LadyCharlene přečtené 366

Romeo a Julie 2008, William Shakespeare

Ten příběh známe všichni, příběh veliké lásky, kterou nezastavila ani smrt. Jenže co ta krásná neznámá Rosalina, po jejímž srdci Romeo tak prahne a které patřil jeho nejkrásnější citát o lásce? Ten jsem si jen tak mimochodem musela i napsat. Na můj vkus Romeo na Rosalinu zapomněl až moc rychle a Julie až moc rychle podlehla cizinci v masce. Jazyk a verše jsou nádherné, všechna čest panu Hilskému. Ale Romeovi s Julií tu lásku prostě tolik nevěřím. Možná je to můj osobní problém, ale ne.... celý text

Vraždící děti 1994, Cliff Linedecker

Nejúžasnější věc 2018, Maja Lunde

Na tuto knížku jsem se velmi těšila a rozhodně mě nezklamala. Naopak, nadchla mě. Nádherné ilustrace a roztomilý příběh. Do malebného městečka na pomezí Švýcarska, Itálie a Francie se sjíždějí kuchaři z celého světa kvůli kulinářské soutěži, jejíž cílem je najít novou, nejúžasnější chuť... I člověk, který čokoládu nejí u této knížky musí dostat chuť na čokoládu. Jak už zde bylo psáno v ilustracích se nacházejí různé detaily, takže dětem můžete napžíklad přiblížit, jak vypadají vlajky různých zemí.... celý text

Plzeňská strašidla 2001, Petr Mazný

Bylo to velmi rozmanité čtení, některé pověsti byly vtipné, jiné smutné a některé strašidelné. Velmi se mi líbila pověst o neviditelném mužíčkovi, který hlídal hostinec a jeho majiteli pomáhal, takového skřítka by měl mít každý dům. :) Na můj vkus zde bylo až moc bílých paní, i když ta z Borů měla šmrnc. ;) Neřekla bych, že tato knížka je určená hlavně pro děti. Možná pro ty starší. Každopádně jako neplzeňan jsem se trošku ztrácela, ale myslím, že to tolik nevadí. Pokud máte rádi historii a nadpřirozeno, určitě se vám kniha bude líbit. Příběhy doplňují krásné ilustrace, jediné, co bych knize vytkla je kvantita příběhů, bylo jich opravdu mnoho a většinou byly na dvě stránky. Ocenila bych propracovanější příběhy.... celý text

Jak vyzrát na duchy? 2015, Roland Garrigue

Nádherné ilustrace, dobré "návody" pro děti, které se bojí tmy, strašidel a duchů. Jak zde bylo psáno o "navádění dětí ke špatnostem", možná jsou tyto části určené pro rodiče, aby dětem vysvětlili, že se duchů bát nemusí, jejich knížka se jim nevymaže. Možná je to i o tom, aby dítě připravili na možnou ztrátu své oblíbené věci, která je v životě nepochybně potká. Tuto část ukončuje poslední stránka o odchodu "duchů", nebo spíše neduhů, soužití s duchy není jednoduché, ale když si budeš dávat pozor na hodinové ručičky, na své oblíbené knížky, budeš ctít hračky svých sourozenců, můžeš s "duchy" žít celkem klidný život v domě, ve kterém občas něco zavrže. Nevím, děti nemám, Každopádně je knížka vtipná, originální a veselá. A určitě bych ji jako dítě ocenila a neříkejte mi, že zmizelé ponožky nejsou důkazem zlomyslnosti přítomných duchů. :D... celý text

Sebevraždy panen 2013, Jeffrey Eugenides

Muž popisuje pocity chlapců, kteří jsou správné americké předměstské drbny, co potřebují vědět vše o svých tajemných sousedkách, které ale ve své podstatě nijak výjimečné nebyly, a kteří se snaží pochopit pocity těchto dívek. Kniha je jedním dlouhým popisem, který je čtyřikrát přerušen dějem. Kdyby měla kniha o sto stran méně, ničemu by to neuškodilo, pocity chlapců se neustále opakují, podrobné popisy míst možná mají ve čtenáři vyvolat jakési vžití do děje, ale například pasáž s přestárlou italskou sousedkou čekající na smrt mi přišla vyloženě zbytečná. Pokud měla být kniha velkou polemikou o smrti, mládí a životě, nevím jestli se úplně povedla. Také mi přijde jako velká škoda fakt, že se chlapci neustále zmiňují o snímcích domů, dívek, relikvií, ale kniha nedisponuje žádnými ilustračními snímky. Když už působí jako sesbírané vyprávění z rozhovorů a fotek... No, čtenář je už tímto způsobem vtažen do děje, o životě sester víme akorát to, co si o nich vyprávěli jejich sousedi. Pokud si film správně pamatuji, tak ani kniha není žádným doplněním informací, ba možná naopak. K autorovi se nejspíš vracet nebudu, pozornost čtenáře při čtení knihy se podobá nestálému pulzu pacienta v kómatu. Začátek vás navnadí, pak nic, první sebevražda - pozornost stoupá, pak nic, ples - konečně zlom a pak celý rok nic, mrazivé finále, po kterém následuje zase nuda na předměstí, ze které vás zaručeně probudí dvě pravopisné hrubky nejtěžšího kalibru. Možná se nikdy nedozvíme skutečný důvod smrti Lisbonových dcer, ovšem pokud bych měla knihu číst znovu, nejspíš si to hodím taky...... celý text

