Kapis přečtené 905

Všechno nebo nic 2012, Warren Ellis

Mám z této knihy akorát takový pocit neúplnosti, na konci nečekalo, jak jsem zvyklý, žádné vyvrcholení, žádný zlom, vše zůstává rozjeto a otevřeno. Kresba není přímo odfláknutá, problém bych spíš viděl ve velikosti panelů, kdy to zdá se Ellis s Robertsonem trochu lepili a nastavovali, místo by šlo určitě využít lépe, ale to máme stejné, jak někdo používá řádkování 1,5, aby stejný objem textu vyšel na více stránek - a to já nemám vpravdě rád. Příběh s dětskými prostituty je opravdu silný a souhlasím, že je vrcholem knihy (zcela jistě na to má vliv to mimino co mám doma;-)), ale opět - chybělo tomu vyvrcholení ve formě sloupku, sociálního hurikánu a jakékoliv odezvy - ale jelikož otevřený zůstal i prezident, snad to ještě proběhne v následujících knihách. Těch pár stran, kdy přes celou stranu mluví vždy jeden "schizofrenní paranoik", "životní ztroskotanec" či snad pouze "oběť systému", jsou druhým pomyslným vrcholem celé knihy. Z předkládaného stavu společnosti, který je kritikou dnešní a blízce budoucí doby občas fakt mrazí až na kulach, už to není všechno až zas taková sranda. Za mě opět vysoko kolem 95% a s netrpělivostí očekávám další díl.... celý text

100 nábojů: Samuraj 2012, Brian Azzarello

Táák, mé přání z před pěti let se nevyplnilo a dohromady si to mohu přečíst až v roce 2018. Ale i za to zaplaťpámbů. V tomto díle se setkáváme s postavami, které jsme už viděli a které evidentně neměly jen epizodní roli. Loop Hughes, který si odmítnutím nabídky agenta Gravese podepsal vstupenku do basy, je už ostřílený mukl, když později dojede jeho známý - Lono the imortal.;) Příběhy s Lonem jsou vždycky nejzábavnější, i když potkat bych ho nechtěl nikdy. Ve věznici strávíme čtyři sešity a jak se to vyvrbí si budeme muset počkat. V dalších třech sešitech se nám na scéně znovu objevují feťáci Jack a Mikey ze sešitů 21. a 22., 4. knihy (popsaná A4ka je skvělý pomocník), kteří na začátku hledají krevetovou restauraci o které se zmínila "Mia" na summitu trustu, který proběhl v Atlantě, v sešitech 23. až 25. stejné knihy a který má mít prý neopakovatelnou atmosféru. Daniel Peres si tam už nestihl skočit. Bratránek od Mikeyho provozuje takzvané ZOO a skončí to velice vesele celé. Jack, jenž dostal 100 nábojů, aby sejmul sám sebe, ale on místo toho poslal hnít do země hromadu jiných, nakonec prohlédne a dá se na cestu čisté žíly. Myslím, že o něm ještě uslyšíme, protože vchází do Atlantic City, kde se stala ta taková ošklivá a skoro bych řekl zlá, zlá, pane řediteli, nepěkná věc:) Tímto se dostávám do půlky, další sešit nese číslo 50.... celý text

Blacksad 2012, Juan Díaz Canales

Dokonalé. Vzpomínám si jak jsem byl unešen z prvního příběhu kdysi v Crwi, kdy jsem nemohl dospat noc, abych si rychle dokoupil pokračování. Zbylé tři příběhy byly pro mně úplně nové a dlouho jsem si nic tak nevychutnával jako tuto knihu. Byla to čistokrevná radost, plná atmosféry. Dokonalá kresba, bezchybné nadhledy do místností, skvěle vykreslené a rozpoznatelné i ty nejmenší emoce - a o to více se klaním až hlavou o zem třaskam - že na zvířecích tvářích. Nebylo určitě nic jednochuchého kreslit překvapeného nosorožce, zuřícího pantera či nasranou lasičku. Krom začátku čtvrté knihy jsem se doslova rochnil v opravdu důsledně vykreslených detailech na pozadí po poslední hrneček a obrázek, včetně tváří v davu. Škoda je pak, že ze začátku čtvrté knihy to Guarnido trochu odbýval, zhruba v půlce se ale vrátil k dokonale detailnímu stylu s ostrou linkou skrz celý panel. Taky pauza mezi 3. a 4. bookem byla nejdelší, tak asi hledal tu správnou motivaci po takové době. Zážitek mi to nezkazilo a jak říkám, za tu kresbu a barvy smekám až k zemi. Nechyběl ani komisař Rex, takže já mám o nejlepším zahraničním komiksu roku 2012 zcela jasno a zcela objektivně dávám po nějaké době plných 100%.... celý text

