Kekik přečtené 933

Její třešničky 2020, Penelope Bloom

Oddechová kniha, která pobaví. Její třešničky je druhým dílem ze série Objekty touhy. Stejně jako první díl s názvem Jeho banán, má kniha jen něco přes 200 stran, ale bohatě to stačí. Já si příběh užila, i když některé situace byly trochu trapné než vtipné, ale vtip naštěstí převládal. Jedná se o nenáročnou literaturu, kterou ráda čtu mezi thrillery a detektivkami, a proto se těším, až přibude do mé knihovny třetí díl s názvem Jeho zákusek.... celý text

Zamkni poslední dveře 2020, Riley Sager (p)

Skvělý thriller s reálnou zápletkou. Zamkni poslední dveře je první knihou, kterou jsem od autora četla, ale určitě ne poslední. Chvilku mně trvalo než jsem se začetla, ale pak už mě příběh nepustil. Děj je velmi zajímavý. Líbilo se mi, jak Jules postupně odtajňovala tajemství. Možná lehké zklamání je v tom, že jsem očekávala více napětí, ale zápletka je vážně skvělé napsaná. Z mého pohledu se jedná i o velmi reálný, uvěřitelný děj. Ani bych se nedivila, kdyby nějaký takový dům někde skutečně stál. Vlastně k tomuto ani dům není potřeba. O to více z toho mrazí. Závěr mě dostal. Člověk si myslí, že ví. Já si čtení užila a rozhodně se těším na další autorovu knihu.... celý text

Případ Amelia 2014, Kimberly McCreight

Zdlouhavý, táhlý, smutný příběh. Na Případ Amelia jsem se těšila, ale ve výsledku jsem trochu zklamaná. Příběh se vlekl, některé pasáže byly zcela zbytečné. Kate, maminka Amelie, mně byla i párkrát nesympatická. Snažila jsem se pro ni mít pochopení, ale zvláště ke konci vyšetřování spíše překážela, než aby pomáhala. Na můj vkus byl příběh až moc překombinovaný. Tedy v tom směru, kolik lidí mělo něco společného s Amelií. Konkrétně k jedné osobě, která psala Amelii nepříjemné sms o jejím otci, se její chování vůbec nehodí. Nějak nemohu uvěřit, že by se taková osoba ponížila psát patnáctiletému člověku a ještě takové nechutnosti. To stejné platí i u totožnosti Bena, a jeho důvodu, proč jí psal. Před několika dny jsem četla knihu Osudný pád, která má podobný námět. Četla se mnohem lépe, byla zajímavější, a styl psaní čtivější. Jsem ale ráda, že jsem si obě knihy přečetla.... celý text

Skvrna 2017, Gillian Flynn

Co to mělo být? Na rovinu přiznávám, že vůbec nechápu smysl této povídky. Možná to bude tím, že povídky nečtu, nebo jsem prostě hloupá. Hned první stránkou mě k sobě povídka připoutala. Jelikož se jedná o útlou mini knížečku, měla jsem přečteno za pár minut. Požitek ovšem spíše negativní. Tedy hlavně z toho konce. Chválím styl psaní. Čtivé a humorné. Zhotovení knížky také stojí za pochvalu. Prvky hororu jsem zřejmě přehlédla. Ani na chvíli jsem neměla pocit, že bych se měla bát, a to mně ke strachu stačí fakt málo. Ale tady? Nic. A ten konec? To jako vážně? Ten je na této povídce nejdivnější. Stejně jako u básní bych i tady potřebovala rozbor díla. Možná bych pak konečně pochopila, co tímhle autorka chtěla říci.... celý text

