laura přečtené 1201

Příští oběti 2010, Jeffery Deaver

Ztracený 2018, Tim Weaver

Čtivé (jako všechny příběhy T. Weavera), napínavé (ale až tak od poloviny, alespoň pro mne - začátek se nějak moc táhl) a mrazivé. Opět překvapivé zvraty v ději, kdy člověku spadne brada a pomyslí si: To jako fakt??? Něco jsem čekala, něco ne. Víc bylo toho, co jsem nečekala :) Takže za mě hodně dobrý příběh, bravurně vystavěný, a kdyby nebylo toho trošku nudného začátku, dala bych opět pět hvězd. Takhle řadím k průměru, protože na předchozí díl to zkrátka nemá... A jako ten konec? Chtěla jsem dát pauzu a proložit sérii jinou tématikou, takhle ale... Hádejte co :)... celý text

Údolí mrtvých 2018, Tim Weaver

Mrazivé, tajemné, plné nevyřčených tajemství i záhad, plné lží a polopravd. Velice čtivé. A velmi překvapivé. Na konci mi vážně spadla brada - a to se mi obvykle nestává. Autor mě dokonale zmátl. Napínavé, nabité překvapivými zvraty a stejně tak překvapivými odhaleními, plné mrazivé hrůzy, skoro jako byste mrtvé slyšeli opravdu šeptat ve větru... Mě se to líbilo, dokonce ještě víc než Hon na mrtvého. Zápletka uvěřitelná, vygradování skvěle načasované. Od knihy se nedalo odtrhnout. Hned se vrhám na další díl... Za mě naprosto skvěle vystavěný příběh, který mě dokázal překvapit, udržet v napětí od první do poslední strany, který mě bavil a ze kterého mě mrazilo... Doporučuji!... celý text

Kroniky pozůstalých (box) 2019, Mary E. Pearson

Hon na mrtvého 2018, Tim Weaver

Tak tohle byla jízda! Naprosto mě to pohltilo. Od první stránky čtivé, napínavé, bolestně trýznivé. Hluboce pohřbená tajemství, odvrácená tvář sebe samých, ta hrozivá, bezedná propast temnoty, kam se odmítáme podívat, protože to, co bychom tam mohli najít, nás děsí... Fakt jsem si to užila. Tu krkolomnou jízdu plnou překvapivých, nečekaných zvratů, plnou napětí, nebezpečí, bolesti i krutosti, plnou jizev a skrytrých šrámů. Kam až je člověk schopen zajít, pokud ztratí soudnost? A je vůbec něco, co ho pak zastaví? Někdy ďábla zastavit nedokážeme. Ale můžeme ho prostě... ...zabít... (pokud se nám to podaří)... celý text

Příslib lásky 1999, La Vyrle Spencer

Za mě průměr. Nebyla špatná, ale ani nic extra. Prostě příběh, který už jste četli mockrát, jen v jiných kulisách. Takové to odvěké: mám? nemám? Co když? A co když ne? Kdysi se mi to líbilo. Teď už bych z toho možná byla rozpačitá. Přesto měl ten příběh svoje kouzlo. To něco, kvůli čemu otáčíte stránky a na tváři máte ten nepopsatelný, trošku zasněný úsměv...... celý text

Jitřní květy 2000, La Vyrle Spencer

Krásné, něžné, bolavé. Křehký příběh plný osamělosti, křivd, odsudků a bolesti. Plný nepochopení a výsměchu. Ale také plný lásky, něhy a bolavé, ale nevzdávající se naděje. Plný víry v lepší zítřky a odhodlání to nevzdat - a bojovat. Moc se mi to líbilo. I teď, po letech, to pořád cítím. Ty jemné, váhající doteky něhy. Tu hlubokou radost a štěstí, opatrně balancující na nejistých nožkách... Tohle je příběh, na který se nezapomíná. A ke kterému se jednou ráda vrátím. Za mě to nejlepší od autorky...... celý text

Žhavé léto 1999, La Vyrle Spencer

Oddechový letní románek, maličko se vymykající šabloně podobných příběhů. Jo, bavilo mě to. Jednohubka na jeden, dva večery, která pobaví, vykouzlí vám úsměv na tváři a stránky otáčíte s lehkostí, s jakou je tento příběh vyprávěný... Trošku předvídatelné, ale vůbec mi to nevadilo.... celý text

Oddělené ložnice 1994, La Vyrle Spencer

Nuda a zklamání. Od příběhu jsem nejspíš očekávala něco úplně jiného. Hrozně dlouho jsem se jím prokousávala a na konci jsem cítila spíš úlevu - jo, mám to za sebou. Příliš zdlouhavé, ničím extra zajímavé. Ke knize se už určitě nevrátím...... celý text

