klempy2
přečtené 55
Preludia & nokturna
2002,
Neil Gaiman
3,5* - Některé sešity jsou famózní, jiné jen průměrné. Co mi na tom ale docela dost vadilo byla kresba. Je to stejný příběh - Některé sešity mají krásnou kresbu, některé sešity mají průměrnou kresbu. Hlavně mi vadilo, že se tam střídali kreslíři, takže je tam mix stylů kresby, některé mi sedly, některé ne. Mně osobně vadilo. Přesto sáhnu po dalším díle. Postava Sandmana je zajímavá.... celý text
Vítejte v Lovecraftu
2011,
Joe Hill (p)
První komiks, který jsem si od Joe Hilla přečetl. Jeho tátu Stephena Kinga miluji a byl jsem zvědavý, jestli se Joe potatil. Potatil. Joe Hill sakra umí. Je vidět, že Joe Hill píše i romány, protože jeho postavy jsou rozpracované, mají hloubku a nechápu, jak dokázal na tak malém prostoru vytvořit živé postavy. Každopádně se mu to povedlo na 1! Nemluvím jen o rodině zámkových ale psychopaty umí také psát skvěle. Příběh je temný, brutální, dojemný a celkově dospělácký. hned se pouštím do dalších dílů. Mám jednu výtku! A kvůli tomuto jsem uvažoval, že bych dokonce komiksu jednu hvězdu strhl. Nakonec to ale není chyba komiksu samotného ale jeho českého zpracování. BARVY!!! Viděl jsem americkou verzi komiksu a ty barvy se nedají vůbec srovnat. Americké vydání má krásně živé, saturované barvy, které vynikají a přidávají na kresbě. České vydání je úplně jiný příběh. Proboha proč? Celý komiks je desaturovaný, kresba tak nevyniká, jak by mohla. Ten komiks prostě skoro nemá barvy, jsou strašně tlumené. Nechápu. Velká škoda. Další rozdíl je, že sešity od sebe nejsou oddělené obálkami, ale jen nadpisem kapitola "xy" - Obálky sešitů si potom můžete prohlédnout na konci knihy, já osobně mám radši když ty obálky vidím na začátku každého sešitu, ale to je asi subjektivní, takže to nebudu počítat jako negativum.... celý text
Wolverine: Zrození
2014,
Paul Jenkins
Podle mě mistrovské dílo! Ano, četl jsem Alana Moora, Franka Millera a komiksy, které jsou označovány jako "nejlepší komiks všech dob" ale nic mě tak nebavilo jako tohle! O to přeci jde, nebo ne? Komiksy mají hlavně bavit. Musím říct, že děj mě chytl od začátku a až do konce nepustil. Hustá atmosféra, skvěle udělané a reálné postavy, na kterých vám záleží, výborné tempo po celý příběh. Jen škoda, že to nebylo delší - Chtěl bych vidět co se dělo dále. Dávám tomuto komiksu 6 hvězd z 5ti :) Nikdy jsem nečetl lepší komiks.... celý text
Batman: Rok nula - Temné město
2016,
Scott Snyder
O něco slabší než Tajné město, pořád se ale jedná o nadprůměrný komiks, který stojí za přečtení. Riddler tady válí a na konci budete jásat, že už konečně dostal pořádně přes držku :)... celý text
Batman: Rok nula - Tajné město
2015,
Scott Snyder
Musím se přiznat, že mám sakra rád dobré "origin" příběhy. Na druhou stranu je taky potřeba přiznat, že origin batmana už jsme viděli několikrát od různých autorů a v tomto směru Snyder nedělá nic nového, pokud bychom se měli zaměřit čistě na ten origin/zrození toho hrdiny batmana, tak to bylo docela uspěchané a krátké a Frank Miller v roku jedna prostě nasadil tak vysokou laťku batmanova zrození, že bych se divil, kdyby ji někdo překonal. Taky ale musím říct, že ikdyž jich nebylo mnoho, tak Snyder tady krásně prokládá hlavní dějovou linku s flashbacky na Brucovo dětství - To mě hodně zajímalo, obzvláště když Jim Gordno a Bruce