Amazing Spider-Man: Návrat 2012, Joseph Michael Straczynski

Tak jsem to konečně v sobotu koupil v glóbusu, v trafikách, kde jsem byl, to neměli. No tak alespoň někde se to sehnat dá. Jak si vzpomenu jak jsem jezdil a sháněl to marně před vánocema a nikde nic..... Mám to samosebou v 1.vydání od Crwe, ale nekoupit to za 49Kč by byl zločin, má to lepší papír, pestřejší barvy, pevnou vazbu, trochu bonusů, ale jo, co by ne. Další díl za 99 beru taky, pak uvidím. Vrazit do toho během dvou let skoro 12 litrů.....no a je otázkou jestli to komplet vůbec vyjde, že ánóóó.... ale pokud nebudu brát všechno, tak aspoň některé vybrané kousky. Panini je výrobce především takových těch sběratelských sešitů, do kterých se za těžké love dokupují nové samolepky, taky jsem tím byl v dětském životě párkrát stižen a podobné finty využívají i tady - číslovaní booků, které dají dohromady obrázek....fíhááá, to musím mít komplet!!! No takže opravdu uvidíme, 2 kila za komiks v pevné vazbě není tak strašné... ....a teď bych ještě požádal někoho více znalého aukra, ať mi tady vytáhne za kolik to někteří jedinci byli schopni koupit v té testovací sérii, když už to bylo "beznadějně vyprodáno" jako "rarita." To by mě fakt zajímalo.....nebo si tu někdo zapláče i přímo osobně;-)?... celý text

Jak správně zabíjet 2009, Nicolas Ancion

Velice zajímavá povídková knížečka ze současnosti. Hrdinové-antihrdinové jsou značně ujetí a tudíž to co vyvádějí je značně nepředvidatelné a taky dost nečekané. S lehkostí jakou je to psáno jde o velmi svěží dílko, u kterého jsem se dobře bavil. Jednu povídku a to "Cvak cvak" sjem slyšel jednou na ČRo3, když jsem jel autem a hned jsem si to běžel koupit. Tato povídka mě velice pobavila, ale i zbytek stojí za to, především titulní "Jak správně zabíjet". Už jen ten úvod je tak nevinně zábavný, že už se nedá odtrhnout.... celý text

Dobré úmysly 2012, Brian Azzarello

Celkem se mi to líbilo, i když vrchol série to tedy rozhodně není. Sice to temno, které se povedlo vybudovat úvodními sešity se v dalších částech rozpustilo a z temného manipulativního Constantina se stává pouze divák a nechtěný kompars, ale nebylo to až zas tak špatné. Ty dvě "zvířecí" pointy jsou takové naivní a nedotažené, ale až do konce jsem nevěděl co se to tam vlastně točí. Sebelítostivý konec je dost špatný, vše zachraňuje zlepšená kresba s jemnou linkou, ze začátku pěkně noirová + super obálky. Jsem jediný, kdo si všimnul, že se uprostřed příběhu prohodily bráchům barvy fousů a vlasů? Chvíli měli prohozené šedé a zrzavé ochlupení na hlavě a trochu mě to mátlo - i když ono je to vlastně jedno, jeden jako druhý, s vykreslováním charakterů vedelejších postav si Azzerello taky hlavu moc nelámal. Musím říct, že teda umí (Azzarello) mnohem líp, když chce.... celý text

