kytikyti
přečtené 293
Svět podle Garpa
2003,
John Irving
Tento komentář nečtěte, pokud si knihu chcete přečíst. Upozorňuji že pokud se v knize dostanete na přibližně třicet procent a nebude vás to bavit a nejste tak umínění jako já, tak knihu odložte, nic lepšího vás nečeká. První a trvalé dojmy z knihy byla nuda. Příšerná, téměř lineární nuda jen s malými výchylkami. Přijde mi, že přesto, že se mě Irving snažil šokovat, byly to velmi, velmi chabé pokusy. Autor vypráví bez talentu vytvořit napínavou situaci (až na znásilnění, kdy jsem byla zvědavá, zda ženu najdou), nechává veškeré příležitosti pro napínavý příběh běžet (příkladem Garpův útěk z Jennina pohřbu). Celou dobu jsem cítila nad knihou frustraci, stále jsem nechápala, proč na ní všichni pějí takovou chválu. Tak se vytas Irvingu, dostaň mě, ale jeho trapné pokusy byly dost mimo a ve finále, kdy Duncan přichází i o ruku, jsem byla vyloženě vzteklá. To je vše co máš? Také popisy sexuálních vztahů jsou prapodivné (čtyřka s Alicí). Zase mě napadá: co to má být? Že by Irving sentimentálně popisoval co se mu přihodilo, nebo snad nějaká jeho fantazie? Nezájem, nuda. Některé knihy vás přimějí cítit pocity s postavami, prožívat zármutek i radost, napětí. U mě tohle Irving nedokázal. Epilog přeskakuji se čtením dvou vět ze stránky. Mě nezajímá jak si kdo žil a jak zemřel, proč? Není to zajímavé. NUDA. Musím zdůraznit, že neumím odhalit v knihách skrytá poselství, které možná tato kniha má (o tom se po mé recenzi plánuji informovat). Několik věcí se mi na této knize relativně líbilo: pomsta Tropovi (to už sem myslela, že se Irving rozjíždí, ale běda), Ellen Jamesová a vše kolem ní, pokusy Irvinga o humor v podobě Roberty (dobrá postava, někdy i vtipné) a také rčení že je těžké tolerovat netolerantní (zde jsem byla ohromena, výborně). Bohužel své umíněnosti pravděpodobně ještě podlehnu a musím si přečíst ještě alespoň jednu Irvingovu knihu pro srovnání.... celý text
Pád
2011,
Lauren Kate
Spoiler. Nemohla jsem se ubránit srovnávání s Twilight a Školou noci. Cam se mi také samozřejmě líbil, i když jsem si pořád myslela, že on je ten padlý had a on je to anděl (už ničemu nerozumím:-). Trochu mi tam vadily ty až neuvěřitelné obraty Cama a paní knihovnice. Hlavně jsem se trochu šťourala i v tom, že pokud jí chtěla zabít, proč jí někam vláčela a vázala na kámen. Bylo to trochu dětinské (styl psaní, hlavně spousty otázek, tvůrkyně myslím dobře vystihla puberťáka, co také chci od knihy pro teenagery:-), ale dobrá oddechovka, budu číst dále. Co se mi hodně líbilo, byly postavy, mohla jsem si představovat piercingové drsné pankáče. Myslím, že má kniha dobrý potenciál, pokud by se toho chytli seriáloví tvůrci a vyvedli něco na způsob Vampire diaries.... celý text
Mládí furt v hajzlu
2012,
C. D. Payne
Teda, čekala jsem průsery. Pořád jsem si říkala, kdy se to konečně zvrtne a ono nic. Spíš taková sentimentalita a dívání se do minulosti. Intriky byly super, ale kde jsou ty časy, kdy se Nick převlíkal za holku.... celý text
