Lenka.Vílka přečtené 2344

Srovnáno se zemí 2019, Richard Bachman (p)

"Time Bomb - Hollywood Undead" Nevím, co to se mnou poslední dobou je, ale mám nějaké špatné soustředění na delší knihy. A trvá to déle, než kvůli spuštění jarní alergie, která letos přišla už v "zimě". Takže přečíst si Srovnáno se zemí je výsledek pokusu oddálit knihu, která teď měla přijít na řadu, a která si možná ještě dlouho pospinká na poličce s tou ostatní haldou knih, které jsou sice na vip listu, ale zatím zároveň na waiting listu (Asi doufám, že tam ze zoufalství zhubne). Teď byl na řadě Ohnivý muž. Ale...první věta "komentáře". No, tak to alespoň zůstane v rodině. Ale čtení na dálku Svědectví se bojím. To nedopadne možná dobře. (Trochu osobní vzkaz, který pochopí pouze ten, komu je určen.) (Teď mě něco napadlo. Možná kdybych se takhle nevypisovala v komentářích, možná bych neměla vybrané maximum písmenek na týden a bichle bych dala. Hmm! Nad tím se musím zamyslet! Ale zase je tady ta druhá strana mince. Když se nebudu takhle vypisovat, budou mi ostatní věřit, že ty knihy vážně čtu? To už tady jednou bylo a prevence je prevence. Prostě uzavřený kruh...) Ohledně Kinga jsem stále nováček, ale už jsem zjistila jednu věc. Baví mě, když je děsivej. Vždyť je to korunovaný král hororu! Ale já ho mám raději v té druhé poloze. A tu představuje (mimo jiné i) Srovnáno se zemí. "Richard Bachman je moje temnější já." Temnota se vždy neschovává jenom v cákancích krve. Je v nás. A když jí dobře rozeberete, kolikrát je mnohem lepší. A už podle anotace bude tenhle boj s korporátním zlem mnohem děsivější než s tím zlem, co se "skrývá pod postelí". A s výsledkem předem daným, napadlo mě hned. (Proto se mi moc líbí příspěvek uživatele opic 12. Ale pro rohatýho satanáše, za tečkou a čárkou se dělá mezera! Jinak bych snad i ten palec dala... :( ...) Moc se mi líbí i úvod, který v prvním, původním, vydání knihy nevyšel (je psaný v roce 1996, kdy se rozhodl King Bachmana "oživit", ta konspirace se starou je nádherná), zajímalo by mě, jaký tedy byl ten v původním vydání, pokud byl, tehdy v roce 1981. U nás bohužel nikdy nevyšel :( (Navíc se mi líbí, že sám King tuhle knihu dřív nesnášel, ale jak zestárnul, stala se jeho oblíbenou, společné s hlavní postavou. Čtenář od problémů uteče do knih. King přišel na to, kam utéct jako autor. Trochu mi vadí nějaké komentáře, kde čtenáři píšou, že "King to napsal xyz" a že se jim tvorba Bachmana moc nelíbí. Možná by stálo za to nastudovat si, kdy tak psal. A proč nepsal pod svým jménem. Stejně si myslím, že Stephen i Richard jsou jenom loutky. A všechno píše Tabitha! :D ...) Bart stojí před volbou. Buď se vzdá bez boje nebo se všem alespoň pomstí, protože už není co vybojovat zpět. A přestože je kniha ze začátku taková nenápadná, pomalu to probublává, aby na konci všechno bouchlo, emočně i fyzicky. Nejdřív ztratí práci, ve vzduchu tiká bomba v podobě dne, kdy má přijít o dům. Takže mu toho už moc neubyde. Když přijde i o to poslední, co mu ještě zbylo, proč sakra ne? Ještě bych se znovu a opakovaně kála. Dřív mi King neseděl v každé knize. Ale už jsem velká holka, co se nestydí říct: "Mýlila jsem se." a taky: "Dejte mi víc!" A v Bachman poloze, kdy nemáte čekat ani vteřinu pozitivního vyprávění, se mi líbí stále víc a víc. Četla jsem nové vydání. A těžko se při pohledu na obálku neusmát. Jako všichni víme, kdo byl Richard Bachman, ale napsat tam Stephen King větším písmem než druhé jméno, je...doplňte si raději sami. Chápu, v době tohoto vydání je již Bachman mrtev, ale i tak... Originální obálka je prostě dokonalá ;) (No, a filmové adaptace se ujme sice pro mě neznámý režisér, ale produkovat budou lidé stojící za adaptací To. To by nemuselo být špatné.) Už chápu, proč většina Kingovek u nás vychází jako hardcover. Můj paperback Srovnáno se zemí je vyždímaný stejně jako já po jeho dočtení.... celý text

