Lenka4 přečtené 1242

Kam až mě nohy donesou 2002, Josef Martin Bauer

Hodně silný příběh. Z dolu na olovo mrazí snad ještě více, než z cesty Sibiří. Tato kniha patří mezi ty, které si časem přečtu znovu.

Pozdrav ze Sudet 2010, Lenka Daňhelová

Autorka předkládá hodně pochmurný obraz světa - smrt, politické události, lidi, kteří snad od života už nic nečekají. Obsah přesně ilustruje malba na obálce - šedivá beznaděj. Není to prostě sbírka pro potěchu duše.... celý text

Hostinec U kamenného stolu 2000, Karel Poláček

Vskutku humoristický román. Vtipné pojmenování osob, jejich barvitě popsaná charakteristika, a ta nezaměnitelná mluva pánů inženýrů chemiků ... Je potěšitelné, že ve stejném duchu jako kniha se nese i film, takže určitě filmem není zklamán ten, kdo dříve čte, ani knihou ten, kdo se dříve dívá.... celý text

Začátek bez konce a Konec bez začátku 2011, Jan Kratochvíl

Jedna ze zajímavějších sbírek současných básníků. Obzvláště druhá část, jejímž tématem jsou marketingové firmy (např. Teambuilding - abysme postavili Tým, musíme zabít Člověka). Autor předkládá otázky spojené s bytím, ale nečiní tak z chmurné pesimistické pozice. Z veršů je cítit momentální naštvání či znechucení, ale celek svědčí o autorově vnitřní vyrovnanosti. Vadilo mi jen občasné použití hrubších slov.... celý text

Cesta - Paměti české aristokratky 2002, Cecilia Sternberg

Paní Sternbergová svůj životní příběh napsala velmi dobře a poutavě. Právě na osudech konkrétních lidí si člověk uvědomí, jak změny politické situace a společenských poměrů mohou zásadně ovlivnit životy jednotlivců, a to ze všech vrstev společnosti.... celý text

To nejlepší z poezie 19. století 2005, * antologie

Zdařilý výběr z tvorby nejznámějších autorů té doby. A dobrá připomínka školních let, neboť obsahuje hodně básní, které jsme se učili nazpaměť.

Jak rozkrájet dort a další matematické záhady 2009, Ian Stewart

Se svým (ne)nadáním pro matematiku nejsem schopna řádně ocenit výsledky a řešení, k nimž autor dospěl. Ale příklady uvádí zajímavé a občas i vtipné.

Dekameron 2007, Giovanni Boccaccio

Knihu jsem měla rozečtenou více než rok. Jednotlivé příběhy při souvislém čtení splývají a třebaže jsou některé vtipné a zajímavé, je jich prostě moc.

Vady na kráse 2011, Ondřej Holubec

Vadou na kráse této sbírky je její trochu zatrpklý pesimismus. Je to autorova póza, do které se stylizuje, nebo opravdu vidí svět tak neradostně?

Trojlístek soutěží 1944, Marta Pluhařová

Stará kniha má svůj půvab. I když je moralizující a s dialogy, které dnes zní dost škrobeně.

Pavučina slov 2008, kolektiv autorů

Díla, ač autorů různých, celkem splývají. Možná kvůli editorovi, který dle svého vkusu vybral tvorbu obdobného rázu. Denní pohled např. na literární server Písmák ukazuje, že tvorba jeho autorů je mnohem pestřejší a nápaditější, než přináší tento výbor. Nicméně jsem díky sborníku našla několik autorů, s jejichž tvorbou se ráda blíže seznámím (Lucie Filipská, Biri, akredit, hanele martinez, guy, tynic, Ivana Pelcmanová/Yfča/).... celý text

Příhody Václava Vratislava z Mitrovic 1977, Václav Vratislav z Mitrovic

První část knihy je deníkem s nepříliš záživnými popisy cesty, ovšem pobyt v Konstantinopoli a hlavně období věznění a návratu je hodně napínavé čtení, od kterého se nedá odejít. Půvab příběhu dodává i stará čeština.... celý text

Poslední slovo má ďábel 2008, Jan Bauer

Kniha nabitá dějem, napínavé čtení. Ale co ten Karlštejn místo Křivoklátu na str. 210? Chyby v textu působí rušivě v celé trilogii.

Ve stínu pětilisté růže 2007, Jan Bauer

Druhý díl se mi zdá lepší než první. Jen už začínám ztrácet přehled, kdo je čí špión. Příběh končí v nejnapínavějším okamžiku, takže je nutné si přečíst i třetí díl. (Dokonce i korektor se mírně polepšil).... celý text

Paris a Helena 1947, Publius Ovidius Naso

Paris je vlastně bezohledný sobec, kterého na ženě zajímá jen krása. Až by mu Helena zestárla, jistě by neváhal vyměnit ji za mladší a krásnější. Paridové jsou věční, stejně jako Ovidiovy verše.... celý text

Nebezpečná hranice 1978, František Frýda

Dost drsný příběh z těžké doby. A obsahuje varování, které je platné vždy a v každé společnosti: bída dožene na dráhu zločinu i lidi, kteří chtějí žít slušně a podle pravidel. Nic jiného jim totiž, pokud nechtějí hladovět, nezbývá.... celý text

Cikády 1944, František Hrubín

Sbírka je prodchnutá jemným, tichým smutkem. (Copak měl asi básník z přírodopisu, když cikády nazývá cvrčky?)

Romány a novely 2011, Jan Balabán

Souborné vydání umožňuje sledovat případný autorův vývoj v průběhu let. Z tvorby J. Balabána jsem dosud nic nečetla, takže jeho styl byl pro mne překvapivý a zpočátku (Boží lano) dost neuchopitelný. Romány Černý beran, Kudy šel anděl a Zeptej se táty už jsou srozumitelnější, ale všechny jsou vyprávěny víceméně stejným útržkovitým stylem v šedavé deprimující atmosféře. Tato tři díla téměř splývají svým slohem, příběhy i postavami, a to přesto, že mezi jejich vydáním uplynulo 10 let. Spíše než k potěšení z hezkého čtení tato kniha přispívá k zamyšlení nad smyslem života.... celý text

Jak se dělá kniha 2003, Vladimír Pistorius

Po přečtení mám dojem, že je jednodušší knihu napsat, než vyrobit. Souhrnné informace o tom, co je pro vydání knihy důležité a nutné, ocení hlavně ten, kdo se chystá vydat své dílko vlastním nákladem. V každém případě je to zajímavý pohled do vydavatelského zákulisí.... celý text

Orlí fanfáry 1928, Karel Dostál-Lutinov

Nevím, jestli ve své době měly tyto básně opravdu buditelský a bojovný efekt. Dnes některé z nich totiž působí spíše úsměvně, což je způsobeno použitými typickými výrazy, které se ve verších často opakují a urputnou snahou o rýmování. Překvapením pro mne bylo, že Dostál-Lutinov je autorem hesla "svaly tuž, vlasti služ", o kterém jsem se dosud domnívala, že je heslem sokolským. Správně je to tedy heslo orelské a celé zní takto: "Svaly tuž, slzy suš, křivdy ruš, faleš kruš, nic nedluž, k svým se druž, vlasti služ, i Bohu služ - pak jsi muž!"... celý text