Litocha
přečtené 1206
Doprava – Všechno, co létá, jezdí a pluje
2010,
neznámý - neuveden
Kniha naším dvouletým cestovatelem nanejvýš milovaná. Sám si ji vybral v knihovně a od té doby patří k našim evergreenům. Líbí se mi, že kromě představení různých dopravních prostředků knížka obsahuje stránky, kde jsou vozidla, plavidla i vznášedla zakomponovány do reálného prostředí - ulice, nádraží, letiště, stavba... Můžeme si tak ukazovat a hledat pokaždé jiné detaily. Jistě by se dal výběr dopravních prostředků udělat i maličko jinak, ale jinak jsem s knížkou moc spokojená.... celý text
Dokonalá partie
2017,
Kristan Higgins
Zpočátku jsem byla nadšená (více než z prvního dílu, přestože/protože neobsahuje tolik humorných vložek a protože je tady o něco méně určité křečovitosti, která mě na začátku předchozí knihy dráždila). Je to opravdu příjemný civilní příběh s poměrně hodnověrně popsanými charaktery. Honor si od začátku získala mé sympatie. Jak ale knížka postupovala, některé věci mi začaly víc vadit. Honořina vajíčka. Vzpomněla jsem si (a ne v dobrém) na jistou vnitřní bohyni, která mě taky pěkně otravovala. Tom. Hlavně ve vztahu k bývalé snoubence byl vykreslený jako fouňa. Který chlap bude pokorně čekat, až se k němu vrátí snoubenka nasazující mu parohy? Honořina starší sestra. Její sexuální eskapády a narážky byly dost protivné. Navíc v první knize jsem získala dojem, že ji všechna tahle dobrodružství spíše obtěžují. Tady z ní byla nejednou nadšená sexuální dračice. Určitá přepjatost. Některé osoby/scény byly na mě trošku moc vyhraněné. Možná to mělo působit vtipně, ale ne vždycky se to povedlo. Nic to ale nemění na faktu, že to byla po delší době kniha podobného žánru, kterou jsem přečetla s potěšením. (Nicméně do S. E. Phillipsové autorce podle mě tak dva stupínky chybí.)... celý text
Papírová srdce
2016,
Claire Contreras
Celé mi to připadalo tak nějak pitomoučké. Sentimentální a plné vzletných frází, přitom schizofrenní (tak stála Mia při Jensenovi, nebo ho opustila?), hrdinka chovající se jako puberťačka (tady musím souhlasit s ardeas), k tomu naprosto nevěrohodný hrdina - který chlap by si s takovou oblibou skoro dennodenně vylíval veřejně srdce? A ty jeho výlevy odpovídající zápisům do deníčku třináctileté žáby by mu opravdu někdo tiskl jako sloupky v novinách? Navíc jdu asi proti proudu, ale na potetovaných chlapech nic přitažlivého nevidím - pokud ale ze sebe někdo nechá udělat omalovánku třeba mistrovkým dílem: lebkou a slovy "svou . bolest . dávám . do . svých . knih" na prstech, nezbývá mi, než si ťukat na čelo. První díl taky nebyl žádná velká sláva, ale celkem se mi líbil (nebo jsem byla v lepším rozpoložení). Tenhle u mě zastání nenajde.... celý text
Tentokrát to bude jinak
2015,
Alexandra Potter
Knížka mi připadala k uzoufání dlouhá. Tyhle hrdinky v duchu Bridget Jonesové mě nějak neberou, ze všech jejich trapasů a malérů mi bývá spíš trapně. Tess ani její spolubydlící mi vlastně nebyly moc sympatické, když máte chuť hlavní hrdinku čas od času proplesknout, aby se vzpamatovala, moc dobrého z toho nekouká. Podobně jsem to navíc měla s valnou většinou dalších postav. Kupa nevěrohodných náhod ani pohádkový konec výslednou známku nevylepší. Od autorky jsem četla knihu po delší době a asi si budu muset zase dát delší pauzu. I když, vzhledem k tomu, že žádný z jejích výtvorů mě úplně nenadchl, možná přejdu na zelenější pastviny...... celý text