Lahodné dipy 2018, kolektiv autorů

Tuhle knihu jsem přečetla? Teda, jak hodnotit knihu receptů? Tím, že všechny postupně vyzkouším? Vyzkoušela jsem tři. Protože... ...já jsem klasickej jednoduchej Čech, co má nejraději zakysaná/jogurt/česnek nebo křen. Ke všemu. A potom experimentuje, když musí udělat něco narychlo z toho, co mu chutná a zároveň je v lednici. Knihu beru jako inspiraci pro něco nového, ne jako sbírku, podle které se budu slovo od slova řídit. Hodnotím tedy "vzhled" knihy. Recepty, inteligence, postup, hezké foto. Dnes jsem ty tři vyzkoušené nabídla a spokojenost byla. Protože dip lze udělat vlastně z čehokoliv, z čeho máte odskoušeno, že vám ta kombinace chutná. A vzhledem k tomu, se moc těším na léto. Hráškový dip s fetou a čerstvou mátou (až všechno bude čerstvé ze zahrádky...kromě fety...cha cha). A jelikož dělám jenom klasický hummus, zaujala mě varianta s batáty a řepou. Proč tedy jenom čtyři hvězdy? Přestože sice se to hezky sejde v jedné knize, přijde mi kniha neskutečně zbytečná. A tím nemyslím, že je všechno na internetu. Ale to, že stejně jedu buď po té mojí klasické lince nebo podle fantazie ze svých chutí. Neberu to tedy jako klasickou kuchařku, ale jako inspiraci. Ještě dodám, že jsem knihu dostala zdarma v rámci nákupu, jinak by mě její koupě nenapadla. Ale dárek to nebyl špatný...... celý text

Drsné sny 2014, Jakub Mařík

"Bad Dream - Hands Like Houses" Tohle bylo zase trochu jiné a musím říct, že jsem se (ne)skutečně bavila. A to doslova. Sedl mi příběh i humor autora, se kterým jsem měla premiéru. Potlačovaný vztek? Šup sem s tím násilím! Protože mě vážně bavilo, že se nejede stále ve stejném tempu a vytyčené trase. A je to jeden velkej experiment s mícháním látek, který autorovi nebouchnul do ksychtu, ale naopak se mu moc povedl. Ale...občas se mi to táhlo. Takže jenom čtyři hvězdy. (Přidám se k ostaním. Supermarket je vrchol knihy.) V závěru bych chtěla autorovi poděkovat, že mi konečně někdo vysvětlil termín "metrosexuál". Takže bacha babenky, až ho sbalíte. Jestli jezdí jenom tramvají, je to chlupáček!... celý text

Plaváček 2016, Martin Goffa

Vážně, ale vážně bych chtěla být ten, kdo píše anotace téhle serii. Vždy jedna pojatá lépe než ta druhá! Tenhle případ se mi líbil, protože byl o vážném tématu. Mnohem víc, než si dost lidí uvědomuje. Připouští. Takže je vyprávění rozděleno na dvě linky. Jedná sleduje Mika, který pátrá po svém kamarádovi z dětství. Druhá sleduje jiného policistu, který řeší, co je pravda na tom, co mu jeden zavřenej řekl o videích, kde dochází k mlácení bezdomovců. A potom "plaváček" z anotace. No, a vy musíte číst a číst. Protože chce znát pravdu. Pro jakou z možných variant se autor rozhodl. Ať se nevypisuju, napíšu tohle: pokud vás ty možné varianty hned nenapadnou, přečetli jste málo podobných knih. (Což nelze brát jako výtku knihy. A taky to nečiním.) Prostě se mi líbí, že tady nejsou věci zbytečně komplikované a překombinované. Na tom počtu stránek by to působilo stejně zvláštně. Za mě další dobrá kniha ze série, kterou ráda čtu.... celý text