Wayne mají docela intenzivní chvíli a my se vlastně dozvídáme proč si Bruce o Jimu Gordnovi myslí že je křivák. Snyder nám to ale neřekne jen tak napřímo a řekne nám to právě prostřednictvím jednoho flashbacku...tahle scéna se mi hoodně líbila. Dávám za plný počet....proč? Protože Snyder a Capulo prostě umí. Snyder je výborný scénárista, nemáte šanci se s ním nudit, zápletky, dialogy, padouši všechno je TOP, Capulo potom váli v kresbě, panelování a musím říct že i ty barvy jsou prostě TOP. Po celou dobu čtení jsem se cítil jako bych v kině koukal na velko-rozpočtový hollywoodký trhák. Hned na začátku vidíme jak Batman ještě jako Bruce Wayne bojuje s gangem redhooda, který ovládl celý Gotham a tahle příběhová linka se mi hodně líbila. Samozřejmě pokud jste četli kameňák od Alana Moora, tak víte kdo je ten tajemný Red Hood. Hodnocení dávám podle toho, jak jsem si čtení užil, jaké jsem u toho měl pocity a to je jednoznačně za plných 5 hvězd.... celý text
Temná hmota
2017,
Blake Crouch
Výborná jednohubka. Jedná se o sci-fi thriller s velmi zajímavou zápletkou. Kniha si pohrává s tématem kvantové mechaniky a mnohovesmíru. Líbilo se mi, že autor vám takto složité téma podá tak, že ho prostě pochopíte ikdybyste nechtěli. Kniha je celkem krátká ale i přesto jsem si hlavního protagonistu oblíbil, cítil jsem se s ním "spojený" a celou dobu jsem mu fandil a držel pěsti. Tempo knihy je ukrutné a těžko se odkládá jakmile se začtete, protože akce je téměř na každé straně, takže se vážně nemáte čas nudit. Pro mě to byl závan čerstvého větru, protože jsem knihu na podobné téma zatím nikdy nečetl - Snad kromě zápletky poslední části knihy, která mi už trochu připomínala knihu "My jsme legie" ze série Bobiverzum. Každopádně knihu jsem si neskutečně užil. Po literární stránce to sice není mistrovské dílo - Proto nedávám za 5 hvězd ale určitě se jedná o sakra dobrou jízdu - Výborné! Zatím jedná z nejlepších knih, kterou jsem tento rok četl.... celý text
Řbitov zviřátek
1994,
Stephen King
Dávám 4 hvězdy jen kvůli začátku knihy a posledním cca 100 stránkám, které jsem přečetl jedním dechem. Jak už tady někdo pode mnou říkal: Prostředek je taková ulice. Ne že by byl špatný ale je prostě rozvleklejší jak je to u kinga zvykem a pro mě by to bylo na 3 hvězdy. Po osvícení je tohle druhý Kingův horor, kde King hraje na city prostřednictvím vztahu otce se svými dětmi/rodinou - Jako Táta dvou malých dětí musím říct, že tato kniha mě rozbila a měl jsem chuť je oba pořádně obejmout...tohle King prostě umí, umí vás vtáhnout do děje, pohltit atmosférou a vyždímat z vás emoce. Na jednu stranu hodně silný čtenářský zážitek (ten konec jsem fakt ale fakt nečekal a šokoval mě) na druhou stranu jsem na konci knihy Kinga proklínal proč mi tohle dělá?! :D Téma knihy je ztráta a vyrovnání se se ztrátou blízkého...ať už se jedná o ztrátu domácího mazlíčka nebo..... Postavy jsou uvěřitelné a skutečné (což je Kingova silná stránka) a psané je to mistrovsky - Jak je u Kinga také zvykem. Je kniha strašidelná? Bylo tam pár scén, u kterých mi běhal mráz po zádech a ikdyž prostředek knihy strašidelný není, konec vám to vynahradí. Je to klasika, takže si to přečtěte - Kniha je super!... celý text
Dům mrtvých
2003,
Steven Erikson (p)
