KudrnatáHolka
přečtené 354
Šachové figurky
2014,
Peter May
Šachové figurky bych z celé trilogie zařadila na druhé místo, hned za Skálu. Kniha se četla moc dobře, děj plynul, vyplnily se mezery ve Finnově životě, kdy jako teenager to měl hodně pestré. Nádherně vylíčená příroda i její nespoutané běsnění v podobě bouří, psychologie postav i jejich pohnutky. Co mi však skřípalo, bylo několikeré dotazování na to, zda Finn něco netají, zda nemá co říci a jeho odpovědi typu "Já vám to řeknu, ale ještě nemohu". Kdyby to v té části knihy bylo řečeno jednou nebo dvakrát, brala bych to... Ale tady to bylo opakováno na můj vkus až příliš. A za mě to napětí určitě nestupňovalo, spíš to bylo k vzteku. Koncovka je v takovém podivném kontrastu s plynutím děje knihy... Já mám prostě pocit, že na konci knihy se děj zhutní natolik, že tomu kotli, ve kterém celou knihu potichu bublá, prostě uletí poklička obří silou až někam do vesmíru. Takže, sumasumárum, čtení po mnoha stránkách skvělé, s lehce iritujícími prvky.... celý text
Bílé kosti
2014,
Graham Masterton
To jako vážně? Po přečtení jsem měla pocit, že nevím, jestli jsem těsně před koncem nezačala číst jinou knihu. Čtivá ta kniha určitě byla, Irsko mám moc ráda a mytologii také. Ovšem to rozuzlení? Z toho jsem tedy byla velmi zklamaná. Že nikdy vraha neuhodnu, to mě nemrzí, aspoň jsem pak překvapená. Ale že dojde až na tak za vlasy přitaženého vraha a vyvrcholení celého příběhu? Celá kniha po rozuzlení působí hrozně nekompaktně a po jejím dočtení jsem byla zmatená a celkem zklamaná. Vyobrazení hlavní hrdinky mi přišlo poněkud nereálné.... celý text
Veterinářka
2019,
Gillian Hick
Velmi milé čtení o zajímavé a náročné práci veterinářky. A také o předsudcích nedůvěřivých horalů v nádherné irské krajině (pár let zpět jsem tam shodou okolností byla, takže bezva náhoda :) ). Styl vyprávění je moc příjemný a poutavý, smála jsem se a občas i brečela, obdivovala přístup hlavní hrdinky ke zvířatům a její nadšení pro povolání, které je i jejím posláním. Je to oddechové čtení, ale stojí za ten hezký pocit, který to v člověku zanechá.... celý text
Divoké kočky
2006,
Erin Hunter
Nejsem úplně cílová skupina, ale kdybych byla, myslím, že by mě tahle sága chytila a nepustila. Je napsaná čtivě a napínavě. Zápletka je ze začátku zdánlivě jednoduchá, ale překvapivě (jako mnohy jindy) půjde o mnohem víc, a první díl dává na vědomí, že to bude dost drsné. Rozhodně si totiž nebere servítky v popisech bojů a v úmrtí postav...... celý text
Kniha o tichu
2020,
Josef Formánek
Nádhera... První stránky knihy byly dechberoucí. V knize naleznete lidsky napsáno to, co mnohým z nás běží hlavou, když se dostanou do krize, to, nad čím uvažujeme, když se snažíme z té krize dostat. Civilní styl psaní, bez poučování a zbytečných příkras (neubránila jsem se trochu srovnání se stylem Petra Casanovy, který o velmi podobných věcech píše trochu jinak). Sdělování osobních zkušeností, se kterými někdo souzní, jiný ne. A ano, napadlo mě, že meditovat a rozjímat o tichu na plážích nebo v čisté přírodě, kdy člověk opustí ty starosti všedního dne, je jistě snazší než v bytě, ale o laskavost k lidem kolem sebe, k rodině i sobě samému, se člověk může snažit vždy a všude. I když to lehké rozhodně není.... celý text
Muž z ostrova Lewis
2014,
Peter May
Další napínavý návrat Fina Macleoda, a to si říkal, že je na odpočinku :-) Pár kapitol před koncem knihy jsem si říkala, že na tak dávnou minulost už se nemůže nikdy přijít, že vše se stalo příliš dávno, a pomalu jsem se smiřovala s neuzavřeným koncem. Ale co se nestalo... Minulost nechtěla být zapomenuta, a tak díky další Finově skvělé práci byla odhalena celá a případ se uzavřel. Vážně jsem si v tu chvíli oddechla :-) Střídání dějových linek mi přišlo tentokrát zajímavé tím, že až po přečtení pár prvních vět jste kolikrát rozluštili, které dějové linky se právě čtená kapitola týká. Jen mi to stupňování napětí a líčení prostředí a situací přišlo ve vzpomínkových kapitolách Tormonda příliš zdlouhavé. A tohle si fakt neodpustím - proč, prosím, to ignorování telefonátu v závěru knihy, a ještě natolik zjevné??? Tohle mi prostě k Finově precizní práci nesedí.... celý text
