách, ale nikdy mne moc neoslovil, včera jsem ovšem změnil kompletně názor - nevím, jestli to bylo primárně způsobeno těmi pěti pivy nebo intenzivní inhalací emisí prudké oxidace květenství samičích květů jednoho fotosyntetického organismu čí kombinací obou faktorů, ale bavil jsem se přímo královsky a dokonce jsem se nepokrytě smál nahlas na celé kolo. V tomto stylu humoru jsem se našel, asi proto, že jsem taky takový plachý introvert;-) a Dilbert teď stojí vysoko nad ostatními stripoidními sériemi. Calvine i Garfielde, teď můžete jen závistivě zírat vzhůru. Povedla se celkem i náhrada amerických osobností/pořadů atd. českými reáliemi - u stripu se Sámerem jsem šel málem k zemi. Myslím, že i překlad vyšel na jedničku, mám pouze jednu malou hnidopišskou poznámku ke stripu na str. 40 dole se statickou elektřinou. Neviděl jsem originál, ale Dilbert na 100péro použil hlášku "Resist is futile", což je jedna ze tří vět, kterou požívají Borgové ve Star treku. Je to snad nejslavnější fráze tohoto universa - už možná proto, že díly s Borgy jsou vždy nejlepší a věta byla a je překládána jako "Odpor je marný" - a každý, kdo ví, hned ví o co jde - proto překlad "Odpor je zbytečný" nesedí tak jak by měl. I když podle jednoho kámoše to je spíš narážka na Stopařova průvodce po galaxii. + "Šprťounské" mohlo v dnešní době klidně nahradit variace slova NERD. To je ale jen maličkost, dalším pozitivem jë taková poctivá pevnější, obálka a za to vše velmi příjemná cena.... celý text

Pražský upír a další povídky 2010, Mike Mignola

Tak tuto knihu musím hodnotit z více aspektů – řemeslné zpracování, vazba, papír atd. bez jakýchkoliv výhrad, standardně na úrovni TOP++, 6 kil mi v případě Hellboye přijde jako adekvátní cena. Mignolovy povídky jsou perfektní a takové svěží, originální a tajemnější než obvykle, mnohem více je třeba číst mezi řádky a je velmi příjemné, že nejsou všechny napsány podle mustru, který se začal už přejídat a to: přišel, hodil pár tvrdých hlášek, dostal trochu nakládačku, zvítězil a s další hustodrsnou hláškou si zapálil cigáro. Povídky mají ducha a ještě chvíli v člověku rezonují. Trolí čarodějnice a Ghúl se mi líbily asi nejvíc. Tento hutný, syrový, atmosferický noir prostě těžko hledá konkurenci. Poslední povídka, kreslená ze začátku Mignolou zcela logicky a přirozeně přechází ve velmi vyvedenou kresbu R.Corbena, kdy Hellboy kráčí jako Makoma snem - příběh má šmrnc, rytmus i hloubku, skvělou pointu a je ozdobou této knihy. No a konečně se dostávám k povídce, která mě osobně úplně pokazila dojem z této knihy a to je Pražský upír, podle kterého se album jmenuje. Ano, je super, že se Praha dostala do takového komiksu, ano, ale….zaprvé neúplně rozumím rozplývání se p. Kantůrka nad tím, že se Mignola při krátké návštěvě Prahy stihl porozhlídnout po strašidlech. Vždyť mýtické příběhy, pověsti, nadpřirozené bytosti atd. jsou jeho obrovský koníček, potažmo práce, přijde mi logické, že se na místě jako je Praha bude pídit po starých pověstech – a že jich máme. Je to ale taková malá poklona, OK, s tím nemám problém, když se však Mignola dostal ke knihám strašidel, proč si nevybral jedno nějaké známé a nenechal ho tak, jak tady vzniklo? Navíc když povídka byla speciálně vytvořena pro toto vydání – pro Čechoslováky. Proč musel vzít známého ducha karbaníka a aby to bylo dostatečně trendy, udělat z něj upíra? Mohl ho u hry nachytat, jak podvádí nebo prohrát a pak by děj jel po stejné koleji. Kolik je slavných pražských vodníků? Klidně mohl Hellboy rozbíjet jejich podříční gang, ojebávající turisty o foťáky a topící jejich vyžrané rozmazlené fracky, žádajíc pak výkupné v podobě čínské porcelánové produkce – že na západě “vodníka“ jako takového neznají není žádné ospravedlnění, copak někdo před čtením této knihy znal malajskou Penanggalan??? Takže fajn - máme středověkého karbanického pokrového šejdíře z Prahy, který je ale vlastně upír, Jirásek by se v hrobě obracel. Pořád je to ale fajn, že je to v Praze, osobně nemám ani problém s tím slavným skokem z Václava až na Karlův Most, je na tom ale strašně vidět, že pan Russell viděl Prahu opravdu jen na fotografiích a konečně se dostávám k tomu nejzásadnějšímu a to kresbě – on Russell nekreslí vůbec špatně, to bych si nedovolil, ale tato v podstatě mainstreamová kresba se do Hellboye prostě nehodí, hyzdí ho, vůbec nemá atmosféru, je holt taková traláláková, žádné tajemno, temno a děsivá tma. Chlupy na zádech mi napovídají, že to cítí jako kdyby do Zločinu a Trestu někdo vložil kapitolu z Bylo nás šest od Parla Koláčka. No takže asi tak. Každopádně na Hellboye nikdy nezanevřu a už se moc těším na další díly a vše co hodlá CC vydat z hellboyova universa – a mám potvrzeno, že mají v úmyslu vydat vše. Tak ať to vyjde!! P.S.: dávám totální minimum bodů, co se zatím u nás vydaných knih Hellboye týče :-)... celý text

