Kapis přečtené 907

Nová lůza 2011, Warren Ellis

Tak pro mně trochu zklámání, jako bych to všechno už někde viděl/četl. Nezaujal tentokráte moc scénář a kresba i kompozice panelů mi občas přišly odbyté. Co mě však hodně baví jsou všechny ty vychytávečky kolem - delfíni hlavy, mražené placenty, mleté chilské děti, pečené lidské stehna atd. a samozřejmě lidsky-nelidský pod povrch vidící Spider, který v tomto díle ani nefetoval a byl takový zasmutnělý...jsem zvědav, co mu Fešák připraví za peklo, nakonec více lidský z toho vyjde Sviňák.... celý text

Bezpečí za mřížemi 2011, Robert Kirkman

Ano, barometr stoupá, koupil jsem hned po přečtení druhého dílu a odtrhnout jsem se nemohl, dokud jsem nebyl na konci - dokonce, a to se mi strašně dlouho nestalo, jsem si četl za chůze domů a vnímal okolí jen tak, abych nedošel k úhoně. Tento komiks má neskutečně obrovskou dávku napětí a spádu, dlouho jsem nic tak napnutého, plného zvratů, nečetl. Upozorňuju, že budu taky SPOILERovat! TAK POZOR, kdo to nečetl!! Myslel jsem si, že Kirkman bude šetřit ašpoň děti, ale vyvedl mě fešák z omylu - a ještě takovým brutálním stylem. Na druhou stranu je sympatické, že ty root postavy z kempu od Atlanty, na které jsem si už zvykl a mám už je zařazené v struktuře této zoufalé skupinky, šetří a zabijí ty později příchozí - něco mi ale říká, že to tak nebude furt. Taky se nedívím, že naše přátele už zase vyhazujou, nikdo je nikde nechce chudinky:-D Super, opravdu povedená série, která jede jak šikanzen s úderností kladiva, škoda, že ten televizní seriál je tak odlišný, já mám prostě rád věrné adaptace a ne když postavy v seriálu se chovají úplně jinak než v předloze. Snad si bude tento naplý komiks držet svou vysoko položenou laťku napětí a spádu i do budoucna.... celý text

Míle a míle 2010, Robert Kirkman

Změnil se kreslíř, kresba se hodí kapku více k hnijící ponuré atmosféře, ale zase se špatně orientuju v jednotlivých ksichtech a místy jsem se ztrácel, kdo je kdo. Zvládnout se to ale dá, navíc si evidentně nebudu potřebovat pamatovat všechny tváře nějak moc dlouho;-) Fluktuace tu je a podle všeho se teprve rozjíždíme. Farmář spekulativně naznačil, že může jít o nějaký chemický pokus a zvykl jsem si, že zde každý náznak má svůj smysl, no uvidíme. Některé dialogy byly tentokrát nepřiměřené dlouhé a toporné, vzhledem k probíhající situaci...to vlastně i v jedničce. Kirkman nedává postávám moc klidu a ze zajištěného bezpečí k masakru nejde daleko. Super, jak jsem to dneska četl, sedl jsem do špatného busu a ještě jsem pak zapomněl vystoupit na správné náhradní zastávce, totálně ukován v ději. Tahle série si mě definitivně získala a těším se co bude dál, zíra jdu pro třetí díl a snad nebudu muset zase odhánět teenagery, ať mi čumí přes rameno. Moje žena to má přečtené už taky - a baví ji to taky zjevně.... celý text

Staré dobré časy 2009, Robert Kirkman

Tak jsem si na zkoušku koupil 1. díl a zhltal jsem to za chvíli. Den Trifidů mne hned napadlo...nelíbil se mi ten super policajt, ztělesnění snad všech správňáckých vlastností ani mainstreamová kresba a hranaté brady. Ale ten spád, jakým si příběh jede, mě ke knížežce přikoval. Jelikož je celá sága neuzavřena, dovolím si bezstarostný tip, že za tím vším stojí vláda nebo někdo ještě za nima, aby si Zemi trochu očistili nebo se jim něco vymklo z rukou...konspiri, konspiri;-), Ostatně nemám ponětí, jestli se to v už vyšlých dílech v USA nějak rozklíčovává, tak proč si netipnout. Hned jsem si šel koupit druhý díl. Všimli jste si, že když dáte knihy vedle sebe - zombíci na obálkách booků navazují a tvoří jednu řadu? A podle obálky třetího dílu, který jdu kupovat zítra, to vypadá, že taky navazuje. To by byl pěkný dlouhý, úzký plakát...např. do dětského pokoje.... celý text