Nebezpečné lži
2016,
Becca Fitzpatrick
Knížka nebyla tak dobře napsaná, aby mě přinutila přivřít oči nad všemi nesrovnalostmi a věcmi přitaženými za vlasy (namátkou - Opravdu v Americe pouštějí z nemocnice domů den po operaci srdce? Opravdu by bylo tak jednoduché uzavřít celý případ - hotovo, žádná zlá krev? Dramatické vyvrcholení bylo tak naivně napsané, až jsem se musela smát.) Vadila mi i nekonzistentnost povahy hrdinky - chvíli se chová jako nadutá snobka, vzápětí je to holka do nepohody; jednou by se matky zřekla, vzápětí by pro ni skočila do ohně; chvíli je věrná až za hrob, jen o chvíli později ji nějaká věrnost netrápí... Celkově mě knížka moc nezaujala.... celý text
Stačí jen dotyk
2017,
Colleen Oakley
Je těžké si knihu zamilovat, když vám jsou tři hlavní postavy víc nesympatické než sympatické. Konec to navíc pro mě úplně zabil. Takže ani prostředí knihovny to pro mě nezachránilo.... celý text
Náhradní kluk
2017,
Kasie West
Jasně, není to nic světoborného, je to taková pohádka, ale napsaná je tahle knížka poutavě. Hlavní postava prodělá přiměřený vývoj, hrdina i celá jeho rodina jsou neskutečně sympatičtí. Líbilo se mi zachycení problematického vztahu Gii s bratrem. Jen toho jedu a intrik mezi holkami na mě bylo trošku moc. Zase se mi ale líbilo, že na konci nebylo všechno vyřešené, růžové a úhledně převázané mašličkou. Rozhodně u mě převládají pozitivní dojmy a jsem zvědavá na další autorčinu knihu.... celý text
Plán
2017,
Elle Kennedy
Pro mě měla série klesající tendenci. Sabrina nebyla právě miss sympatie, ovšem hlavně ze začátku nebyla ani nesympatická a docela jsem ji chápala. Co jsem ale nechápala, je její motivace (při jejích ambicích, povaze a situaci vše nasvědčovalo tomu, že se rozhodne přesně opačně - jedna krátká zmínka mi jako vysvětlení nestačí) a kvůli její zabejčenosti jsem později skřípala zuby. Taky by neuškodilo, kdyby autorka psala o tom, čemu rozumí (nebo o čem si zjistí informace), protože do očí bijící hlouposti mě dráždí (např. bych chtěla vidět matku, která má okamžitě po porodu mléko). Nesympatických postav je navíc v knížce nějak víc, než jsem zvyklá. Plus má autorka za snahu o vážnější téma a taky za to, jak nestereotypně vyřešila zjištění, co se vlastně stalo. Když to budu brát jako obdobu pohádky, je to (hlavně díky Tuckerovi) vlastně příjemné čtení.... celý text
Možná v jiném životě
2015,
Taylor Jenkins Reid
Zajímavý námět, ale zpracování mě nějak nedokázalo více upoutat a vtáhnout do děje, takže jsem zůstala víceméně nezúčastněná. Navíc mi byl poměrně nesympatický Ethan, jeho linka mě vlastně ani moc nebavila. Zajímavé naopak byly momenty, které se objevily v obou větvích příběhu, i když třeba v každé trochu jinak. Promrhaný potenciál, dalo se z toho vytěžit mnohem více..... celý text
Polibek pro Annu
2012,
Stephanie Perkins
Četla jsem až po Isle, která mě okouzlila, ale vůbec to nevadilo. I tady se situace opakovala a moc jsem si to užila. Navíc bylo docela zajímavé sledovat postavy, o kterých jsem už věděla, jak to s nimi bude dál. Anna mi byla víc než sympatická, líbilo se mi líčení jejího sžívání se s novou situací, s novou kulturou. Prožívala jsem její trampoty i malá vítězství, měla pochopení pro její vnitřní konflikty a nejistoty. Étienne je skvělý. Autorka má dar úžasně zachytit ducha místa. Jedna z knížek, kde ani v nejmenším nevadilo, že je určená pro mladší čtenářky.... celý text