Řetěz 2020, Adrian McKinty

Svižný děj, krátké kapitoly, akční závěr. Pamatujete na řetězové dopisy, které vám vyhrožovaly, že když je nepošlete dalším deseti lidem, tak na vás padne smůla? A teď si představte, že místo smůly vám hrozí něco mnohem horšího-zabijou vaše dítě! Pokud tedy nedodáte do řetězu další článek. Dynamický, svižný děj již od začátku. Krátké kapitoly, čtivý styl psaní. Originální zápletka. Kniha je rozdělena na dvě části. Mě bavily obě. Zvláště v té druhé oceňuji, že si autor s námi nehrál jako kočka s myší, ale vědělo se, kdo je kdo, a já se tak těšila, co se stane v dalších, závěrečných kapitolách. Konec je typický akčňák, ale moc se mi líbil. Ostřílené čtenáře thrillerů nepřekvapí, ale začínající čtenáři tohoto žánru by mohli být velmi nadšení. Tohle je z mého pohledu skvělá kniha, pokud chcete začít s tímto tématem. Děj je přehledný, žádné zavádějící momenty. Žádná zbytečná omáčka kolem. Akce od začátku do konce. V doslovu a poděkování autora mě zaujalo, že závěrečné kapitoly Řetězu dopsal v někdejším pražském úřadu Franze Kafky (dnes hotelu) v ulici Na Poříčí 7, kde měl za úkol napsat časopisecký článek o spisovatelském bloku. Dále co mě zaujalo je to, že autor v příběhu zmiňuje, že by každá kniha měla mít jen 77 kapitol. Dodržel to. Za mě doporučení.... celý text

Zlaté časy 2019, Anne Jacobs

Deník Elfriede je nejlepší část celé knihy. Měla jsem očekávání, která nebyla naplněna, ale úplný propadák kniha není. Od autorky jsem četla Hortenziovou zahradu a první díl Kavárny U Anděla. Tentokrát ale nemohu hodnotit tak vysoko. Po přečtení anotace jsem se začala těšit na milostnou linku , a také na to, jak se bude opravovat sídlo. Milostné linky jsem se nedočkala, tedy ne té, jakou jsem očekávala. To vlastně přišlo až ke konci, a na můj vkus to bylo až moc odbyté. Měla bych ale brát v potaz, že jsou ještě dva díly. A co se týče renovace sídla, tak to také nebylo dle mých představ. Ve finále se vlastně v knize nic než oprava sídla neřešilo. Co bych ale chtěla vysoko vyzdvihnout je deník Elfriede. Rozhodně se jedná o nelepší a nejsilnější část celé knihy. Zde mě kolikrát mrazilo a chtělo se mi plakat. Autorka zobrazila pohled na válku z jiné perspektivy. To se jí moc povedlo. Na další díly se určitě chystám, ale že bych se nějak extra těšila, to nemůžu říct.... celý text

Dobrá matka 2019, Sinéad Moriarty

Silný příběh napsán nelichotivým stylem. Začnu tím, co se mně na knize libilo. Chválím Bobbyho deník, i když těch chyb tam bylo zbytečně moc. Celkově jsem měla postavu Bobbyho ráda, až na to kopání. Zároveň jsem ho moc litovala. Pobavila jsem se u rodiny Piper. To bylo příjemné zpestření. Některé pasáže byly napsané velmi hezky. Zobrazení lásky- mateřské, sourozenecké, partnerské, mezi kamarády. Obálka se povedla. Že se bude jednat o citovou ždímačku, to bylo jasné, s tím jsem počítala. Co mě však překvapilo, byl styl, jakým autorka knihu napsala. Leckdy mně připadalo, že knihu napsalo dítě školou povinné. Hodně jsem si říkala, že snad čtu slohovou práci. Já se nedokážu vyjádřit, ale často jsem měla tendenci zvedat oči v sloup. A slovní spojení "stará duše" ? Lépe by určitě znělo "duše dospělého člověka". Ovšem úplně nejhorší bylo to, jak byli všichni dokonalí. Každý o každým, a nebo přímo k němu, mluvil v tolika superlativech, až jsem měla pocit, že jsou polobozi. A ty rozhovory? Sice jsem na ně zvyklá z jiných knih, ale všeho je moc, a zde to bylo v nadměrném množství. Prakticky každý říkal jen to, jak je ta daná osoba úžasná. Co všechno dělá pro ostatní, jak všechny miluje, atd. A téměř nic jiného. To, že se Jess nechovala uměřeně ke svému věku, ani neřeším. Jsem již zvyklá, že v knihách jsou děti vyspělejší. Moc jsem ji fandila, aby to zvládla. I když styl psaní nevyhovoval, něco mě neustále nutilo číst dál. Dostavily se slzy i knedlíky v krku. Příběh je opravdu velmi silný. Určitě si pořídím i autorčinu knihu Sedm dopisů z lásky. Prý je napsána stejně jako Dobrá matka, ale čert to vem. Nějaké kouzlo v sobě autorka má.... celý text