Temnota vábí 2012, Mike Mignola

Tak změna kreslíře mi moc nesedla - Fegredova kresba lepší než Mignolova rozhodně není. Je skvělá až parádní, kdybych ji nemusel srovnávat, tak bych se nebál říct fantastická, dokáže navodit atmosféru prvních dílů, to se ji upřít nedá, ale holt v srovnání s Mignolou je slabší. Což ji však stále nechává stát vysoko na pomyslných stupních grafického Olympu. Co se mi moc líbí – a líbilo vždy - je taková monochromatičnost jednotlivých panelů i celých stránek – kdy je kresba kolorovaná odstíny jedné barvy - převážně fialovou, tyrkysovou, hnědou, do žluta, je to radost si knihou jen listovat. Za co jsem rád opravdu hodně je, že tu máme konečně epičtější příběh, který se vine celou knihou – a asi bude i pokračovat. A taky, že je stavěn na ruských pohádkách. Bohužel už si je z dětství, kdy nám je vtloukali do hlav ve škole i družině, moc nepamatuji, asi to budu muset napravit, protože to jsou pohádky pěkné, slovanské, tudíž geopoliticky blízké;-) a holt vše z dětství má nádech nostalgie a rád se k tomu budu vracet. Navíc zachvilu budu asi pohádky doma předčítat, tak je třeba mít pořádnou rozmanitou zásobu, na vánoce jsem pořídil antologii pohádek arabských, himalájských, tak teď ještě koupím nějaké ruské, abych si s malou přečetl jak to bylo s tím Kostějem a Babou Jagou:-) Peruna nám ale vraždit nemuseli, Radegast by mohl za to v příštím díle Babě Jaze ukopnout koule.... celý text

Hejno vran 2012, Alan Moore

Výborné, skvělé, výtečné - opět naprosto dokonalá směska plná mystična, Lovecraftovského hmotného i nehmotného temna a nelítostného nastavování zrcadel našemu charakteru - lajzl bych si kousnout z Bažináčova plodu? Hipík to nedal a já jsem rád, že nejsem vystaven takovému rozhodnutí, i když si myslím, že jsem vcelku dobrý člověk (echm...no koment plíííz;-)). Ale jo, je třeba zkusit všechno, asi bych si kousl;-) Příběh se krásně rozvíjí, jak je u Moora zvykem, žádný detail, žádný zdánlivě marginální detail není nedůležitý a nakonec se to všechno sbíhá v epickém megavyvrcholení s Drobečky. Moore je jednoduše řečeno génius, vůbec se nedivím, že Constantine získal po tomto startu vlastní sérii. Když se tak dívám na chronologická data u Sandmana, zjišťuju, že i Kain a Ábel jsou vlastně výtvory pána génia a Gaiman je převzal. Propletenost DC světa je taky úžasná, zpracování BBArtu klasicky na nejvyšší úrovni - a cena 499 (spíš ale míň) za takouvou knihu je krásná cena. Hřbety Bažináče vedle sebe (krom prvního dílu) jsou vůbec jedno z toho nejhezčího, na čem mi v knihovně může ulpět zrak. Krása - a taky se dívám zálibně dost často. Při čtení Bažináče mám oprávněný pocit, že čtu něco více než obyčejný komiks, že je to o stupeň dva výše než ostatní produkce. Genialita stavby panelů nepolevuje a kresbě už jsem tak přivykl, že si zde nedovedu představit jiné kreslíře. Co je klasicky nešvar, který musím opět vzpomenout, který se týká však všech komiksů obecně u nás vydávaných, je nadpoužívání ý místo é a ej místo ý - necituji, ale pro příklad, místo česky správného to je "krásné lýtko", se v komiksu dočteme to je "krásný lejtko". Ufff, fujtajxl (řygací smajlík) - já jsem si teď dal trochu očistu a ordinuju si max. 2 komiksy na jednu normální knihu a musím říct, že číst v normální klasické češtině je opravdu osvěžující. A proto mám trochu obavu, co za komiksy budu postupně ordinovat dcérečce, aby si nezískala takové nechutné návyky, viď hele ty kráso z vejtahu;-):-D. Apeluji tímto na vydavatele a překladatele, zamyslete se nad tím - už jen ve Vašem zájmu;-) No ale.....píše se, že Moore od Bažináče odešel s 65.číslem - takže už je jen 14-15 dílů (podle toho jestli včetně 65.dílu). Tzn., že nás čekají už jen dvě knihy? Stojí další díly za to? Bude se vydávat i dále s novým scénaristou? Objevil se nakonec Ježíš Kristus? Budeme všichni spaseni? A vydá BBArt 1.díl znovu barevně? A co na to Mažňák? Bažináč je rozhodně a definitivně jednou z mých nejoblíbenějších sérií !!!!... celý text

