kattyV kattyV komentáře u knih

Společenstvo klíčníků Společenstvo klíčníků Daniela Krolupperová

Přečetla jsem si knihu, protože mě zajímalo, co dneska děti čtou, a nebyla jsem zklamaná. Kniha je čtivá, historické vložky mě bavily. Co jsem opravdu ocenila, byly charaktery dětí. Zvlášť Martin se povedl. Vnitřně sice otrávený, kde se to ocitl (obzvlášť na začátku), ale dokáže to nedat najevo a k prastrýčkovi se chová skvěle. A odhodlání opravit někdy v budoucnu kovárnu a pokus ji vylepšit už teď, byl opravdu fajn. I ostatní jsou uvěřitelní.
Co bych knize vytkla, bylo neuvěřitelné množství náhod, kterých autorka použila. Většinu klíčů by nenašli, kdyby nebyli těch správných pět minut na správném místě. Ale děti si to nejspíš neuvědomí, takže tohle vidím patrně více já, jako dospělá. Pokud jde o závěr, jsem rozpačitá. Vadí mi? Jsem spokojená? Úplně nevím, budu to muset ještě promyslet.
Celkově mě ale kniha opravdu potěšila.

09.02.2022 4 z 5


Negrínek Negrínek Václav Mejstřík

Má milovaná dětská knížka. Četla jsem ji pořád dokola.

20.09.2021 5 z 5


Ztracená brána Ztracená brána Arnošt Vašíček

Na začátku výborné, pak přišel okamžik, kdy jsem myslela, že to nedočtu. Všeho bylo moc. Moc postav, ve kterých bylo obtížné se vyznat, moc konspiračních teorií, moc mrtvol. Kvůli velkému množství postav bylo i obtížné si k nim získat vztah, takže když objevili další mrtvolu, lhostejně jsem to vzala jako fakt. Konec to trochu vylepšil, ale zůstala tam podle mého spousta plandajících linek, které zůstaly nedořešené. Třeba, co dcera profesora Haluzky? Prošustruje jeho majetek? Co úžasný dešifrovací program? Osvědčí se a proslaví své tvůrce? Co "chlupáč"? Vrátil se domů nebo zůstal strašit v podzemí? (No, tohle tam možná nějak vysvětleno bylo, ale v tom množství informací mi to mohlo uniknout.)
Sečteno a podtrženo - když o tom nebudete moc přemýšlet, napínavé čtení. Pokud přemýšlet budete, najdete spoustu děr, které vám polezou na nervy.

30.06.2021 3 z 5


Hotel U devíti koček Hotel U devíti koček Radmila Tomšů

Báječná vtipná knížka o tom, jak nás vidí naše milované kočky. A věřte tomu nebo ne, občas je lepší to nevědět, protože ne vždy jsme v jejich očích ti velcí a moudří. My si myslíme, že víme, ale kočky vědí své.

21.01.2020 5 z 5


Tiché roky Tiché roky Alena Mornštajnová

Jedním slovem, skvělé. Po menším zklamání z Hotýlku jsem opět našeno, podobně jako z Hany, těžko říct, která kniha se mi líbila více.
Mimo jiné obdivuji autorčinu "práci s tajemstvím". Celkem brzy vytušíme, že s Blankou se "cosi" stalo. Ale co přesně? Touha rozlousknout ten oříšek nás žene knihou dopředu. Podobné je to s tím, že Bohdana opakovaně konstatuje, že je "divná". No dobře, říkáme si, ale v čem ta divnost vězí?
Líbí se mi i ten pohled z obou stran. Kdybych Svatopluka znala jen jako otce Bohdany, nesnášela bych ho, tím, že ho znám i jako kluka a muže, je mi ho líto.

27.09.2019 5 z 5


Kroky vraha Kroky vraha Michaela Klevisová

Bylo to čtivé, bylo to z reálného českého prostředí, podezřelých přiměřeně, stopy dostatečně dávkované, to jsou plusy. Mínusem pro mě byly postavy - všechny ženské byly chudinky závislé na mužských a všichni chlapi hajzlové. No dobře, možná malinko zjednodušuji, ale opravdu jen malinko. I sám detektiv, který jako jediný je vcelku sympaťák, má opravdu podivný vztah ke svému autu.