100 nábojů: Nezabiješ 2011, Brian Azzarello

Nóóó, tak to je zamotané kvalitněji, než ta šňůra od draka, co mi uletěl a někdo mi ho hned ukradl (shoř v pekle, hajzle!!). I když jsem to pročetl snad třikrát, nejsem si úplně jist, že přesně vím kdo s kým komu a hlavně proč. Nic není vyřčeno zcela jasně, vše se ztrácí v oparu cigaretového kouře a není jisté ani to, jak se kdo skutečně jmenuje. Jmenoval se minuteman Milo Garett Claude Rains? A jmenuje se ta kobra, co si hrála na děvku v Paříži a pan Branch ji v domnění, že neumí anglicky vyklopil všechno co věděl (a podepsal si tím rozsudek smrti počítám), opravdu Echo Memoria? A ovládá ona Lona nebo Lono jí? Ono bez velmi pozorného čtení nejde ani poznat ono minutemanské "probuzení." Objevuje se tu i vzpomínka, která proběhla hlavou i Coleovi, když se "probral" - autor to zase narafičil tak, že ta oběť, kterou zapálili, vypadá úplně jako Milo a nechá nebohého čtenáře klidně se topit. No brutalitka po všech stránkách - hlavní hrdina této nadupané knihy je soukromé očko a ta jeho klišévitost, kdy je to klasicky supertvrďák, co všechny zmlátí či vyklátí a samomluvou vše vyřeší, je jediná minišmouha, ale i tak to docela sedělo, beru to jako poctu starým drsným detektivkám. A další věc, která mě na této sérii fascinuje a ještě jsem ji myslím nezmínil, jsou ty příběhy na pozadí, které se dějí při rozhovorech hlavní dějové linky - občas jsou důležité a mají přesah do jiných dílů a někdy zase ne. A hlavně - a to oceňuji snad nejvíc - furt se tam na tom pozadí jí a pije, to mě neskutečně baví. Stejně jako Lem v sci-fi je jeden z mála autorů, který neřeší jen epičnost a rozmáchlost, ale zabývá se praktickými záležitostmi - tím co postavy jí a kde chodí na záchod - tak stejně to dělá Azael v této své mistrovské sérii - já na sledování výbavy baru dokážu strávit několik minut. A ta pečlivost s kterou je to kresleno, uchh - na začátku je pohled na Mila přes ležící foťák, o tři sešity dál je jiný pohled na jeho kancl a ten foťák i s objektivy a filmy leží přesně na stejném místě. DOKONALOST SAMA OD A DO Z!!!... celý text

Moucha 2005, Lewis Trondheim

Trondheima mám hodně rád a tato naivní minimalistická oddechová hříčka mě docela pobavila.

100 nábojů: Rozčtvrcený zítřek 2011, Brian Azzarello

Čtení této fantastické série v kuse a celé je prostě lahůdka, když člověk netápe v postavách a jejich minulých interakcích. I když jsem si začal vypisovat co se kdy stalo, tak ani tak jsem třeba nepoznal týpka "Osmu," který se objevil na začátku celé série s Dizzy - holt zas každého negra si člověk zapsat/zapamatovat nemůže, protože nejde na první pohled poznat, kdo je postava do budoucna důležitá a kdo zmizí po své epizodní roli v jednom sešitu. Ale byl vzpomenut dizziyn brácha, který nedopadl moc dobře - a o kterém možná ještě uslyšíme. Čtu svůj starý koment a už tehdá jsem rezignoval na to, číst po každém díle celou sérii od začátku, to se prostě nedá, takže mi nedávalo smysl více věcí - teď je chápu mnohem lépe - je to všechno tak brutálně propojené, že musím před tím satanovým vtělením na zemi, Azaelem, a jeho Luciferiánským kreslířem hluboce smeknout, je to geniální a dál už se nerozepisuju, je třeba se začít mazlit s dalším dílem. jirincz: proboha, tak proč to kurva čteš až do čtvrtého dílu? Vždyť to je od začátku plné vulgarity, sexu, násilí a drog - kdybys nebyl takový moula, tak bys zjistil, že je to velice odlišné a hlubší, o tuposti být tebou se radši nezmiňuju a radši si počti tady, to bude evidentně spíš tvůj šálek kakaa: http://comicsdb.cz/comics/2754/novy-zakon-obrazkova-bible... celý text