S touto knihou mám trochu delší historii. Po přečtení prvního dílu série (který se mi hodně líbil) jsem se ihned pustil do druhého dílu....Dům mrtvých mě ale naprosto zklamal tím, že se příběh přesunul na jiný kontinent a představil naprosto nové postavy. Navíc byl děj strašně rozvleklý a přišel mi pomalý a polovinu času jsem neměl vůbec tušení co se děje, proč se určité věci dějí, nechápal jsem motivace postav a byl jsem z toho úplně zmatený. Knihu jsem asi v půlce odložil a nedočetl ji. Takže proč dávám 5 hvězd? Protože to bylo před 4-mi lety. Pár měsíců dozadu jsem ale dostal chuť přečíst si něco nového a tak jsem dal Eriksonovi ještě jednu šanci. Na netu jsem četl, že 3. díl Vzpomínky ledu navazují na 1. díl série, takže jsem si řekl, že si přečtu 3. díl a pokud mě to chytne, tak si znovu přečtu dům mrtvých abych mohl v sérii pokračovat. 3. Díl se mi líbil a rozhodně jsem chtěl pokračovat. Na Dům mrtvých jsem se ale vůbec netěšil a vnímal jsem to jako překážku, kterou musím překonat. Takže 5 hvězd dávám knize až na můj "druhý průchod" - Z prvního průchodu jsem si skoro nic nepamatoval, jen velmi matně, takže mi kniha připadal čerstvá a nová. Je důležité si uvědomit, že tato kniha je více o cestě než o cíli a o tom, co se na této cestě děje. Děj je pomalý ale je neuvěřitelně hutný, zajímavý a ta fantazie, kterou autor má, to je k neuvěření. Sledujeme tady 5 hlavních linek: Šumař s Kvítkem a Apsalar - Mappo a Icarium (úžasná linka) - Spár Kalam (neskutečnej borec, při čtení jeho scén jsem měl úsměv od ucha k uchu) - Historik Kalous a jeho popis psího řetězu ( tady nemám slov....) - Nakonec nejmladší sestra z rodu Paranů Felisin s Heborikem a Baudínem ( Nejdříve mi Felisin lezla na nervy a tak trochu jsem si přál aby ji už někdo konečně usekl hlavu....nebo ji alespoň někdo pořádně vrazil jednu mezi oči...nakonec mi ji ale bylo líto) Kniha je strašně temná a brutální ale přitom z ní vyzařuje teplo, je plná emocí a je plná, pro mě, ikonických scén, na které asi nikdy nezapomenu. Erikson umí sakra dobře psát postavy...jsou uvěřitelné, mají hloubku a každá postava má svůj vlastní hlas, podle mě je právě tohle jedna z nejsilnějších stránek autora. Napoprvé mě kniha nebavila, protože jsem čekal že uvidím pokračování příběhu z jedničky, že uvidím oblíbené postavy z jedničky a čekal jsem rychlejší, přímočařejší děj. Taky jsem neměl načteno tolik, co dnes. Není to jednoduché čtení, vyžaduje pozornost ale za mě musím říct, že dům mrtvých je mistrovské dílo a ze třech dílů, které jsem četl, je tohle ten nejlepší. Těším se na další díly a teprve teď po přečtení třech dílů mohu opravdu říct, že jsem fanoušek malazské knihy padlých.... celý text
Hyperion
1996,
Dan Simmons
Nejdříve jsem byl z knihy v rozpacích....netušil jsem totiž do čeho jdu. Čekal jsem děj ale místo toho jsem dostal 5 vyprávění/příběhů, které spolu nemají kromě napojení na planetu hyperion nic společného. Musím přiznat, že mi chvilku trvalo se do toho dostat ale po přečtení celé knihy musím říct, že se jedná o mistrovské dílo. Dan simmons vám v této knize naservíruje mysteriózní příběh, military, detektivku a trochu té romantiky. S každým příběhem se o hegemonii, síti a o hyperionu dozvídáte více a více, takže časem je svět v knize krásně rozvinutý a “živý”. Top příběhy pro mě: Otec Hoyt, Sol a konzul (všechny tři se mohou ucházet o první místo) Příběh Brawne taky bavil. Příběh Kassada a Silennuse byl pro mě trochu slabší. Samozřejmě to končí pořádným cliffhangerem, takže pád hyperionu je povinnost, pokud chcete vědět jak to dopadne. Dan Simmons je genius, ta jeho představivost je fakt šílená. Asi bych měl říct, že scifi úplně nemiluji, ale tohle bylo výborné.... celý text
