Litocha přečtené 1211

Řekni mi tři věci 2016, Julie Buxbaum

Milá knížka pro mladší ročníky. NN je samozřejmě jasný od začátku, ale i tak se mi líbily postavy i děj. Sice mě Jessie chvílemi štvala svou neprůbojností a tím, co si nechala od Gem líbit, ale pak jsem si uvědomila, že je jí šestnáct, takže všechna ta nejistota, pochyby, sebepodceňování, dramatické prožívání skutečnosti a hledání sebe sama tam prostě patří (no, fakt mi tohle období života neschází). Jen mi připadalo, že některé situace se vyřešily moc náhle, zasloužilo by si to trochu propracovat. Za tu lásku ke knihám a dopisování s NN kousek v hodnocení přidávám.... celý text

Večerníčkův pohádkový špalíček 2015, kolektiv autorů

Jsem na rozpacích nejen z občasných chyb, ale hlavně z výběru večerníčků. Některé ze zlatého fondu tam nejsou (třeba Mach a Šebestová, Štaflík a Špagetka, Krtek, Pat a Mat), zato je tam hned pět Chaloupkových večerníčků nebo Vánoční koledy, které jsou vizuálně úplně stejné jako Chaloupka na vršku (ta je zahrnuta taky), jen o mnoho hůř převoditelné do komiksové podoby. A proč zabírají místo jiným Rumcajs i Cipísek (jeden by snad stačil, vždyť to je vlastně jeden příběh), to taky nechápu. Taky jsou na jednotlivých večerníčcích dost vidět rozdíly v kvalitě. A ty novější z toho často nevycházejí moc dobře. Jinak je ale zvolená forma pro našeho prcka atraktivní, pro čtoucí rodiče lehce náročnější, zajímavá je rozmanitost výtvarného pojetí jednotlivých večerníčků. Stejně se ale vracíme pořád ke stejným pohádkám, zatímco jiné zůstávají bez povšimnutí. Třeba k nim ještě doroste. Jasně, že jsou ty příběhy zajímavější v televizi, ale jako alternativa vysedávání před bednou to není zase tak špatné.... celý text

Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení 2015, * antologie

S povídkami obecně mám ten problém, že často nenaplní svůj potenciál. Vtáhnout čtenáře, vykreslit postavy i prostředí na malém prostoru, zhustit a dovést děj i postavy k nějakému smysluplnému konci, to už chce šikovného spisovatele. A když je těch spisovatelů navíc dvanáct, zákonitě se leccos nepovede. Myslím, že tady se to povedlo tak napůl. Celkový dojem z knihy mám docela dobrý, nepochybně i proto, že jsem povídky nečetla v pořadí, v jakém jsou v knize, ale osvědčené autorky a nejlépe hodnocené povídky jsem si nechávala nakonec. O půlnocích - Milé, ale předvídatelné. Noel má sice osobité rysy (jak je u R. Rowellové koneckonců zvykem), takže působí uvěřitelně, ale celkově jsem od téhle autorky čekala trochu víc. *** Dáma a liška - Slabé. Zkratkovitý děj, nezajímavé postavy, zápletka prostinká. Jediné, čím se povídka trošku vymykala, byly ta "kostýmní" podrobnosti. ** Andílci ve sněhu - Nepravděpodobné a klišoidní, ale celkem příjemné. *** Najdeš mě podle Polárky - Nápad zajímavý, zpracování pokulhává. Krátké, nepropracované. Celkově promrhaný potenciál. ** To je yulský zázrak, Charlie Browne - Tady jsem spokojená, oblíbená autorka mě nezklamala. Sice se napohled nic moc neděje, ale opak je pravdou, postavy jsou jako živé a jejich příběh mě zaujal. **** Váš záskok za Santu - Docela zajímavé náznaky a podněty k zamyšlení, ale je to neuzavřené, spousta věcí je hrubě nedotažená. Působí to jako vytržené z většího celku, jako samostatná povídka příliš neobstojí. *** Krampuslauf - šlápnutí vedle ** Cos to sakra provedla, Sophie Rothová? - Něco takového jsem si představovala. Mimořádně sympatická hrdinka se smyslem pro humor, tak trochu pohádková atmosféra, ale přitom reálné problémy. Dojde i k vývoji hlavní postavy. Výborně. **** Kyblíky s pivem a jezulátko - Přes všechny nedostatky mi to přišlo milé. I ten andělsky hodný pastor mi k těm Vánocům docela sedí. *** Vítejte ve Vánocích, CA - Hezké. Obávala jsem se nějaké velké magie, ale naštěstí na ni nedošlo. Sice to skončí selankovitě, všechno je úhledně zabaleno a převázáno lesklou stužkou, ale když jsou ty Vánoce... **** Betlémská hvězda - Neskutečně přitažené za vlasy (na mnoha frontách). A tu lásku jsem jim nějak nevěřila. Ale jinak docela hezký příběh o hledání domova. *** Dívka, která probudila Snílka - Pro mě další omyl. Taková Popelka dovedená do extrému, všechno je vyhrocené, přepjaté. Podmínky nuznější než nuzné, kazatel čiré zlo, Neve naopak úplná bohyně. Vymyšlený svět jsem autorce moc nevěřila a pojmenování takové mocné bytosti Snílek? Co to má být? **... celý text

