Lutziana
přečtené 317
Lunapark
2013,
Stephen King
Čtení tohoto kousku jsem víc jak půl roku odkládala a zdaleka jsem si od ní neslibovala nic, kromě toho, že to bude krátká oddychovka. Vše bylo nakonec jinak. Lunapark je příjemná duchařina, moje první přečtená "detektivka" od Kinga. Postavy příběhu jsou skvěle propracované, hlavní hrdina mi byl velmi sympatický, i když hned za ním se držel obdivuhodný chlapec Mike... Zezačátku jsem čekala obyčejnou detektivku, jež v lásce nemám, nakonec to byla ale solidní mysteriózní zápletka, trochu nedotažená, ale brala jsem jí jen jako druhořadý efekt a ozvláštnění už tak profundované atmosféry. Tenhle Kingův styl bych dva dny od přečtení předešlé "Kouzelné skříňky pro Gwendy" označila za progresivní, táhne na stará kolena více ke světlu, než k temnotě, která byla u Kinga vždycky hlavní jistotou, takhle je to podáno jinak a mě se to zamlouvá v pokročilejším čtenářském věku o dost líp, i když netvrdím, že se s chutí nezakousnu do nějaké echt Kingovky minulých dekád, to jistě zas někdy ano! Tesknivá nálada na závěr mnou hnula a čtenářské nitro pookřálo. Takhle dále, pane Kingu!... celý text
Kouzelná skříňka pro Gwendy
2018,
Stephen King
Jednohubka, slupnutá na jeden zátah během mrazivé noci, pro mě byla příjemným překvapením. Byly tam jemnější nuance, než kdyby to psal samotný King, ale zase se nezapře tím absurdně fantaskním magičnem. I mě se líbíly ilustrace uvnitř knihy, u Kinga to byl takový vítaný bonus. Skvěle působilo taky prolínání fantastiky s politickými reáliemi sedmdesátých/osmdesátých let. Postava padoucha, ta jediná byla totálně "kingovská". Ani jsem netušila, že to bude tak krátké, respektive nasázeno tak velkými písmeny, ale v případě této knihy to shledávám jako dobrý tah, i proto to asi bylo tak nutkavě čtivé, prozářené tajemnem a světlem lepších zítřků, na Kinga hodně vizionářské a pozitivní, což je asi zásluhou spoluautora Chizmara. Po přečtení mi zůstal takový neskutečně svěží pocit i pohlazení na duši i hlubší otazníky nad autorovými (vlastně dvou) existenciálnimi náznaky. Ten výstižný minimalismus na mě měl silně umělecký účinek. A to už žádná kniha dlouhé měsíce neměla. Po velmi dlouhé době čtení něčeho nového a od Kinga, od nějž si dávám delší dobu pauzu, nezklamalo. :)... celý text
Obcování se smrtí
2014,
Jesse Bullington
Anotace knihy mě upoutala na první pohled svojí bizarností, tak jsem se směle pustila do čtení, přičemž mě makabrózně exhumovaný začátek málem odradil svojí brutalitou. Zbytek knihy jsem ale četla jedním dechem, především druhou polovinu, kde se všechno rozjelo a začalo nabírat na obrátkách. V té době si má čtenářská duše přivykla už dávno na výše zmíněnou obskurní obscénnost, tak jako si oči nekromantky přivykaly na častou temnotu... Čím víc se blížil konec knihy, tím menší přestávky mezi jednotlivými stránkami jsem si dopřávala. Občasné přenechutnosti, které sem tam vážně odrazovaly od čtení, nebyly tak hrozné, jako jediný skutečný parazit četby, a to bylo nadužívání fráze "S*át na to", kterou používaly snad všechny postavy. Posledních pár kapitol bylo docela matoucích, vzhledem k obrovskému sledu událostí, ale "nekrotický happyend", uspokojil mou zvrhlou čtenářskou duši dostatečně, stejně jako uvěřitelné, až hmatatelné charakteristiky postav, romance absurdně mísená se smrtí a krutostí a to, že byly do děje zasazené skutečné historické postavy. K neskutečně nakombinovaným kontrastním motivům, které měly "srdce", se budu ráda vracet ještě několikrát.... celý text