Vzpomínky ledu
2004,
Steven Erikson (p)
Některé pasáže knihy byli famózní! Některé zase nudné. Hlavně při kapitolách s Mhybe jsem trpěl, to její neustálé stěžování si. Její sny mě vůbec nezajímali. Jako celek tedy hodnotím knihu kladně, protože ty nejlepší části knihy se fakt četly jedním dechem. A nevím jestli jsem blbej ale z toho jak Erikson popisuje okolí a celkově scenérie nebo třeba vzhled města, tak prostě za boha nevím jak si to mám představit a jak to tam vlastně vypadá. Buď jsem blbej, nebo Erikson zbytečně složitě popisuje. Vůbec, jeho styl psaní je těžký. Hodně jsem si užíval linku s karavanou a dvěma nekromanty. Vrčova linka byla super, Itkoviana jsem si taky hodně oblíbil. Rychlej Ben je legenda. Linka s paní závistí a její nesourodé party byla taky super. Čekal jsem více Anomandera, neměl tam ani jednu bojovou scénu. To stejné s Caladan Chmurem, vůbec nebojoval. To mě zklamalo. Asi největší zvrat u jedné postavy mě nijak emocionálně nezasáhl (kdo četl ví, nechci spoilovat) Pro mě zůstává nejsilnější 2. Díl série - Měsíční zahrady. Jdu do dalších dílů... celý text
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
Kde jenom začít. Nebudu tady psát o čem tato kniha je, to už nejspíš všichni víte. Chci rovnou knihu ohodnotit. Hned zkraje řeknu, že tato kniha se mi vepsala do srdce a na konci knihy došlo i na slzy. Nejsilnější čtenářský zážitek mého života. Tuto knihu budete asi vnímat trochu jinak, pokud máte malého syna (což je můj případ) a neustále jsem si pod postavou malého chlapce v knize představoval právě mého syna, kterého miluji nadevše. Ze začátku mi přišel styl psaní hodně strohý a musel jsem si na něj chvíli zvykat. Ale knihu jsem přečetl na jeden zátah, nonstop (to se mi v životě nestalo) stránky se otáčely samy a ikdyž technicky to možná není nejlepší kniha na světě a dalo by se leccos vytknout, tak emocionální dopad a celkový zážitek po přečtení, se nedá srovnat s ničím jiným. Je to moje nejoblíbenější kniha, na kterou do konce života nezapomenu. Je to o poutu otce a syna, je to o zachování naděje v beznadějné situaci, je to o tom jít tunelem ale na konci žádné světlo není ale musíte jít dál. “Neseme oheň” Pulitzerovu cenu dostal autor za tuto knihu právem!... celý text
Běh o život
2011,
Richard Bachman (p)
Můj systém hodnocení: 1 hvězda: Pane bože, spalte tu knihu! 2 hvězdy: Podle mě špatná kniha 3 hvězdy: Dobrá kniha, nic extra ale pobavilo 4 hvězdy: Výborná kniha! Klidně si ji za pár let přečtu znovu 5 hvězd: Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl - Mistrovské dílo Moje hodnocení: 3,5 hvězdy. Výborná jednohubka, plná akce - King tady neplýtval slovy a stránkami ale kniha má od začátku do konce "tah na bránu" Pokud jste už četli některé knihy od Kinga, tak tady čekejte úplně něco jiného, Richard Bachman má svůj vlastní hlas a King sem tam na stránkách samozřejmě "prosvítá" ale styl psaní je úplně jiný, než na co jsem byl od Kinga zvyklý. Je to špatně? Vůbec ne, ikdyž musím říct, že miluju Kingovy popisy postav a jejich psychologie nebo jejich interní rozhovory. Každopádně