kristie
přečtené 289
Dívka, která si hrála s ohněm
2009,
Stieg Larsson
První díl Milénia mě opravdu nadchl, takže jsem měla obavy z dalších dílů. Sice mě druhý díl série nedostal tak, jako první díl a vidím tu pár věcí, které mě trochu přenesli do stylu Keplerovic nesmrtelné hlavní postavy (konec s hrobem a střelou do hlavy, vyděšený úprk člověka, který je v knize vykreslený prakticky jako robot bez citů)… Keplera mám ráda, ale musím ho brát s rezervou. Po prvním díle Milénia, jsem teda čekala něco trochu jiného a už chápu tu inspiraci Keplerů v Larssonovi. Je skvělý, že si Lisbeth zachovala moje sympatie i zde, kde s ní po odrývání její minulosti člověk musí soucítit, ale Larsson to do čtenáře necpe na sílu. I když se Dívka, která si hrála s ohněm za mě nedokázala dotáhnout na stejnou úroveň jako první díl, je Milénium nadprůměrná série a tak musím dát i této knize 5/5.... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Tuhle sérii jsem tak trochu odkládala. Bála jsem se, že z ní budu zklamaná, protože jsem přečetla už poměrně dost severských detektivek, ale řekla jsem si, že Larssonovo Milénium nemůžu dál přehlížet a šla do toho. Rozhodně už chápu, proč je tahle kniha (potažmo celé Milénium) tak vyhlášená a už teď vím, že tohle je ta série, kterou chci mít doma v knihovně a kterou po přečtení rozhodně nebudu posílat dál. Po dlouhé době jsem narazila na knížku, kde na mě dýchala ta atmosféra mrazivého odlehlého venkova. Zamotaná změť příslušníků rodinného klanu Vangerů mě překvapivě ani moc nemátla a poměrně rychle jsem si jednotlivé členy zařadila do souvislostí. Ze začátku jsem se trochu bála Lisbeth, většinou mi tenhle typ postav vadí, protože jsou prezentovány jako chudinky s pohnutou minulostí. Jenže Lisbeth se takto nechovala, ano, bylo mi jí líto, ale ne proto, že by se mi tento pocit snažil autor vnutit. Za mě skvěle napsané dílo, které se mi pomalu dostává pod kůži.... celý text
Na začátek musím poznamenat, že sci-fi nečtu, nekoukám se na něj a celkově se mu možná i trochu vyhýbám. Ale Marťan je něco jiného. Mark je skvělá postava, kromě fakt nadupaného mozku, dokáže celou situaci zvládat s nadhledem a notnou dávkou sarkasmu a jeho komentáře celou knihu skvěle odlehčí. Pravda, většině odborných pasáží jsem rozuměla jen zčásti, ale vůbec mi to nevadilo. Celou dobu doufáte, že to Mark dokáže a zároveň Vás způsob jeho vyprávění bude bavit. Takže, pokud jste, tak jako já, scifi nepolíbení, ale přeci jen Vás to láká, myslím, že Marťan je pro začátek skvělá volba.... celý text
Sova
2016,
Samuel Bjørk (p)
První díl poslouchán jako audiokniha. Asi za to mohla zčásti i interpretka, ale fakt se mi líbila (a některé nedokonalosti jsem přehlédla opravdu lehce), tak jsem si koupila jako audio i druhý díl a no... Vcelku vzato mě to opět bavilo, zajímavý příběh, dobře rozjeté linky vyšetřování. Jenže bohužel už jsem taky viděla i ty nedokonalosti. Věřím, že má autor talent, píše poutavě, motivace vraha a jeho vykreslení a pohnutky- to vše za mě super. Ale dost mi tam vadily dvě věci. A to nadužívání "OK" (v audio ještě víc vyniklo, ale OK přežiju to) a Mia. Nedávno jsem doposlouchala Milénium a rozhodně netvrdím, že jde srovnávat Lisbeth s Miou (ač by se mělo jednat o stejný žánr, tak tyhle dvě knihy ani postavy srovnávat prostě nejde). Ale v obou případech autor chtěl, aby čtenář soucítil a pochopil hlavní hrdinku těžce zkoušenou osudem. U Lisbeth Salanderové se to Stiegovi podařilo opravdu bravurně. A možná i proto mi tak moc vadila alkoholička Mia se svým "Pojď, Mio, pojď". Jelikož mám pořád v živé paměti skvěle napsanou postavu Lisbeth. Nějak jsem v Mii nedokázala najít tu skvělou vyšetřovatelku, za kterou ji v knize všichni mají... Působí to na mě tak, jakoby před touto sérií byla ještě jedna série, kde byla Mia opravdu ta skvělá a nadaná detektivka, pak se to podělalo a byl s ní šmitec, jenže autor se rozhodl tuhle postavu po pár letech "oživit", ale to už se úplně nepovedlo.... celý text