Batman v černé a bílé 2019, Neil Gaiman

Nebudu lhát. Věděla jsem, že se mi kniha nebude nějak výjimečně líbit. Ale když jsem jí viděla v knihovně, půjčila jsem si jí tak jako tak. Nevadí mi černobílá kresba. Ale jako kdyby mi prostě k Batmanovi neseděla. Zrovna k němu ne. Navíc je tam hodně krátkých příběhů. Ať už se na knihu budeme dívat jako na antologii či sborník, hyperkrátkých povídek, stripů, udělalo to efekt, že je toho prostě moc. V knize se tedy vystřídá hodně stylů černobílé kresby. A nepomohlo dávkování. Moc. Prostě toho bylo moc. Všeho. Navíc jsem při čtení neměla správné pocity. Nebo jinak. Na tak krátkém prostoru toho moc nevykřesáte, protože už je na řadě další příběh. Možná kdybych četla jeden dlouhý příběh černobíle, tak v pořádku. Viz dokonalé Essex County, kde se autor vyřadil a já byla nadšená. Ale v těhle "minutovkách" to na mě nezabralo. Jako sborník příkladů různých druhů černobílé kresby to ale funguje na jedničku. Jinak by kniha dostala pouze dvě hvězdy. Co oceňuji je ale zpracování knihy. Před každým kouskem je trocha o autorovi. Hromadně na konci by to bylo nepřehledné a nepraktické. A taky. Nechtěla bych knihou dostat po hlavě. Způsobilo by to bezvědomí.... celý text

Klíče království 2015, Joe Hill (p)

"Break - Before Their Eyes" ("@#$%! Teenageři! Co to s nima sakra je?! Zrovna když se schyluje k pořádný koulovačce, tak musej všechno zkazit tím, že se začnou bavit o vztazích!") Ten úvod mě rozsekal. Vážně jsem měla problém vůbec číst přes ten všechen smích. Bóďův proslov k vrabcum? A jak si potom sednou na toho sněhuláka? (No, bylo to dobré, tohle jsem zrovna v téhle sérii nečekala.) No, a když potom použije zvířecí klíč? Olala! :D navíc to bylo strašně krásně nakreslený vzhledem k tomu, co se dělo ostatním (kdo četl, ví, co tím myslím). Od rozložení oken po střídání kresby. V únoru se toho stalo hodně. A když jsme se dostali na poslední den a byl to zároveň konec sešitu a dál nic, byla jsem trochu zklamaná. Bylo tam dost věcí a myšlenek, které šly rozebrat. Ale...Ale to by Detektivové nebyly tak skvělý. A celý se to ukázalo jako naprosto geniální tah, přestože na začátku to působilo jako výsledek "omezeného rozpočtu stran na sérii" a až moc nápadů, které by jinak nešly kvůli prostoru použít. Ale on celkově celý díl působí jako "frky ze zadu v hlavě", tak je snadné se nachytat a v celku to je fakt pecička. Takže já jsem s knihou naprosto spokojená. Konec dosti drsný. A poslední stránka?! Nemám po ruce další díl, tak to bude dost velké mučení :( PS: pokud někdo ví, odkud ty vrabci vytáhly brejle a čapky, když prováděli útočnou formaci, budu ráda, když se svěříte se svou teorií. PS: jenom škoda, že už není nacházení dalších klíčů jako bojovka. Ale.."hmm, něco nás napadlo, ale nemáme čas hledat klíče, tak tady"... a hned se jede. Což snadno vypustíte a odpustíte kvůli skvělému ději. Ale je blbé na to hřešit. Na druhou stranu proč ne, když autoři ví, že jim to čtenáři uplácení jinak dobrým dějem, odpustí.... celý text

Drákula 2019, Roy Thomas

"Dragula - Rob Zombie" Tenhle komiks mě moc bavil. Kort když si dáte dohromady informace ohledně propojení Mignola, Coppolův film a původní kniha. Protože děj je napínavý, strašidelný a totálně úžasný. Znáte to, prostě klasika. Jenom...jak je všechno zrychlené, nebyl tam čas na postavy a emoce. To je trošku škoda. Kresba je krásná, tak jak jí můžete dostat jenom od Mignoly. A moc se mi líbily ty krvavé barevné přechody. Tuhle knihu jsem dostala k Vánocům od jednoho místního uživatele. Dík. Moc :)... celý text

