• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Živí mrtví: Cizinec a další příběhy - Brian K. Vaughan

Dosud nikdy nevydané příběhy ze světa slavné komiksové série! CIZINEC Mrtví nekráčejí jen Amerikou! V titulním příběhu se podíváme do Barcelony během prvníc... detail knihy

Populární knihy

/ všech 28 knih

Nové komentáře u knih Brian K. Vaughan

Sága 10

„Tak na tomto díle jsem si ověřil, že komiksy nejsou povětšinou pro mě. A tento konkrétní asi už vůbec ne. Zakončeno a po dalším případném díle se pídit ani nebudu (pokud je nějaký v plánu vůbec vydat:))...“... celý text
— TomTomis

---

Smečka z Bagdádu

„Vedle komiksu Maus, je pro mě Smečka asi nejsilnějším protiválečným grafickým románem.“
— jan8470

---

Paper Girls 3

„Nemá cenu popisovat, co vše se v závěrečném díle stane. Je toho hodně a takřka všechno, co se doposud dívkám událo, získává postupně nové souvislosti a spěje až do sice nijak epického, ale uspokojivého finále. Popravdě, u druhého dílu jsem se obával, že Voughan nedokáže příběh kočírovat, ale opak je pravdou. Při pozorném čtení zjistíte (a tady důrazně doporučuji si přečíst před trojkou znovu první a druhý díl), že vše do sebe perfektně zapadá. „Nejsme jenom doručovatelky, jsme…“ Paper Girls nejsou jen osmdesátkovým příběhem o partě teenagerů, kteří se přimotají do generačního střetu cestovatelů v čase. Je především o přátelství, sebeobětování a hledání svého já v chaotickém světě. A možná nás spolu s textem písně As Time Goes by Hermana Hupfelda, který se knihou proplétá jako jakýsi leitmotiv, přiměje zamyslet se nad dnešní uspěchanou a přetechnizovanou dobou a nad naším postojem k ní. A možná taky ne. Každopádně Paper Girls kniha třetí je důstojným završením této originální série. A to nejen díky skvělému scénáři, ale také díky dynamické kresbě Cliffa Chianga, který se nebál vytěžit pestrou škálu pastelových barev až na hranice možností, což je krásně vidět například v té části příběhu, kdy se každá z dívek ocitne v jiné části časového kontinua.“... celý text
— jan8470

---

---

Paper Girls 2

„První polovina druhé knihy se odehrává v pravěku, kam děvčata utekla z roku 2016. Zde MacKenzie potká mladou lovkyni, která se svým novorozeným synem prchá před lovci, kteří se jí ho snaží vzít. Dívky se rozhodnou pravěké ženě pomoct. Boj o život téhle nesourodé partičky se zamotá ještě více, když se Máca a KJ ztratí a v nedalekém pralese ztroskotá další ze strojů času. Tahle část příběhu je hodně zamotaná a akční, nicméně odpovědí na již položené otázky se v ní čtenář ani dívky nedočkají. K tomu dojde až v druhé části knihy, v níž se naše hrdinky dostanou do Silvestrovského večera na přelomu roku 1999. Ani tady není nouze o akční scény a podivná setkání, zvláště pro to, že při útěku z pravěku skončí Tiffany v jiné části městečka (ano, stále se nalézáme na území Kamenitého potoka) než její družky. Právě zde totiž děvčata potkají stárnoucí autorku komiksových stripů Charlotte. Díky ní se mladé kolportérky dozví mnohem více o konfliktu generací a také jak funguje cestování časem. Přesto všechno zbude prostor i na taková témata jako je sexuální orientace některých hrdinek nebo první menstruace. Závěr knihy pak přináší další z divokých cliffhangerů, kterých má Vaughan ve svém scénáristickém rukávu nepřeberné množství. Čtenáři pak nezbude než tiše doufat, že se všechny dějové linie uzavřou a všechny nezodpovězené otázky budou zodpovězeny v závěrečné třetí knize. Vyvážená kresba Cliffa Chianga a syté pastelové barvy Matta Wilsona lahodí oku a poskytují tak čtenáři pěkný estetický zážitek. Paper Girls 2. jsou povedeným druhým dílem který, rozvíjí jak samotný příběh, tak i vztahy hlavních postav (včetně jejich alternativních budoucností) v dechberoucím tempu, a dávají tušit, že závěr téhle trilogie bude jistě epický.“... celý text
— jan8470

---

Paper Girls 1

„si vážně nemá cenu řešit o čem příběh Paper Girls je. Stačí jen vědět, že se děvčata přimotají ke generačnímu střetu, který se táhne skrz všechna možná i nemožná časová kontinua, a že je to dost šílená jízda. Příběh má neskutečný spád, zvrat střídá zvrat a Vaughan chrlí jeden šílený nápad za druhým. A jediné co tu platí a co musí čtenář bezezbytku akceptovat je myšlenka, že Jen čas je nadčasový. Čtenáři se tak při čtení nejen tají dech strachem o sympatické hrdinky, ale především se mu v hlavě štosují otázky, na něž do konce knihy nedostane odpovědi. A to je asi jediná slabina Vaughanova scénáře. Nezbývá než doufat, že Nakladatelství CREW brzy vydá zbylé dvě knihy. Osmdesátkový look ve velkém stylu Výtvarnou stránku komiksu si vzal na starost Cliff Chiang, jenž spolupracoval s Brianem Azzarellem na sérii Wonder Woman. Chiangova relativně jednoduchá kresba hezky koresponduje s páně Vaughanovým osmdesátkovým duchem prodchnutým příběhem. Přitom i zdánlivě prosté tahy jeho pera dokázaly hrdinkám vtisknout celou paletu emocí od vzteku, přes strach až po údiv či smutek. Hodně tomu pomáhají i velké panely a jim odpovídající formát: 168 × 258 mm. Dobovou atmosféru pak hezky podtrhují také pastelové, nikoliv však křiklavé barvy.“... celý text
— jan8470