Litocha přečtené 1152

Hra o manželství / Koza aneb Kdo je Sylvie? 2004, Edward Albee

Typický humorně mrazivý Albee. Nejdříve jsem četla slavnější Kozu, ale více mě zaujala Hra o manželství, snad díky literárním aluzím.

Za hranicí nevinnosti 2015, Abbi Glines

Horší než první díl. Z Blaire je ufňukaná ťunťa, které chybí sebevědomí, z Rushe žárlivý blb, který vyvádí jednu pitomost za druhou. Celkovému vyznění moc nepomohly pasáže psané z Rushova pohledu, pro mě nevěrohodné. A zdůvodnění a motivy Blaiřina otce, to mělo být jako co? To si autorka dělá ze čtenářů srandu?... celý text

Hranice nevinnosti 2015, Abbi Glines

Hm, zase tu máme zpovykaného bohatého zlého hocha, majetnického a nesympatického až na půdu (který se jako zázrakem napraví skoro okamžitě po setkání s hrdinkou), a dokonalou krásku, která všechny dostane na kolena, aniž by si to uvědomovala, naivní a v některých ohledech zabedněnou tak, až se to člověku nechce věřit. Když k tomu připočtu zmatečný závěrečný zvrat, nevychází z toho tahle YA moc dobře. Nutno jí ale přičíst k dobru, že i přes haldu klišé je docela poutavě napsaná a že Blaire má některé celkem sympatické osobnostní rysy (ovšem na druhé straně jsem měla chuť s ní občas pořádně zatřepat, aby se jí rozbřesklo).... celý text

Čas tajných přání 1992, Iva Procházková

Čekala jsem trošku více - snad více tajemna nebo dobrodružství. I tak bylo ale nahlédnutí do života dvanáctileté holky v kouzelném prostředí Malé Strany zajímavé. Zaujaly mě plasticky vykreslené postavy a neotřelá vyjádření, i Kapka byla sympatická osůbka. Kdybych ji četla o pár desetiletí dřív, byla bych z knížky nepochybně nadšená.... celý text

Láska podle Shakespeara: Marná touhy snaha 2016, Georgina Guthrie

Oproti prvnímu dílu sešup dolů. Co jsem na začátku tolerovala, mi tady začalo pít krev. Ani tady jsme nebyli ušetřeni pubertálního slintání nad tělem protějšku, obskurních, rádoby vtipných, oslovení (z nichž pro mě nejvíce vyčuhuje "ty drdole"), lehkých slečen v dialozích, záplavy klišé a exaltovanosti. Autorka se i tady pokouší uplést z lejna bič, a tak jsme vystaveni podrobnému popisu každodenního konání naší hrdinky. A proč se, proboha, dělá taková kovbojka z cca měsíce a půl, kdy se musí držet zpátky? Kdyby se nesměli dva roky vidět, nedivím se, ale tohle bylo přepjaté až k smíchu.... celý text

Kolotoč přání 2015, Nora Roberts

Knížka nijak nevybočuje z řady, je vlastně přesně v duchu předchozího dílu. Milé prostředí, absence nějaké podstatnější zápletky (když opominu dost průhledné vyřešení duchařské story), i tady jsou celkem sympatičtí hrdinové. Pokud budu ignorovat občasné hrubky, docela dobře se čte, ale žádný hlubší dojem nezanechá. Vlastně je to typická kniha Nory Roberts s jejími generickými hrdiny (to je tak, když ty knihy seká jak Baťa cvičky). Na ukolébání před usnutím docela dobré. (Jen se mi nechce věřit tomu fenomenálnímu úspěchu podle všeho dost luxusního hotýlku na maloměstě.)... celý text

