kattyV přečtené 345

Měsíční prach 1965, Arthur Charles Clarke

Nevím, co je na knize zajímavější - zda pohled na lidi v kritické situaci, kteří nemohou dělat nic jiného než se nějak vyrovnat s vědomím, že mohou zemřít, nebo pohled na technický um lidí, kteří se je snaží zachránit... celý text

Devět miliard božích jmen 2002, Arthur Charles Clarke

Povídky výborného spisovatele s originálními nápady - už jen ta titulní. Bůh má 9 miliard jmen, až je jeho vyznavatelé všechny vysloví, nastane konec světa. Času dost, řekli byste. Ale jste si tím jistí?... celý text

Já, robot 1993, Isaac Asimov

Karel Čapek dal světu scifi název robot a Asimov tři robotické zákony. Roboty už jistým způsobem máme. Budou ti příští mít zakódovány robotické zákony?

Měsíční kámen 1993, Wilkie Collins

Kniha je psána pomocí vyprávění různých jejích hrdinů. Tím získává na barvitosti. Každý z vypravěčů je jiný, každý má na zmizení diamantu jiný názor. Někteří se mýlí, jiní se brání říct celou pravdu, ale kousek po kousku, pohled za pohledem se nám přibližuje odhalení toho, co se opravdu stalo. Rozřešení je překvapující, ale čtenáře určitě uspokojí.... celý text

Potopa / Sucho / Hlad 1977, John Creasey

Všechny tři knihy - Potopa, Sucho, Hlad jsou velmi čtivé a dobře napsané. jen mne tam rozčiluje jistá nelogičnost - jsou spojeny stejným hrdinou a odehrávají se tedy v rozmezí několika (desítek) let. První a druhý díl je ještě celkem logický, ale pak v druhém díle zahyne díky suchu velká většina obyvatel Země. Přežívají jen malé skupinky obyvatel. Přesto ve třetím díle, jen o pár let později je lidstvo přemnoženo a řeší problém dostatku potravin. Kdyby byly knihy na sobě nezávislé, tak by to bylo OK, ale takto...hvězdička dolů.... celý text

Dobrá znamení 1997, Terry Pratchett

Nejsem nijakým obzvláštním fanouškem Pratchetta, sama nevím proč. Asi mne odrazuje to kvantum knih, které napsal (syn je má téměř všechny). Pořád se přemlouvám, že bych si měla něco dalšího přečíst, protože Dobrá znamení se mi líbila Ale nějak nevím, čím začít a tak mi stále zůstává poměrně vzdálený. Přesto, díky této knize vím, že ďábel měl ty nejhezčí kytky a vím taky, jak toho dosáhl.... celý text

Hra věží 2012, Daniel O´Malley

Podotýkám, že knihy tohoto typu nepatří zase až tak mezi mé oblíbené - toho nadpřirezena a nejrůznějších potvor tam bylo na mne trochu moc. Ale... kniha je velmi čtivě napsaná a napínavá. Přestože jsem si chvílemi povzdechla, zatraceně, zase další monstrum, nemohla jsem se odtrhnout a četla jsem, dokud jsem nebyla na konci. Základní myšlenka možná není tak originální - nejsem v tomto žánru odborník, ale tajná organizace, která zachraňuje lidstvo před nejrůznějšími nadpřirozenými jevy - to jsou třeba Muži v černém, že? Tady se jmenuje Checquy - Šachovnicová organizace. Co je na knize zajímavé je její hlavní hrdinka - Věž Thomasová. Věž je pouze název funkce, kterou zastává v radě, nikoli nějaké vlastnost. Thomasovou jako dítě se zvláštními schopnostmi vychovávali ve zmíněné tajné organizaci. Trauma, které má z toho, že ji vzali rodině však způsobí, že ofdmítá své schopnosti využívat. Je zakřiknutá a ustrašená, ale mimořádně nadaná v oblasti administrativy. Proto je taky Věží. Pak zjistí, že ji někdo připraví o paměť a rozhodne se své nové osobnosti umožnit přežít. Napíše jí řadu dopisů, ve kterých mnohé vysvětlí, Se svým novým já ale komunikuje jako s někým naprosto cizím,. Nepovažuje ji za sebe, ale za někoho nového ve svém těle. A ve skutečnosti nová Thomasová působí jako opravdu někdo úplně jiný - jiná osobnost, Možná proto, že si nepamatuje žádná traumata, je najednou rozhodná a sebevědomá - tím nárammně vyvádí z míry své okolí. A díky těmto novým vlasnostem i zděděným schopnostem, které konečně začne pořádně využívat, nakonec zachrání sebe, Checqui i Anglii, která může dál pokojně existovat a nevědět nic o nebezpečích, proti kterým je chráněna.... celý text