Rodinná msta 2016, Jayne Ann Krentz

Průměrný příběh s typickým autorčiným rukopisem. Mám sice její "obyčejné" knihy ze současnosti (zvláště ty starší vydávané pod jejím skutečným jménem) raději než její historické a paranormálnem nahuštěné romance, ale připadá mi, že začíná až moc vykrádat sama sebe. Neustálé upozorňování na rodinné rysy - ty jsi Hartová, ty jsi Madison, tak přece musíš být taková nebo onaký - mě rozčilovalo a připomínalo Stíny minulosti. Nechyběla ani záliba ve vaření (taky použitá leckde jinde) a občas nějaká ta svým způsobem vyšinutá nekonformní figurka. Dialogy byly ale občas vtipné a některé až absurdní situace docela zábavné. Jen mě mrzí, že celý ten vztah-nevztah hrdinů v současnosti byl tak nějak odfláknutý.... celý text

Víc než jen hlas 1980, Leonard Cohen

Pohled do světa písničkářů byl zajímavý a mnohé písně-básně byly působivé (mě osobně nejvíce zaujal Jacques Brel a Joni Mitchellová), mám ale výhrady k přebásnění. Rýmy na mě mnohdy působily lacině a neobratně, slovosled byl někdy šroubovaný a celkové vyznění tím dost utrpělo. Navíc mi u písní, které znám v originále, vadilo, že český text nezapadá do hudby (uznávám ale, že by to byla mamutí práce). Když srovnám tyto verze s přebásněnými texty Jarka Nohavici (Okudžava) nebo Roberta Křesťana (Dylan), které zachovávají původního ducha, a navíc se zpívají na původní melodii, vychází mi z toho překladatel o dost hůř. Ani doprovodné fotografie mě moc neoslovily. Ocenit ale musím medailonky písničkářů, potěšilo mě, že přes dobu vydání neobsahují příliš ideologie. Je malý zázrak, že takováhle knížka mohla vůbec vyjít.... celý text

Zvěrolékař a psí historky 1995, James Herriot (p)

Jednotlivé příběhy jsou, jak je u Herriota zvykem, zábavné, přívětivé, veselé i dojemné. Bohužel ale nechápu smysl knížky, protože se jedná o výběr povídek z ostatních knih, takže neobsahuje nic nového, žádnou přidanou hodnotu - krátké autorovy komentáře na konci každého příběhu to bohužel nevytrhnou.... celý text

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

Bravurní bych knihu nenazvala. Možná je to tím, že z podstaty nemám ráda parodie. Najde se tam několik vtipných momentů a nečekaných nápadů, které chvílemi přinutí i k zamyšlení, ale nejsem s to ocenit rozevlátost a absurdnost celku nebo nesympatické postavy - místo aby mě knížka vtáhla, celou dobu jsem si říkala, na čem to proboha autor ujížděl.... celý text

