laura přečtené 1200

Není cesty zpět 2016, Tim Weaver

Poměrně dlouho mi trvalo se začíst, zbytečně moc postav, roztříštěný děj, který zdánlivě nesouvisel s hlavní dějovou linkou (jasně, že nakonec to všechno zapadlo na svá místa, ale - no trvalo to...) Nicméně nakonec to byl mazec. Scény odehrávající se v Miln Cross byly mrazivé. Mlha, déšť, vlny narážející do skalisek, to strašidelné bum-bum... Skoro se ohlížíte přes rameno a čekáte, odkud přijde úder... Takže jo, nakonec to byla opět skvělá jízda - překvapivé zvraty, které mě nějak vždycky zaskočí, i když bych už je asi měla očekávat, napětí, které se dá skoro krájet, nebezpečí, číhající z každé strany, a adrenalin, ženoucí vás kupředu... Jako teda nachytat jsem se nechala hned několikrát. A to se mi moc nestává...... celý text

Amélie a duchové 2015, Petra Neomillnerová

Málokdo je opravdu zlý, ale spousta lidí je nešťastných a nešťastní lidé se často nechovají pěkně. Možná se jim staly zlé věci, možná se zlých věcí dopustili. Nevím. Zůstali tu jako někdo, za kým se jedny dveře zavřou a druhé se neotevřou... Příběh dospěl ke svému finále. Nemůžu říct, že překvapivému, protože jsem to tak nějak čekala. Jinak to asi skončit ani nemohlo. Krásné, napínavé, víc hororově laděné než předchozí díly. A zároveň hluboce lidské. Bolavé i krásné, plné naděje, vnitřní síly i odvěkého boje nevzdat se, nevzdat to... A tak bojujme, braňme se, doufejme a věřme. Žít někdy docela bolí. Ale necítit nic je mnohem, mnohem horší...... celý text

Amélie a barevný svět 2013, Petra Neomillnerová

Příběh vlastně pokračuje tam, kde předchozí díl skončil. Líbilo se mi to. Amélie poznává barevný svět a dům, který tolik let tonul v šeru a tmě, začíná ožívat... A pak jednoho dne potkává Jakuba... Je taky mrtvý, je víc než to. Dá se zachránit někdo, kdo o to nestojí? Příběh graduje, napětí stoupá a pak... to do sebe všechno zapadne... Protože i když jste mrtví, pořád můžete mít naději. Nebo ne?... celý text

Amélie a tma 2012, Petra Neomillnerová

Nádherné ilustrace. Ty mě ke knize přivábily. Už jen kvůli nim jsem si chtěla tenhle nevšední příběh o přátelství živé a mrtvé dívky přečíst. Příběh o jednom zapomenutém domě, o dívce, která v něm navždy uvízla a přesto si víc než cokoli jiného přeje být živá... A pak jednoho dne potká jinou dívku. A vznikne neobyčejné přátelství. Moc hezky se to četlo a to dávno nejsem cílová skupina. Něco mi tam nesedělo a občas mi děj přišel moc kostrbatý, tak jakoby násilně našroubovaný, ale jinak knize nemám co vytknout. Nadčasový, trošku pohádkový, trošku hororový příběh, kde nic není nemožné a tma je vlastně jen deka, kam se všichni schováváme - ti mrtví, i ti živí ...... celý text

Ak mi uveríš 2013, Katarína Gillerová

Přečteno během dvou dní... Příběh mě zaujal, místy rozplakal, prožívala jsem bolest, lásku, zklamání, stejně jako bych s Viki její příběh žila... Občas přišly nečekané zvraty, občas ty očekávané. I tuto knihu zařadím k těm oblíbeným...... celý text

Mansfieldské panství 2006, Jane Austen

Já nevím. Mě to nebavilo. Nudné, dlouhé, hlavní hrdinka taková nijaká. Vlastně mi asi bylo jedno, jak to dopadne. Chtěla jsem se jen prokousat příběhem, který mě nijak neuchvátil a to se mi nakonec povedlo. Dočetla jsem, ale po pár letech už si vlastně nevzpomínám, o čem to bylo...... celý text

