kattyV přečtené 345

Zapomenutá vražda 2007, Agatha Christie

Někdy dokážeme nevhodné zážitky dokonale vytěsnit z paměti. A možná by bylo opravdu lépe je v zapomnění nechat. Ale to člověk nedokáže, že?

Theova cesta 2002, Catherine Clément

Zajímavý pohled na nejrůznější náboženství. Ale přiznávám, že v polovině jsem začala být těmto rozličnými náboženskými názory už trochu unavená a přišlo mi, že jsou vlastně všechna stejná. Přinejmenším v tom, že si každé myslí, že je jediné správné.... celý text

Až za hrob 1998, Dick Francis (p)

Tady mne málem více než to, kdo je zloduch zajímalo to, jak vzniká obraz. Ten, který hlavní hrdina namaloval v závěru bych věru ráda měla doma. A možná i některé jeho golfové nebo "žokejské" obrazy taky. Škoda, že je ještě nikdo nenamaloval.... celý text

Divocí koně 1996, Dick Francis (p)

V této Francisově knize mne moc bavilo číst si o tom, jak vzniká film. Možná více, než vlastní zločin. Takový film je vlastně taky detektivka, no ne?

Když byl bůh králík 2012, Sarah Winman

Jsem z té knihy trochu rozpačitá - na jednu stranu úžasné vyprávění, zvláště v části, kdy je hrdinka ještě malá holka. Na druhou stranu - spousta příhod, které se rozjedou, něco naznačí a...nic. Je zřejmé, že Ellu jako malá prožila znepokojující zážitek. Ale co se přesně stalo se nedozvíme. A jak na příhodu reagoval Ellin bratr, když se o ní dozvěděl, vlastně taky ne. Motiv Ellina králíka zvaného bůh se taky nadějně rozjede, ale opět se rozplyne do ztracena. I Ellina nejlepší kamarádka, nájemníci penzionu, který vlastní její rodiče. Prostě spousta příhod a nesourodých věcí. Některé z věcí, které Ella zažila by ji patrně měly poznamenat, ale vcelku to vypadá, že prožívá docela idylické dětství. Ale abych jen nekritizovala - všechny ty příhody jsou napsány velmi čtivě a dobře - o to více jsem pociťovala potřebu jejich uzavření. Svým způsobem nakonec většina z nich uzavřena je a nakonec všichni dopadnou docela dobře. Možná, že to je jako v životě - taky toho prožijeme mnoho a mnohé se tak docela neuzavře. Od knížky většinou čekáme, že to co v ní bude, bude mít nějaký smysl, v životě se to nestává. Takže to byl možná autorčin záměr. A přes všechny výhrady si myslím, že stojí za to si knihu přečíst.... celý text

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 2012, Ransom Riggs

Co říct? Snad jen, že Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti je podivná kniha. Pořád se nemohu rozhodnout, zda se mi líbila. V každém případě, musel jsem na ni myslet ještě pár dní po přečtení. Ale nemám moc chuť si ji někdy přečíst znovu. Takže... nevím... celý text

Psí hvězda 1994, Dodie Smith

Psí hvězda je méně pohádková než Sto a jeden dalmatinec. Nevím, zda se bude dětem tolik líbit. Dsopělí ale ocení satirický pohled na lidskou rasu.

Sto a jeden dalmatinec 1994, Dodie Smith

Nanazvala bych to tak úplně pohádkou. Tedy, děti to jako pohádku budou nejspíše vnímat a budou nadšeně sledovat dobrodružství psích rodičů zachraňujících svá štěňata, ale dospělý si vychutná břitký anglický humor, se kterým autorka komentuje chování jejich lidských pánů. Platí to ještě daleko více o pokračování knihy - psí hvězdě.... celý text

Soudce Ti a vražedný zvon 2003, Robert van Gulik

Všechny knihy, tohoto autora jsou zajímavé za dvou pohledů. Za prvé jako docela dobře napsané detektivky a za druhé, a to především, jako úžasný pohled do jiné kultury v jiné době. Jiný náhled na život, jiné morální hodnoty, jiná pravidla. Císař je nad všemi a o tom se nediskutuje ani nepřemýšlí. To je prostě tak. Stojí za přečtení.... celý text