Člověk Jágr: Příběh velkého hráče 2015, Petr Čermák

Tomáš Holý: kluk, který nikdy nezestárl 2012, Jan Brdička

Osudný pád 2020, Christina McDonald

Překvapení se nekonalo, ale ten konec... Od knihy jsem očekávala, že mě emočně oddělá. To se nakonec nestalo, ale je pravda, že jsem poslední tři kapitoly četla s knedlíkem v krku. K slzám mnoho nechybělo. Jsem ráda, že důvod, proč Olivii nelze odpojit od přístrojů, se dozvíme hned z kraje. Tak ono není divu. Pro příběh je důležité tento fakt vědět hned. Určitě bych knihu nezařadila do thrilleru. Nepůsobila tak na mě. Jedná se o klidnější tempo. Více by se hodilo zařazení psychologický román. Napínavých zvratů zde mnoho nebylo. Několik souvislostí jsem odhadla celkem rychle. Příběh se mi, i přes těžké téma, četl hezky. Na prvotinu výborný počin. Ráda si od autorky přečtu další díla.... celý text

Podzimní případ 2019, Anders de la Motte

Výborná severská krimi. Opět spokojenost. Jedná se o skvělý thriller, který je psán v poklidném tempu, ovšem zajímavě. Máme zde dvě časové roviny. Jedna se odehrává v roce 1990, a druhá, současnost, v roce 2017. Obě spadají do podzimní části roku. Anna Vesperová, kriminalistka, utíká ze Stockholmu do města Skãne, se svojí dcerou Agnes a psem jménem Milo. Zde postupně odhaluje příběh, který se odehrál v roce 1990, a týká se pěti kamarádů, z nichž jeden zemřel při společném táboření. Případ byl uzavřen jako nešťastná nehoda. Ale bylo tomu skutečně tak? A proč někdo nechce, aby se v tom Anna vrtala? Do toho všeho je nalezena mrtvola muže. Konec je výborný. Rozuzlení je překvapivé. Jsem moc spokojena, jak to autor ukončil. Já bych se na místě Anny zachovala stejně. Jediné, co se mně nelíbilo, bylo chování některých postav ke zvířatům. Předchozí knihu Konec léta jsem četla v květnu roku 2018. Pamatuji si, že se mně líbila. Uběhlo ale hodně vody v řece, než jsem se vrhla na další knihu od autora. Tentokrát to ale tak dlouho trvat nebude. Snad tedy. Obálky se moc povedly.... celý text

Pohřbení 2020, Ellison Cooper

Skvělý thriller. I druhý díl mě strhnul svou čtivostí. Jedná se o kvalitní detektivku. Sice jsem se nedočkala své oblíbené postavy, ale nahradila ji jiná oblíbená postava. Vlastně nevím, kterého z dvojice Vik- Ezra mám radši. Oba jsou to sympaťáci. Ale sympatických postav je zde více. Ovšem přeci bych jen uvítala, kdyby byl tým složen ze stálých lidí. Většinou nemám ráda politikaření v příbězích, ale v tomto případě si to užívám. Jsem zvědavá, jak se to vše bude dále vyvíjet. Konec dvojky rozhodně nalákal na třetí díl. Už aby tu byl.... celý text

Cítit znovu 2020, Mona Kasten

Sawyer a Isaac mě svým příběhem moc potěšili, až na pár momentů ke konci. Po lehkém zklamání z druhého dílu, jsem měla trochu obavy, ale čtení bylo úžasné, i když jsem párkrát musela rozdýchavat slzy. Proměna Sawyer a Isaaca je napsána velmi čtivě. I když ke konci jsem chtěla Sawyer párkrát praštit po hlavě, aby se jí rozsvítilo, a konečně popadla Isaaca a už ho nepustila. I zde je zachován vzorec, že oba hlavní protagonisté mají svou třináctou komnatu. O dojemné chvilky tak nebylo nouze. Naštěstí tyto knihy končí happy endem. A proto je tak ráda čtu. Těším se na další díl. Na příběh Everly a Nolana. Na tu zakázanou lásku mezi studentkou a učitelem. Oba byli sympatičtí již v knize Věřit znovu.... celý text

