Liilith
přečtené 190
Andělská hra
2018,
Carlos Ruiz Zafón
Krásně napsaný melancholický příběh, který vám umožní se alespoň na chvíli odpoutat od reality...
Pačinko
2019,
Min Jin Lee
Knihu Pačinko jsem si vybrala hlavně proto, že jsem o daném tématu nic nevěděla. Otevřelo se mi úplně nové téma, o kterém doteď neměla ani ponětí. A nebyla jsem zklamaná. Kniha je navíc velmi čtivá, snadno se ztotožníte s hlavními postavami sea na její příběh je tak nezapomenete.... celý text
Okamžik všeho
2015,
Shelly King
Okamžik všeho je přímo chuťovka na jedno či dvě odpoledne. Nic těžko pro čtení, naprosto lehký příběh, u kterého se i zasmějete a nahlédnete do dějí v jednom starém antikvariátu. Společně s Maggie budete nejen pátrat po Catharině a Henrym, ale i po objevení Maggiína vlastního já, které bylo dlouho pohřbené v hloubi duše. Autorčin styl je čtivý a jakmile ho jednou odložíte, budete chtít začít číst znovu.... celý text
Pořád jsem to já
2015,
Lisa Genova
Velmi působivý příběh o Alzheimerově chorobě. Bylo zajímavé nahlédnout do mysli člověka, který touto nemocí trpí.
Elena
2011,
Jiří Pešaut
Elenu si přečtěte, pokud hledáte příběh plný akce a emocí, zajímáte se o válečnou historii a baví vás tajemno a duchařina...
Kapesní atlas žen
2014,
Sylwia Chutnik
Kapesní atlas žen tvoří čtyři povídky-kapitoly, které spojuje varšavské prostředí, určité městské dominanty a zejména důraz na nešťastné lidské osudy. Kapitoly se nazývají Bazaračky, Spojky, Napodobeniny a Princezny; představují se tak čtyři různé, patrně nejvýraznější „exempláře“ z atlasu žen (v průběhu vyprávění jich přibývá). Povídky jsou na sobě nezávislé, přestože se některé motivy vracejí a opakují. Hlavními hrdiny jsou tři různé Marie a Marian, jejichž příběhy tvoří – jak se často říká – „sondu“ do varšavské společnosti. Výsledek analýzy není nijak lichotivý: „Napravo bordel, nalevo taky a před námi městské bludiště“, zazní hned v úvodním odstavci první povídky. Chutniková formuluje problémy, protestuje proti současnému stavu společnosti a zvláště proti postavení žen, které trpí mezi mlýnskými kameny toho, co se sluší a patří, a toho, jak se cítí a co prožívají uvnitř. Kapesní atlas je zaměřený na psychologii jednotlivců – jaká jsou očekávání rodičů, druhých lidí, přátel či starší (anebo mladší) generace a jak na nešťastné ženy, ty „polské maminy, které vyrostly na mariánském a zavinovačkovém mýtu“, tento tlak působí. „Hřích, když dítě nemáš, hřích, když se narodí a nepokřtí.“ Čím je osobní svět člověka bohatší, tím horší je jeho situace, když mu docházejí životní síly, finance anebo tolerance lidí z nejbližšího okolí. Příběh záhadného starého mládence a jeho střetu s realitou varšavského světonázoru z Napodobenin a povídka Spojky o stařičké pamětnici Varšavského povstání patří k tomu nejzajímavějšímu, co lze v Kapesním atlasu žen najít. Zvláštní způsob vyprávění, totiž jakási odosobněná polopřímá řeč, umožňuje autorce zachytit kruté poznámky vševědoucích „pravých Poláků“ a vést popisy či dialogy způsobem, který vyvolává mnoho otázek, provokuje k zamyšlení, a přitom neztrácí nic z expresivity a výrazové exkluzivity.... celý text
Děti z Bullerbynu
2009,
Astrid Lindgren
Tuto klasiku dětské literatury doporučuji každému rodiči, který chce mít doma kvalitní a inspirativní čtení pro své děti.
Zloději knih
2017,
Anders Rydell
Pro milovníka knih bude čtení hlubokým zážitkem. Ti, kteří se zajímají o historii, si doplní obraz několika dekád naší historie o téma, na něž se velmi často zapomíná. Zloději knih nejsou románem, přesto mají sílu strhnout čtenáře do víru historických událostí, jako by šlo o velký románový příběh.... celý text
88 rad pěstitelům růží
1995,
Vilém Walter
Tato ilustrovaná příručka je studnicí praktických a okamžitě použitelných rad při nákupu růží a péči o ně.
