Landreth
přečtené 115
Turnus
2015,
Hugh Howey
Vydařené pokračování, odpovídající na řadu otázek, které je zároveň víc sci-fi než postapo. Řekl bych, že je depresivnější než první část, někdy z toho, co se děje, člověk neměl fakt dobrý pocit... šeď, klaustrofobie, bezmoc, jen přežití, přesto kniha pohltí. Svou formou Turnus vzdáleně připomíná Chvalozpěv na Leibowitze (v zásadě tři různé vzdálené časové roviny). Čtivé to je stejně jako první část, někdy člověk ani nedýchal napětím. Potěšil hlavní hrdina a jeho vývoj, působí hodně lidsky s řadou much a postupně výraznější temnou stránkou. Přesto jen čtyři hvězdy (pravda, přísnější), protože se objevují výraznější nelogičnosti (např. 50 sil, přičemž nikdo neví, že jsou stejná?). Mrazivá je myšlenka skrytá za účelem sil, stejně tak zvrácená, jako logická...... celý text
Silo
2014,
Hugh Howey
Silo mě neskutečně pohltilo, pohltilo tak, jako dlouho nic jiného. Napětí a pátrání po odpovědích je skvěle dávkováno a nutí to číst dál a dál, přinejmenším do poloviny je děj i řádně nepředvídatelný. Ani občasné rozvláčnější tempo a ponoření se do úvah postav mi nevadilo, naopak to místy dodávalo snad až existenciální rozměr. Příjemná klaustrofobie.... celý text
Blackout: Zítra bude pozdě
2017,
Marc Elsberg (p)
Nejprve trochu kritiky: čekal jsem post-apo a dostal detektivní thriller... V tomto směru jsem tedy trochu zklamaný, určitě se daly dopady blackoutu popsat intenzivněji, s mnohem větším dopadem na čtenáře. Takhle se na důsledky dívá čtenář většinou jen zdálky, víceméně formou statistických čísel a úředních hlášení. Jedinou výjimkou je pasáž v nemocnici, která pro mě byla emotivně nejsilnějším momentem celé knihy. Také se občas vyskytl deus ex machina, nejčastěji v podobě americké novinářky, která neměla problém se kdykoliv kamkoliv dostat a setkat přesně s tím, s kým potřebuje (a to i když se společnost hroutila a vše přestávalo fungovat, tak stejně ten autobus musel jet přesně tak, jak potřebovala...). Přesto mě kniha dokázala dostatečně pohltit, občas jsem napětím ani nedýchal. A obrovským plusem jsou do detailu popsané následky, které by takový výpadek mohl mít, a které člověka ani nenapadnou. A to i v opravdu dlouhodobém horizontu ekonomickém, ekologickém apod...... celý text
Velký Gatsby
2012,
Francis Scott Fitzgerald
Velký Gatsby má pomalejší rozjezd, ale s přibývajícími stránkami se děj rozjíždí a závěr už nedává vydechnout. Především to je zajímavý pohled do života nejvyšších příček americké společnosti v meziválečném období, na bujaré večírky a oslavy (až mi trochu vyskočila v hlavě Hostina Trimalchiona) a na zbohatlíky, kteří nemají zrovna nejlepší charakter...... celý text
Krysař
2016,
Viktor Dyk
Naprosto briliantní temná atmosféra německého středověkého města a krásný poetický jazyk. Když jsem se do Krysaře začetl, nemohl jsem se odtrhnout... těch posledních pár stránek jsem si nechával na další den jen proto, že mi bylo líto tak rychle opustit Hameln. I když byl plný krys. Jak zvířecích, tak lidských...... celý text
Spad
2016,
František Kotleta (p)
Oddechovka, která opravdu zabavila. Připomínalo mi to osmdesátkové béčkové akčňáky, po pár stránkách se rozjede brutální akce (na víc zabitých jsem asi v jiné knize nenarazil), která nedá do konce vydechnout. Je krvavá, nahláškovaná, sarkastická a cynická, ale hodně zábavná. Postapokalyptické kulisy jsou pěkně vykreslené, začátek atomové války je podán snad až příliš uvěřitelně...... celý text
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
Pravidelně mě ranní četba cestou do práce a odpolední cestou z práce v plném mhd naplno přenášela do blátivých zákopů a přiváděla mi melancholické až depresivní stavy. Remarque věrně a naturalisticky líčí hrůzy války, řada scén a momentů působí krajně nepříjemně. Přesto se občas objevily až absurdně úsměvné momenty, především ve vojáckém chování a vyjadřování hrdinů. Úvahy o smyslu války i života mají svou hloubku, přitom je pronáší mladí kluci, kteří ani neodmaturovali... Doporučuji každému nadšenci do války, aby taky věděl, o čem ten boj může být.... celý text