Volemanovy příhody 2010, Jiří Grus

Opravdu megaformát, který předurčuje sešit pouze k ležení nahoře na řadě jiných knih, na výšku se to nevleze nikde. Potěšil mě rozhovor s Jirkou G., ve kterém si na nic nehraje a ukazuje svou klukovskou romantickou duši, která v té hektické Praze sice vydržela, ale nakonec stejně utekla blíže k přírodě. Některé Volemanovy příhodičky si pamatuju z novin, je fajn to mít takhle pohromadě, i když o nic zásadního vskutku nejde. Příjemný počin, který mě přesvědčil dosehnat si zbylé dva sešity Volemana, které zatím nemám.... celý text

Aargh! Singapurský speciál 2008, Tomáš Prokůpek

Rád si taky píšu deníčky z delších a zajímavějších dobrodružství, takže vysoce oceňuji tento počin, už jen proto, že bych nic takového nedokázal. Vládnu pouze slovům a to dost omezeně, obrázkům ne, takže takovýhle deníček bych nikdy nevytvořil. T.K. to pojal velmi obšírně a komplexně, začež mu můžeme být vděční, některé informace, které na nás valí jsou sice redundantní, ale skvěle podtrhují atmosféru a jsou zábavné. Za to, když jde o vytažení pointy, jsou Tomášovy komenty úsporně trefné a přesné. Taky se mi líbí více kreslících stylů a spousty skic i fotek. Když si ale tak představím tuhle skupinku, asi bych si myslel, co je to za bandu retardů, kteří všichni skloněni neustále čmárají něco do skicáků:-) K podobným "brainwash projektům" mám intuitivní despekt a jeho program evidentně dokázal rozčílit i některé z účastníků (díky za části deníku Maaike Hartjes - byly asi to nejlepší v knize). Nicméně, když se podívám, do čeho se dneska lijou peníze, musím říct, že tady byly využity nadmíru efektivně a účelně. Tento skvělý sborník je toho důkazem a rád bych viděl i ten, co vypadl jako produkt tohoto projektu. Bylo by to zajímavé doplnění tohoto speciálu. Teď se dívám, že tu mám dokonce obrázek s podpisem od Tomáše, takže s touhle knížečkou za pár šupů jsem moc spokojen.... celý text

Oči bouře 2011, Jeff Smith

Výtečné, opravdu citlivě namíchaný koktejl, který začíná trochu přituhovat. Čte se to samo a odložit se to nedá, dokud se nedočte poslední stránka. Kůstci mne opravdu baví, škoda, že Trnka vypadá v tomto booku jako šestileté děcko a lehký latentní nádech erotična je pryč. Okamžitě jdu na další pokračování.... celý text

Kanárské ostrovy 2008, Sarah Andrews

No, člověk se dozví něco, dá se i podle toho cestovat - ale ta paní - Sarah Andrews - která to sesmolila dohromady evidentně není moc na chození. Detailně má popsána jen místa, kde se dá dostat autem, pokud se muselo chodit, tak končí. Takže ty popisy treků, které tam dává, jsou popsány na základě její fantazie. Stačí menší chození a pro ní to je nepřekonatelný problém. Na El Teide se dá dostat pochopitelně jenom lanovkou. Nevím, jak ta druhá ženská, protože každá má část ostrovů. My byli na Tennerife, La Gomeře a La Palmě a to psala jen ta Sarah. Takže tak, ale Kanáry jsou úžasné a krásné místo, stačí se vyhnout všem těm megaturistickým centrům, trochu umět i chodit, nejezdit jen autem a je to božská paráda. Samostatnou kapitolou je překlad, u kterého jsme se velice nasmáli, největšími perličkami asi byla restaurace pro masorády a sporý pes s velkou hlavou:)... celý text

Hádej, kdo je chytřejší než ty 2011, Scott Adams

Opravdu mě tyhle Dilbertovy začátky, kdy ještě není totálně monotématický, neskutečně baví. Tenhle díl je skutečná divočina a možná Adams až trochu moc rozbujel fantazii, např. stripy s Elbonií patří k tomu nejslabšímu, co jsem zatím četl. Oni někteří ti amíci vůbec mají problém pochopit, že existuje něco místo JůEsEj (jednou jsem zdlouhavé jednomu vysvětlovat co to je Evropa a zakončil to otázkouu, že to je tedy nějaký ostrov asi ne...??). Pokud je ve stripu Dogbert, pak ale většinou není co řešit, to je opravdu nejsympatičtější pes, jakého znám. Stripy z prostředí korporátního fašismu jsou zatím ostré jak břitvy a trefné jako Wilém Tell. Spokojenost, ale první díly mě bavily kapku více, přesto pořád pro mně naprostá jednička stripových publikací.... celý text

Kanárské ostrovy 2003, Piotr Paszkiewicz

Docela pěkný obrázkový průvodce. Je s sebou ale dobré mít pro větší cestování ještě něco podrobnějšího.