Prokletí 2011, Alan Moore

Výtečné!! Skvělé!! Máme tady 4 menší příběhy, kde najdeme radioaktivní monstrum, upíry, vlkodlačici a oživlé mrtvoly. Kdyby to patlal do jedné knihy kdokoli jiný než A. Moore, nemohlo by to fungovat a byl bych nasraný jako u 3. série Misfits. Moore je ale scénaristický třičtvrtě bůh a tak se to vůbc nebije, pěkně to do sebe zapadá a sedí to jak prdel na hrnec, je to holt napsané naprosto skvěle a z šestákových braků nějakého bažinatého monstra je literatura dosahující nejvyšších stupňů kvality. Podle mne je to především způsobeno stylem vyprávění, kdy Moore nic nevyloží na stůl jasně a předem, jednotlivé střípky se pomalu sbírají od jednotlivých příběhů postav a člověk si to musí spojovat dohromady sám a přitom se příběh nijak nezasekává, všechno sviští jak má a čte se to sice kapku pomaleji, ale jedním dechem a o to více si to člověk vychutná. Atmosféra je přímo vtahující a Lovecraftovy kulisy se začínají rozkládat po scéně. Standardně nadstandardní je opět skladba a tvary panelů, které zdánlivě roztříštěny jsou řazeny tak nekonvenčně a zajímavě, že už to by vydalo na pár cen. Pro mne je to jinými komiksy stále nepřekonaná záležitost. Barvičky v pohodě, už si to bez nich nedovedu představit. Postava Nuke-face mi naprosto uhranula, ať už ho beru jen jako radioaktivní odpad chlempajícího pobudu nebo jako personifikaci kritiky veškerého toho jaderně-chemického průmyslu. Člověk by si řekl, že v pětaosmdesátem se v americkém tisku nepsalo o ničem jiném. Nuke face je borec, opravdu správná, svérazná postavička a já jsem marně doufal, že se ještě objeví v dalších sešitech - bez úspěchu a nedočkal jsem se ani jeho jasného skonu - je to jen dohad. Ale pochybuju, že by se znova objevil - škoda. Kdepak je naše kauza s metanolem, ten měl pití!;-) Objeví se nám první přímý odkaz na Lovecrafta, že "si to celé nevymyslel" a probouzejícího se Cthulhu spícího v zatopeném (jak příznačné) R´lyeh. Parádička a Constantinova role je mi zcela jasná - aspoň teď si myslím, že ji chápu správně, vysvětlím: nejsem žádný fanatický znalec Lovecrafta, ale trochu načteného ho mám a hrál jsem párkrát, jak byl ještě čas;-), i Arkham Horror. Prastarý potřebuje k tomu aby se probudil uctívače a všeobecnou atmosféru teroru, strachu a hrůzy, lidi, co tomu všemu věří a šíří paniku. Proto se před příchodem Prastarého začnou dít "divné věci", když se spící zlo dere na povrch, aby mu vydláždilo cestu. A přesně tohle se děje celou knihou a přesně tohle se Constantine snaží zastavovat (v zastoupení) v zárodku - jak sám řekl v díle s upíry - úkol nesplněn, protože lidi začnou o něco více věřit na upíry a to nahrává probuzení Prastarého. Podvodní díl s upíry je povedený od začátku až do konce, dovolím si tvrdit, že "rybí potomek" je sám Dagon, rybí bůh, jedno z prvních lovecraftových monster a jeho snad druhá povídka, kterou napsal v 17-ti, v roce 1917. I když mi díl s vlkodlačicí přišel trochu slabší, Moore ho opět dokázal zabalit do tak kvalitní vaty, že nemůžu říct ani zbla, poslední čtvrtá část už nezklamala vůbec, zde byla atmosféra vystavěna tak hutná a temná, že se dala ze stránek ždímat. Jezdím teď do práce "sociálkou", krom výrazných ušetřených peněz to má synergický superefekt, že si můžu delší dobu v klidu číst. Dneska jsem po opuštění trolejbusu neměl dočteno asi 5 stran, tak jsem si musel s Bažináčem v práci zalézt na hajzl, abych to dočetl, nešlo jinak. Ano, takové to je čtení, prostě dokonalost sama, zpracování BBArtu s dobrou cenou to jen podrthuje, škoda trochu obálek, že jsou jen 4 a klidně mohly být přes celou stranu, ale to jsem schopen oželet. Tak a už jsem defloroval igelit ze čtvrtého dílu, zhluboka se nadechl posvátné vůně nové knihy a jde se na ni. Jsem celý nedočkavý, jak se celý ten Cthulhu problém vyvine, ale na hajzl už nejdu, to bych už nevylez a ještě by mě musela večer vyhánět uklízečka smetákem. Dávám 99%.... celý text