Houbařka
2018,
Viktorie Hanišová
Po přečtení této knihy se mi hlavou honilo hlavně to, jako dokonale byl celý příběh vystavěný! Člověk si celkem dlouho říkal, co ta holka sakra blbne, stojí jí za to žít v tak nevlídných podmínkách? Zvlášť v zimě? A pak, krůček po krůčku, stránku po stránce autorka odkrývá, sděluje, stupňuje... a odhalí... Jasně, něco malinko vytušit šlo, ale popis všech těch událostí a reakcí zúčastněných, při něm mi zůstala pusa dokořán. A závěr ve mě vzbudil, naštěstí, vlnu naděje, za kterou děkuji :-) Byla potřeba.... celý text
Alicina síť
2018,
Kate Quinn
Z počátku jsem ke knize přistupovala s opatrným nadšením, protože leckdy je anotace úžasnou vábničkou, ale kniha se člověku líbit nemusí. Během četby mě ale obě časové linie knihy, ta z 1. světové války i ta, která se odehrává po 2. světové válce, mistrovky střídané, až skoro jako filmový střih, naprosto pohltily. V obou liniích jsou velmi silné a odvážné ženy, které si navzájem pomáhají, leckdy i za cenu nejvyšší. Celý zážitek z knihy velmi umocňuje i to, že postavy jsou do velkých podrobností inspirovány skutečnými ženami (a muži). Bylo fascinující moci se ponořit do tohoto světa mně dosud neznámého a zjistit informace, o kterých se všeobecně příliš neví.... celý text
Psí život
2000,
Peter Mayle
Moc fajn, milé, inteligentně a vtipně napsané povídání o lidech z pohledu psa.
Nasterea
2021,
Petra Stehlíková
Pro mě byl třetí díl, na který jsem se vážně hodně těšila, velkým zklamáním. Autorka v Naslouchači i Fajovi ukázala, že psát umí, že umí pracovat s dějem i čtenářem. Ale třetí díl... Z toho zůstal pocit podivně nastavované kaše. Vše důležité by se dalo stáhnout na 150 stránkách, možná i méně. Těžko říct, co autorka zamýšlela přidání postavy Odona, zda se projeví nějak i v dalších dílech. A buni? Přišel mi zatím trochu jako deux ex machina, bez něho by Ilan nenašla nekropoli ani meče. Od hledání a úkolu, který Ilan dostala, jsem čekala přece jen více. Teprve ke konci knihy se autorka jakoby vrátila ke stylu psaní, který tak dobře ukázala v předchozích dílech a pro který si ji myslím čtenáři zamilovali. Dějový, čtivý, plný napětí. Takový byl (bohužel až) konec třetího dílu, proto dávám tři hvězdy. A jen doufám, že čtvrtý a pátý díl ukáže, že autorka se bude té dějovosti a čtivosti držet, že ta vzestupná tendence, která se zatím velmi nesměle ukázala až ke konci Nasterey, nabere daleko vyšších obrátek. P.S. Co se týká nadávky "do prasečí řitě", která je tu také hodně komentovaná, nevadila mi přímo ta nadávka, ale její na mě až příliš časté opakování.... celý text
Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku
2014,
Jiří Hájíček
S povídkami to bývá tak, že některé se líbí a některé holt méně. Stejně jsem to měla i s touto povídkovou knihou. A když k tomu připočtu zvykání si na autorův styl, jednoduché knihu přečíst pro mě nebylo, ale nakonec určitě nelituji. Všechny povídky se z velké části odehrávají v jedné jihočeské vesnici a jsou mezi sebou spojeny jak lokací, tak mezilidskými vztahy jednotlivých aktérů povídek, což je velmi příjemné. Každodenní život je zde vylíčen s přehledem a znalostí prostředí, velmi věrohodně. Možná proto se některé povídky nečetly tak snadno, vztahy jsou prostě složité, ne vždy pěkné. Na druhou stranu po přečtení jiných zůstane hezký pocit, úsměv na tváři a naděje, že se ty vztahy mohou také změnit k lepšímu. Poslední povídka se trochu vymyká svým předchůdkyním, osobně bych ji považovala za takový zastřešující rámec, mapující vývoj a charakter vesnice na jednom ze stavení.... celý text