Výprava za ptákem času 2010, Serge Le Tendre

Jsem nadšen a nehodlám šetřit superlativy. Dlouho se mi nestalo, že jsem se těšil až se znova vrátím ke čtení a opět se ponořím do děje. Dokonce jsem občas místo autem jel do práce MHD, abych si mohl číst po cestě. Fantasy jsem hltal před takovými 13-18 lety, než jsem přešel na SF a jednou za čas si rád nějaké to zajímavé Might&Magic střihnu. A tento velkolepý, výpravný fantasy příběh v monstrózních a propracovaně různorodých kulisách se opravdu povedl. V každém z dílů nacházím diametrálně odlišné prostředí, procházím se s hrdiny bohatým světem různých klimatických podmínek, od pouště přes prales po zimní zombie-krajinu. Rigovo "loviště", prastaré město, mě uchvátilo asi nejvíc. Černá krev, tisíc lític, dým a krev, četl jsem názory, že to je jednoduchý lineární příběh z bodu A do bodu B, ale on ten náš život, když se ohlídnete zpětně, taky vypadá jako rovná lajna, o které si někteří prosťáčci myslí, že je dána osudem nebo snad ještě něčím vyšším:-) A víme (myslím ty, co už ví, na co mají toho scvrkláka mezi nohama), kolik to stálo úsilí něčeho dosáhnout, kolik nelehkých voleb jsme museli učinit, na kolika životních křižovatkách jsme stáli. Pokud by to bylo dáno nějakým osudem, pak se není třeba nijak snažit, ono by to přišlo samo, ale tak to není a vymlouvat se, že tak něco bylo dáno je zavrženihodná slabost a zhoubný alibismus:-) Proto to není ani zdaleká lineární putování z bodu A do bodu B - natožpak zpátky, protože zpět se dostali jinudy a příběh nekončí přesně tam, kde začínal, i když asi ve stejném "Pomezí", během příběhu se stalo spoustu věcí, kde se události přihodily tak jak se přihodily a kdyby to scénarista vymyslel jinak, lajna by šla úplně jinudy. Příběhem se táhne jisté tajemno, některé věci se rozkryjí až v samém závěru a "ukecanost" komiksu mluví jen a jen v jeho prospěch. Postavy jsou uvěřitelné a snadno se dá s nima sžít, akorát Pellisa mě srala, ale to tak ty baby mají dané do vínku. Strážce řeky, lehká asociace s Glumem příběh pěkně zastřešuje, kdyby to nebylo velmi nepravděpodobné, řekl bych, že v některých pasážích bylo čerpáno z našeho Malého Boha a Kruana. Kresba mi vyhovovala, líbila více než většina US-produkce, přece jenom jsem evropan:-) No takže celkově super záležitost v krásném zpracování, plnotučný atmosférický příběh v nádherném prostředí, sem tam skoro kozy venku a ač finále nebylo extra vyhroceno, že bych u toho nedýchal, byl konec velmi působivý. Celkově obrovská, nečekaná, spokojenost. Téměř za plný počet:-)... celý text

Dokonalé stroje 2004, Jean-David Morvan

Uff, tak to už bylo fakt moc, všechny ženy proletariátu spojte se a osvoboďte se z machořetězů svých vykořisťovatelů. Celý komiks drží opět kresba, klesající tendence zde nabrala rychlé tempo. Přiznám se však, kdyby došlo k ressurection a někdo začal vydávat další díly v broži za 150, asi bych to ze zvědavosti dokupoval.... celý text