Láska a smrt 2009, Alan Moore

Mám z toho takový neodbytný pocit, že se Bažináč tak trochu točí v kruzích a postavy se furt ukájejí v sebelítosti, ale to vůbec nevadí. Je opravdu signifikantní, že Moorův génius dokázal na takové béčkové postavě vybudovat tak nadčasový epický příběh. Cesta peklem byla zatím ta nejlepší z podobných "démonských putování", co jsem v komiksu viděl, veršující půldémon prostě neměl chybu, tady si Viktor taky musel dát dobrou šichtu. Přesahy "pocty Pogovi" bohužel bez znalostí této postavy nemohu ocenit, ale překladatelsky to taky musel být masakr, nicméně "we found the enemy and he is us" by se mohlo tesat do kamene. Poslední dva příběhy skrz snění a splynutí, kruh dokončily a všechno dává smysl a dostává řád. Co musím vyzdvihnout krom příběhu je pak geniální, ale opravdu geniální práce s panely, je to skoro 30 let staré, ale v tomhle to zůstává nepřekonáno, ty hravé a plynulé přechody, dvojstrany, nekonvenční způsoby čtení - opět v kruzích - je to radost se tím pročítat. Já jsem až zasněn a musím opět smeknout p. Moorovi velkou poklonu až k zemi a snad se to nikdo nebude pokoušet natočit;-) Už jen kvůli němu.... celý text

Syn člověka 2005, Garth Ennis

Jelikož jsem moc nečekal a Ennis se mi zajedl už dávno, musím říct, že jsem celkem mile překvapen. Přiznám se, že jsem si tento poslední kousek v knihkupectví koupil jenom proto, že jsem někde četl, že už je to skoro vyprodáno a k porovnání. A Asi mi už zase kapku vytrávilo, příběh je svižný, žádné zbytečné proluky až možná na přílišnou Johnovu užvaněnost, při některých hláškách jsem se ale i od srdce zasmál, Higginsova kresba stravitelná a přehledná. Scénař je v globálu povedený, ale místy kapku klopýtá a nutné berličky, aby se hřídel rozjetého příběhu nezadrhla, jsou jen špatně sežratelné (např., že policajt vyklopí všechny podrobnosti proč někoho stíhají nějaké nule, které prohledávají byt nebo paňmáma v bordelu...atd..no ehm...). No ale ultrapromyšlený příběh, kde by všechno neprůstřelně sedělo, jsem od tohoto kousku ani nečekal, tady šlo o čistou do pekla svištící zábavnou vulgární brutalitu a tu jsem dostal v plné míře a jsem spokojen.... celý text

SAS - Příručka jak přežít 2004, John Wiseman

Souhlasím s kolegou níže a musím přidat, ač by to jeden od ní nečekal, že je neskutečně napínavá a zábavná. Tolik krizových situací, kterým jsem byl ve své imaginaci na jejich stránkách vystaven, mě spolehlivě přikovalo k jejím stránkám dokud jsem ji nezhltal. A nejen krizových, kniha celkem dobře pokrývá i běžnější situace jako pohyb na horách, nouzové ukrytí, signalizaci apod. Není to zkrátka jen perfektní příručka o přežití, je to i zatraceně dobré čtení, tedy aspoň pro ty z nás s trochu dobrodružnější povahou.... celý text