Red Meat. Kniha třetí 2010, Max Cannon

Drtivou většinu zde zveřejněných stripů jsme četl úplně poprvé, dokonce se objevily i nové postavy, perfektně jsem si to užíval. Při vydání prvního dílu jsem byl poměrně skepticky, obával jsem se, že to bude další výkřik do tmy, který skončí fiaskem, ale už tu máme třetí díl a i proto dávám skoro maximum, mám radost, že Red Meat vychází a snad vycházet bude i nadále. Jen tak dále. Předmluva od Vladimíra 518 je taky výborná - nějakou dobu jsem taky trávil víkendy na Smíchově a přesně přes cestu bylo takto zatažené okno, kam jsem nikdy nenahlédl - aby to byla stejná ulice, to je nepravděpodobné až k maximu, ale přesně vím o čem V518 psal. SKVĚLÉÉ od začátku do konce. Jen ať jsme to nezakřikl a není to pokračování těchto optimistických a veselých taškařic poslední.... celý text

Smečka z Bagdádu 2010, Brian K. Vaughan

Opravdu působivá a hluboká bajka, kde lidskou tvář nezahlédneme. Neomluvitelný, násilný pokus o import západních hodnot v rámci ochrany před prokázanými zbraněmi hromadného ničení, který neměl nic společného s ropou, ani sadámovým pokusem o skončení obchodování s ropou v dolarech, mělo a má statisíce obětí a za sebou rozvrácenou zemi, zmítající se v občanské válce. V tomto kontextu se mohou zdát čtyři ze ZOO uniklá zvířata jako prkotina. Příběh těchto čtyř lvů je však obrazem celé naší nemocné společnosti, odhaluje lidské touhy, strach, potřeby, lidskou krutost, bezohlednost i sobectví. Dvoustránkové celobarevné panely jsou opravdu okulahodící a je radost se do nich ponořit. Osobně jsme knihu koupil na aukru za nějakých 250Kč, protože 600 bych za ni asi nedal, i když kvalitě českého zpracování se nedá nic vytknout, přece ale jenom politice CC - vše co je ve vazbě za 600 - moc nerozumím - vím, že můžu mít brož za polovic, ale třeba tohle si vazbu s přebalem zaslouží, ale myslím, že takových 450-480 by byla cena příhodnější, přece jenom žádný megašpaplek to není. Na druhou stranu, díky CC, že Smečka u nás vyšla, tohle opravdu stojí za to.... celý text

Mstitel v nesnázích 2010, Joann Sfar

Výborné, další, už desáté pokračování mojí oblíbené série, i když tentokrát se mi to zdálo trochu slabší, možná ta naivita byla tentokrát naordinována v příliš velké míře, ale na první pohled dětská kresba neznamená, že to je čtení na dobrou noc pro předškoláky - právě naopak. Neválel jsme se v záchvatech smíchu po zemi, ani jsem se za břicho nepopadal, spíš ten příběh tak hladil po duši;-) Abych věděl, která bije, musel jsem si přečíst znova první díl, což u těchhle knížeček nezabere bohudík/žel moc času. Bude fajn, jestli se tak stane, až bude venku dílů dejme tomu třicet a budu si moct v klidu projet celé jednotlivé epochy v kuse. Spokojenost a už ať je další díl venku ARGO! (Psáno před nějakou dobou - teď už je ale bohužel jasné, že další díly jsou stopnuty a pravděpodobně se dalšího pokračovaní nedočkáme, což je velká, ale obrovskááá škoda).... celý text

