klodnerovic
přečtené 483
Mojenka
2022,
Olga Stehlíková
To, že je knížka poklad, je zřejmé. Popisy přírody a dobrodružství v přírodě mě nijak neobtěžovaly. Naopak, díky nim jsem si upamatovala, že byly časy, kdy jsem s chutí sahala po encyklopediích. Chvíle jsem se u knížky pochechtávala - Mojenka a chovatelák - chvílemi se kutálely slzy. Nic naplat, jde o knížku o rakovi. Co zbývá zjistit je, jaké děti knihu zvládnou. Asi bych spíše doporučovala ke společnému čtení. S rodiči. I v případě odolných jedinců. Protože v situaci, ve které se ocitla Mojenka, se bohužel může ocitnout v podstatě kterékoliv dítě, a vždy to bude na ... houby. Ať držíme notu přírodní prózy.... celý text
Pohádkový lunapark
2013,
Alois Mikulka
To je přesně to, co jsem hledala. Ne moc dlouhé příběhy, které pobaví a na které půjde navázat nějakou tou srandaaktivitou. Druháčci těšte se! :D
Ostrov s vůní čerstvého chleba
2016,
Jenny Colgan
Musím konstatovat, že jsem lehce zklamaná. Těch pár chybek - vypadnutých písmenek bych byla s to přejít, ale těch momentů "Cože? Vždyť to nedává smysl." tam na můj vkus bylo až příliš. Přečtení nelituji, ale knihu pošlu dál.... celý text
Básně pro děti: Jak se učil vítr číst
2007,
Michal Jareš
Zebří žebra, Bobří ocas, O dvanácti mě-mě-mě-mě-mě-mě-mě-mě-mě-mě-měsíčkách, Básnička o černé - ty mě oslovily nejvíce. Ty a ilustrace Antonína Sládka.
Sulkovec: historie a lidová kultura
2023,
Karel Janíček
Skvěle zpracovaná kniha! Co do obsahu i do provedení! Desky v barvách obecního znaku -"detail", ale působivý, dvousloupcové uspořádání textu - zásadní záležitost, přispívá k vyšší přehlednosti, rozbíjí masu textu, čtení rychleji ubíhá, fotky - další zásadní záležitost. Je jich tak akorát, jsou (v drtivé většině případů) dostatečně velké, i bez lupy je poznat, co, kdo na nich je, a jsou opatřené srozumitelnými popisky. Jazykové stránce také není co vytknout. Jedinou chybku jsem zaregistrovala v přílohách, v přehledu duchovních - pan farář Husák se nejmenuje Pavel, ale Marek. Závěrem jedna citace a krátký komentář: "V roce 1954 byl zaveden obecní rozhlas a od roku 1957 byly v hostinci U Šimků na č. 1 promítány jednou měsíčně filmy. Od konce padesátých let se pak v kulturním životě Sulkovce začíná stále více uplatňovat fenomén televizního vysílání s jeho zábavními funkcemi, tedy s typickými estrádami, koncerty populárních zpěváků a pozdějšími televizními seriály. Začalo to prvním televizním přijímačem, který zakoupil místní národní výbor v roce 1959. Ve staré škole ho mohla volně využívat veřejnost." (s. 86) - V Sulkovci zkrátka byli a jsou pokrokoví. Neznám mnoho dalších obcí, kde by MNV pro občany obce pořídil telku, na kterou mohli chodit společně koukat :-).... celý text
