Kekik komentáře u knih
Sérii s Robertem Kettem mám ráda, ale bohužel již popáté jsem dostala tu stále stejnou polívčičku, a i když může být výborná, stejně se jí člověk přejí. A to se mně stalo. Prostě mi tu chybí nějaký padouch, kterého dopadnou, a bude případ uzavřený. Což tady prostě není. Sice někoho polapí, ale to je jen nitka toho všeho. A mě už to unavuje. Další díl jsem koupila ještě před čtením tohoto, což je možná dobře, možná ne. To se uvidí, až ho přečtu, ale vím, že kdybych ho neměla koupený, již bych v sérii nepokračovala.
Konec byl napínavý, proto hodnotím za tři hvězdy. Původně jsem chtěla dát jen dvě.
Šestnáctý díl oblíbené série. A stále laťka hodně vysoko. Autorka nepolevila. A já doufám, že se dočkáme ještě mnoho dílů.
Očekávala jsem příběh, který ještě neznáme, což se nestalo. A k tomu konec-nekonec. Ale je to Harry Potter a J. K. Rowling. Tedy srdeční záležitost .
Není to ani měsíc, co se autorka svým románem Kočovný biograf pana Saita dostala až do středu mého srdce. Od knihy Kodaňská Píseň písní jsem měla stejná očekávání. Trvalo však dlouho, než si mě tento příběh podmanil. Ovšem od té doby to byla opět jízda, na jejíž konci mně bylo smutno. To se mi stává jen u knih, které mě hluboce zasáhnou.
Velice jsem se těšila na Varinku. Zřejmě jsem z komentářů ostatních čtenářů nabyla dojmu, že se jedná o výjimečnou postavu. O to více byl pro mě šok, když to byla pro mě jedna z nejméně sympatických postav. Ale ! I toto se změnilo. Nakonec si Varinka ke mně cestu našla.
Autorčin styl psaní je nezaměnitelný, podmanivý. Má výborný cit pro volbu slov. Dokáže sestavit věty, které mám touhu si zaznamenat. Také velmi chválím humor, ale bylo ho tu pomálu. Očekávala jsem, že se budu smát častěji.
Kniha Kodaňská Píseň písní je určitě kniha, která si zaslouží pozornost. A rozhodně doporučuji druhou autorčinu knihu Kočovný biograf pana Saita.
Doufám, že se dočkáme dalších titulů.
Záhadná oběť je skvělý příběh. Není tak úplně napínavý, jako jiné detektivky, ale přesto zajímavý. Příběh pojednává o dávno ztracené dívce. Do děje autorka zakomponovala i Petera Conwaye, otce Kateina syna Jacka.
Konec je dojímavý. Třicet let žít s vědomím, že nevíte, co se stalo vaší dceři, musí být strašné.
Ráda se ke Kate a Tristanovi vrátím.
O knize a jejích pokračování jsem neměla ponětí. Knihu mně půjčil známý, a já při prvním prohlédnutí věděla, že se mi trefil do noty.
Sice jsem se narodila až po roce 1989, ale i tak jsem se při čtení velmi bavila. Líbí se mi, jak si lidé dokázali udělat legraci. Jediné, co mě nebavilo, je předmluva a na konci Slovo agitátora. Nemám ráda, když je "květnatý" styl psaní. Bylo to jako plácání klackem o vodní hladinu. Mnoho slov a nic z textu jsem se pořádně nedozvěděla.
Na pokračování se určitě chystám.
Druhé setkání s Julií a Florianem bylo zajímavé, ale opět se jedná spíše o průměrnou krimi. Tentokrát vrah je v příběhu, ale...
I když kniha nemá mnoho stran, přesto jsem se občas při čtení nudila. Hlavně při stále stejných nočních můrách Julie. Zvláště když jsem tušila, jak to s nimi je.
Sérii dám ještě jednu šanci, jelikož mě zajímá vztah mezi dvěma hlavními postavami.
Velmi emotivní díl, který mě na konci téměř rozplakal.
Jsem ráda, že se zde zavřel případ, který nás provázel již od prvního dílu. Také se mi líbí, že si autorka připravila půdu do dalšího dílu. Jsem opravdu moc zvědavá jak to bylo se zmizením dvou postav.
Čtvrtý díl na mě již čeká a já se těším na čtení.
Autorka opět nezklamala a opět jsem skoro vše odhadla dopředu, ale to mně absolutně nevadí. Nevím proč zrovna u této série je pro mě vše tak předvídatelné.
Josie tentokrát dostala opravdu naloženo a to jak z fyzického hlediska, tak i psychického. Zápletka byla zajímavá. Velmi se těším na další setkání s Josie a její týmem. A příště prosím více Trinnity. Děkuji.
Posílám veliké poděkování @zanicenyknihkupec . Jen díky Vám jsem se odhodlala knihu přečíst.
Anotace pro mě nezněla příliš lákavě, ale nakonec jsem podlehla doporučení jednoho opravdu zaníceného knihkupce. A jsem za to neskutečně ráda.