Palba do vlastních 2012, Brian Wood

Série se udržuje svůj standard se všemi plusy i mínusy, které jsme zmiňoval u předchozích dílů. Čte se to velmi dobře a baví mě to, to se musí nechat. Hostující kreslíři mi tentokráte nesedli vůbec, Burchielliho kresbu mám už s touto sérií tak spjatou, že mi tihle hosté dost rušili požitek ze čtení. Nebrat a doufám, že další díly budou pouze už pod taktovkou osvědčeného kreslíře. Kritika a směřování mravního kárání tohoto dílu je zde zcela jasné a přímé, bez nějakých opletaček - když zkrátka libovolná armáda udělá nějakou "botu", tak primárně se zřekne jakékoliv odpovědnosti, pokud to neprojde, označí oběti za "teroristy", "ozbrojence" apod. (např. děti, které vedou ovce na pastvu nebo jdou do školy, ženy, které nesou vodu do rozbitých domů, pokojní demonstranti, svatební průvod apod.). Když se "bota" aká masakr nedej bože dostane před zraky veřejnosti, viníci jsou očištěni, dostanou maximálně symbolické tresty (ale za oponou metály), v nejhorším se rozcupuje nějaký moula, který by snad chtěl vynést pravdu. No a v takovém světě to žijeme, Brian Wood předkládá pěkně porcované dávky reality bezohledné vojensko-mediální lžimanipulace, která neváhá obětovat libovolný počet životů pro prosazení svých zájmů, které jsme dennodenními bezmocnými svědky. Díky za to a snad si lidé uvědomují, že tento komiks není pouhá fikce někde z budoucnosti, ale krutá realita dnešních dní, zabalená v líbivém kabátku.... celý text

Veřejné práce 2012, Brian Wood

Tak další povedené pokračování u mně čím dál oblíbenější série, i když výhrady k jisté naivnosti přetrvávají - ale zase to chápu, že příliš hloubkové politizování toho všeho by odradilo spoustu čtenářů a úspěšnost je měřena prodejem, proto to musí Wood mixovat velmi opatrně a jet i kapku na líbivé struně, nicméně, kdo chce, tak tam to poselství vidí. A jak to tak chodí, tak "někteří" v tom nevidí nic a to podstatné o čem tato série je, považují pouze za "spoustu keců". To je ale přirozené a já věřím, že bude více spíš těch, kteří tam to gró vidí nebo časem to pochopí. Zkusím trochu poodhalit, co jsem v tom viděl já. Člověk se nevyhne pochybám nad rychlokvašným vytvrďákováním našeho hlavního hrdiny. Ale co, já to autorovi žeru, proč vlastně ne, Matty Roth je prostě rozený etalon tvrďáckého správňáctví, že Mirek Dušín hadra, akorát za slušnou mluvu by si nemohl asi každý den vybarvit okénko v modrém životě:-) Baby mu padají k nohám a on je klátí jako Rocco, the Ejácula - no kdo by se s takovým hrdinou neztotožňoval - na to Wood vsází až kapku moc, Matty by měl trochu lidsky udělat nějakou nutnou sviňárnu a pak se celý sešit jen nelitovat, aby byl kapku hodnověrnější. No a copak nám tedy autor předkládá tentokrát - vojensko-průmyslový komplex. Válečnou firmu, propojenou na nejvyšší místa, v podstatě řídící zahraniční politiku a vydělávající ohromné sumy na "obnově" zemí, proti kterým defacto rozpoutala války, při kterých běžně zásobuje obě strany konfliktu. Viděli jsme to v Srbsku, vidíme to v Iráku, Afghanistánu, Lybii a doufám, že to neuvidíme v Sýrii a Iránu, proti kterým se ve frenetickém amoku buší na válečné bubny. Zisky z takovéto činnosti jsou opravdu astronomické a prezident USA, který by chtěl nějak výrazně omezit výdaje na zbrojení nebude jednoduše nikdy zvolen:-) Naopak je třeba připravovat a začínat nové a nové války, za to se dneska dává Nobelova cena míru. Nicméně jsem v rámci možností rád za Obamu, ještě, že loňské volby v USA nevyhrála ta krvežíznivá poloopice Romney, to bychom teprve viděli. Praktiky těchto bezohledných firem jsou zde ztělesněny "Trustem". Vraždění, mučení jsou jejich běžné praktiky, jsem rád, že Wood postoupil ještě o level výše a rozkrývá i takové věci jako "placení vlastních teroristických buněk k zvýšení poptávky po vlastních službách". Jsem zcela přesvědčen, že to je běžná "false flag" praxe, ale spousta lidí před tímhle bude zavírat oči, vždyť to je zase ta "konspirace". To je jejich věc, jen ať mají hlavu zaraženou v písku nebo třeba v prdeli. Taky mě potěšilo, že autor ukazuje nejen islámského teroristu, ale i teroristy křesťanské (někde z Karibiku podle mého), kteří najedou na chechpoint Trustu v autě. Holt fundamaentalismus je stejně nebezpečný a zvrácený, ať už je křesťanský, islámský či židovský. Akorát u nás v TV uvidíte jen ten jeden. Takže spokojenost velká, kresba na standardní úrovni, obálky osvěžující. Snad se dneska dostanu ke 4.dílu.... celý text