V kleci 2019, Ellison Cooper

To byla smršť! Čtivá, akcí nabitá kniha od prvních stran. Případ se rozjede hned v první kapitole, a to mám ráda. Žádná zbytečná omáčka kolem. S postavami se blíže poznáte během čtení. Já si je hned oblíbila. Sayer je velmi sympatická, a okamžitě jsem ji začala fandit. Stejně Vikovi. Doufám, že (nejen) ty dva spolu budou i v dalších dílech. Někde v komentářích jsem četla, že autorka si dobře načetla práce jiných spisovatelů. Ano, je pravda, že kdybych knihu rozložila na prvky, našla bych mnoho knih, ke kterým bych je mohla přiřadit, ale to nic nemění na faktu, že autorka napsala brilantně zajímavý, čtivý, napínavý, úžasný příběh. A já se moc těším, až se k její tvorbě vrátím. Ono napsat originální příběh v záplavě thrillerů, které vycházejí, je čím dám těžší. Ale nemusí být originální, já se spokojeným s kvalitou, a to tahle kniha má. Dokonce nadprůměrně. Na konci jsem si googlila, jestli je možné žít s ... To by byl spoiler, ale ano, je to možné. Jsou takové případy. Nepříliš lichotivé fotky. Ode mě dostává kniha velké doporučení. Autorku si rovnou po prvním dílu dávám do oblíbených.... celý text

Pohlednice bez podpisu 2020, Imogen Clark

Zde bohužel platí rovnice: Velké očekávání= Velké zklamání. Knihy, kde se postupně odkrývají skrytá tajemství, mám velmi ráda, a proto jsem se na čtení moc těšila. Bohužel, přišlo zklamání. Pochvalu si ale zaslouží obálka a celkové zhotovení knihy. Na 430 stranách autorka nedokázala vykreslit situace tak, abych měla pochopení pro činy některých postav. Návraty do minulosti byly zcela zbytečné. Až na jednu výjimku- seznámení Joea s rodiči Annie. Jinak ty nejdůležitější okamžiky nebyly popsány a z toho mála, co autorka napsala, byla většina zbytečných. Já bych raději více četla o tom, co se dělo u nich doma, než o tom, jak si Annie zašla na limču, měla strach jít pak domů, a když přišla, nestalo se nic. Jak bych pak mohla pochopit, že v té rodině je něco špatně? Z toho mála, co autorka nechala vyplout na povrch, jsem rozhodně nesestavila mozaiku příběhu. I proto jsem některým postavám nemohla přijít na chuť, a jejich činy už vůbec nechápu. Sice na konci autorka píše prostřednictvím jedné postavy, že soudit je lehké, a že by chtěla (ta postava) vidět, jak bychom my hráli s kartami, které nám život rozdal, ale když ty karty nevyložila na stůl autorka, je těžké nesoudit. Důležité, objasňující rozhovory byly odbyté během pár vět a pak zase jen omáčka okolo. Potenciál námětu nevyužitý. Škoda. Když druhý díl nevydají, vůbec mně to nebude vadit.... celý text

Věřit znovu 2019, Mona Kasten

Že bych začínala být na tento typ literatury stará? Jen to ne! První díl z této série jsem tenkrát přečetla za pár hodin. Očekávala jsem, že u druhého dílu tomu bude taky tak. Zvláště, když jsem se na příběh Dawn a Spencera tak těšila. Jenže jsem se nemohla do příběhu tolik vcítit. Zvláště Dawn mně byla nesympatická. Možná, že kdyby mně bylo o deset let méně, byla ve věku Dawn, pochopila bych ji snáz. Jenže takhle jsem jen kroutila hlavou nad jejím nesmyslným chováním. Bylo mi líto Spencera, kterému velmi ubližovala. Chápu, že když vás podvede někdo, s kým plánujete budoucnost, bolí to. Ale Dawn především trápila i samu sebe. Spencerův příběh mohl být více rozvinutý. Příběh je opět čtivý, ale v některých momentech až příliš rozvláčný. Když přišla na řadu první erotická scéna, respektive čas před samotným aktem, autorka to popisovala na tolika stranách, až jsem zvedala oči v sloup. Popsala úplně každý jejich pohyb. Velmi se zaměřovala na detaily jejich svlékání. Čekala jsem, kdy přijde na řadu popis sundávání ponožek. Těším se na příběh Sawyer a Isaaca.... celý text

