logopedka
přečtené 319
Kompendium klinické logopedie
2018,
Karel Neubauer
Pro logopeda v přípravě na atestaci jednoznačně povinná literatura. ;-)
Děvčátko, rozdělej ohníček
2005,
Martin Šmaus
Tato kniha mi vytanula na mysl ve chvíli, kdy jsem psala zmínku o romštině. Četla jsem ji před několika lety. I přes tu dlouhou dobu zanechala v mé řádně děravé paměti hluboký zářez. Jedno je zcela jasné, je to kniha s neskutečně silným emocionálním nábojem. Vybavuji si, že jsem kolikrát nebyla schopná přes slzy a odpor číst. Neztotožňujete se s tím, jak žijí vaši nejbližší. Neberete jim způsob jejich života, ale chcete žít jinak, chcete žít podle svých představ. Zkoušíte, hledáte, a narážíte. Nedokážete se vymanit z vleku tradic, které jsou s vámi jako koule na noze. Setkáváte se s odsuzováním širokého okolí, s nulovou snahou o pochopení. Jste cikán, jste špína, zloděj, odpad. Z jedné strany políček, z druhé facka, ze třetí pohlavek, ze čtvrté darda, z páté rána, ze šesté ťafka, ze sedmé šupa, z osmé... Že to není možné? Ale je! Taky tvrdíte, že slovo NEJDE neexistuje? Že toto sloveso znamená buď NECHCI, nebo NEMŮŽU? Přečtěte si knihu od Martina Šmause a zjistíte, že existuje. Bezmoc, šílená bezmoc. Jednou, a dost! Nemám pocit, že bych chtěla tuto knihu číst podruhé.... celý text
Tatínku, nezlob!
2013,
Lenka Rožnovská
A zase ta...Lenka! Další knihu od Lenky Rožnovské jsme si přinesli z knihovny. Opět se jedná o vtipné dílko pro prvňáčky. Tentokrát není psáno kapitálkami, ale „pouze“ kobylami. Příběh o rodině Všetečkových. Tatínek a dceruška jsou vynálezci = jsou kapku mimo tento svět. Maminka je jejich spojením se zemí. Originální, poučné, úsměvné, hezké, slovně bohaté. Až zase narazím na knihu od této autorky, tuze ráda ji dětem přečtu. Myslím, že u této knihy jsem se bavila já víc než děti. :-)... celý text
Kocour Josef
2017,
Lenka Rožnovská
Hubená kniha psaná velkými kapitálkami a určená pro prvňáčky. Vzhledem k užití kapitálek je vhodná pro děti, které se učí číst genetickou metodou. Syn (časný čtenář) knížku již přelouskal sám. Milé vyprávění o ustrašeném kocouřím smolaři, který v rámci vší té smůly narazí i na dobro a trochu štěstí. Jeden z textů, při jehož čtení se pobaví i dospělák. Čtivé, na neobvyklé výrazy bohaté, ale ne otravné, dílko, které mohu jen a jen doporučit... celý text
Zahrádka pod hvězdami
2018,
Petra Braunová
Mám to ale štěstí. Další skvost, jehož předčítání mě baví. Při čtení prvních řádků jsem se pravda lehce orosila. Jména hlavních hrdinů ve mně touhu po tom, abych ve čtení pokračovala, nevyvolala – tatínek Josef, maminka Marie, synek Ježíšek, kamarádi Petr a Tomáš. Nejsem věřící, do kostela na mše pravidelně nechodím. Otčenáš jsem se naučila proto, že je to bezvadný způsob, jak staršího člověka po cévní mozkové příhodě „rozmluvit“. I přes jistý náboženský podtext považuji tuto knihu za úžasnou. Dobře se mi četla, děti zaujala. Jazyk je jednoduchý, žádné kličky, pentličky a zákruty. Vše pochopitelné a poučné. V závěru každého příběhu je drobné zamyšlení/ponaučení, které je platné pro věřící i nevěřící.... celý text
Tappi a první sníh
2015,
Marcin Mortka
Tappi je viking. Vikingové bývají zobrazováni jako v kůži odění, dlouhovousí, dlouhovlasí bojovníci s rohatými přilbami. Představuji si je jako piráty severu. Tappi je jiný – dobrosrdečný, přátelský, věčně hladový, zavalitější sympaťák, rozhodně žádný grobián. Příhody Tappiho a jeho přátel jsou vhodné pro předspánkové čtení. Někdy jsou napínavé, ale vždy se vše vysvětlí, nebo v dobré obrátí. Vše skončí šťastně, škody na životech nejsou žádné. Kniha je čtivá. Příběhy jsou zajímavé i pro předčítače. Tím nechci tvrdit, že bych po ní sáhla i bez dětí. Nesáhla. Na druhou stranu ocením, když kniha, kterou předčítám, zaujme na tu chvíli i mě. Knížky, ve kterých vystupuje Tappi a jeho kamarádi, se Marcinu Mortkovi vyvedly. Líbí se mým dětem i mně. Šestiletý František se u nich často směje. Na knize je uvedeno, že je vhodná pro věkovou kategorii 4+, s tímto začleněním můžu jen souhlasit. Doporučuji.... celý text
Ježibaba na koloběžce
2015,
Jiří Kahoun