Kosmo knedlíci 2019, Craig Thompson

"Born For Adventure - Styx" Kosmo knedlíci mě sice zaujali svou anotací, ale byl to až náhled do knihy, co mě přemluvil k její koupi. A jedinou stránku čtení jsem toho nelitovala! ("Mě zajímá jenom vnitřní svět."..."Takže nejsi kuře z volnýho výběhu, co?") Violet je úplně normální holka, která sice žije v kosmu, ale to neznamená, že nemusí řešit všechny ty blbý problémy s dospíváním. A pocity, že nikam nepatří, jsou stále hlubší a hlubší. S kamarádama to není jako dřív poté, co jí sežerou školu (ne ty kamarádi, ale velryby). Doma se rodiče hádají kvůli její budoucnosti. A ona jenom chce, aby všechno bylo jako dřív. Normální. (Ale definuj normální v tomhle světě.) A do toho taťka zmizí. A máma, kde je máma? Začíná velké dobrodružství. Tenhle byť dětský motiv je upravený i pro dospělé. Takže pro děti to bude kosmodobrodružství. Ale pro ty velké mejdan metafor a "mohlo by se stát v budoucnu". Kniha je taky dost vtipná. Mix naivního dětského humoru s jeho krutostí a upřímností, v tomhle věku. Ale ne toho, aby Violet byla fakan. Ona je prostě sladká. ("Ty nejsi vejtaha nebo retarda jako jiný kluci. Jsi něco extra.") Kresba je nádherná, barevná, veselá. Prostě vesmír futuro blbinky. Hodně mě ovšem bavil prvek, kdy je prolnutý děj více oken do jednoho. Nebo když to je takhle na celé dvoustránce. ("Na smrt jsme příliš mladí!") Doporučuju všem!!!!! A to že nejsem moc na knedlíky, Kosmo knedlíky jsem žrala!... celý text

Gantz 24 2019, Hiroja Oku

Ano, ten démon na konci minulého dílu mě dostal. Bylo to vtipné, nápad dobrý, vcelku dobře úchylné. A v tomhle díle dobře rozpracované. Ale to je asi tak všechno. Vadí mi, kam se série posunula. Kdyby to už od začátku byla čistá rubačka, tak to beru, ale to začalo tak deset dílů zpátky. Ale předtím tam byl děj, který má bavil. A hrdinové, kterým jsem fandila. Dřív jsem hodnotila děj, kresbu a uchýlnosti. Teď je to už spíš opakovaná nuda. Sérii Gantz bych nejlépe přirovnala k filmové sérii Wrong Turn. První díl je geniálně brutální a s dobrým obsazením, byť jasné béčko. A čím to má víc dílů, tím vlastně přibývá bruntality, přibývají herci, kteří si řeknou méně peněz a děj je na vedlejší koleji. Takhle je za mě na tom Gantz teď. Čtu to dál, protože si knihy půjčuju v knihovně. Kupovat si to, asi pošlu dál za poštovné a balné :(... celý text

Koruna stínů 2016, Joe Hill (p)

"Sweet Son Of A Bitch - The Afghan Whigs" Jenom se mě neptejte na děj třetího dílu. Ten by totiž mohl být teoreticky částí natáhlý do druhého a částí do čtvrtého, ale zároveň si nedokážu představit moje zklamání, kdyby toto nevyšlo v samostatném díle. Alespoň není Koruna stínů osekaná. Protože tohle bylo dost. Ve všech ohledech. ("To je v pohodě. Já se nebojím."..."Já nepochybuju o tvý odvaze, ale o tvý inteligenci.") První třetina s duchy a jeskyní je jasné rozehrání do dalšího děje. A potom přijde TO. Celá řezanice se stíny byla naprosto pecková a jsem ráda, že má tolik prostoru. Včetně Tylera, který použil nově nalezený klíč. Poslední část byla dost na "uf", aby poslední stránka... Hill to prostě píše tak, že hned budete chtít další díl. Ale prr, nejsem žádnej závislák, až zase hezky zítra ;) Mluvit o kresbě je asi už zbytečné, ale jsem ráda, že to je "two men show", ty dva mi prostě jdou dohromady. Ale bacha na tu část se stíny, to jsem se málem připrdla. A pomohla tomu právě kresba. Mám druhé vydání, tedy z roku 2016. Úplně jsem ho nepochopila. Že to je druhé vydání, ne dotisk. Protože kniha má vevnitř sice isbn druhého vydání, ale přebal je ten z původního vydání, kde je vzadu přelepený lepíkem původní čárák tím novým. To mi přišlo zvláštní :/ Zbyly jim přebaly a ty potom dali na nové výtisky? Řekl by si někdo... Nebo je snad na knize nejdražší přebal, tak si ho nechávají stranou, kdyby byl dotisk? Řekl by si někdo... Nebo šly stažením knih kvůli své chybě do mínusu a potom použili alespoň staré přebaly? Řekla by si Lenka.Vílka... Chi chi chi. (Celkově se překladem této série bavím. Hele, já nejsem na jména, časy a místa, veřejné tajemství. Tak, ups, pst. Protože je překladatel uchýl na doslovný překlad jmen tak nám CC nabízí s velkou pompou nový vylepšený překlad! Vau, jupí! Já to spíš pochopila tak, že zpětnou vlnou pleskla pana překladatele jeho úchylka do ksychtu! Ale musí to zní tak, že něco dělají pro čtenáře. Chápu. Chi chi chi.)... celý text