26.07.2019 3 z 5


Čekání na kocoura Čekání na kocoura Michaela Klevisová

Jsem kočkařka, takže už jen proto jsem brala tyto povídky do ruky s očekáváním. A co se mě týče, nezklamaly. A to pro kočičí i lidské osudy, které jsou hezky propleteny. Knížka pro chvíle, kdy se člověk nechce nervovat ani děsit, příběhy hebké jako kočičí kožíšek.

27.03.2019 5 z 5


Osvětimská knihovnice Osvětimská knihovnice Antonio G. Iturbe

Jedna z knih, které člověka pohltí... a které už nechce číst podruhé. Drsná až na dřeň, lidé proměnění takřka ve zvířata, a přesto na dně tohoto všeho zůstává střípek naděje. Díky, Dito.

11.03.2019 5 z 5


Dopisy z ostrova Skye Dopisy z ostrova Skye Jessica Brockmole

Poetické, i když na mě hlavně v druhé polovině až moc sentimentální a neustálé ujišťování o vzájemné lásce mezi hlavními hrdiny mě více otravovalo, než okouzlovalo. Daleko více se mi líbila linka pátrání dcery hlavní hrdinky po tom, co se vlastně v mládí její matky přihodilo.
Ale konec, přestože předvidatelný, se mi líbil.

02.03.2019 4 z 5


1Q84: Kniha 3 1Q84: Kniha 3 Haruki Murakami

Autor nám na mnohé otázky odpoví a mnohé naopak nechává nezodpovězené. Ale tak to má občas být, protože si myslím, že i díky tomu mi kniha uvízne v hlavě na dost dlouho.

24.02.2019 5 z 5


Pí a jeho život Pí a jeho život Yann Martel

Já tak úplně nevím, co si mám o knize myslet. Oba alternativní příběhy jsou drsné, i když ten druhý daleko více, proto by se člověku chtělo věřit tomu prvnímu. A proč vlastně ne.

17.02.2019 3 z 5


Historky z konce světa Historky z konce světa Jan Rybář

Hmmm. Některé historky byly zábavné, jiné nedořečené a jiné naprosto nicneříkající. Autor neustále zdůrazňuje, že historky by měly být alespoň z 98 % pravdivé. Tiše špitám kacířskou myšlenku - stačilo by 70 % - kdyby přidal trochu nadsázky, domyslel, jak by to MOHLO dopadnout, i když nedopadlo, by bylo daleko zábavnější.

17.02.2019 3 z 5


Vila na Sadové Vila na Sadové Richard Sklář

Chápu poměrně rozporuplné pocity mnohých čtenářů, protože mám podobné. Je to dobře napsané, zvlášť současná linka má spád a na druhou stranu, ta protektorátní je mimořádně zajímavá. Taky se mi líbily ostravské reálie, jsem původně z Ostravy, ačkoli už tam léta nežiju. Ale na Volgogradské ulici, kde žije jedna z postav, jsem vyrůstala.
Bo mi byla sympatická a neustálé omílání toho, jak se jí chce pořád čůrat, mi ji spíše zlidšťovalo, než aby mi lezlo na nervy. Ale to, jak se vyrovnávala s různými fyzickými i psychickými strastmi, bylo pro mě moc. I té krve a různých dalších tělesných pozůstatků bylo přespříliš. Ale vlastně nejvíc mě naštvalo, že k rozluštění celého tajemství vily dopomohla prostá náhoda. To mi připadá jako opravdu zásadní autorský prohřešek.
Když to sečtu a odečtu, vychází mi to na tři až čtyři hvězdičky. Dobře, budou čtyři, za krásnou atmosféru prvorepublikové vily na Sadové

14.02.2019 4 z 5


Pramlok: Cena Karla Čapka za rok 1983 Pramlok: Cena Karla Čapka za rok 1983 * antologie