Již po pár stránkách jsem byla lapena přenádherným příběhem. Autorčin styl psaní mi neskonale vyhovoval a stejně tak její smysl pro humor. Ještě jsem neměla dočteno a již jsem si objednala další autorčinu knihu a to Kodaňská Píseň písní.
Vážně jsem nečekala, že mě bude bavit příběh o ženě Fabiole, která každému sežene dokonalé boty. O její dceři Carmelitě, zkráceně Lita, která nám příběh vypráví svým dětským způsobem. A o všech dalších postavách, kteří žijí na ostrově Upper Puffin. Ti nejlepší se ubytovávají v Betlémě, nejdůležitější stavbě celého Upper Puffinu, kam každý rok jezdí pan Saito se svým kočovným biografem. Na jeho návštěvy jsem se těšila úplně stejně jako lidé z ostrova.
Čtení knihy doporučuji!
Poslední zelené údolí je příběh o nezdolné vůli k vytoužené cestě za lepším životem. A byla by to pro mě nádherná kniha, kdyby nebyla zdlouhavá. Rozhodně bych knihu zkrátila alespoň o jednu třetinu. Proškrtala bych mnoho úvah hlavních hrdinů a často se opakujících informací. Z tohoto důvodu jsem se musela do čtení nutit a četla jsme knihu delší dobu, než jsem zvyklá.
Kniha je psána na základě skutečných událostí. Autor, stejně jako u knihy Pod krvavými nebesy, sepsal příběh, který je dech beroucí. Martelovi mají můj obdiv.
Čtenářská výzva 2024: Téma 5. Kniha, jejíž děj se odehrává během války.
Základní pravidlo všech detektivních příběhů je to, že se musí představit všechny postavy. Nebo se o nich alespoň zmínit. A to bohužel autorka nedodržela.
Vražda na blatech patří k těm "jednodušším" detektivkám. Styl psaní bych přiřadila k další česko-německé autorce. A to Roxann Hill se sérií Případy Steinbachové a Wagnera. Obě tyto autorky píší spíše oddychové příběhy. Ale to není na škodu.
Konec se nepovedl. Bohužel. Přesto budu v sérii pokračovat. Těším se na další setkání Julii a Floriana.
Děkuji švagrové Verče za knihu. Děkuji, že jsi mě donutila si ji přečíst.
Milovaná série Harry Potter a první díl Eragona. To jsou jediné fantasy příběhy, které jsem četla. Tedy zřejmě. Jiné si nevybavuji. Tudíž Čtvrté křídlo je pro mě originální příběh, který mě zaujal od prvních stran. A že je těch stran opravdu hodně. Proto se nedivím, že v určité chvíli jsem měla maličkou krizi, a příběh mě nebavil. Naštěstí to velmi brzy odeznělo. A já si opět čtení užívala.
Autorka vymyslela nádherný příběh, který je do detailu promyšlený. Nový svět, nová pravidla. Drsná pravidla. Se smrtí se tu potkáváte často. Až moc.
Jediné, co mi nesedělo, je ukecanost postav při erotických scénách. Moc toho namluvili a zbytečně.
Konec nepřekvapil, ale velmi navnadil na druhý díl.
Draci jsou nejlepší na celém příběhu.
Kniha je rozdělena na několik částí, kdy se vyprávění střídá z pohledu Madison (stážistka ) a Kathryn (soudkyně). První část byla s Madison a ta mě tedy zoufale nebavila. To bylo jen Danny sem a Danny tam. A jaký je to chudáček. Z mého pohledu není. Je to grázl a maminčin mazánek. Ať už to pak bylo jakkoliv.
Poté přišla další část z pohledu Kathryn. Od této chvíle už mě kniha nenudila ani jednu vteřinu. Teprve Kathrynina část odstartovala příběh, který je napínavý, zajímavý, nebezpečný, v některých částech i dojímavý. Konec s Lucy mně vehnal slzy do očí.
Korupce, ta vládne světu, a vždy bude. A mě toto téma moc bavilo. Nejvíce mě zasáhl osud Kathryn.
Jaká je pravděpodobnost, že se během pár měsíců vyskytnou v tak malém městě dva sérioví vrazi? Na tuto otázku jsem odpověděla stejně jako Laurel a Huck. Bude to ještě zajímavé. A věřím, že hodně.
Na druhý díl s Laurel, Huckem, Aeneasem a ostatními, jsem se moc těšila. Proto mě překvapilo, že mě dlouho kniha nechávala chladnou. Možná jsem měla krizi, ale když jsem vzala do ruky jinou knihu, a bez problému ji přečetla, asi to krize nebyla.
Nevím, v které chvíli přesně přišel zlom, ale přišel, naštěstí, a já již knihu nedokázala odložit.
Již delší dobu jsem si chtěla přečíst knihu od paní Haliny Pawlowské. Když se mi naskytla příležitost si knihu vypůjčit od známého, chňapla jsem po ní.
Rande mě okamžitě zaujalo a kniha pobavila nespočetněkrát. Paní Pawlowskou mám ráda a její humor mi moc sedí, a to jak ústní, tak knižní. Tudíž se velmi těším na další knihu, kterou si moc ráda koupím. A mám silné podezření, že i Rande přibude do mé domácí knihovny.