Hlavohrátky 2020, Joe Hill (p)

"Hole In My Head - Feeder" I na začátku druhého dílu je vražda. A vskutku vražda důmyslná, aby zakryla pravdu a neprostřelilo se tajemství z minulosti, které by znamenalo velký průšvih. Opět značné rozdělení na dva starší sourozence a toho jednoho, který dál hledá klíče. Ovšem dokud se nepodívají Bóďovi do hlavy. A co potom dělal Tyler na mě bylo sice pubertální (na pochopení bylo), ale strašně nezodpovědný (nejenom kvůli "zapůsobit na holku"), protože sdílet tajemství je nebezpečné. Hlavně když nevíte...co ví čtenář o vašem novém kamarádovi z minulého dílu. A celkem se tady hodně hraje s klíčem lebečním (páč díky němu se dá dělat hodně brutálních věcí, že?), až jsem na konci trnula (a jsem ráda, že mám další díl po ruce). Navíc se skáče v čase v neskutečně velkém poměru k přítomnosti a mě to bavilo. Hezký komplexní. A samozřejmě prvek zmaru, že tentokrát to bude, ale ne, fakt ne, který by mohl působit jako natažení, tady působí jako mrazení. To víte, když máte klíč, co vám otevře hlavu a vaše vzpomínky, pokaždé se to nevyužije jenom k dobrým věcem...... celý text

Vítejte v Lovecraftu 2020, Joe Hill (p)

"Welcome To The Bottom - Vertical Horizon" Stydím se, že napoprvé se mi kniha líbila pouze průměrně. Tak moc, moc moc :( První díl je naprosto super. A nejde jenom o děj samotný. Jde i o jeho způsob vypravování. Všechno odstartuje vraždou, která vám nedává smysl. Ale jak jde děj dál, pomalu se dozvídáme sice věci na "aha", "jo takhle" a taky "ale vždyť", aby jste se na konci sice zdálo, že něco víte, ale bacha, víc nového vám zamotá hlavu. Ale v tomhle případě mi to nevadilo. Protože konec byl vážně drsnej, krutej a napínavej. A na konci knihy m vám v hlavě zbydou akorát další otázky. Ale ne tím drsným způsobem, že chcete knihou praštit o stěnu. Jenom mi něco začalo vrtat hlavou a na konci si řekla: "Cože?", ale byl to napsané dobře. A s příslibem, že další díly budou ještě větší pecka. Protože děj prvního dílu víc než odpovídá názvu knihy. Jsme teprve přivítáni. A po úvodu začne jízda! Kresba je vážně dobrá. Naprosto dokresluje styl příběhu a není vlézavá. Navíc když Bóďa udělal ten svůj kukuč, dostal mě hned na začátku knihy. Navíc ten jeho komiks :D zlatíčko!... celý text