Je to celkem zvláštní pocit vracet se ke kořenům Mloka. Nemůžu se ubránit srovnání s dneškem.
Největším rozdílem asi je, že se v knize neobjevila ani jedna povídka s námětem čisté fantasy. Není divu. Pán prstenů ještě v češtině nevyšel, Hobit sice ano, ale elfové prostě ještě nevešli do obecného povědomí českého čtenáře. Takže v převážné většině jsou to povídky z oblasti sci-fi, kterých je v dnešních sbornících jako šafránu.
Na druhou stranu, podobně jako dne tady potkáme povídky skvělé, dobré, nebo prostě průměrné

06.02.2019 4 z 5


Hotýlek Hotýlek Alena Mornštajnová

Asi mám hodně podobné pocity jako LimonadovyJoe. Ze začátku jsem byla nadšená, na konci lehce rozpačitá.
Ale v každém případě je to velmi čtivé.

03.02.2019 3 z 5


1Q84: Kniha 1 a 2 1Q84: Kniha 1 a 2 Haruki Murakami

Opravdu váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Kniha se mi četla poměrně obtížně, ale na druhou stranu jsem na ni nemohla přestat myslet.
Myslím, že si přečtu ještě třetí díl a konečné hodnocení upravím až pak. Teď mám pocit nedokončenosti, toho, že se vlastně vůbec nic neobjasnilo. Ale to je na konci druhého dílu nejspíš logické. Takže rychle do knihovny.

02.02.2019 4 z 5


Soudné sestry Soudné sestry Terry Pratchett

O Pratchettovi jsem slýchala celá léta, syn má ve své knihovně snad všechny jeho knihy, ale pořád jsem se nemohla odhodlat se do jeho děl pustit. Velká chyba.
Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová i Magráta Česneková se staly mými oblíbenými postavami, podobně jako Smrť a celá řada dalších postav. Mimo jiné musím říct i to, že Kantůrkův překlad je geniální.

01.02.2019 5 z 5


Dívka ve vlaku Dívka ve vlaku Paula Hawkins

Dostala jsem Dívku ve vlaku jako audioknihu a v první polovině jsem si nebyla jistá, zda ji vůbec doposlouchám. Nebavilo mě nimrat v pocitech několika životních ztroskotanců a vyloženě nesympatických jedinců.
Závěr mě ale nakonec uspokojil. Potěšilo mě, že všechny otazníky, které se mi při čtení rojily v hlavě, byly vysvětlené, nezůstala žádná hluchá místa. A ze zpětného pohledu musím uznat, že mnohé části byly napsány opravdu obratně, ve stylu dobré detektivky - dát čtenáři šanci, ale ve skutečnosti nic neprozradit. Teprve zpětně si řeknete - no jo, aha, vždyť to tam bylo.
Nedá se říct, že by mě nějak zvlášť překvapilo, kdo se dopustil vraždy, nakonec, vzhledem k malému počtu postav to zase nebylo tak těžké odhadnout, ale konkrétní uzavření se mi líbilo. Ale za knihu roku Dívku ve vlaku já osobně nepovažuju. Slušný průměr.

29.12.2018 3 z 5


Devět měst Devět měst Thornton Wilder

Teofil North je unavený vyučováním na chlapecké škole, a proto dává na jaře roku 1926 výpověď. Vydává se na cesty a náhodou se octne v Newportu, kde před pár lety strávil nějaký čas. S radostí se vydává znovu objevovat devět měst Newportských - město prvních usedlíků ze sedmnáctého století, město krásných budov ze století osmnáctého, město námořnictva, město boháčů, město jejich služebnictva, město novinářů a příživníků a konečně město střední vrstvy.
Theofil nemá peněz nazbyt, takže si dá inzerát, že může připravit studenty na střední i vysokou školu, hlasitě předčítat i učit tenis. Díky tomu se setkává s řadou nejrůznějších lidí a nedokáže se nezaplést do jejich osudů.

14.09.2018 5 z 5


Oznamuje se vražda Oznamuje se vražda Agatha Christie

Jasně, že jsem na to mohla přijít. Vždyť mi autorka zanechala spoustu nápovědí. Jenomže, jako obvykle, liška jedna podšitá, pěkně schovaných.

10.06.2018