Přežil jsem to 2018, Hanuš Bader

A to jsem si myslela, že mě již nemůže nic v tomto tématu překvapit. Velmi silný, drsný příběh muže, který toho tolik prožil a přežil. Neskutečné, co vše dokáže lidské tělo vydržet. Koncentrační tábory zde poznáme z dalších úhlů. Některé pasáže jsem četla s vykulenýma očima. Tentokrát zde není kladný hrdina, jenž rozdá chleba jiným. Tento jej krade ostatním, ale ani trochu jej neodsuzuji. Buď ty nebo on. Rovnice má jednoduché řešení. Opět se nestačím divit, co vše dokáže člověk spáchat člověku. To vážně měli nacisti tak silné žaludky? Šílené. Smutné. Hrozné. Četbu doporučuji, byť se jedná o velmi náročné čtení.... celý text

Mlčící fontány 2020, Ruta Sepetys

Brilantní příběh. Ruta Sepetys do svých knih dává celou svou duši. Kniha je nádherná. Jsem ráda za konec. I když bych ještě několik kapitol přidala. Nerada se loučím s postavami a cítím, že by se ještě dalo říci několik slov k jejím životům. Těším se na další setkání s knihou od Ruty Sepetys. Autorka píše skvostně, a zároveň nám přibližuje historii, o které se tolik nemluví. Bravo, paní spisovatelko, bravo ! Doporučuji ke čtení. "Zlato se pozná v ohni a stateční lidé v neštěstí." "Strach dává životu rozměr. Bez strachu bychom nikdy nepoznali odvahu." Každý národ má své jizvy, každý národ něco ze své historie skrývá.... celý text

Prohřešek 2020, Brandi Reeds

Skvělá kniha s parádním koncem. Od knihy jsem neměla příliš velká očekávání. Po jejím dočtení mně jen spadla brada. Hned ze začátku se kniha pěkně rozjela, pak trochu přibrzdila, ale za chvilku autorka zase přidala na plynu. A do konce už nezpomalila. Velmi čtivý příběh. Teorií jsem měla hodně, ale byla jsem vedle jak ta jedle. Tajemství začala vyplouvat na povrch, otázky se rodily jedna za druhou, a nebezpečí se blížilo čím dál rychleji, až přišel velmi akční konec. Naštěstí příběh nespadl do překombinované slátaniny. Naopak. S koncem jsem spokojená. Dokonce hodně spokojená. Za sebe doporučuji. Doufám, že se brzy dočkáme další autorčiny knihy.... celý text

V žáru lásky 2001, Rosemary Rogers

Steve by cenu nejlepšího románového hrdiny jistě nezískal. Anotace je ze začátku zavádějící, a ten, kdo ji psal, knihu zřejmě vůbec nečetl. Steve a Ginny. Jen těžko bych našla jiný pár, který toho tolik prožil. Autorka nešetřila ani jednoho z nich, a ani nás čtenáře. Na téměř pětiset stranách je popsán milostný příběh probíhající za bojích v době císaře Maxmiliána. Ani chvilku jsem se nenudila, a to i když se Ginny a Steve již po několikáté pustili do hádky. Steve rozhodně není typickým kladným hrdinou. Byly případy, kdy bych ho nejraději probodla dýkou, a stejně tak případy, kdy měl můj neskonalý obdiv. Přesto mu ale nemohu odpustit, jak se choval k Ginny. Zebedněnec. Ginny jsem povětšinou litovala, ale pak, jak se dokázala se životem poprat, to tedy klobouk dolů. Jsem zvědavá, co přinesou další dva díly.... celý text