R.I.P.: Best of 1985 - 2004 2010, Thomas Ott

Upřímně řečeno, čekal jsem kompletní EXIT a nějaké bonusy v čtenívzdorné vazbě, kterou EXIT bohužel nemá. Takže trochu zklámání nejdřív, protože Ottem se dá listovat neustále - pořád je se na co dívat - a s úplně novým EXITem, co jsem si podruhé koupil, se bohužel takové skopičiny jako ho pořádně otevřít a číst ho, dělat nedají. Tudíž některé šprýmové a veselé příběhy plné optimismu si neužiju takhle luxusně. Zato je tu něco navíc a doufám, že Mot nenápadně chystá další knihu R.I.P., třeba až do dnešních dní. K Ottovi se nemá už moc po předchozích knihách cenu vyjadřovat, je to prostě dokonalé zvládnuté řemeslo, potvrzující, že komiks nepotřebuje slov, Ott dokáže každou pohnutku mysli, každou náladu přesně vyjádřit a člověk přesně cítí na jakém stupni vnitřního rozkladu, morálního bahna, zoufalství, bolesti a beznaděje se postavy právě nacházejí. Kniha je to prostě přenádherná, přesně jak si umění uvnitř zaslouží. Jednoduše bomba a nad dalším, třeba i tenčím albem sebraných škrábanic, by určitě nebylo od věci popřemýšlet. Taková návštěva Otta např. na komiksfestu někdy by taky nebyla úplně od věci (jestli vychází ven za slunečního svitu...).... celý text

Život je pes 2010, Warren Ellis

Série si drží vysoko nastavenou kvalitu. Náš nihilistický zfetovaný žurnalista, s rovným a zdravým pohledem na život, zažívá opět spoustu neuvěřitelných dobrodružství, Ellisova představivost a Robertsonova schopnost to krásně výtvarně ztvárnit vytvářejí opravdu jedinečný zážitek a je to radost se tím pročítat. Transmetropolitan mě baví, i když tento díl komplexně vyzněl kapičku slabší než první kniha. Už se těším na další díly.... celý text

Zpátky v ulicích 2009, Warren Ellis

Já jsem si po přečtení ukázky v Crwi řekl, že Transmetropolitan nikdy ne! Že takové sračky číst nebudu, Ellisovo jméno mě nakonec ale dotlačilo ke slevněné koupi a jak jsem v nemocnici po operaci zhltal první díl, okamžitě jsem hnal přítelkyni do knihkupectví pro díl další. Takovýhle psychedelický cyberpunkový nářez jsem nečekal a byl jsem příjemně překvapen. Ten díl z telkou, který mě tak zhnusil v Crwi, je v kontextu celého booku poměrně dobře snesitelný a Spider je fakt démon. Opravdu nekonvenční novinář, s jehož postoji vůči governmentu, společnosti, policii, náboženstvím, autoritám atd., které ač v daleké budoucnosti jsou jasnou paralelou přítomnosti, mně nedělá problém se ztotožnit. Pěkná, propracovaná a jasná kresba plná drobných detailů, vajglů, exkrementů, krve a ostatních příjemných hnusáren je vskutku okulahodící. Pro mně byl jasně nejlepším dílem poslední protináboženský sešit. Myslím, že to napsal Ellis obsažně a pěkně. Spokojenost, tuto řadu určitě neopustím:-)... celý text

Jak si nahrabat jako pornohvězda 2008, Neil Strauss

Čekal jsem více, ale nejsem zklamán, jak by se dalo čekat, kdybych se bezhlavě řídil první vlnou komentů k tomuto komiksu na comicsdb.cz. Ono vše podstatné této knížky je vlastně řečeno v úvodu a zbytek hlavního sdělení člověka, pohybujícího se v zákulisí špičkového mainstreamového porna, je někde v té škarpě mezi panely či řádky v bublinách. Samotné "špičky příběhu" se sultánem a vypečenou rodinkou jsou klišoidní až trapné, o uvěřitelném happy endu ani nemluvě - to podstatné je sdělení jak to s "hvězdami" této branže chodí. Že si holky sice trochu žijí v peřince, ale že si filmování nijak neužívají mi bylo jasné i před přečtením, zde mi to bylo naservírováno sice zevšeobecněně a ne tak detailně jak bych potřeboval, ale dalo se to. Ono se stačí podívat na net a je hned jasné, že nijak než s kusem hadru se s těmi ženskými nezachází. Ale jak Strauss přesně píše, vybraly si to samy a z té pasti se už nemohou dostat. Nějaké body přidávám za změny stylu, manga stájl kousek výborný a taky se mi hodně líbil "scénař" filmu z té planety, to bylo fakt vyvedené. Jinak kresba podprůměrná, reklamy a vsuvky mezi díly mě vůbec nebavily, i když se snažily působit tendenčně v rámci děje, nechyběl jim nápad, mě docela nudily. Na druhou stranu, klobouk dolů za práci se všemi těmi titulky, zkomolenými názvy skutečných pornofilmů, přebaly videokazet atd., to se vyvedlo a ne nadarmo vyhrál Richard Podaný cenu Muriel 2009 za překlad. Celkově tedy to není pro mně propadák, v broži o kilo levněji by to bylo opravdu příhodnější, i když mám pocit, že jsem to kupoval ve slevněnkách za kilo, takže mi to je vlastně fuck.... celý text