Zlodějská přísaha 2020, Mary E. Pearson

Jo! I tohle byla jízda. Překvapivé zvraty, napětí, bolest, vina... Občas mi brada údivem spadla až k zemi. Autorka si umí obdivuhodně pohrát s čtenářskou představivostí, dokáže člověka vodit za nos a pak nečekaně udeří... Člověk se snad i bojí nadechnout, aby... Líbilo se mi to. Nemám co vytknout. Snad jen, že už je konec...... celý text

Zlodějský tanec 2019, Mary E. Pearson

Tak teda! :) Líbilo se mi to. Úvod těžkopádnější, už jsem pozapomněla oč šlo v předcházející trilogii a postavy, které tam vystupovaly pouze okrajově jsem si vybavovala jen stěží... Ale pak to nabralo spád, děj se otočil o sto osmdesát stupňů a já se řítila vpřed kosmickou rychlostí. Skvělé. Čtivé. Napínavé a nepředvídatelné. Romantická linka se mi moc líbila - nenásilná, postupně se odvíjející, tápající, váhající. Bylo to přesně takové, jak to mám ráda. Intriky, lži, faleš, ale i láska a přátelství, pokora, úcta. Každý něco skrýval, každý o něčem mlčel a ne všichni se zdáli být těmi, kým ve skutečnosti byli. Ale o tom to je. Byla to parádní jízda a já si ji užila se vším všudy. Zhltnuto v podstatě na tři skousnutí :)... celý text

Deník 2002, James Patterson

Rozhodně to není kniha, která by mě položila do kolen. To ne. Ale... I když se dá vytušit, jak to vlastně skončí, stejně brečíte. A já jsem bulela jak želva, protože i když jsem tušila, vlastně jsem nevěděla... Líbilo se mi to. Žádná top kniha, kterou si ponesu v srdci - a možná na ni i brzy zapomenu, ale i tak ten příběh stál za to. Dojemné, krásné, něžné. Plné lásky a bolesti. Plné životních mouder, které člověk často odhazuje stranou jako nepotřebné, aby nakonec při procitnutí pochopil, jak bolestně pravdivé jsou...... celý text

Čas zapomnění 2016, Sharon Guskin

Čas zapomnění je časem, ze kterého mrazí. Mám husí kůži ještě i teď, pár let poté, co jsem tento příběh četla. Bylo to mrazivé, bolavé, trýznivé. Bylo to překvapivé. Nečetlo se mi to snadno, proto jen tři hvězdy. Není to příběh, který by mě až tolik rozsekal, ale i tak si z mého srdce kus ukrojil. Stojí za přečtení. Stojí za zamyšlení. Stojí to za tu husí kůži, která mi naskáče, kdykoli si vzpomenu... A člověk by neměl zapomínat. Nebo jo?... celý text

Dítě boží 2009, Cormac McCarthy

Zvrácené. Šílené. Absurdní. A přece tak syrově reálné. Vlastně jen chtěl, aby ho měl někdo rád. Bože, kde se stala chyba? Kam nás vedou cesty Boží? Snad jsem ho i maličko litovala. Maličko. Ale bylo to tak zvráceně nechutné, že... A jak už napsal někdo další, tohle není příběh, ke kterému bych se chtěla vracet. Ne, ne. Přesto mi uvízl pod kůží a tam... ...hnije. Jako bych tu hnilobu, zkaženost, zvrácenost, tu bolestnou osamělou touhu být součástí společnosti - a přitom navždycky zůstat vyvrhel - pořád cítila. I po těch letech, co jsem tohle četla. Pořád to tam je. ...prostě jen chtěl, aby ho měl někdo rád. Tady to teda začíná? Tady to končí? Tohle je ta cesta, která vás zavede na samý okraj propasti, která vás donutí skočit? Těžko soudit člověka, jehož boty nenosíme. Co kdyby ho prostě na začátku měl někdo rád? Dopadlo by to jinak? Dopadlo by to stejně? To už se asi nedozvíme...... celý text

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Děsivé. Syrové. Obnažené až na kost. Burcující. Mrazivé. Ponuré a depresivní. Může se tohle stát? Jasně, že jo. Měli bychom se bát? Rozhodně. Proč se tedy nebojíme? Protože tohle, ačkoli absurdní a možná nereálné, realita vlastně je. Realita blízké budoucnosti, pokud s tím lidstvo něco neudělá. Protože cesta, po které kráčíme, je velmi podobná té, po které kráčely postavy v této knize. Jen my to zatím, bohužel, nevidíme... ...kdysi bývali v horských bystřinách pstruzi... Nezbývá než věřit, doufat, bojovat... Za letmý dotek slunce, za naději, za lásku, za svět, za vzpomínky na to co bylo - a co možná jednou... ...nebude :(... celý text

