Lenucha77
přečtené 89
Tiché roky
2019,
Alena Mornštajnová
Neznám mnoho knih ani autorů, o kterých bych s klidným svědomím mohla říct, že si je přečtu znovu. Paní Mornštajnová je neuvěřitelná, jak nám tady sází jeden příběh ta druhým, má neskutečné historické znalosti, životní zkušenosti, nadhled a vypravěčský um.... Když tyto věci zamícháme a propojujíme, nemůže z toho vzniknout nic jiného, než parádní dílo, hodné přečtení hned několikanásobného. Tady navíc zjišťujeme, že vyslovené slovo jako takové může hodně ublížit, nejde vzít zpátky, tak jako okamžik rozhodnutí. Nebudu vyzrazovat, co mě dostalo až úplně v závěru, to bylo nefér k těm, co knížku ještě nečetli. Opět děkuji autorce, rozhodně knížka dostane důstojné místo v knihovně.... (Jdu se shánět pomalounku po knize Listopád.)... celý text
Můj grónský rok
2020,
Eva Střihavková
Začnu netradičně - obal knihy se moc povedl, krásná grafika, co jsem ale hodně dlouho rozdýchávala jsou mrňavá písmena - s tím jsem se snad ještě nesetkala a zkazilo mi to po otevření knížky chuť ji číst. Nicméně dočteno a kupodivu bez lupy... Knížka určitě neurazí, ze začátku jsem měla problém s tím, že autorka často přeskakovala z jednoho tématu na druhé, hned byla Nela u vzpomínek, hned zase v realitě, že jsem dostala podezření, jestli se z toho nevyklube nějaká "schíza", to se ale nestalo a šlo asi o jen můj subjektivní pocit. Líbilo se mi, že se hlavní hrdinka dokázala popasovat s tak nehostinnou, ledovou zemí, špatným manželstvím, bez možnosti se uplatnit, přitom z toho pobytu v Grónsku nezešílet. Pokud bych měla odpovědět na otázku, zda bych četla znovu? -po pravdě- asi ne. Chyběl mi humor...... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Zjišťuji, že knížky označené jako bestseller jsou na tom do značné míry v nevýhodě. Alespoň u mě. Nevím, jak to máte vy, ale když si pořídím nějakou takto opěvovanou knihu, pak od toho moc čekám. A když čtu, sleduju sebemenší poděl... i u Trhliny v první třetině jsem to tak měla - přehnaný, ne dobře rozpracovaný začátek, nedostatečná hra se slovy.... Ale pak to začalo, dej mě vtáhl a už jsem se vezla.... Mám ráda překvapivý konec, krásně šílené, mrazivé, navíc netuším, co všechno je vymyšlené, nebo co je na tom příběhu pravdy. Každopádně na Tribeč mě nikdo nedostane a i v Jeseníkách se v lese někdy při vzpomínce na knihu mimoděk otřesu.... celý text
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Thriller, který ohromil svět... To jako vážně? Joy Fieldingová v modernější podobě. Škoda, že jsem za tohle zaplatila. Určitě se pokusím prodat, tohle v knihovně nechci.... celý text
Hotýlek
2015,
Alena Mornštajnová
Včera večer jsem Hotýlek dočetla - a dobrý!!! Já se přiznám, knihu Slepá mapa jsem si koupila od paní Mornštajnové jako její pro mne úplně první knihu, nahlédla jsem do ní a odložila. Nic se k mému zděšení nekonalo, chladný odstup, neseděla mi... Ležela v knihovně. A pakvzhruba po roce to začalo a už jsem nemohla přestat číst. Takže i Hotýlek krása, smekám. Prostě její podpis.... celý text
Ústav
2020,
Stephen King
Ústav - pro mě bezvadný čtenářský zážitek, od začátku do konce. Vůbec nevím, jak rychle jsem knížku zhltala, přitom musím říct, že nemá absolutně nic společného s lacinými díly, které mnohdy jsou nazývány bestsellery (díky počtu prodeje, ne však literární hodnotou), nemá moc společného ani s klasickým hororem, na který jsme od S. Kinga zvyklí. Já sama za sebe hodnotím jako mistrně napsané dílo, kde autor čtenáře napíná a pohrává si trošku s naší psychikou, ne však nepříjemně. Neusnete možná ne proto, že byste byli k smrti vyděšení, ale spíš proto, že vám nedá usnout otázka : Jak to bude dál?... celý text