Kouzelné koláče 2017, Ellery Adams

Knížka mi úplně nesedla. Působila na mě tak nějak naivně, příběh byl jednoduchoučký a místy nelogický, s nepříliš umně zakomponovanou magií, hrdinka ne zrovna sympatická a místy docela natvrdlá, zkrátka takový slabší průměr.... celý text

Míša řidičem 2006, Jiří Dvořák

Říkanky mi připadají o něco méně povedené než u bagristy. Knížku jsme přečetli v čekárně u lékařky a na chvíli nás zabavila, žádný zázrak to ale není a doma mi chybět nebude.... celý text

Láska & gelato 2017, Jenna Evans Welch

Knížka je sice docela předvídatelná a příběh není zvlášť originální, ale nad průměr ji pro mě pozvedávají dvě věci: sympatické postavy (tedy hlavně Lina, její nejlepší kamarádka, Ren a Howard), kterým jsem prostě musela fandit, a skvěle zachycené prostředí Florencie - skoro jsem tu Itálii cítila na jazyku, z knížky navíc dýchá léto a radost z objevování. Jde poznat, že autorka zažila Itálii na vlastní kůži. Dalším plusem je určitá uměřenost - přestože některé situace jsou docela dramatické, knížka není přepjatá a přeslazená.... celý text

Hrnečku, vař! 2009, Edita Plicková

Veselá knížečka s opravdu minimem velice jednoduchého textu, ale samotná pohádka je tak trochu "o ničem" (za to samozřejmě tvůrci nemohou, možná ale mohli vybrat zajímavější pohádku), takže pro jen trošku odrostlejší děti už není moc zajímavá. Ze tří knížek, které z téhle edice máme, je tahle u nás zdaleka nejméně oblíbená. Existují i povedenější ztvárnění klasických pohádek.... celý text

Koblížek 2002, Edita Plicková

Ilustrace jsou veselé (Edita Plicková má osobitý styl, který asi nemusí sedět každému), textu je tak akorát, je opravdu hodně jednoduchý, takže si knížku nejvíce užijí úplně malé děti.... celý text

Otesánek 2013, Edita Plicková

Ilustrace Plickové jsou hezké, ale proč proboha ten alternativní konec?

Jen ty a já 2016, J. D. Robb (p)

Tenhle díl mě potěšil. Knížky o Evě jsou jako dobře rozšlápnuté boty. Člověk ví, co od nich může čekat, cítí se v nich pohodlně, možná jsou trošku ošoupané, ale osvědčily se a ještě dobře slouží, a přestože v nich většinou chodí známými nebo povědomými cestami, občas zabrousí i na méně obvyklou stezku. Knížka se četla dobře, případ byl zajímavý a tentokrát nebyly ani sexuální scény nějak rozsáhlé (ty mě po tolika dílech už moc nebaví). Potěšilo mě setkání s Mavis a Jamiem, jsou to moje oblíbené postavy. Mám jen pár rýpavých poznámek. Dost se tady řeší tykání/vykání s Peabodyovou. Mě ale zaráží i to, že si vykají Roarke se Summersetem. To jako vážně - po tom, co ho Summerset zná od dětství a prakticky ho vychoval? A vydávat 38°C za horkou vodu, ze které se zvedají oblaka páry a kde hrozí člověku uvaření? Prozrazení pohlaví vraha mi tolik nevadilo (přestože jsem si toho taky všimla), protože už o kousek dál se k tomu stejně dopracovali. I po tolika dílech se na Evu vždycky těším a většinu jejích případů čtu i opakovaně. Tenhle nejspíš nebude výjimkou.... celý text

Co si vrčí letadýlko 2009, Urszula Kozlowska

Žádné nadšení se nekoná. Veršovánky jsou neobratné (opravdu to přebásnil Černík?), vizuální stránka se mi nelíbí (a není si tam moc na co ukazovat) a tři čtyřverší na šesti stranách je na knížku teda zoufale málo.... celý text