knihu jsem si užil a doporučuji všem. Komu by námět této knihy připomínal Hunger games, tak si uvědmote, že King tuto knihu napsal a vydal ještě před Hunger Games, takže tahle kniha byla na 100% inspirace pro Hunger games a ne naopak, jak tu někteří psali. Hlavním hrdinou je vychrtlý 28 letý Ben Richards, který společně s manželkou a umírající dcerkou žije na okraji společnosti v ghettu - V družstevním městě. O zábavu se stará státní televize VéVé, která je ze zákona napojena ve všech bytech/domech. Elity z "horního města" se baví u pořadů televize VéVé, ovládnaou "sítí" - Pořady to jsou samozřejmě brutální, zvrácené a většinou v nich umírají právě chudáci z ghett, pro zábavu bohatých. Prostě řádně dystopická budoucnost. Protože už se Ben Richards nemůže dívat na svou ženu, která musí bohužel šlapat aby měli peníze a na svou umírající dceru, rozhodne se přihlásit se do jednoho takového pořadu televize VéVé aby za vyhrané peníze mohl pro svou dceru zaplatit léky a doktora. Bohužel pro něj byl vybrán do té nejbrutálnější soutěže Běh o život - Což je vlastně hra na lovce a na kořist (soutěžící jsou samozřejmě kořist), v celé historii soutěže ještě žádný soutěžící nevyhrál, všichni umřeli a "Síť" na této tradici samozřejmě nechce nic měnit. Takto se nám tedy rozjíždí celý příběh a pokud znáte Kinga, tak víte že umí být krutý. Víc neřeknu, přečtěte si to - Stojí to za to!... celý text
Oko světa
2012,
Robert Jordan (p)
Výborný úvod to této masivní 14-ti dílné fantasy epic série. Jasně, někomu to nemusí sednout. Je to tradiční fantasy - Pokud jste tedy zvyklí jen na moderní fantasy, tak vám to nemusí sednout. Je to prostě klasika žánru. Autor se v knize soustředí hodně na budování světa a budování postav ale přitom poskytuje dostatek akčních scén i zvratů, aby to nenudilo a mě to nenudilo ani chvíli. Svět je krásně propracovaný, postavy můžou být trochu klišé, ale jsou do hloubky propracovány a budou se v dalších dílech ještě hodně vyvíjet. Jordan řekl, že chtěl napsat svou verzi pána prstenů a je to znát. Máme tady farmářské děti, kteří nikdy nevytáhli paty za vesnici, kteří jsou nakonec nuceni vydat se do světa pod ochranou čarodejky Morain a strážce Lana (čti Gandalfa a Aragorna). Není to ale úplně jeho vina, protože v té době by vaši fantasy knihu ani nevydali, pokud se to nějak nepodobalo LOTR - Toto je jediná kniha v celé sérii, která mi LOTR připomínala od druhé knihy už si jeden Jordan svoje. Podobností s pánem prstenů v této knize najdete HAFO. Ale mě se to hodně líbilo, bylo to docela svěží a Jordan tady začíná rozjíždět dějové linky, zápletky atd., které vás nutí číst dále a dělá to velmi zábavným způsobem. Jak jsem už říkal, u této knihy jsem se nenudil a má svoje kouzlo, atmosféru a to, jak autor buduje svět je super, protože si v hlavě umím představit jak to kolem nich vypadá a jak tento svět funguje (což se nedá u některých jiných fantasy světů říct, kdy sice čtu popis světa ale neumím si to nijak představit, necítím atmosféru toho světa a jsou to jen slova na papíru) u Jordana to je přesný opak kniha si mě získala.... celý text
Zaslaná pošta
2005,
Terry Pratchett
Zatím moje nejoblíbenější kniha ze zeměplochy. Moje první setkání s Pratchettem a s žánrem fantasy. Tady jsem si zamiloval jak pratchetta, tak tento žánr. Jedno z mistrovských děl zeměplochy.... celý text