Divné počasí 2018, Joe Hill (p)

Velmi povedená kniha, věřím, že to není má poslední zkušenost s autorem. Po přečtení knihy se mi všechny povídky zdají úžasné, i když divné počasí zde bylo v podstatě stále stejné, atmosféru knihy umocňuje fakt, že momentálně Zemi sužují stejná vedra jako hrdiny povídek. U Deště jsem se začala trošku bát, jak dlouho všichni čekáme na milosrdný déšť... Autor je skvělý vypravěč, rozhodně tato kniha není žádná oddychovka, je zde plno napětí, zvratů a houstnoucí atmosféry. Abyste se u této knihy zapotili, nemusí rtuť teploměru dosahovat tropické třicítky. Dejte pozor, přichází bouřka..... celý text

Nový měsíc 2008, Stephenie Meyer

Mně se to prostě líbilo. Po přečtení knihy si myslím, že by byl Jacob lepší volba. kniha se četla svižně, u některých částí by bylo lepší trochu ubrat, ale jinak si nemůžu stěžovat. Vzhledem k tomu, že jsem knihu četla v podobném rozpoložení jako Bella, na pár hodin jsem se alespoň ztratila v deštivém Forks a jeho hustých lesích, po kterých "pobíhají" upíři a vlkodlaci. Musíte se do této knihy prostě vžít, vcítit se do ní, a pokud nejste melancholický introvert, zřejmě vám to dá zabrat.... celý text

Váš kluk prostitut? 2009, Cyril Valšík

Kde začít? Formálně je kniha velmi chaoticky napsaná, objevují se zde gramatické chyby, neustálé opakování spojky "jakoby" a charakteristiky postav splývají v podstatě do jedné. Je zde moc postav, o jejichž inteligenci snad není třeba hovořit. Autorovy snahy o hluboké proniknutí do chlapcových myšlenek a vnitřních stavů zapříčinily akorát to, že kniha v celku vyznívá jako erotický dívčí román. Opět jsem naletěla anotaci, žádné tragické osudy malých dětí jako tomu bylo ve Stanici Zoo, kdepak. Jen pár kluků, kteří vlastně dělali to, co se jim líbilo a své tělo prodávali tak lehce jako kusovky kámošům ve škole... (V této knize by k tomu nejspíš přidali i nějakou tu službičku navíc). Jeden jediný příběh mě zaujal, chlapce jsem litovala a jeho osud byl opravdu smutný, byl to Banán, nesmějte se, přezdívky v této knize jsou velmi hloupé, další faktor, který z knihy dělá méně uvěřitelné dílo. Banánova kapitola, ačkoliv v hlavním příběhu nehrála sebemenší roli byla paradoxně nejužitečnější, nejzajímavější a zobrazovala ten začarovaný kruh, ve kterém se člověk pomalu a jistě utápí, také byl jeho konec nejpoetičtější. Ale ostatní jak bylo v knize řečeno žili současností, na budoucnost nemysleli, tak proč je litovat? Sami si to vybrali, neudělali nic pro to, aby se jejich situace změnila, a ta ani nebyla tak zoufalá, žádné drogy, žádné bezdomovectví... K pravdivosti příběhu: Věřím, že se tyto události děly a možná i dějí doposud, ale tak pitomé dialogy, nelogické chování postav a v podstatě plochý příběh, ze kterého se dozvíme akorát to, že si vlastně chlapi vystačí sami. No, určitě mě to nedostalo jako Zoo. A už se na buchtičky se šodó nikdy nebudu dívat jako dřív...... celý text

Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku 2016, Giles Milton

Knížka pro mě byla takovu oddychovkou, takovou jednohubkou, která má nalákat k hlubšímu studiu tématu. Líbilo se mi rozdělení příběhů do tematických úseků. Bohužel jsou příběhy většinou krátké a je jich tam mnoho. Ocenila bych spíše hlubší propracovanost a méně příběhů. které by mohly být seřazeny i časově, myslím, že u historie je časová posloupnost docela důležitá. Nicméně některé příběhy si určitě zapamatuji, u některých jsem se pobavila a některé čtenáře jen utvrdí v tom, že jakákoliv ideologie je v rukou mocichtivých lidí zlo. Jediná věc, která mi opravdu hodně chyběla byl poznámkový aparát či zveřejněné prameny a zdroje informací. Za to srážím hvězdičku.... celý text

Vzestup Baziliška 2018, Dan Abnett

Začátek slibný, ale něco tomu chybělo. El Diablo je trošku v pozadí a Harleyina "schizofrenie" není dotažená, bohužel. Také se mi nelíbilo, že Wallerová vypadala pokaždé jinak, ilustrátoři by se měli lépe domluvit. Konec hlavní zápletky je opět otevřený, takže si musíme počkat na další díl. První díl byl o něco lepší, uvidíme, co nabídne ten třetí.... celý text

Neočekávané dýchánky 2016, Jan Dobiáš

Fantastické, Jan Dobiáš mi vrátil chuť do české fantasy. Sbírka 15 povídek odkazujících na nejrůznější literární díla, folklor, mytologii a životní styl. Jakoby se v každé povídce schovával taj, který čtenáře přiměje, aby si myslel, že hrdinovi se jeho dobrodružství jen zdá, ale žádné probuzení se na konci nekoná. Skvělé splynutí normálního všedního dne s fantazií, která nemá hranice. Některé povídky jsou slabší, na některé zapomenete, ovšem jiné ty zbylé zastiňují. Já osobně jsem se zamilovala do povídek. Nebe a hvězdy, Ples příšer, Cihla, malta...taška pálená, Koblih, Zasadil dědek dýni, Pramen života, Nová gotika a Neočekávaný dýchánek. Kniha se čte skoro sama a pokud milujete pohádky, fantasy a báje, určitě se od knížky neodtrhnete.... celý text

Vykopávka 2016, Max Andersson

Kniha byla velmi svérázná. Když jsem to začala číst, vybavily se mi hodiny češtiny a definice surrealismu. A tohle dílo je přímo učebnicovou ukázkou. Nemůžu zaujmout stanovisko, zda se mi to líbilo či ne, rozhodně to bylo k zamyšlení, pro studenty psychologie by to byla určitě dobrá "učebnice". Myslím, že autor nám dal podnět k přemýšlení, co všechno znamenají sny, co vše se v nich odráží, proč v nich vidíme věci pokřivené a v jiné formě? Určitě bych knížku doporučila, nicméně stále netuším, jestli mohu říct, zda se mi líbila.... celý text

Příšerné příběhy z temného tunelu 2012, Chris Priestley

Podle mě byla tato knížka nejslabší, přesto jednotlivé povídky byly opravdu čtivé a poutavé, zajímavá témata. Ale hlavní příběh trošku pokulhává. Na tuto knížku jsem se hodně těšila, protože mě lákala představa temných příběhů v jedoucím vlaku, ale bohužel mě tolik nenadchnul. Navíc mi hlavní postava přišla jako sobecký spratek, aspoň, že na konci došel k nějakému prozření, konec byl velmi dobrý. Také se mi líbily narážky na předchozí díly. Nejvíce se mi asi líbila Nová guvernantka, Sestra Veronika a Gerald.... celý text

Podivuhodný případ Benjamina Buttona (komiks) 2009, Francis Scott Fitzgerald

Komiksovou verzi jsem četla jako první, film jsem dosud neviděla. Povídku jsem si přečetla hned pár dní po dočtení komiksu. Komiks se věrně drží předlohy, nádherné ilustrace, překrásné vystižení města na přelomu 19. a 20. století. Vyprávění je přepsané z knihy, takže člověka skvěle uvede do děje, co bych malinko vyčetla je velikost a barva písma, v některých částech písmenka splývají. A děj ubíhá opravdu rychle.... celý text

Po strništi bos 2013, Zdeněk Svěrák

Knížka je útlounká, přesto překrásně napsaná. Svěrák svým stylem vyprávění prostě nezklame. Jak už zde bylo napsáno, knížka na mě působila jako knížka pro děti, při čtení jsem si často vybavovala Poláčkův příběh Bylo nás pět, i když se tato kniha odehrává v poněkud smutnější době. Musím dodat, že mnoha autorům se nevyvede popsat příběh, kde by hlavní dětská postava vyznívala tak realisticky. Panu Svěrákovi se to však povedlo. Kniha byla nabitá emocemi a docela mě navnadila na zhlédnutí filmu. Jediné, co mě trochu zamrzelo byla rychlost děje, než čtenář stihne nasát válečnou atmosféru, už je po válce. Nicméně, zřejmě to tak ve skutečnosti bylo, že na venkově byl relativní klid a člověk se akorát sžíval s přírodou a učil se znovu starému způsobu života. Opravdu se při té nostalgické atmosféře přistihnete při myšlenkách na takovýto život.Tato knížka čtenáře chytí za srdce a pohladí po duši a ukáže jinou stránku války.... celý text