Toskánsko a Umbrie 2008, Nicola Williams

Pokud se chystáte do Toskánska, vřele tohoto průvodce doporučuji. Sice zde nenajdete moc fotografií, ale o to více obsahuje podrobných a dobrých informací o známých i méně známých místech. Vlastně se tu dozvíte něco zajímavého o téměř každé větší vesnici, protože v Toskánsku je každá druhá vesnička něčím pozoruhodná. V orientaci vám pomohou i plánky měst s návrhem jakým směrem je prohlížet, takže můžete procházet s průvodcem v ruce a prohlížet si je doslova dům po domu. Kromě toho se dozvíte tipy na ubytování, dobré restaurace, galerie nebo události vztahující se k nějakému datu. (Palio v Sieně zná kdekdo, ale díky tomuto průvodci jsme podobnou událost zažili i v Arezzu).... celý text

Florencie a Toskánsko 2009, Tim Jepson

Pokud pojedete do Toskánska jako takového, doporučím spíše knihu Toskánsko a Umbrie, pokud ale pojedete do Florencie, je tato kniha nenahraditelná. Právě Florencii se totiž věnuje více než polovina knihy, takže informace jsou velmi podrobné a barvité. Pokud jde o zbytek Toskánska, informací už zde tolik není (daleko více jich je právě v Toskánsku a Umbrii), a pár informací navíc zde přece jen najdete. Navíc je celá publikace doslova nacpána hromadou krásných fotek, které vás naladí velmi Toskánsky. Takže když to shrnu, nejlépe je pořídit si průvodce oba, pozorně je prostudovat, vzájemně zkombinovat, dobře svůj pobyt naplánovat a pak si Toskánsko opravdu užít.... celý text

Pomalý valčík želviček 2012, Katherine Pancol

Kniha je velmi čtivá, prolíná se zde celá řada příběhů různých lidí - všichni s nějakým vztahem hlavní hrdinky Josephiny. Příběh Josephiniíných dcer, její matky, sestry, nevlastního otce a jeho nové ženy...a samozřejmě samotné Josephiny. Ta se, poté co díky velkému úspěchu své knihy přestěhuje do "lepší" čtvrti, stává součástí podivné série vražd. Nejprve někdo přepadne ji samotnou a ona jen náhodou unikne smrti. Další oběti už takové štěstí nemají. Kdo je tím zvráceným vrahem? Manžel Antonio, který ve skutečnosti nezemřel? Milenec Luka? Nebo někdo ze sousedů v domě, kde teď Josephine bydlí? Nebo někdo úplně jiný? Postupně se všechno logicky vyřeší. Skoro se mi chce říct - dobro zvítězí a zlo je potrestáno. Ale to vítězství je lehce trpké. Co mi na knize líbilo už jsem napsala - velmi čtivý děj, který má spád a nenechá vás vydechnout. Co mi vadilo? Mám pocit, že některé motivy už byly přehnané - zvráceného vraha s jeho nepřiměřenými důvody k vraždění - to jsem ještě brala. Vlastně to bylo velmi logické, i když jsem ráda, že ve skutečnosti takového člověka neznám. Ale motiv uřknutí? Návrat Alberta Einsteina do nového těla v dnešním světě? To mi přišlo v tomto jinak realistickém románě nepřiměřené. Ještě jednu velkou pochvalu této knize a ta se týká grafického ztvárnění obálky. Na obrázku to není vidět, ale je vlastně plastická. Krunýře želviček jsou proříznuté a červená barva je barvou knihy pod obálkou. V reálu to vypadá moc dobře. A ještě něco málo na závěr - pokud chcete odhalit co za knihou stojí, zamyslete se nad jejím názvem. Už první díl - Žluté oči krokodýlu naznačil jednu skutečnost - manžela Antonia sežere krokodýl. A když tak o tom přemýšlím, doufám, že název třetího dílu (Veverky v Central parku bývají v pondělí smutné) naznačuje, že autorka už nechá Josephine trochu na pokoji, dopřeje jí něco poklidného života a bude se věnovat mladší generaci.... celý text