Písničky bez muziky 1988, Emanuel Frynta

Jsem ráda, že se ke čtenářům tyhle malé skvosty, kde každé slovo má své místo, dostaly - vyšly totiž až třináct let po autorově smrti. Frynta byl mistr slova, takže jeho básničky-hříčky jsou lehkonohé, zpěvné, zábavné, objevné, často s nečekanou pointou. Slepice Člověk sice snese více, nežli by se zdálo, přece ale na slepice je to všechno málo. Doopravdy, pro člověka je to smutné velice, že nesnese to, co snese malá hloupá slepice.... celý text

Podivné zásnuby 2014, Jayne Ann Krentz

Kladně hodnotím, že tentokrát nebyly žádné paranormální jevy (nevím, proč se autorka zbláznila a cpe je snad úplně všude). Špetka dobrodružství (jen na můj vkus to bylo chvílemi přece jen poněkud překombinované), něco romantiky, jen ta hrdinka je prostě další z řady samostatných excentrických žen, které od první chvíle naprosto uchvátí svého rovněž poněkud excentrického vyvoleného a jsou uchváceny jím, takže jsem se nemohla ubránit pocitu, že jsem to vlastně už několikrát četla (a to jsem se k autorce vrátila po delší době).... celý text

Nejlepší věc, která se mi nikdy nestala 2015, Jimmy Rice

Nevím. Knížka neurazí, ale na mě je dost utahaná. Na více než třech stech stránkách se toho vlastně moc nestalo. Zvláště pohledy do minulosti byly až na řídké výjimky na jedno brdo. Holly sebou nechala nějak dlouho manipulovat, Alex mi byl sympatičtější.... celý text

Smrtící kalich 2015, J. D. Robb (p)

Bavilo mě to. Plus za některé sympatické epizodní postavy a za to, že po hodně dlouhé době nezabíjí vrah jako maniak hlava nehlava napravo nalevo. (Jinak by člověk získal pocit, že Evu potkávají jen samí masoví vrahové.) Scéna s poskytnutím imunity je sice už trochu ohraná, ale budiž.... celý text

Rozhledna se rozhlíží 1979, Jiří Faltus

Krátké básničky s nečekanými, často vtipnými postřehy, které jsou doplněny většinou černobílými, ale i tak zajímavými ilustracemi. Rodiče nám ji kdysi četli pořád dokola a i dnes se mi líbí. Filuta Malý hříbek není hloupý. Když nevidí k obloze, šimrá stromy na noze. Ať se rozestoupí.... celý text

Láska podle Shakespeara: Daniel & Aubrey 2016, Georgina Guthrie

Aubrey byla docela sympatická, jen mě otravovalo, jak třiadvacetiletá (nebo čtyřiadvacetiletá?) žena slintá nad Danielem, jako by jí bylo čtrnáct. Autorka zručně natáhla příběh na několik stovek stran, a dokonce ho rozbředla do dalších dvou (jistě neméně tlustých) knih. Co se tam ale vlastně událo? Proškrtání by jistě neškodilo. A nějak jsem nevěřila náhlé změně vztahu se spolubydlícím.... celý text

Praobyčejná zvířata 1964, Zdeněk Veselovský

Hledání vytouženého dne 2015, Jennifer Probst

Kniha u mě příliš nezabodovala. Na můj vkus je moc sentimentální a vykreslení rozvodového právníka jako altruisty jsem autorce nespolkla. Slade mi byl celkově spíše nesympatický. Děj je vlastně docela řiďoučký, není divu, že kniha o více než třech stech stranách chvílemi působí trochu rozvlekle. A ten epilog, to mělo být jako co? Zkrátka myslím, že to autorka umí i líp, prostě takový průměr.... celý text