Opatství Northanger 2007, Jane Austen

Líbilo se mi to víc než Rozum a cit. Vtipné, čtivé, zajímavé. Lehce romantické, snivé, s nádechem tajemství. Catherine byla sympatická a fandila jsem jí. Nenáročné čtení, které vám na rtech vyloudí úsměv a v srdci hřejivou vzpomínku.... celý text

Rozum a cit 2008, Jane Austen

Četla jsem jako první knihu od této autorky a ne a ne se jí prokousat. Začátek šíleně zdlouhavý. Příběh mě za srdce chytil až někde za půlkou. Příměr úžasný. Postavy dokonalé. Jen trošku nuda. Trošku víc než předvídatelné. Trošku obehrané. Ale i tak pěkný příběh, ke kterému se nejspíš už asi nevrátím (na rozdíl od předešlých dvou titulů)...... celý text

Emma 2007, Jane Austen

Hravé, úsměvné, skvělé. Mě se to líbilo. Chvíle, kdy Emma ještě netuší - a kdy tušit začíná. Kdy konečně ví... A pak ten okamžik, kdy neví, co s tím :) Ta odvěká hra mezi mužem a ženou. Tak stejná a přitom vždycky nová. Nevinnost, krása, čistota. Možná troška naivity, ale dá se odpustit. Vtipné dialogy, oba mě moc bavili. Tohle se zkrátka povedlo. Lepší než Rozum a cit, ostatní prominou ;)... celý text

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Kdo by je nemiloval? A tak je milujeme a nenávidíme, chápeme i nechápeme, obdivujeme i zatracujeme... A mezi tím vším doufáme, že stejný příběh, někde, někdy, prožijeme i my. Že jednou potkáme toho svého pana Darcyho... Krásné, něžné, romantické, plné mouder, obyčejné všednosti i křehké krásy. Četlo se to krásně. A já ty jemné doteky něhy a lásky cítím v srdci doteď.... celý text

Evženie Grandetová 1953, Honoré de Balzac

Asi jsem už mimo dosah, ale tohle mě nudilo. Děj mi v paměti neuvízl. Jen vím, že už jsem si přála, aby byl konec. A to jsem se na ni tak těšila...

Ztracené iluse 1955, Honoré de Balzac

Vy byste to řekli jednou větou, Balzac o tom napíše román :) Ano, bylo to mučivě nekonečné, ty jeho popisy, ale nebýt jich - nebyl by to Balzac. Líbilo se mi to. Vážně jo. Nevím, jestli bych na to měla stejný názor i teď, po všech těch letech, ale tomu příběhu se nedá nic vytknout. Syrové, hrubě obnažené až na kost, bez naděje, víry i lásky, prodejné a přesto tak hluboce lidské. Tápeme, chybujeme, ubližujeme, milujeme. A nepoučíme se. Nebo jo?... celý text

Lesk a bída kurtisán 1957, Honoré de Balzac

Četla jsem v sedmnácti a tehdy mě to dostalo na kolena. Příběh lásky, zrady a pokory. Příběh ženy, která chce překročit svůj stín, ale nepodaří se jí to. Příběh muže, který ten svůj překročil a stejně mu to nepomohlo. Příběh, který už si do detailů po těch letech nepamatuju, ale přesto jsem nezapomněla. Na tu zkaženost, na tu čistotu. Na bolest, touhu a vášeň. Na chvíli, kdy všechno vsadíte a prohrajete. Na okamžik, kdy toho litujete. Na chvíle, kdy věříte a kdy věřit přestáváte. Příběh plný kruté reality života, která nemá s nikým slitování, a zároveň plný naděje, že jednou... možná... to všechno bude jinak... ...a nebo taky ne ;)... celý text

Neohlížej se, miláčku 1995, Daphne du Maurier

Zklamání. Po nadšení z předchozích knih jsem se vrhla na tuto - a myslím, že jsem to ani nedočetla. Nezaujalo mě to, nudilo mě to. Možná nebyl ten správný čas, možná jsem měla příliš velká očekávání. A možná příště budu hodnotit jinak. Zatím ale ne. Povídky zkrátka nejsou moje parketa.... celý text