To pravé místo
2013,
Hana Pinknerová
"Další z knih, které jsou předurčeny stát se dárkem a prožít svůj život se stále ožužlanejšími obaly a zohýbanými listy od neustálého půjčování. Za všechno může Hana Pinknerová a její fejetony - nádherné, zábavné, svěží, hluboké, milé".... celý text
Růže pro zahrady, balkony a terasy
2015,
Halina Heitz
Podrobná příručka, jak vybrat tu správnou růži pro vaši zahradu, kam ji zasadit a jak o ni pečovat tak, aby vám dělala co největší radost.
Rabování - Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky
2015,
Anders Rydell
Ve své knize Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky se Anders Rydell snaží na základě historických faktů, archivů, médií a dalších pramenů mapovat a přiblížit čtenářům nejzajímavější krádeže (případně donucovací krádeže, kdy nacisté přinutili vlastníka prodat určité umělecké dílo „za hubičku“), vyvlastnění, výměny, černé obchody... Následně Rydell přibližuje například novodobé žádosti potomků okradených rodin o vydání uměleckéhého díla, složitá vyjednávání, jak se k věci postavil ten který stát, v němž bylo dílo nalezeno, jak vše dopadlo a podobně. Kniha je zajímavá mimo jiné i tím, že se z ní čtenář dozví, jak se k žádostem o vydání děl postavily které země, že ve válce neutrální státy nemusí být až takovými svatoušky, autor navíc popisuje relativně podrobně jednotlivé žádosti potomků o vrácení rodinných „pokladů“. Zajímavý je minimálně v jednom případě i postoj válečně neutrálního Švédska, od něhož by člověk čekal něco trochu více než alibismus ve smyslu „galerie, vyjednej si to sama“. Velmi dobře jsou v knize vysvětleny ambice Adolfa Hitlera s přebudováním jeho oblíbeného Lince k obrazu jeho, a to včetně založení „nejskvělejšího“ muzea/galerie na světě, kde chtěl mít Hitler ty největší světové umělecké skvosty. Každopádně všem vřele doporučuji, aby si Rydellovu knihu Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky určitě přečetli. Obrázek si následně udělejte každý sám.... celý text
Poslední dopis od tvé lásky
2013,
Jojo Moyes
"Kdykoli ses na mě podívala těma navlhavýma očima jako moře, vždycky jsem si říkal, co na mně proboha vidíš. Teď chápu, že jsem měl o lásce pošetilou představu. Ty a já bychom se mohli přestat milovat asi tak, jako by se Země mohla přestat točit kolem Slunce." Poslední dopis od tvé lásky je samostatně stojící román z pera světoznámé autorky Jojo Moyesové, která se proslavila především díky svému románu Než jsem tě poznala, který se dočkal i filmového zpracování. V Posledním dopise od tvé lásky autorka představuje příběh dvou žen, které se v mnohém podobají a jejich osudy se díky náhodě spojí. Kniha je vyprávěna z pohledu obou žen - části s Ellie jsou situovány do Londýna dvacátého prvního století, příběh Jennifer je pak situován do šedesátých let. Velkou část příběhu tvoří milostné dopisy, jak už napovídá i sám název. Jeden najdeme i na začátku každé kapitoly, což pěkně oživuje příběh. Jojo Moyesová sází na citlivé a vážné téma, které v knize prezentuje, a to především úlohu žen z lepší společnosti v šedesátých letech a to, jaký následek měly nezávazné románky. Abych pravdu řekla, vůbec jsem netušila, co od knihy čekat. Už jsem za sebou sice měla Než jsem tě poznala, takže jsem se na autorčin styl moc těšila, ale knihy, ve kterých se objevují dopisy, jsou hodnoceny dost rozporuplně. Neměla jsem se ale ničeho bát, jelikož Jojo Moyesová odvedla skvělou práci. Hrdiny jsem si oblíbila hned po několika stránkách a knihu jsem přečetla prakticky na jeden zátah. Jojo prostě psát umí. Navíc mne velmi zaujalo i samotné téma knihy - o společenské historii toho moc nevím, zvláště pak o úloze žen ve společnosti. Byla to skvělá exkurze do šedesátých let. Poslední dopis od tvé lásky bych doporučila všem, kteří hledají čtivou romanťárnu, která se ale zaměřuje i na vážnější téma a má hlavu a patu.... celý text