Tělo novináře 2011, Brian Wood

Pro mně je tento díl kapku slabší než jednička, ale na druhou stranu rozjíždí další linie a přednáší čtenáři další "praktiky" dnešních hegemonických vládců. na první pohled se může zdát, že je zde vláda USA prezentována jako ee a SSA mňam, mňam. Z mého subjektivního hlediska jde ze SSA mnohem větší strach a mám i pocit, že se povedlo Woodovi nastínit, že to jsou úplně stejní bezohlední hajzli. Že obě strany konfliktu jsou to samé jen v bleděrůžovém. Že je vedení USA ee je jasné, ale já cítím po přečtení to samé o "Svobodných". Tak a teď zase pár vodítek pro ty, kdo v tom vidí jen líbivý komiks. Zaprvé mně hned zkraje moc zaujala stíhačka zaražená v Empire State building - to je divné, že to nespadlo:-D a zadruhé Leitmotiv celého tohoto booku a tím je vytváření falešné vylhané záminky k ospravedlnění svých jakkoli brutálních a neospraveditelných akcí. Akce pod falešnou vlaskou, takzvané "false flag". V tomto případě to mají být pouze dva mrtví novináři, nic moc velkého, ale jak vidno, stačilo by to k masivní invazi. Pokud někdo tápe, co všechno se pod falešnou vlajkou, událo/děje, případně připravovalo, ale nebylo uskutečněno (např. operace Northwoods, tak podobná 11.9.2001), ať trochu zapátrá na netu. Možná, že se nebude stačit divit. Začíná mě tento komiks i přes jeho kapku naivnost bavit a věřím, že dokáže pár lidem trochu pootevřít oči. Výtvarně odlišné prostřihy obálkami, novinami atd. jsou úžasné. Spokojenost.... celý text

Válečná zóna 2009, Brian Wood

Není to vůbec špatný rozjezd a celkem se mi to líbilo. Trochu jsem se jen musel smát, kde že je to bojiště umístěno - v návaznosti na všechny ty SF a katastrofické USA filmy, kdy se všechny invaze/katastrofy/dopady atd. dějí v centrech velkých amerických měst - ale musím dodat, že zde to dává smysl, tahle fronta nemohla být umístěna lépe. Přečetl jsem podruhé všechny 3.díly, než si dám čtyřku a pořád si nejsem zcela jist, na které "straně" p. Wood vlastně je, i když myslím, že na té správné;-) Nicméně, jako společenská kritika je tento díl přece jenom málo úderný a naivní, i když už nadhazuje do placu některé běžné situace, způsobené lživou mediální manipulací, které známe ze současnosti. Pro příklad: šíření falešných zpráv o divoších, kteří jedí krysy na Manhatnu;-) kdy pak veřejnost nemá problém s tím, když se tam ti "divoši" kapku zasypou bombama. Pokud člověk sleduje trochu dění, je to stejná situace, kdy většina tupé americké populace bude fanaticky s máváním vlajky a pokřikem jůesej souhlasit s bombardováním těch "divochů" někde v Afghanistánu, Pakistánu, Jemenu, Lybii, Somálsku, Sýrii a vůbec kdekoli. I když už vlastně nikdo neví proč v tom Afghánistánu jsou, válka proti "terorismu" vedená teroristy je nelegitimní, ale to je přece jedno - je třeba ty divochy vybombardovat. V dalších dílech pak jde Wood dál a je to ještě poutavější. Pokud to někteří mladší či zadeklování čtenáři nebudou brát jen jako zajímavý komiks, ale taky jako aktuální kritiku, má tento počin opravdu smysl. Kresba se mi líbí, tyto tenké linky já prostě můžu, obálky a pasáže jsou pak vždy ještě o stupeň výše a kvalitně příběh dělí. Spokojenost. Takových skoro 90%.... celý text