Milenec a jiné povídky 1994, Daphne du Maurier

Povídkové knihy nemám ráda. Mám dojem, že jsem ani všechny povídky z této knihy nečetla. Ale jedna stojí za zmínku - a právě ta ode mne dostává pět hvězd. Povídka Bez motivu... Bolavý, krutý, syrový a tak drásavý příběh, že na něj nikdy nezapomenu. Četla jsem několikrát a vždycky to bolelo. Pokaždé jsem brečela a budu brečet zase. Zaslepenost, krutá hra osudu, čistá nevinnost a pošlapaná důvěra. Tím by se dal shrnout příběh, který nemá mnoho stran, ale přesto ve vás zanechá hlubokou stopu. Osud nezapomíná - a vaše srdce taky ne. A když to do sebe zapadne, tak... ... to bolí. Nevyřešený případ bez motivu. Zůstala jen bolavá jizva v srdcích a vzpomínka, na kterou byste rádi zapomněli...... celý text

Únik 1991, Daphne du Maurier

Pohádkově laděný, nadčasový příběh, který se neomrzí, i když nepřináší nic moc nového. Přesto se mi to líbilo. Čtivé, překvapivé, romantikou jiskřící, plné touhy a vábení. Takové to přešlapování na kraji propasti - mám skočit? Nemám? Ta chvíle, kdy to osud rozhodne za vás, kdy vás jemně postrčí přes okraj a pak už prostě jen padáte... Kam - to už záleží jen na vás. Já si to každopádně užila...... celý text

Hospoda Jamajka 2019, Daphne du Maurier

Temný, ponurý příběh, plný mlhy, tajemství, hrdlořezů, pokladů, ale i lásky. Plný těch tápajících krůčků, kdy k sobě dva lidé nachází cestu, váhají, pochybují, nevěří a přitom už jsou vlastně lapeni :) Mně se to líbilo. Nevím, jestli bych si to někdy přečetla, kdybych předtím neviděla stejnojmenný seriál. Ale nakonec musím konstatovat, že kniha byla stokrát lepší. Mrazivá atmosféra, syrová, nepřikrášlená, a přesto tak podmanivá. Plná chladu, deště, nelítostného osudu a zároveň i naděje, krásy a něhy. Krásné.... celý text

Mrtvá a živá 2007, Daphne du Maurier

Za mě výborné. Skvěle propracované, napínavé, čtivé. Od první do poslední stránky nabité tajemnem, mrazivou atmosférou, nečekanými zvraty a stejně tak nečekanými odhaleními. Četlo se to skvěle. Nemáte kdy se nudit, nemáte kdy pochybovat. Ale stejně to děláte - pochybujete. O sobě, o něm, o tom, co bylo, o tom, co je. O pravdě, o lžích. Naprosto úžasně vystavěný román, kdy nelze nic předpokládat, protože skutečnost je všelijaká, jen ne předvídatelná... Asi jediná kniha, kde hlavní ženská postava nemá jméno :) Tahle kniha patří k těm, na které nezapomenu. A ke kterým se, snad, někdy vrátím...... celý text

Má sestřenka Rachel 1995, Daphne du Maurier

Mrazivý, temný příběh lásky až za hrob. Četla jsem tuhle knihu už dvakrát - a stejně nevím, jak to vlastně bylo. Byla vinná? Byla nevinná? Nádech tajemna, neustálé tápání, hra kdo z koho, čtenář do poslední stránky netuší, jak to dopadne a marně hledá pravdu. Alespoň já ji nenašla. Ale moc se mi to líbilo. Je to čtivé, napínavé, překvapivé, syrově obnažené, plné citů, ať už těch skrytých nebo předstíraných. Plné lži a přetvářky a také pravdy. Skryté tak hluboko, že po ní marně pátráme... Určitě se k tomuto příběhu ještě jednou vrátím - protože nevědět je někdy horší než vědět... Za starých časů se věšelo na Čtyřcestí. Dnes už ale ne.... celý text

Příští oběti 2010, Jeffery Deaver