Kluk odvedle 2020, Kasie West

Krásné. Vtipné. Něžné. Nemělo to chybu. Ten příběh jsem spolkla na dvě skousnutí a je mi líto, že už nemám co číst. Smála jsem se, brečela, připitomněle jsem se culila a bože, mně to tak bavilo! Škádlení bratrů, ta sounáležitost, láska, která čišela z každého gesta nebo slova, celý jejich svět... Skvělý popis hledání sebe sama, se všemi zmatky, které ho obvykle provází, se všemi chybami, které musíme udělat, se všemi přešlapy, kterým se nikdo z nás nevyhne... A mezi tím, tichými krůčky, si poklidně, nepovšimnutě, našlapuje láska... Tuhle knihu řadím k těm, které se dotkly mého srdce, i když trošku jinak než obvykle. Tou tichou něhou, hlubokou láskou (nejen mezi Charlie a Bradenem, ba právě naopak), pochopením, přátelstvím, hravostí a nesmělými doteky touhy najít sebe sama a zahodit všechny pochybnosti... Ano, samozřejmě víme už od prvních stran, jak tohle skončí. Ale někdy to vůbec nevadí. Někdy ten příběh chcete prožít. Snový, laskavý, tisíckrát stejný a přitom vlastně jiný...... celý text

Pokud zůstaneš 2014, Courtney Cole

Čtivé a velmi originální - alespoň ze začátku. Jo, fakt mě to bavilo. Zase něco trošku jiného, osvěžujícího. S nadšením se se ponořila do příběhu - abych posléze zjistila, že po vzletu do výšin někdy následuje rychlý sešup dolů... Velmi brzy příběh sklouzl do stereotypní nudy tisíce podobných příběhů, kde už čtenáře v napětí vlastně nemá co držet - protože už všechno ví (nebo tuší). Nadšení pozvolna vyprchávalo a já dočetla už pouze ze setrvačnosti. Průměrný příběh, na který za pár dní zapomenu, protože mi nedal nic víc, než to, že se dobře četl a sliboval něco, co nakonec tak úplně nesplnil. Ale jo, v celku se mi to líbilo. Průměrné, čtivé a lehce stravitelné.... celý text

Verum 2017, Courtney Cole

Po prvním díle zklamání. Tři čtvrtě knihy nuda. Pořád dokola to samé. Tajemství, tajemství, tajemství - a musíš na to přijít sama, Callo... Bože, proč? Zdálo se, že autorka se jen snaží natáhnout děj. Škoda. Dvě třetiny knihy jsem tudíž přetrpěla. A na konci rána mezi oči. Nejspíš jsem to měla očekávat, ale přiznám se, že jsem se snažila jen doploužit do cílové rovinky a ten šok jsem vážně nečekala... Takže jo. Konec dobrý, všechno dobré. Autorce budiž odpuštěno, že nás málem usmýkala nudou :) Každopádně, jak to teda dopadlo? Protože jsem z toho fakt jelen... :)... celý text

Nocte 2015, Courtney Cole

Tak jako na konci mi spadla brada, ne že ne. Příběh, který se vymyká stereotypu. Je zvláštní, má ponurou, temnou atmosféru, je napínavý, čtivý, má spád. Čte se to samo, a styl, jaký autorka zvolila, mi sedl. Odvíjí se před námi nevšední příběh osmnáctileté Cally Priceové a jejího bratra-dvojčete Finna. Zdá se, že Finn propadá čím dál víc svému šílenství a Calla mu nedokáže pomoci... Bolavé, syrové, překvapivé. Zajímavý námět a hodně dobré zpracování. Za mě ano. Výborné! Ale jako ten konec? :)... celý text

Bílá kánoe 1983, Farley Mowat

Kniha, která se ke mně dostala spíš náhodou (od kamarádky) a kterou bych si rozhodně sama ke čtení nevybrala. Nenápadná obálka, autor, jehož jméno mi nic neříkalo... Ano, i já tuhle knihu podcenila. Je tak bolavá, tak krutě reálná, až vás všechno uvnitř bolí marnou vzpourou proti nelítostnému osudu. Ukáže vám život očima těch, o kterých se moc nemluví. Život, který si sami nedokážete představit, který byste prožít zřejmě nechtěli. Ovšem síla těch lidí, jejich vytrvalost, oddanost, čistota, jejich láska k životu, jejich odvaha - to všechno vám bere dech. Bylo to syrové, bolavé, drsné a smutné. A přece v tom byla neuvěřitelná síla a odhodlanost, láska k životu a úcta člověka k člověku. Tohle by si měl přečíst každý, kdo žehrá na vlastní osud. Ony totiž hodnoty života nejsou všude stejné. A přitom vlastně jde stále o totéž. Docela obyčejně žít...... celý text