Povznesení 2019, Stephen King

Že já toho Simmonse vůbec četla! Už se na povídku, která se tváří jako novela v knize o formátu knihy, nepodívám jako dřív! Ale příběh knihy, sic to je vlastně povídka, mi vážně nevadil. Příběh má dvě linie a já byla zvědavá, "co z toho bude", protože ty dvě linie jsou vážně hodně rozdílné. Jedna vyloženě lidská (nehrajme si na to, že to tak v určitých částech Ameriky nemají už z principu. Že?) a druhá vyloženě lidsky nereálná (ale vzhledem k ději dál a konci povídky, si důvod můžete vyměnit za jiným vzhledem ke "Scottovo plánu"). Protože ona Deidra byla vlastně úplně stejná jako lidi z města. Jenom na druhé straně myšlenek, ale úplně stejná, takže ne ušlechtilejší a pořádně zabejčená. POZOR! TEĎ BUDU PSÁT O KONCI KNIHY. COŽ BY PRO NĚKOHO, KDO JEŠTĚ NEČETL NIC OD KINGA, MOHLO PŮSOBIT JAKO LEHKÝ SPOILER. ALE JE TO PROSTĚ TAK... Možná proto se mi konec prostě líbil. Nechci tady spoilerovat, tak napíšu jenom, že je konec stejný jako je King píše často (a někteří čtenáři to potom chybně označují "King neumí psát konce"). Protože on je umí bravurně. Proč to? Protože on ho nenapíše. Protože on chce, aby jste o tom přemýšleli vy samy. Protože on si nemyslí, že jsou jeho čtenáři hloupý. KONEC SEKCE UVOZENÍ SLOVEM "POZOR!" Ilustrace byly hezké. Škoda, že byly Jenom na začátku kapitol. Nemá to vliv na moje hodnocení, ale kdyby jich bylo víc, tak se usměju o trochu víc... Velké písmo (proč odsuzovat Kinga, vzpomeňte si na poslední knihy Backmana, ne překlep, nemyslím Bachmana :O ), velké odrážky od strany, ale stejně je to krásné čtení. Byť dost kratší. Ale trochu mi chybělo, že charaktery nejsou víc rozepsané. Viz to, co mám na Kingovi nejraději. Je tam až moc základních charakterů, které musí být v knize, aby dávala smysl, které byť znáte, takže možná není třeba je rozepisovat, ale i tak to lehce mrzí (ale to by to potom nebyla povídka, která se tváří jako novela o formátu knihy, ale byla by to třeba novela, o formatu knihy).... celý text

Živý mrtvý a další policejní povídky 2015, Martin Goffa

Tahle sbírka povídek je trochu jiná. Tedy, každá z nich je dobrá, ale měla jsem trochu problém s vyzněním sbírky jako celkem. Protože začátek byl vyloženě sranda a potom lup a najednou jedeme jenom na vážno. Ale já tady hodnotím jednotlivé povídky. A ty se mi líbily. Pokud vás zajímá, co si o nic myslím, musíte kliknout do příslušné záložky.... celý text

Cesta k nesvobodě 2019, Timothy Snyder

Moje první od autora byla "Tyranie" a tohle je takové víc rozepsaní pro toho, kdo chce jít hlouběji. Celkem se bavím tím, že je autorovi předhazována nestrannost. Uvědomujete si, jak je to těžký? Kdo viděl alespoň jeden akční film, kde se policajt snaží vyjednávat s bláznem s granátem, má to těžký. Buď ho střelí nebo po něm hodí svůj granát. Na tohle se já koukám. Ne na ty sraby, co vyjednávaj. A Snyder je jako ten cool policajt, kterej ví, že vyjednávat s bláznama nemá cenu. Protože...tohle je věta, kterou opakuju často...kdo by si to měl přečíst, si to nepřečte, jenom bude prudit v diskusi... Název knihy je víc než vystihující. Jsme na cestě k nesvobodě. Na dobrovolné cestě, ukolébáni lží, že to bude dobrý. Nebude...... celý text

Mezi dvěma ohni 2014, Martin Goffa

"Everything Belongs - Thrice" Tentokráte vynechám obvyklý lehký úvodní obsah. To hlavní máte v anotaci. Navíc bych nevěděla, jak to napsat, abych něco nevykecala. Jde totiž o to, jak je to napsané. Což mě bavilo moc. Jak se střídal čas, před skokem a co bylo potom. A celkově jsou i všechny ostatní věci takhle psané. Preferuju tenhle styl "skání", který auror rád používá. Baví mě to potom číst zase o trochu víc. Něco dohodit a když to neudělaš, někdo uvidí určité video? Nebo se to ještě trochu zkomplikuje? Kort když to není tvůj případ, ty jsi jediný, kdo ví, že za tím je víc, protože někdo sice skočí sám, ale někdo další ho tam musí postupně dostrkat... A celé to rozuzlení bylo dobré. Příběh dobře vystavěný. A hlavně dost osobní pro Mika. Zase o třídu lépe napsané než díl předtím. Občas to nejlepší co pro své čtenářské já můžete udělat, je dát šanci neznámému (a to doslova) českému autorovi. Já toho nebudu litovat nikdy :) PS: Vážně? Kdy jste se naposled smáli, když pasák dá pěstí policajtovi, protože šlapce v podstatě řekne, že je hnusná?! To se ve Švédsku ani Dánsku jen tak nestane! PS: Dustin. To je jméno zpěváka kapely v mojí top trojce... :) a náhoda! Hned v úvodu komentáře :O... celý text