Konec světů 2010, Neil Gaiman

Brilantní. Stovku dávám opravdu výjimečně a tento Sandman si ji do poslední tečky zaslouží. Mám pouze dvě výtky - McKeanovy obálky nemusely být zmenšeny na začátku, kdyby uváděly každý sešit přes celou stránku, byl bych radši. A dále kresba u Nekropolních příběhů mohla být trochu preciznější - především šrafování by si myslím zasloužilo trochu více práce a pozornosti. Přesto dávám 100%. Dokonce i Kingův úvod nebyla bohapustá onanie nad Gaimanem, ale slušný rozbor knihy a má pravdu, že to není pro batolata. Nějak se mi to časově semlelo, že jsem to četl týden a vycházel mi jeden příběh na jeden večer - když říkám jeden příběh, není to přesné, protože většina příběhů, vyprávěna v Krčmě na Konci světů má v sobě vnořený další příběh, kdy postava v příběhu začne vykládat a příběh Petrafaxe obsahuje dokonce tři příběhy, z nichž dva se vnořují ještě do dalšího, takový příběhový Inception;-) King mimojiné v úvodu píše, že různých skrytých vychytaných narážek a souvislostí jsou v knize stovky a budu rád, když to zde komentující, případně velevážení pánové vydavatel+překladatel nadhodí, v rámci všeobecného obohacení. Podle všeho by měl být Gaiman i někde mezi návštěvníky krčmy, to by mě zajímalo obzvlášť. Já jsem si po druhém přečtení spojil pana Gadlinga do "Domečku pro panenky", kde se potkává co sto let (myslím) se Sandmanem. Gung Din je hrdina kiplingovy básně, ale jinak jsem tam toho moc nenašel :/ Největší pecka jsou každopádně příběhy z Nekropole, i když jak říkám, kresba by nemusela být tak odfláknutá. Jeden příběh je větší bomba než druhý a zhltal jsem je se zatajeným dechem. Už jen takový pohřeb na vzduchu, který se asi oproti čtyřem předchozím způsobům pohřebu běžně v mně známých kulturách nepoužívá, má Gaiman vystavěný s perfektní logikou a promyšlený do poslední podrobnosti. Úchvatné. V každém příběhu se taky objeví, když už ne Sandman, tak aspoň některý z věčných, což taky oceňuji. Ten konec je takový tajemný, rozvinu svou hypotézu jak jsem si ten konec pro sebe pochopil já. !MOŽNÝ SPOILER ALERT! Bouře reality přivedla všechny pouníky na konec světů, protože se stalo něco významného. V druhém příběhu z Nekropole se objeví Destruction a vypráví mladému učni (vnořený příběh) o Nekropoli, která už dávno zanikla, protože její obyvatelé ztratili úctu k mrtvým a když tam přišlo "šest podivných poutníků" že jim umřela "sestra", zajímaly je jen obětiny a Osud proto jejich město nechal srovnat se zemí. Na konci pak sledujeme na obloze pohřební průvod, kde lze vidět spoustu známých postaviček ze sandmanova universa a jediný můj logický conclusion je, že se jedná o pohřeb Radosti, která pak metamorfovala v Delírium - na konci průvodu jdou navíc spolu se Smrtí, která oproti normálu není ani veselá ani usměvavá, měsíc se zalívá krví. Sandmana samotného jsem v průvodu nenašel. No tak nevím, každopádně až bude venku všech deset dílů, tak si to přečtu v kuse, i kdyby na to měl padnout celý víkend. Gaimanova fantasie evidentně nemá hranic a když se k nim limitně blíží, potkají se všechny přepestré nitky v jedné krčmě na samém konci všech světů.... celý text