Umění předstírat
2015,
Rachel Harris
Tohle bylo slabé. Nelogické dialogy, nijak závratný příběh, klišé, nejvíc mi pilo krev neustálé řešení toho sama o sobě nesmyslného dělení holka na vztah / holka na užívání si. Ten rozdíl má dělat vyzývavé oblečení? Protože nic jiného Alyssa nezměnila. Podle anotace to vypadalo na docela zajímavou knížku, i když s nijak neotřelým tématem, ale provedení zůstalo daleko za očekáváním.... celý text
Nečekej slitování
2016,
Linda S. Howington
Děs. Od těchhle knih nečekám nějakou přehnanou hodnověrnost nebo psychologickou hloubku postav, ale co je moc, to je moc. Možná by nakladatelé měli přestat vydávat každý grafomanský výplod, i když je jeho tvůrcem úspěšný autor.... celý text
Čemu jsem věřila
2015,
Huntley Fitzpatrick
Skoro mi připadá, jako by tohle byla autorčina prvotina. Zatímco skutečná prvotina Můj život u sousedů je napsaný dobře, tady to občas přece jen skřípalo a potřebovalo by to vyladit. Vadila mi podivně popsaná postava otce, některé nelogičnosti a nedotaženosti. Líbilo se mi zachycení prostředí ostrova i to, že všechno nebylo tak černobílé, jak by se mohlo zdát. Jen ten Cass je tak dokonalý, až se tomu nechce věřit. Stejně jsem ale ústřední dvojici držela palce.... celý text
Ideální manžel
2007,
Oscar Wilde
Prostinká zápletka, ale těžiště je stejně v přehršli bonmotů, sarkastických poznámek a dodnes platných postřehů o živočichovi zvaném člověk.
Táborový deník šestnáctiletého skauta Jiřího Wolkera
1928,
Jiří Wolker
Zajímavý náhled do doby dřevního skautingu i na umělecky založenou osobnost Jiřího Wolkera. Je fascinující, co je i po sto letech a v odlišné společenské situaci stejné, a co je naopak úplně jinak.... celý text
Smrtící sliby
2016,
J. D. Robb (p)
Jsem ráda za tenhle kousek skládanky, který zatím mezi případy Dallasové chyběl. Případ naplněný emocemi, který přináší podněty k zamyšlení nad rodinnými vztahy, protože právě ty - v různých podobách - tady hrají zásadní roli. Vadilo mi ovšem označení Roarkovy asistentky - jsem přesvědčená, že je to Caro (jméno - tak byla označována v prvních dílech), ne Carová (příjmení). A taky se mi nějak nezdá, že by v budoucnosti mohl vyšetřovatel probírat detaily řešeného případu, s kteroukoliv kamarádkou si zrovna zamane. Jinak se mi ale tenhle díl líbil.... celý text
Rosiin sladký krámek snů
2015,
Jenny Colgan
Příjemné čtení (taky souhlasím s tím, že příběh Lilian byl zajímavější, možná i proto, že to bylo pár zhuštěných útržků, kdežto u Rosie se toho vlastně dlouho nic nedělo a většinu doby jsem postrádala naléhavost nebo intenzitu, která v Lilianině příběhu byla), ale vadilo mi, jak se mohla tak schopná osoba jako Rosie spokojit s Gerardem a dělat mu služku. Taky mám pochybnosti o úspěšnosti krámku s cukrovím na vesnici - ale třeba to na anglickém venkově chodí jinak. Jinak to byla pěkná knížka o hledání svého místa na světě a (nejen) rodinných vazbách.... celý text
Cosi o tobě
2017,
Julie James
Čtení jsem si vyloženě užívala - hrdinka není žádná puťka, ale je šarmantní, asertivní a pohotová, hrdina-superagent s buldočí povahou a odzbrojující přímostí je vrcholný sympaťák a jiskření mezi nimi je nanejvýš zábavné. Když se k tomu přidají výborné vedlejší postavy, které zajišťují další várku vtipu, bylo pro mě čtení téhle knížky potěšením.... celý text