Tryzna 2012, Neil Gaiman

Opravdu důstojné rozloučení s touto fantastickou sérií. Většinu z toho obrovského množství postav jsem identifikoval a i když určitě ne vše, spoustu věcí se Gaimanovi povedlo pěkně ukončit. Kresba také na té nejvyšší úrovni, hodně zajímavý je především sešit s p. Li. Veliká spokojenost, zdá se až neuvěřitelným, že se povedlo vydat Sandmana komplet. Doufám, že někdy najdu čas, abych si přečetl všech 10 dílů v jednom kuse a doufám v dovydání všech minisérií, které se k Pánovi snů váží, stejně tak připravovaných prequelů. Mám ale jednu faktickou - překladatelsko-ornitologickou, nejvíc asi na Viktora. Vine se to celou sérií a jde o Matouše, více než v dílech předchozích je zřejmé, že matouš není Havran (polní), ale Krkavec (velký), rozeznatelný hlavně podle peří na hrdle a velikosti. Většina lidí nerozliší krkavcovité ptáky od sebe - vránu, havrana, krkavce, kavku a asi ani nic dalšího, takže je jim to jedno, já jsem to řešil celou dobu a až tu je to jasné. Tak bych se chtěl zeptat, jestli by opravdu neměl být Matouš přeložen jako Krkavec? V originále je určitě Raven, což může znamenat oba druhy a musí se nechat, že i slavná báseň od E.A.Poea s názvem Raven se překládá odjakživa jako Havran, i když báseň pojednává stopéro o Krkavci. Jako jediný je se schopen naučit pár slov, je ze všech nejinteligentnější. Taky na všech těch videích (třeba v prvním Diablu), kdy pták vyklovává oko mrtvole se jedná o Krkavce.... (kdyby někoho zajímalo zde je takové rychlé srovnání: ( http://www.national-geographic.cz/detail/kdo-z-vas-rozezna-vranu-havrana-a-krkavce-klid-to-zvladne-jen-malokdo-6710/ )... celý text

Čas zabíjet draky 2012, Jeff Smith

Tak jsem se včera okradl o hodinu a půl cenného spánku, protože jsem nedokázal Kůstka zavřít nedočteného. Taky jsem si musel trochu projet předchozí díl, ale stálo to za to, takové divoké sny jsem dlouho neměl a zívám jaxviňa;) Obálka je skvělá, akorát mi nesedí hřbet(y) - jsou opravdu nevýrazné, nejdou moc přečíst a až teď jsem si všiml, že jsou číslované, chtělo by to výraznější barvu na té černé, font je taky nepovedený. No ale to jsou relativně malé věci. Začíná přituhovat a přitemňovat, pořád uvažuju od kolika let tak to půjde dát ke čtení dcérečce...pravda času opravdu dost než bude něco číst, ale jsem na vážkách, ono se to tváří, že by to mohlo i malé dítě, ale nevím do jakých hlubin temnot se to propadne. Já jsem si to fakt užil, baví mě to moc, čte se to samo a těším se na další díly. Podfa je naprosto šílený, jen mě tak při čtení napadalo, jestli mu nechybí na té hvězdě jeden cíp;) Vidláci dělají opravdu čest svému jménu, to je opravdu parta povedených tupounů, no jak říkám, už ať je venku další díl a nemusím to číst znova před dalším pokračováním.... celý text

Život plný utrpení 2012, Robert Kirkman

Mne to, nemůžu si pomoct i přes tu nepřirozenou ukecanost, strašně baví. Na každé stránky si říkám, kam bych vedl děj já a každá další stránka mne vždy překvapí, že tohle mne vůbec nenapadlo - asi proto, že to vždycky tak zhltám. Trocha brutality, málo mrtvých známých postav, nějaké to zmrzačení, napnuté vše k prasknutí. Super, já jsem spokojen, vůbec netuším, kam se bude děj ubírat dále, ale to je na tom to nejkrásnější, že je to celé otevřené. Trochu se mi tu asosciuje povinná četba na ZŠ - Robinson Crusoe, kdy on si taky kousek po kousku zařizoval ten svůj od základu změněný život. Takže jen houšť a větší kapky... celý text

Komiksová historie moderního světa #2: Od pádu Bastilly po současnost 2010, Larry Gonick

Výborné zakončení, jsem rád, že to u nás vyšlo.