Dílo je to neotřelé, ulítlé, bláznivé a netradiční. Ta netradičnost mi u něj velmi sedí. Nemám ráda, když se notoricky známé pohádky někdo snaží "upgradovat, aktualizovat, vytunit, obohatit, povýšit...". Uáááá. Ježibaba není léta předávaným textem, takže mi u ní ztřeštěnost vůůůůbec nevadí. Novotvary a nespisovnost k ní prostě sedí. Ježibaba mě zaujala. Děti též. Občas se mi trochu zamotal jazyk v puse. Uzel se mi na něm však nevytvořil, a tudíž si dám Ježibabu klidně ještě několikrát. Před spaním? Proč by ne!... celý text
Kohoutek má rád slepičku
2015,
Michal Černík
Doma máme několik knih s příběhy o kohoutkovi a slepičce z pera Michala Černíka. Jedná se o kraťoučké příběhy s lehce pochopitelným obsahem. Věty mají jasnou strukturu a jsou krátké. Dobře se čtou. Bohatost slovníku předčila má očekávání. Hlavní postavy příběhů, kohoutek a slepička, mi připomínají jinou známou dvojici, Pata a Mata. Kohoutek je bohém, který chrlí, a vzápětí i zkouší realizovat, nápady typu "mission impossible". Má však ohromné štěstí, jelikož po jeho boku věrně kráčí slepička, která stojí pařátky na zemi podstatně pevněji než kohoutek. Kromě pár vyškubnutých peříček a naraženého zobáčku na děti v knize žádná zvěrstva a hrůzy nečekají. Čtením před spaním si na bujarou noc nezaděláte. Příběhy o kohoutkovi a slepičce jsou dle mého názoru vhodné i pro malé děti kolem 3,5 - 4 let. Jsou krátké = děti mají větší šanci udržet pozornost po celou dobu příběhu. Tím však netvrdím, že předčítač nemůže v průběhu čtení jedné pohádky několikrát usnout. Vím, o čem mluvím. :-) Kohoutek má rád slepičku, slepička má ráda kohoutka a malé děti mají rády jejich příběhy.... celý text
Krátké pohádky na dobrou noc
2017,
Jan Zíma
V úvodu Krátkých pohádek na dobrou noc stojí: „Záměrem této pohádkové knížky je nejen navodit u dítěte pozitivní myšlení a zklidnit ho před spaním, ale přiblížit krásy přírody, život zvířátek, připomenout jejich mimořádné schopnosti, vlastnosti a chování...“ Hned první pohádka však vnesla pochybnosti, zda jsem správně pochopila význam výše uvedené věty. Posuďte sami: „Na jaře přijel na návštěvu děda a přivezl malé kůzlátko. Počítal s tím, že je maminka o Velikonocích upeče k obědu.“ :-) Nevím, jak vám, ale mně ta poslední věta zavání kromě pečínky i neklidným spaním malých dětí. O krásách přírody a životu zvířátek, jejich mimořádných schopnostech a vlastnostech mám též jiné představy. Jó, kdyby se jednalo o kuchařku, neřekla bych ani „popel“. A takových špeků bylo v první kraťoučké pohádce hned několik. Těším se na další pohádku. Nebo bych se měla spíše bát? Četli jste Krátké pohádky na dobrou noc od Jana Zímy? Můžu pokračovat, nebo mi hrozí potrhání se smíchy a dětem noční běsy?... celý text
Barvy
2015,
Hervé Tullet
Barvy, to je to, o co v této knize jde. Výstižný název. Barvy, hodně barev. Děti je míchají, kombinují, rozpleskávají, opatlávají, stírají, zesvětlují, ztmavují... A vůůůbec při tom neumažou sebe (tento fakt ocení zejména dospěláci, kteří se starají o čistotu oblečení) ani okolí (ocení všichni dospělí). Děti mají pocit, že ovlivňují, co se v knize odehraje. Zároveň si nenásilnou formou osvojují znalosti barev a rozvíjejí rozumění. Opět velmi ráda používám Barvy v práci. Rozumění je pro řeč ohromně důležité.... celý text
Knížka
2011,
Hervé Tullet
Mám určitou, možná naprosto mylnou, představu, že informace, které jsou chráněny heslem "heslo", nebudou až tak chytré. Oproti tomu knížka, kterou mám teď před sebou a která nese název Knížka, je jednoduše geniální. Kdo by to byl řekl. Štíhlá knížka, ve které najdete nemnoho textu, pět základních barev, několik puntíků. Na první pohled bych řekla: "Nuda!" To by však byla chyba. Vééélká chyba. Děti milují situace, ve kterých můžou něco ovládat, něco ovlivnit. A Knížka jim to umožňuje. Zároveň se však při ovládání puntíků učí barvy, počty, pravolevou orientaci, procvičují si rozumění. Jak prosté, milý Watsone! Knížku používám v práci (jsem logoped). A moc ráda. :-) Díky, pane Hervé Tullete!... celý text
Žítkovské bohyně
2013,
Kateřina Tučková
Kateřina Tučková vzala kotlík, do kterého vložila trochu čarodějnictví, přisypala pár bylin, okořenila láskou, zalila zlobou, přidala několik listů ze spisů StB, spojila kapkou nenávisti. Pod kotlíkem řádně zatopila. Vytvořila něco, co svými nesourodými přísadami připomíná postup pejska a kočičky při přípravě dortu. Paní Kateřině se však podařilo z uvedených ingrediencí připravit velmi silný lektvar. Jeho intenzivní chuť je dána hlavně tím, že vznikl na Moravě a jeho přísady jsou vesměs skutečné. Kniha mi nabídla čtivě zpracované děsivé téma.... celý text