Soukromý život rostlin 1996, David Attenborough

Jestlipak víte, že rostliny umí počítat, že umí cestovat - ne není to o trifidech, že "cítí"... Pokud se jen trochu zajímáte o přírodu, tak si tuhle knihu určitě přečtěte. Neobvyklý pohled na svět rostlin.... celý text

Ronnie: Autobiografie Ronnieho O'Sullivana 2008, Ronnie O'Sullivan

Opravdu velmi obdivuji hru Ronnie O'Sulivena (je velmi dobrým hráčem Snookeru, pro ty, kteří tento druh kulečníkové hry nesledují). Ale tuto knihu Ronie fakt napsat neměl. O co je lepší, chtělo by se říct až geniální, když se pohybuje okolo kulečníkového stolu, o to je horší spisovatel Nedoporučuji ani jeho vášnivým fanouškům... celý text

Proč bychom se netopili aneb Vodácký průvodce pro Ofélii 1997, Zdeněk Šmíd

Kniha, u které se budete hlasitě smát. (poznámka: Do tramvaje nevhodné.)

Proč bychom se nepotili aneb Jak se chodí po horách 1997, Zdeněk Šmíd

Stejně zábavné jako Proč bychom se netopili. Směji se tomu už spoustu let, jen mne trochu děsí, že čas dědobabky se pomalu, ale nezadržitelně blíží.

Největší z Pierotů 2002, František Kožík

Knihu o životě tohoto smutného klauna jsem četla jedním dechem. Vzpomínám si na jednu myšlenku - za lékařem přijde pacient v depresích - lékař mu doporučí, aby se šel podívat na vystoupení skvělého mistra pantomimy, Jeana Deburaua. Ale pacient smutně odvětí - "Já jsem Deburaue".... celý text

Nikdy nejsem sám 1982, Josef Kainar

Kainara mám ráda dlouhá léta. Přiznávám, že veršům už dnes moc nedám, nějak už na ně nemám dost trpělivosti. Ale Kainarem ráda zalistuji i teď. Nejraději mám jeho blues.... celý text

Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti / Starej zákon a proroci 1986, Roark Bradford

Zábavná variace starého zákona jak by si ji mohli vyprávět černoši.

Skleněné peklo 1991, Thomas N. Scortia

Velmi napínavá kniha, která popisuje, že z hořícího mrakodrapu se fakt nemáte moc šancí dostat.

Zoufalé ženy dělají zoufalé věci 1995, Halina Pawlowská

Když je člověk unavený a nechce se mu přemýšlet, proč si neodpočinout u Haliny Pawlovské. Ano, je to pořád na jedno brdo, ale občas nezaškodí a člověk se docela pobaví.... celý text

Až se tě život zeptá 2012, Cecelia Ahern

Dobře napsané a čtivé. Hlavní hrdinka Lucy neustále lže - lže svým přátelům, své rodině, kolegům v práci. Jedna lež se vrší na druhou. Svým přátelům lže o svém rozchodu s bývalým přítelem, rodině o tom, jak přišla o svou práci, kolegům tvrdí, že umí španělsky. A především, lže sama sobě a namlouvá si, že je šťastná. Teprve, když se potká se svým Životem, uvědomí si, jak na něho kašlala. Vypadá totiž dost zanedbaně. Život ji přinutí aby přestala lhát, což není tak jednoduché. Ale nakonec se jí ohromně uleví, takže může začít znovu. Její Život je s tím náramně spokojený, což se kladně projeví i na jeho vzhledu. Nakonec si Lucy srovná své priority a Život ji může nechat, ať si život žije sama bez jeho pomoci.... celý text