Agathe 2019, Anne Cathrine Bomann

Hodně malá knížka, která ale obsahuje hodně velký příběh. Jistě, doktor, natož psychoterapeut, má pomáhat svým pacientům. Má být nestranný. Ale občas se to nepovede. Občas právě oni pacienti mohou zachránit a změnit jeho samého. Hlavně Agathe.... celý text

Destrukce 2019, Alex Drescher

"Destroyer - Parkway Drive" Mám ráda jiné vesmíry a reality, budoucnosti a utopie při dodržení hlavní podmínky. Musí tam být stále to naše zakomponované do změny času a prostoru. A to je i tady, bez obav. Jsou tady hajzlové nahoře, chudáci dole, mezi kterýma je taky hajzlovská špína. A hlavní hrdina, kterej je nejdřív taky jenom chudák, ale to se brzy změní (jak jsou napsané první kapitoly vás pořádně zmate). Kniha mi naprosto sedla. Jak svým stylem psaní. Tak dějem. Ale co mi sedlo nejvíc, byl humor. Vtipné vsuvky nebo přirovnání by vystačily na neskutečně moc citátů k autorovi na profil. Protože opsat celou knihu je proti zákonu. Zdá se mi to nebo jsem prostě až moc "čecháček"? Takhle mě vždy dostanou jenom naši. Asi že vzpomínek na doby, kdy jediná pozitivní věc byl právě náš humor se nám to nějak dostalo do krve. Je zde totiž dobře zkloubené rozehrání děje na více místech s postupným vypuštěním informací ohledně toho kde jsme, co se děje, kdo jsou všichni bez toho, abych se třeba začala nudit nebo byla otrávená, že mi děj nic nepředhodí. Ale abych si rejpla. Nemám ráda rozdělení vyprávění jak bylo tady. (Tedy vydržím to a nejdu kvůli tomu dolů s hodnocením, ale chápu, že teď je to v módě.) Kdy je hlavní postava vyprávěna formou ich a vedlejší jsou formou er. Vždy si potom říkám: "Nešlo to napsat jinak? Stejně?" Na čtivosti to neubere, ale není to vyprávění, které bych vyloženě vyhledávala. Spíš si to najde mě :D (Byla jsem hodně zvědavá na to, jak vlastně Tvůrci "vznikají", protože být tvůrcem vám sice dává velkou míru zodpovědnosti, ale taky zároveň důvody k sebestřednosti a důvody k strachu o vlastní krk. Čili, co se dělo v knize bylo super. A zajímalo to další kolem Tvůrců. Vzhledem k tomu důvodu (žádné spoilery) proč se ty jejích světy hroutí a kdo za tím stojí.) Jenom nemám moc v oblibě tohle "skryté autorství". Ráda vím, kdo je autor. A takový věci. Jenže na druhou stranu, když vidíte fotku a životopis někoho, kolik je toho skutečného, že? PS: docela mě zarazil hned začátek knihy. Myslela jsem, že hlavní hrdina bude nějakej fouňa, kterej se do děje zaplete nějak tak omylem. A takhle mi vyhovovalo víc. Alespoň se šlo hned do akce ;) PS2: taky mě dost zaujaly knižní tituly, které jsou v tom světě na blacklistu :D a trest za jejich čtení naprosto chápu. Třeba Stmívání. Ale ty další? To pobavilo... (Měla jsem jenom jeden problém. Na který mi doufám odpoví druhá kniha a tady ho před napsán raději označim slovem spoiler, protože si nejsem jistá, zda to spoiler je nebo není, no spíš jo... ZAČÁTEK MOŽNÉHO SPOILERU Jasně, chápu, Tvůrci jsou vlastně další "havětí" ve světě plné podobné "havětě". Nejsou jediní, kdo je jiný. A jejich světy byly jenom pro ně. A teď jim ty světy někdo "ničí". Proč to tak prožívaj? Jasně, jeden z nich je zradil a s je(ho)jí pomocí je to snadnější. Nepochopila jsem propojení Tvůrce a jeho světa. Nebylo by snadnější (jakýmkoliv způsobem) zahnat všechny tý špatný do jednoho ze světů a ten potom zničit? To by přece Kryštof mohl, ne? Nebo je neumí ničit, ale jenom tvořit? Když je tak dobrej, že jich zvládl mít narozdíl od ostatních mnohem víc. Možná to nejde kvůli propojenosti mysli. Něco takového bylo naznačeno, ale takových způsobem, jako když se dítě zeptá: "Jakou barvu má nebe?" a odpovědí mu je: "Nemá zelenou." A druhá věc, kterou nechápu. Jsou tam skuteční lidé? Asi jo. Když zvládnou přecházet. Ale jsou skuteční jako skuteční? Jako bylo by to na skanulou slzu, kdyby umřeli třeba ty z Očistce? Přeci jenom ty chudáky sám sobecky stvořil kvůli sobě. Dal jim hnusný život, osud, nepřátelé a ty teď po nich jdou taky. Chápete? Pokud to jsou tedy skuteční lidé, proč ty chudáky nedát jinam a zničit ten svět? Když ho začne narušovat někdo jiný, má to psychické následky, ale pokud si ho zničí sám Tvořitel, mělo by to stejné následky? Protože kvůli té Styx vydrbávce není moc času na záchranu a reformu světa, zatímco by se třeba dobrý postaraly o vytřílení všech špatnejch, protože teď už v podstatě Očistec není třeba. Navíc, když se "výtvory" samy dál formují a jsou vlastně v pohodě ohledně toho, že jsou něčí výtvory, tedy mají to naprogramované. Jsem zvědavá, zda mi na tyhle drobnosti druhý díl odpoví. KONEC MOŽNÉHO SPOILERU) Konec knihy dost rychlý, ale napínavý. Posledních pár stran vás natáhne a ta poslední nejvíc. To bylo napsané geniálně, že hned chcete pokračování!... celý text

