Lostindream
přečtené 118
Život mezi životy: Vědecké zkoumání prostoru oddělujícího jednu inkarnaci od druhé
1992,
Joe Fisher
Kniha se velmi dobře četla. Asi nic objevného se člověk nedozví, pokud četl jakékoliv knihy na podobné téma, např. od Briana Weisse. Jediné, čeho bych uvítal více, je ten „život mezi životy“, o kterém zde příliš mnoho napsáno nebylo. Vyprávění jednotlivých lidí, i když velmi zajímavé, se zde spíše zaměřuje na minulé životy a jejich vzájemné souvislosti. Více informací o „bardu“ jsem se dozvěděl např. z knih od Roberta Monroe. I tak se kniha četla jedním dechem a mohu ji vřele doporučit. Vizualizační metoda na konci knihy je příjemným bonusem.... celý text
Město na obloze
2017,
Václav Krejčík
Jsem rád, že i takovéto knihy vznikají. Měla dobré, ale bohužel i méně dobré pasáže. Možná jsem od knihy očekával něco trochu víc. Naneštěstí mi četbu kazilo několik věcí. Za prvé je velmi poznat, že autor není „vypsaný“ a některé pasáže jsou pouhými nezáživnými popisy situací a míst, které čtenáře nedokáží dobře vtáhnout do děje. Pasáže, které by stálo za to více rozepsat, jsou popsány jen v rychlosti, a ty, které nemají pro děj knihy žádný význam, jsou popsány na několik stránek. Skvělé jsou kapitoly o místě „pod Zemí“ se svými Spasiteli nebo např. kapitola o rozbité televizi. Naopak, kapitola, která by v knize vůbec nemusela být, je o opití mladého vypravěče na nádraží. Zároveň je obrovský rozkol v příběhu mezi „skutečným“ a „snovým“ světem cca 13letého chlapce, kdy ten skutečný není, až na některé části, skoro vůbec zajímavý a působí spíše jako dospívající román, kdy bych dle stylu vyprávění očekával popis jeho první pusy. Na druhou stranu je tu popsán onen hravý snový svět s hlubším poznáním, který je velmi inspirující, propojující reality a dokáže čtenáře zastavit a nechat jej popřemýšlet nad svým vlastním bytím. Mrzí mne, že popsáním míst, realit, bytostí a hlubším myšlenkám projevujících se i mimo snové světy není dán větší prostor na úkor prožívání dospívání s chlapcem, se kterým není snadné se ztotožnit. Navíc, kniha je velmi krátká a její cenu vůči hodnotě, kterou si čtenář může odnést, bych si představoval o řád nižší.... celý text
Přestupní stanice
1993,
Clifford D. Simak
Fajn kniha, ale už jsem od Simaka četl asi lepší. Trochu předvídatelné chování postav a od konce knihy jsem očekával trochu víc. Deus ex machina = vše se nakonec nějak samo vyřeší, postavy přijímají a mění názory o 180 stupňů ve zlomku vteřiny. Škoda, šlo toho určitě využít více.... celý text
Poselství Mistrů
2012,
Brian L. Weiss
Předchozí knihy „Mnoho mistrů, mnoho životů“ a „Jedna duše, mnoho těl“ byly určitě lepší. Tato mne úplně neoslovila. Nebyla špatná, ale obecné pravdy z knihy už jsem slyšel tolikrát, že mi spíš přišlo, že je to fráze za frází. V předchozích knihách mne hodně inspirovaly příběhy konkrétních lidí, které bohužel v této knize byly minimálně.... celý text
Přistání
2019,
Morgan Rice
U autorky je patrné, že píše spíše fantasy, než sci-fi. Projevuje se to jak na velmi obecném popisu technického zařízení, tak např. na vyobrazení mimozemšťanů (Přeměněných). Ti by mohli být vyměněni klidně za zombie. Bylo by to jedno. Místo kousnutí zombie je tu dech/polibek, pohybují se jako chladný synchronizovaný dav, necítí bolest, chovají se jako prázdné schránky. Stejně jako u prvního dílu, sci-fi příběh je jen kulisa k příběhu 13letého hlavního hrdiny, který „vše vyřeší“ (stejně jako u 1. dílu si myslím, že by hlavnímu hrdinovi slušel věk spíše kolem 20 let). V tomto post-apokalyptickém světě stále řeší vztahy – „Uvidím někdy ještě maminku?“, „Pff. S Lunou jsme opravdu jen kamarádi.“, „Ta Chloe je moc hezká. Opravdu moc hezká.“, „Proč na tu Lunu ten kluk tak kouká? Ale nežárlím.“. Všichni ho litují, protože prý stejně umře. Navíc je to ten nejvzornější chlapec, který by ani v polorozbořeném vyprázdněném světě nechtěl projet v protisměru, protože mu to nepřijde správné. Nicméně, když odvrátíme zrak od některých naivních pasáží, nad kterými není radno příliš přemýšlet, dostaneme se do docela fajn příběhu, který utíká celkem rychle.... celý text
Nesnáze v čase
2006,
Petr Vyhlídka
Autor mě svým stylem vyprávění hodně baví. Příběh knihy je velmi příjemný a mne, jako čtenáře, do děje vtáhl naplno. Spousta humoru, scifi přesně podle mého gusta a vcelku zajímavý a chytře propletený příběh. Už hledám další autorovy knihy ke čtení.... celý text
Vysílání
2019,
Morgan Rice
Místy až příliš naivní, místy až příliš geniální vzhledem k věku hlavního hrdiny. Asi bych se nezlobil, kdyby byl jeho věk trochu starší (19-20?) a nemuselo se řešit tolik oklik (řízení vozidel, ovládání moderní techniky apod.), jak takové situace vyřešit. Do toho sledujeme jeho naivní rozhodování a dětské přemýšlení o vztazích („...s Lunou jsme jen kamarádi...“). Celá kniha je víceméně spíše o vztazích hlavního hrdiny, kde se na pozadí odehrává nějaké sci-fi. Nicméně, i tak se jedná o celkem nadprůměrně čtivou knihu, přeskočíme-li některé naivně napsané pasáže, má ke konci vcelku zajímavý zvrat a konec nutí čtenáře se pustit do pokračování. Styl psaní je celkem fajn, kniha se četla docela rychle a bez problémů. Nehledáte-li skutečně sci-fi a stačí vám několik sci-fi prvků na pozadí příběhu o 13letém, smrtelně nemocném klukovi, nebudete zklamáni.... celý text