Dívka v ledu
2016,
Robert Bryndza
Kniha mi byla doporučována se všech stran, takže si (jako většina bestsellerů) musela dlouho počkat, než jsem na ni měla náladu. A bylo to celkem fajn. Celou knihu jsem přečetla rychle a vraha jsem odhalila jen o pár stránek dřív než detektivové (a za to tedy Bryndzovi jedno velké plus, protože dokázal moji pozornost udržet mimo hlavního pachatele téměř celou knihu, ikdyž tam náznaky, byť malé, byly). I fakt, že nejen hlavní hrdinka je původem ze Slovenska, jistě minimálně u slovenských a českých čtenářů knize dodává na zajímavosti. Jenže mi tam chybělo něco víc, něco co by mě vtáhlo. Od příběhu, který se neustále motá okolo kontrastu londýnské chudoby a smetánky bych čekala nějakou silnější atmosféru. Nedokázala jsem se vžít do žádné z postav. Erika mi nebyla úplně sympatická, ale dokázala jsem ji zkousnout. Kolem a kolem, hodnotím Dívku v ledu jako fajn knížku pro oddech, pokud se člověk oprostí od nálepek na obalu a nepůjde do ní s přehnaným očekáváním.... celý text
V lese visí anděl
2015,
Samuel Bjørk (p)
Autorův styl psaní mě naprosto sedl. Hned od první kapitoly jsem se do knihy začetla. V knize se objeví opravdu hodně postav, ale i postavy, které měly poměrně málo prostoru, si mě dokázaly získat. (Ať už holčička s losy, Ráchel, nebo paní učitelka či Gabriel a další členové jednotky.) I když je to severská krimi, nejde tu tak úplně o popisy brutálních činů, ale spíše o budování napětí. Autor si taky dost vyhrál s psychologií postav a někdy se v tomto ohledu dost rozepisoval. Je mi jasné, že někdo, kdo od knihy čeká akci a násilí, pro tenhle žánr tak typické, bude brát tohle nimrání v nitru postav jako rušivý element, ale právě tohle mě na té knize bavilo nejvíc. Taky se mi moc líbily povahy dětských hrdinů. Pokud bych měla něco přeci jen vytknout, tak množství dějových linek, některé byly utnuty hned na začátku, jiné se rozvíjeli dál, ale ve výsledku i za tohle musím před autorem smeknout pomyslný klobouk, protože za mě to do sebe nakonec vše hezky zapadlo.... celý text
Našeptávač
2019,
Alex North
Uf. Tak tohle byla naprostá bomba. Divím se, že tahle kniha není víc známá... Všude samá Shari Lapena, C.J. Tudor apod. (no hate). A přitom se nám v tomhle díle skrývá něco naprosto skvělého. Někde jsem tu četla narážku na Kinga a musím souhlasit, určitě se to s Kingem srovnávat nedá, ale ten příběh, ty mysteriózní prvky, úplně na mě dýchla atmosféra, která na mě doteď dýchala jen z Kingových knih. Co víc napsat a nic neprozradit. Snad jen, že včera po dočtení jsem musela probudit muže, aby šel se mnou vyvenčit psy, protože sama bych z baráku rozhodně nevylezla a taky jsem na noc pozavírala všechny okna...... celý text
Dvojitý kříž
2012,
Chris Carter
Dlouho, dlouho jsem Cartera odkládala, protože se to na mě hrnulo že všech stran... A dobrý, sice na můj vkus trochu víc nechutný popisy, ale bavilo mě to. Ideální knížka na čtecí krize, když se nejde začíst. Ale teda na vraha jsem přišla dřív než legendární Robert Hunter, jen jsem samozřejmě nemohla znát motiv. Uvidíme co přinesou další díly.... celý text
Dětské zoubky
2019,
Zoje Stage
Mě to bavilo. Šla jsem do toho bez velkých očekávání a po několika Keplerech a dalších severských detektivkách byla malá psychopatka celkem zpestřením. Zda je reálně možné, aby, byť geniální, sedmileté dítě takto uvažovalo sice nevím, ale jsem ráda, že děti ještě pár let neplánuji a tak snad vzpomínka na tuhle knihu časem vybledne.... celý text
Písečný muž
2013,
Lars Kepler
Komentář na Písečného muže píšu až po pár týdnech od dočtení. A i s odstupem musím říct, že Písečný muž se na mém pomyslném žebříčku série dostal na první místo. Od začátku do konce je to napínavé. Obzvlášť dějová linka se Sagou byla skvělá. Také minulost Joony je tu pod větším drobnohledem a konec knihy Vás hned donutí číst další díl.... celý text
