kattyV
komentáře u knih
Sám sobě pomáhej!
Václav Habr
Kniha o dospívání a zrání. O tom, jak se ze ze zkaženého fracka stane dospělý a zodpovědný mladý muž díky tomu, že je postaven tváří v tvář skutečnému životu.
Falzum
Roman Ludva
Mně se povídky docela líbily. Ne, že by to byla kniha, kterou budu doporučovat na potkání, ale docela dobře se mi to četlo. Nejvíce mne zajímalo umělecké prostředí , i když mi přijde mírně přitažené za vlasy, že se dva policajti v průběhu pár měsíců neustále setkávají s vraždami mezi umělci a v každé z nich je nějakým způsobem zapletené nějaké to falzum. Ale slečně Marplové taky nevyčítám, že na každém kroku zakopne o vraždu, tak co. Prostě umělecká licence. Možná mi více vadilo, jak se Kryštof hluboce zamyslí, vybarví pár jízdních řádů a napadne ho myšlenka osvětlující celý případ. Prostě k němu ta řešení padají shůry. A vlastně nejvíce mne pobavil případ ve druhé povídce, na který jeden z detektivů jen vzpomíná. Falzum v tom bylo taky, škoda jen, že s vlastním případem vůbec nesouvisel. Když to tak po sobě čtu, přemýšlím, proč se mi to vlastně líbilo. Asi, že mne opravdu zajímaly ty věci okolo. Nástin procesu jak umělci tvoří, popis či výklad jejich děl...
Záhada hlavolamu
Jaroslav Foglar
Možná mi z dospělého pohledu připadají Foglarovy knihy malinko moc mravoučné a hrdinové až neuvěřitelně charakterní a ušlechtilí (díky za to, že alespoń Rychlonožka a Červenáček dělají občas něco, co není tak docela dokonalé). V každém případě, jako holka jsem je hltala a četla kolem dokola znovu a znovu. A o to nakonec jde, ne? Navíc, trilogie ze Stínadel byla děsně tajemná a napínavá, takže prostě si nemohu pomoci, přes mírné výhrady dospěláka dávám pět hvězdiček.
Hektorova cesta aneb hledání štěstí
Francois Lelord
Asi ne kniha pro mne, ale trochu bádám, pro koho vlastně. Styl psaní je jako pro pětileté dítě: alespoň začátek na mne dělal takový dojem. To když jsem si četla o těch lidech, o které se jejich maminky a tatínkové špatně starali nebo polopatické vysvětlení, že 1. třída je část letadla.
Příhody v Číně mne poněkud znejistily. Ono to asi tak úplně pro děti nebude. Leda lehce zcenzurované.
Tak tedy´opravdu nevím. Samozřejmě, pravdy, které Hektor objevuje pravdami jsou, ale na většinu si člověk přijde sám. Ano, je pravda, že i chudí lidé v Evropě jsou mnohem bohatší, než většina lidí někde jinde. Přesto nejsou šťastní, protože se nesrovnávají s hladovějícími černochy v Africe, ale s bohatými ve svém okolí. No, ale co s tím. Opravdu pouhé toto uvědomění mi pomůže ke štěstí? Ale třeba je dobré si srovnat v hlavě na čem vlastně v životě záleží. A tato kniha by mohla poskytnout k takovému zamyšlení podnět. Jen by ty pravdy nemusely být zabaleny do tak naivní omáčky.
Jamrachův zvěřinec
Carol Birch
Na rozdíl od Pihtipudase jsem měla přesně opačné pocity. Líbil se mi začátek popisující Jaffyho dětství v Londýně, jako vystřižený z Dickense. V okamžiku, kdy se vypravil na moře pro draka a události nabraly spád, bylo to na mne až příliš naturalistické a surové. Jistým způsobem určitě fascinující, ale mně z toho bylo lehce nevolno.
Hovory s kočkou
Kate Solisti-Mattelon
Jsem milovníkem koček (sama mám dvě a hovořím s nimi neustále), ale tato kniha mne iritovala.
Pokud autorka zcela vážně tvrdí, že jako k malé k ní přišel kocourek a řekl, že jí bude pomáhat hovořit se stromy a zvířaty, když kočky jejími ústy říkají, že učily moudré ženy poznávat léčivé rostliny a jen nemoudří lidé považovali tyto moudré ženy za čarodějnice, že milují šantu kočičí, protože s rostlinami komunikují a tato rostlina je prostě úžasná, že... no, na to prostě nejsem dost esoterická. Já si se svým kocourem povídám spíše o tom, jak si užil s kočkami a domlouvám mu, aby se nepral s cizími kocoury, protože, kdo mu má pořád léčit ten pokousaný krk. Jsem prostě přízemní a tato kniha není pro mne. Ale určitě se najdou i ti, které nadchne.
Biologická ochrana rostlin
Marie - Luise Kreuter
Pokud chcete na své zahradě omezit používání chemických prostředků, určitě zde najdete spoustu zajímavých rad. Mnohé jsem vyzkoušela a fungují.