(SPOILER) Pozor, možné spoilery!
Z počátku jsem se nemohla začíst, ale zřejmě za to mohla frustrace z anotace, jejíž první polovina vůbec neodpovídá ději knize. A to mě vytočilo. Pokud to není důležité pro děj, nemám ráda, když se v anotaci lže. Je jasné, že nakladatelství chtělo šokovat čtenáře a nalákat je. Ale to si nezasloužíme. Takhle nás vodit za nos. V žádném případě nechci shazovat brutální útok, který byl spáchán, jen je to vše trošku jinak.
Když jsem se však smířila s tou lží, čtení jsem si užívala. Příběh rozhodně stojí za přečtení. Knihy Patricie Gibney mám ráda. Je fakt, že mě na konci rozladilo, jak se to vyvinulo mezi Lottie a Boydem, ale ten důvod stojí za to. Tedy já jsem alespoň hodně natěšená, jak to vše je. Možná jsem již také smířená s tím, že ty dva spolu prostě nebudou. Jinak nechápu to protahování.
Bílá tma je vyprávěna ze tří úhlů pohledů. Mě bavil jak příběh Lily, Ivera, tak i Kylie. U Lily bylo vyprávění velmi dlouho zahalené tajemství, neboť Lily ztratila paměť. O to více bylo čtení napínavé. Když ostatní věděli, ale chudák Lily neměla páru, která bije.
Co se týče konce, tak zde jsem zklamaná. Trochu jsem se ztrácela kdo je kdo. Moc kombinací. Autorka dokázala i pobavit.
Přesto mám po dočtení pár otázek. Na té by však mohl odpovědět druhý díl s názvem Na hraně.
Zmizela v mlze je právě tou knihou, která mě k autorce přivedla. Tenkrát mě zaujala anotace a já si koupila prvních pět dílů najednou. Sérii čtu samozřejmě od prvního dílu. Na tento jsem si ale počkala. Předchozí díl s názvem Ostrov šedých mnichů jsem četla na začátku srpna roku 2020. Samotnou mě překvapilo, kolik času uběhlo.
Poměrně dlouho trvalo, než mě příběh zaujal. Nějak mě nebavilo číst až moc popisný styl psaní. Chtěla jsem akci, vyšetřování. Toho jsem se nakonec dočkala, ale bylo ho pomálu. Postavy měly zajímavé životy, v tom problém nebyl. Jen se děj zbytečně vlekl.
Dějová linka s Ann-Solveig mě vůbec nepřekvapila. To jsem tušila od začátku. Tip na vraha jsem měla špatný.
Doma mám ještě jeden díl, ale zdali si koupím i další, zatím nevím. V tuto chvíli spíše ne. Ovšem nevylučuji, že až si přečtu Sněžný měsíc, názor změním, a budu v sérii pokračovat.
Čtenářská výzva 2024: Téma 1. Kniha, jejíž hlavní postava je milovníkem koček.
Vraťte mi Eskymo a limonádu Lift, prosím!
Jsem ročník 1991, ale čím jsem starší, tím více tíhnu k době před rokem mého narození. Ovšem ne z politického hlediska. O politiku se vůbec nezajímám. A proto jsem ráda, že kniha Retro není na politiku zaměřena. Ano, občas se autor o politice zmínit musel, ale je to v přijatelné míře.
Nejraději se dívám na tuzemské i zahraniční filmy a seriály z dob minulých. Popřípadě natočených již v této době, ale děj je situovaný do minulosti. Sleduji, jaké byly výrobky, vybavení bytu, oblečení, a jiné. Tím pádem kniha Retro je opravdový skvost pro mě. Publikace obsahuje mnoho dobových fotografií. Mnoho informací o výrobcích. Až mě překvapilo, kolik značek je na trhu dodnes. Velikou chválu si zaslouží i styl psaní. V jiném případě bych názvy firem a data jen tak přelétla očima, zde jsem četla vše poctivě. Autor napsal knihu poutavě a já každou sekci četla s nadšením.
Eskymo ( ne na tyčce, ale kostka kokosového krému celá v čokoládě) je mlsota, na kterou často vzpomínám. Tu kdyby vrátili do výroby, s původní recepturou, tak se zblázním radostí. Dnešní Eskymo na tyčce se nedá vůbec srovnávat. Dále limonády Lift, které jsme pili po litrech, šuměnky (jsou dodnes a ráda si je kupuji). Tang jsem si sice nedávno také koupila na internetu, ale už není tak chutný jako dříve. Na tom jsme se v rodině shodli. Sifonové láhve a bombičky, ty si také pamatuji. A co teprve stavebnice Seva? S tou jsem strávila hodiny a hodiny. Magická tabulka uchvacovala. A mnoho a mnoho jiného.
Určitě si pořídím i další dva díly. Druhý díl se zabývá odíváním, nábytkem, elektronikou a jiné. Třetí díl je o dovolené. Sice téma dovolená mi není tak blízká, ovšem i přesto se těším na čtení. A na fotografie.
Čtení publikace Retro ČS doporučuji.