Útěk z Kůstkova (01) 2010, Jeff Smith

Koupeno hlavně kvůli Crewní adoraci a za ty prachy je to opravdu hutný špalek. Když jsem se dostal do děje, už mě nepustil. Opravdu velmi úsporná kresba, bez zbytečných nesmyslů, která mě držela přilepeného k příběhu a nenutila pátrat co se to přesně děje. K tomu krásné lehké nerušící detaily např. listí na bocích panelů. Nevím, jak by to celé vypadalo v barvě, ale ten obrázek na zadní straně barevný je bomba, kdyby to tak vypadalo celé, jdu do barvy hned, i když to by stálo takové hrachy, že by se to asi moc neprodávalo. Švanda připomíná Goofyho, ale ještě více takového toho modrého losa z Happy tree friends, to je tež takový mamlas, postava podobná.....;-) Akorát spíš byl Švanda vzorem, protože je starší :-) Ferda mi pak připomínal jednoho ze tří juvenilních kačerů od Skrblíka. Krysáci, řešící partnerské problémy i volbu úpravy Kůstků se zapekánky jsou naprosto dokonalí a i když příběh odlehčují, jde cítět, že to Temno co se blíží k smíchu moc nebude. Je to opravdu krásně a vyrovnaně namíchaný kotel, hned jdu na pokračování... celý text

Atentát 2004, Jean-David Morvan

No jo, máme po 11.září 2001, je třeba toho využít a nenápadně napumpovat do mládeže jak to správně uchopit a pochopit, i když strašní nelidští teroristé zde mají překvapivě mnoho místa, aby ukázali své pohnutky, dokázali, že to jsou trpící lidé, žijící a umírající v hrozných podmínkách a že každému důsledku předchází příčina, jak psal už Voltaire. Otázkou je co si kdo z toho vezme. Série, podle mého nabrala sestupnou tendenci a to nejen proto, že naše hrdinka je furt oblečená a dokonce začala nosit podprsenku, což nejednomu pubescentovi mohlo zkazit jeho sprchovou chvilku, začíná se to celé trochu omílat, idealismus začíná přetékat a je až moc okatě tendenční. Aspoň, že kresba si drží svou vysoce nastavenou laťku. Zatím nejslabší díl, místy jsem se musel nutit, abych to dočetl.... celý text

Encyklopedie literatury science fiction 1995, Ondřej Neff

Ve své době nebyla nejhorší, teď už je kapku zastaralá... ale ty starší legendy tam jsou všechny!!

Znamení démona 2003, Jean-David Morvan

Po industriálně-geneticky lazeném třetím díle nám autoři předkládají čisté might&nomagic fantasy, což je osvěžující, a příběh není nezajímavý. Zmiňovat detailní a precizně zmáknutou profikresbu je už trochu nošením lesa do dříví, ale nelze ji nevyzdvihnout, především kvůli nádherně zpracované a promakané megabitvě. Stejně tak bychom mohli plakat nad rozlitým bychem, že nakonec velmi předvidatelně pravda a láska tady plně a spravedlivě zvítězí nad lží a nenávistí, vzájemné rozdíly se smažou, jednotlivé rasy se stanou sobě rovnými a na planetě se rozleje hřejivá poleva nefalšované rovnosti a bratrství, respektive sesterství, abych nebyl obviněn ústavem pro gender-studia ze šovinismu. No idylka, ne? Ale furt ještě dobrý, morální podprahové ideály socialistické ideální utopie francouzského stylu jsou vštěpovány mladým čtenářům zatím nepříliš invazivně, ale je to tam, marná sláva. Otázkou zůstává, jestli po opuštění planety Meteorem některá rasa nezjistí, že jsou si sice všichni rovni, ale oni jsou si přece jenom trochu rovnější. To se však už nikdy nedozvíme.... celý text

V osidlech revoluce 2003, Jean-David Morvan

Tak tenhle díl u mně vede, především pro jasnou paralelu se severoamerickými indiány, zasazenou do postindustriálního světa, to je kombo přímo pro mně, i když už to začíná zavánět idealismem, volností, rovností a bratrstvím,. Taktéž se tu vyskytuje poměrně dost technologicky zajímavých parních strojů a záběry na fragmenty Meteoru jsou taky opět fantastické. Naše hlavní holčičí správňácká hrdinka je už právoplatným agentem Meteoru a není co by nepřekonala, až na svou samotu, takže se zase dočkáme slziček, ale jak už je zvykem i vyzývavě zkousnutého spodního rtu, smyslně otevřených úst, a zlehka i pruhu přes teen tělíčko a kozičky, ti francouzi jsou fakt úchyláci, ale evidentně vědí co dělají, když takto lákají uhrovité kupce, budící se v mokrých trenkách. Tenhle díl se mi opravdu líbil.... celý text