Příšerné příběhy strýce Montaguea 2011, Chris Priestley

Asi mám nového oblíbeného autora, a ne, nevadí mi, že jsem na něj "trošku stará". Tuto knihu jsem četla jako třetí, a vůbec to nevadilo. Již v Černé lodi, se na konci strýc Montague objevil, takže je jasné, že druhý díl je nejspíš retrospektivní. Tento díl byl podán stejně jako druhý, takže na pozadí vyprávění strašidelných příběhů se něco děje i v domě strýce Montaguea. Nevadilo, že jsou některé příběhy otevřené, člověk si alespoň může sám povídku interpretovat, aniž by byl nařčen z nepochopení děje. Některé příběhy byly velmi rychle utnuté, to je pravda, ale jako celek je to úžasné dílo. U Příběhu s duchem jsem musela počkat do rána, protože jinak bych musela spát s rozsvíceným světlem. :D Kniha má typicky viktoriánskou atmosféru s nádechem Burtnových filmů, Poeových hororů a v posledním příběhu vidím i symboliku Doriana Graye. Také se mi moc líbí, že poslední dva příběhy napovídají čtenáři, kam se bude ubírat druhý díl série. P. S. A ještě se mi hodí do Čtenářské výzvy. :D... celý text

Příšerné příběhy z Černé lodi 2011, Chris Priestley

Strašidelné povídky o námořnících. Některé mají otevřený nejasný konec, jiné jsou jasné od začátku. Celkem mě překvapil konec hlavního příběhu dvou sourozenců. Povídky měly poeovské kouzlo, zvlášť pak povídka Čert. Nejvíc se mi líbila Příroda, Tetování bylo také povedené, Piroska, člověk by takové vyústění nečekal. Černá loď byla taky super, u Bahna jsem se opravdu trošku bála. Přesto se mi Vánoční příběhy líbily více.... celý text

Příšerné příběhy vánoční 2015, Chris Priestley

Moje první zkušenost s autorem a určitě ne poslední. Povídky byly krátké, svižné, zasněžené a morbidní. Trochu mi to připomnělo Tima Burtona. Nelze říct, která povídka byla nejlepší, rozhodně jsem měla blíž k těm, kde vystupovaly dívky. Ale Byla cesta, to byla skutečně velmi silná povídka a jedna z mála se šťastným koncem, vlastně jediná. Také jsem tam často viděla erbenovský motiv skutku a trestu. Kouzelná atmosféra viktoriánských Vánoc je doslova pohlcující, nezůstává však u veselých svátečních dnů. Autor Vánocům přidá pořádný odstín rudé a černé.... celý text

Jako kus masa! 2003, Josef Strauss

Nutno podotknout, že nikde není žádná oficiální zmínka o pravdivosti tohoto příběhu. Udělat z Karlových Varů semeniště zločinu, mezinárodní spojku prostituce, hnízdo mafiánů a podzemní bludiště krápníkových jeskyní, podle popisu té "jámy" jsem čekala, kdy se holky prohrabou na Vřídelní kolonádu. No, nedivte se mi, že jako člověku, který ve Varech žije přes dvacet let se to jeví jako pořádné sci-fi. Hnus střídá hnus, jedna zvrácenost následuje druhou. Když už si myslíte, že nic zajímavějšího přijít nemůže, tak přijde zoofilie, pornografie, těhotenství nezletilé a lesbička. Čtenář nemá ani dost prostoru seznámit se dokonce i s hlavními postavami, protože hned od první kapitoly začíná utrpení. Po osmdesáti stranách jsem si jen nedočkavě říkala: "Tak už zdrhněte nebo umřete..." Celá kniha poukazuje na krutost lidí a ke konci na "špatnou politickou situaci" - stokrát omílaná písnička "To za komunistů..." a "Politici nic nedělají..." nebo "Policie je na nic..". Tato kniha byla přeplněná tolika odpornostmi, až ten příběh prostě nemůže vyznít opravdově i kdyby byl, ať už se autor snaží sebevíc. Ale je tedy fakt, že i po měsíci ji mám v živé paměti.... celý text