Livilla
přečtené 666
Básně v prose
1919,
Oscar Wilde
Na tuhle knížečku, která má jen málo přes dvacet stránek, člověk asi jen tak nenarazí, i když, jak jsem se i u příležitosti Mistrových dnešních narozenin (happy birthday to Oscar!) koukla, dva české antikvariáty ji momentálně nabízejí. Pro toho, kdo s Wildem zatím žádnou zkušenost nemá, by mohla být trochu matoucí, ale na druhou stranu, bude-li správně naladěný, třeba se právě na ni chytí. Jde o hrstku bajek a podobenství připomínajících některé kousky např. ze Šťastného prince, jen jsou mnohem stručnější a tudíž i méně ornamentální. Něco jistě prozradí už jejich názvy: Umělec, Strůjce dobra, Učedlník, Mistr, Dům soudu a Učitel moudrosti. A jméno autora zase jistě prozradí, že úplná blbost to zřejmě nebude.... V tiráži se dočteme, že "přeložil A. P.", což, jak se zdá, znamená Arnošta Procházku.... celý text
Posedlý
1980,
Fjodor Sologub (p)
Četla jsem poprvé ve čtrnácti, byla jsem z toho úplně vedle. Od té doby jsem se mnohokrát vrátila a i když už určitě chápu o trochu více než ve čtrnácti, vedle jsem z toho pořád. Uhrančivý příběh, který jde až na dřeň, úchvatné secesní ornamenty, fantastická atmosféra, chvílemi groteskní, chvílemi děsivá, chvílemi obojí, a jindy zase půvabná a okouzlující. Je až neuvěřitelné, kolik se do téhle knihy podařilo dostat, a i když tohle neříkám často, podle mě jde o doslova geniální dílo. Vřele doporučuju každému, kdo zvládne literaturu, z níž může člověku být chvílemi dost slabo (a o žádné popisy fyzické brutality opravdu nejde) a v níž se vyskytují ruská jména. :)... celý text