Co si notuje vláček 2009, Urszula Kozlowska

O chlup lepší než letadýlko, ale jinak je to stejné. Ilustrace mě neoslovily, ze tří(!) čtyřverší se mi líbí jen jedno a opravdu má smysl vydávat knížečku se šesti stranami?... celý text

Lichožrouti 2008, Pavel Šrut

Nápad výborný, popis lichožrouta jako druhu skvělý, ilustrace nádherné (mám Miklínovou ráda), některé narážky pro dospělé pobavily, ale samotný příběh v něčem pokulhává, nějak mě nedokázal úplně vtáhnout. Snad za to může jistá zkratkovitost v jednání postav i prokreslení lidských aktérů, možná bych ocenila míň nadsázky - přece jen mi nepřipadá, že by knížka byla vyloženě pro děti. Asi mám raději Šrutovy básničky, Lichožrouti jsou pro mě někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. I tak je mi ale líto, že už žádný další příběh nebo verše autor nenapíše.... celý text

Zvěrolékař mezi nebem a zemí 1991, James Herriot (p)

Obdivuhodné je, že i přes frustraci, kterou musel autor v armádě zakoušet, si zachovává optimismus, humor a nadhled. Smích nad absurditami, které život přináší, pochopení pro postavy lidské i zvířecí, výstižnost, s jakou i na malém prostoru vykreslí krajinu, rázovité postavičky, individualitu zvířat nebo vnitřní pocity a pohnutky, to jsou důvody, proč mám Herriota ráda.... celý text

Ďábel na jaře 2017, Lisa Kleypas

Četla jsem po prvním díle a tenhle se mi jeví povedenější. Zatímco v Chladnokrevném ničemovi mi dvojčata moc sympatická nebyla, tady si mě Pandora získala, autorce se podařilo jí vtisknout specifické rysy a působila na mě jako živá. Jen to lpění na svobodném stavu nějak skřípalo: všichni mužští dodavatelé by se jistě mohli přetrhnout, aby s respektem jednali se svobodnou ženou, to určitě. Ve výsledku Pandora Gabriela pěkně převálcovala (však by si zasloužil svatozář). Zase to ale byla příjemná změna proti všem panovačným macho typům. Moc se mi líbila soudržnost a vztahy mezi členy Gabrielovy rodiny. Mám ráda provázanost mezi postavami z různých knih (a sérií) a Evii jsem vždycky měla v oblibě, takže jsem si scény s ní a jejím manželem vyloženě užívala. Celkově je to svěží, příjemná romance se svébytnou hrdinkou a dokonalým hrdinou, chvílemi vtipná, chvílemi napínavá, takže jsem spokojená.... celý text

Chladnokrevný ničema 2017, Lisa Kleypas

Po matných knihách ze současnosti je tady konečně to, co Lise opravdu sedí. A já jsem s výsledkem celkem spokojená. Na téhle autorce se mi líbí, že píše tak nějak lehce - není pro mě příliš vážná, příliš křečovitá ani příliš sentimentální. Vyhovuje mi, že v knížce nejsou žádné extra dramatické situace, třeba souboje, intriky, únosy, usilování o život. Líbí se mi podání příběhu z hlediska více než jedné postavy - tady jich bylo dokonce několik. Časté sarkastické poznámky mě pobavily a na rozdíl od jiných mi byla Kathleen sympatická - třeba tím, že se v nejmenším neostýchala se Devonovi (nebo i jiným) postavit, její neochvějnou loajalitou, soucitem s nájemci i tou snahou o dodržování pravidel. Ke konci se bohužel trošku ztrácí spád a taky těch erotických scén na mě tentokrát bylo trošku moc. (A název knihy není podle mého šťastně zvolený.) Protože jsem ráda, že se Lisa vrátila k historickým romancím, ten kousek, co jí u mě chybí do čtyř hvězdiček, zaokrouhlím nahoru.... celý text