Na druhou stranu, málokdy mne naučná kniha tak pobaví. Posuďte sami. O boji se slimáky (jak častý zahradnický problém) uvádí kniha řadu nejrůznějších metod. Dostal mne popis, jak se slimáky zachází biologicky-dynamičtí zahradníci. Prostě slimáky posbírají, přelijí vařicí vodou a nechají 3-4 dny odstát. Vzniklou polévkou polévají okolí záhonů. Přiznávám, že tak dynamická zase nejsem.
Rostliny pro stinná místa
Dorothée Waechter
Se stinnými místy je na zahradě problém. Nic moc tam nechce růst a bývají nevzhledná. Ale tato příručka pomůže i těm, kteří takovou zahradu vlastní.
Růže
Halina Heitz
Podrobná příručka, jak vybrat tu správnou růži pro vaši zahradu, kam ji zasadit a jak o ni pečovat tak, aby vám dělala co největší radost.
Trávy, traviny a kapradiny
Ulrike Leyhe
Přehledně uspořádaná příručka, kde najdete vhodné rostliny pro každý kout své zahrady. Pochopíte, že rostlina nemusí brarevně kvést, aby měla svůj osobitý půvab. Zvláště trávy a traviny pokrývají velkou plochu mého vlastního pozemku. Na kapradiny nemám vhodné podmínky, což mne mrzí, ale už jsem přestala bojovat s přírodou. Stejně nevyhraju.
Příroda v ČSSR
Jiří Čihař
Užitečná encyklopedie. Kdykoli potkám na zahradě nebo na výletě nějakého mně neznámého brouka, ještěrku či žábu, tady naleznu odpověď, o jakou potvůrku se jedná.
V šachu
Dick Francis (p)
O tom, jak vidět a nebýt viděn. Nebo přesněji nebýt vnímán. Nebo vy víte, jak vypadal ten člověk, který vám přivezl balík? Poznali byste ho na ulici? Ale třeba právě on ví o vás více, než tušíte.
Drahý čas
Dick Francis (p)
Hlavní hrdina je bez peněz, vyrovnává se z rozvodem a v žádném případě nechce navazovat vztahy s lidmi kolem sebe. Colin Ross, jeho sestry i další lidé kolem dostihů mu dokáží vráti chuť do života. mu
Oheň a bič
Dick Francis (p)
Uvolněný Australan s překvapením sleduje, jaká přísná hiearchie panuje v britských dostihových stájích. A v těch horších přímo tyranie. Vzhledem ke svému založení se s tím dokáže vyrovanat a objeví v sobě instikt lovce, který navzdory nebezpečí přemůže nepřítele.
Souboj v letu
Dick Francis (p)
Pro mne zajímavý pohled na to, ajk je taky možné vidět socialismus zvenku. Jakže to tam bylo? Komunismus začína v Terstu?
Vlak z Paddingtonu
Agatha Christie
Jedna z mých středně oblíbených autorčiných knih. Ani velké nadšení, ani zklamání. trochu moc romantiky, na můj vkus. Váhání Lucy, který z chlapů je pro ni vlastně ten pravý mne trochu rozptylovala atrochu jsem se bála, že můj favorit bude vrahem. Naštěstí se to nestalo, protože vrahem je...
Pět malých prasátek
Agatha Christie
Autorka si ve svých knihách docela často vybírá oběti, které si stejně nic jiného než zavraždit nezasloužily. Pak je samozřejmě snadné najít řadu motivů, pro které by je mohl odstranit v podstatě každý.
Tentokrát je to trochu jinak. Pravda. motiv má vlastně taky každý, ale není na první pohled úplně zřejmý. A já osobně autorce pořád nemůžu tak docela odpustit, že nechala zavraždit tak skvělého malíře. Pravda, nebyl to ideál, ale nebyl ani špatný. Byl to člověk se svými klady i zápory, ale jako malíř byl génius. Jediné, co mne uklidňuje, je to, že je to jen fikce, takže ve skutečnosti svět o jeho geniální díla nepřišel. Ale stejně... škoda ho.
Karibské tajemství
Agatha Christie
Slečna Marplová mimo své oblíbené venkovské prostředí. Ale po první nejistotě i na mořské pláži nachází podobu se svými známými. Protože lidi jsou vlastně všude stejní.
Vražda Rogera Ackroyda
Agatha Christie
Mám pocit, že tato autorčina kniha je tak profláklá a světově proslulá, že postavu vraha znají od samého počátku všichni. Naštěstí asi ne, jak vidím ze zdejších komentářů. Já ho naneštěstí znala, i když si autorka s tématem pohrává šikovně. Takže za mně ani bezbřehé nadšení, ani žádné zklamání. Pro mne, kromě originálního řešení, spíše lepší průměr Agathiných knih.
Záhada na zámku Styles
Agatha Christie
Mohla bych napsat, že je poznat, že je to autorčina prvotina a měla bych pravdu. Autorka napsala později řadu dalších, daleko lepších knih. Na druhou stranu, i později dokázala občas spáchat neuvěřitelnou slátaninu (fakt patří Agatha k mým oblíbeným autorkám, ale neobdivuji ji nekriticky). Takže sečteno, podtrženo. Vcelku dobrá detektivka, ale kdybych ji četla jako první autorčinou knihu a nic nevěděla o jiných dílech, nijak zvlášť bych se po nich nepídila.