Modré z nebe 2015, Nora Roberts

Šedivý průměr, prakticky bez jakékoliv zápletky. Jasně, hrdinové jsou celkem sympatičtí, ale tak nějak bez chuti a bez zápachu. Knížce schází šmrnc, dá se ale číst bez skřípění zubů. Zdaleka nejsympatičtější je vlastně pes Dumbas(?). Zajímavé je, že si autorka přihřála polívčičku pojmenováním jednoho z pokojů Eva a Roarke (ovšem překladatelka o nich asi neslyšela, jinak by jméno Eva nenechala v původní podobě, stejně tak si asi nedohledala ostatní dvojice, jinak by z nebohé Buttercup neudělala chlapa :-) )... celý text

Odplata tě nemine 2014, J. D. Robb (p)

Nevím, jestli mám tak slabý žaludek, nebo mi to prostě aktuálně nesedlo, ale násilí spojeného s odtažitostí a duševním mrzáctvím vraha na mě bylo nějak moc, takže jsem knihu chvílemi s moc velkým potěšením nečetla - a to jsou v sérii i drsnější kousky. Nic se ale nemění na tom, že mi prostě přirostla k srdci většina stálých (i jen občas jen se mihnuvších) postav a ráda si přečtu nový nebo klidně i znovu nějaký starší díl. Tenhle prostě jen nebude patřit k mým nejoblíbenějším.... celý text

Haló, Jácíčku 1972, Daisy Mrázková

Kouzelné. Z knížky jsme si kdysi předčítali kousky na koleji, ale až teď po letech jsem se k ní vrátila a pořádně si ji sama vychutnala. Křehká, moudrá i úsměvná knížečka s nečekanými postřehy.... celý text

Klid před bouří 2015, Linda S. Howington

Nebyla jsem moc nadšená, Linda Howard to umí líp. Připadala jsem si skoro, jako by to napsala Elizabeth Lowell. Celé to bylo nějaké rychlé, zkratkovité, postavy pro mě nebyly dostatečně vykreslené. Není to zkrátka kniha, která by něčím pozitivně vyčnívala.... celý text

Všechny tvé polibky 2016, Julia Quinn

Jasně, nejsou to Bridgertonovi, ale i nejslabší Juliina kniha (a to, troufnu si říci, tahle není) je pořád lepší než naprostá většina nejlepších knih jiných autorek historických romancí. Mám ráda (dů)vtipné dialogy, pokud možno uvěřitelné zápletky (bez všemožných únosů, hrdinek ve smrtelném nebezpečí a podobně), moc se mi líbí špičkování a zároveň láskyplné vztahy mezi sourozenci, které jsou pro J. Q. typické. Zamlouvá se mi, jak je svět vytvořený autorkou provázaný, jednotlivé postavy proplouvají různými knihami a sériemi, i když je pozornost zaměřená pokaždé na někoho jiného. U téhle knihy jsem byla místy trošku zmatená z některých dialogů, ale možná je na vině překlad.... celý text

Panství Edenbrooke 2016, Julianne Donaldson

Není to špatná kniha, zvlášť pokud vezmeme v úvahu, že se jedná o prvotinu. Postupně ale mé nadšení z ní trochu opadalo. Snad proto, že se tam v zásadě zase tak moc nedělo (a když se dělo, bylo to vylíčeno dost zkratkovitě), snad pro neustálé Mariannino zaobírání se svými nejistotami (Miluje mě? Opravdu mě miluje? Jak by mě mohl milovat? Miluje mě! A opravdu mě miluje?), které se postupně stalo úmorným, snad pro jistou nevyváženost. Plus si ale knížka zaslouží za sympatické hrdiny. Rozhodně jsem na tuhle autorku ale zvědavá (vydají-li od ní ještě něco), protože ve výsledku vyznívá její dílo sympaticky. Použití ich-formy bylo pro historickou romanci dost neobvyklé, jen nevím, jestli si tím autorka tak trošku nepodrazila nohy. Asi by bylo to zajímavější (minimálně třeba obohacením o Philipův pohled, případně postřehy jiných postav) a Marianne by místy nepůsobila tolik nejistě a natvrdle, kdyby se autorka přidržela tradičního vyprávění v er-formě.... celý text