Případ Baskervillského psa a další příběhy 1990, Ludvík Souček

Dobré detektivní povídky. Jediné, co mne v této knize zaráželo je jejich řazení. Nevím, proč se nezačalo případem ztraceného suchoplavce, ve kterém se vypravěč a Anděl setkají, ale Psem Baskervilským. Ale to je jen detail. jinak je to poučení, že věci mohou být jiné, než na první pohled vypadají.... celý text

Hippokratův slib 1985, Ludvík Souček

Výborné SCI-FI povídky. Titulní povídka - Hippokratův slib mne dostala.

Nebe nezná vyvolených 2005, Erich Maria Remarque (p)

Jedna z mála Remarqueových knih, které se netýkají války. Ale téma je i tak dost trýznivé a působivé.

Paní Láryfáry 1996, Betty MacDonald

Báječná kniha, kterou jsem s velkou radostí četla mým dětem. Dcera si ji dodnes pamatuje jako nejoblíbenější knihu svého dětství.

Vražda potřebuje reklamu 1960, Dorothy L. Sayers

Vážně je tady lord Petr jaksi opravdovější. (I když ty části, kdy si hraje na Harlekýna, no...) Poznámka od Binýska o másle mne pobavila. Má pravdu, toť zásadní otázka :o)))... celý text

Podivné námluvy lorda Petra 1999, Dorothy L. Sayers

Naučila jsem se podle této knihy dělat výbornou omeletu. Ale zatím jsem s ní ještě nikoho neotrávila :o)))

Na věky věků 2009, Ken Follett

Na věky věků už jsem četla, ale teď jsem pociťovala potřebu si tu knihu znovu osvěžit. A znovu jsem si ji užila. Možná ještě více než při prvním čtení. Co mne asi nejvíce fascinuje, je to, jak autor - muž - dokázal výborně a s pochopením vystihnout silné ženské postavy a jaké měl pochopení pro jejich touhu po nezávislosti. Vždyť kromě Merthina stavitele jsou tam téměř všichni muži buď slaboši nebo darebáci. (Ale Merthin to nám čtenářkám vynahradí, nebojte se dámy). Ale jak Carris, tak Gwenda jsou, každá svým způsobem, obdivuhodné.... celý text

Sluneční jezero 1976, Ludvík Souček

Když jsem jako holka četla Cestu slepých ptáků i její dvě pokračování - Runa Rider a Sluneční jezero, tak jsem tomu naprosto věřila. Je to psáno tak dokumentárním stylem, doprovázeno fotografiemi, že to vypadá jako skutečnost. Opravdu mne později dost překvapilo, že lidé na Marsu ještě nepřistáli.... celý text

Dům v Orionu 2012, Andrea Fischerová

V knize se prolínají dvě dějové linie - vznikající vztah mezi mladou ženou a starším významným Autorem a příběh, odehrávající se v nové knize Autora. Nevím, proč v anotaci tolik zmiňují Karolínu Světlou, protože tu tam autorka podle mne zapletla trochu neorganicky a vlastně trochu zbytečně. dělá v tom jen zmatek. Hlavní hrdince se totiž v okně opuštěného domu "zjeví" jakási tvář. Autor jí naznačuje, že by to mohla být Karolína Světlá, pak máme pocit, že by to mohla být hlavní postava z jeho nového románu a nakonec se ukáže, že je to vlastně ještě úplně jinak.... celý text

Levandulová princezna: První láska Karla IV. 2010, Hana Parkánová-Whitton

Historické knihy čtu ráda, Karla IV. mám taky v oblibě, ale toto mi přišlo dost hloupé. Prostě průměrná červená knihovna v historickém hávu.

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Díl I–IV 2008, Jaroslav Hašek

Asi bych to ani neměla přiznávat, ale Švejka prostě nemám ráda. tenhle humor mi připadá přihlouplý a nemám chuť se jím zabývat. Kamenujte mne kdo chcete, je to prostě tak... celý text