Sága 9 2019, Brian K. Vaughan

"Live Forever - Oasis" Od tohoto dílu jsem (vzhledem k budoucnosti série) čekala pohodový díl, nečekané plíživé zlo z tábora nepřátel, na jehož konci padne bomba, aby čtenáři pořádně protrpěli plánovanou pauzu. A přesně to jsem dostala. (Ona i obálka samotná je dost výmluvná.) Možná proto je tentokrát něco napsat, aby nehrozil nechtěný spoiler, strašně těžký. Takže trochu jinak. Hazel byla...Hazel. Její puberta je drsná. A moc to s lidma neumí. Hlavně se stejně starejma lidma jako je ona sama a nechtěnýma zlýma řečma. Zbytek rodinky je taky zrovna v pohodě. Ale za rohem číhá nebezpečí. Nejemotivnější díl už máme za sebou a tenhle byl hlavně o rodině, lásce, bolestech dospívání a všeho toho, co máte na téhle sérii rádi. A proč jí čtěte. Protože je jiná. Svá. A od druhé poloviny...masakr. Ale na poslední stránku mě nemělo co připravit. K#%&a! :(... celý text

Lhář Loki 2019, Jakub Ćwiek

Svůj komentář začnu myšlenkou, která mě napadla už v moment, kdy jsem sem knihu přidávala: "Pro koho je tenhle omnibus určený? Vždyť jeho vydání je totální kravina a zbytečnost!" A stojím si za tím. Proč? Protože... ...pro toho je kniha určená? Buď pro skalní čtenáře. Nebo pro začátečníky. Jo? Ne... Kniha obsahuje první čtyři knihy a bohusovou povídku, která ještě nikde nevyšla. Takže skalní fanoušci se pomnějou. Jenže to vám v poličce nebude sedět vizuálně, protože kniha vyšla v jiných rozměrech než původní paperbacky. Ale v knize není Machinomania. Takže to začínajícím čtenářům bude chybět. A potom si zase koupí paperback Machinomanie. A zase hrůza na poličce. Takže znovu. Pro koho ta kniha je? Nejspíš pro někoho, jako jsem já. Všechny díly jsem měla půjčené z knihovny (kromě Machinomanie), takže je zde mám okomentované a ohodnocené. A teď je na čase pustit se do té bonusové povídky. Jak přečíst za 5 minut knihu o 700 stranách? No...velice snadno... Pravda mezi oči: 4/5 Taková dost demonstrativní povídka, kdo Lhář je. Za mě bohužel opakování stále stejného námětů postupu, jak Lhář "operuje". Ale na těch pár stranách vám bude všechno jasné. Možná bych začala právě touhle povídkou, pokud jste ještě Lháře nečetli vůbec. Omnibus hodnotit nebudu, to mám jinde. Hodnotím tedy pouze tu bonusovou povídku.... celý text