Lutziana komentáře u knih

Epesní, emotivní, temně vzrušující. Prostě komiksová pecka. Po Sunstonu mě Šejić nadchnul, s Death Vigil jsem se do něj definitivně zamilovala a to jak do vizuálního pojetí tohoto autora, tak především do jeho příběhové tvorby. Prostě komiks a perfektní vykreslení emocí postav, hlavně těch ženských a ultimátní zpracování Smrtky Bernardette, to se jen tak nevidí:)

2 05.04.2019

Čtení tohoto kousku jsem víc jak půl roku odkládala a zdaleka jsem si od ní neslibovala nic, kromě toho, že to bude krátká oddychovka. Vše bylo nakonec jinak. Lunapark je příjemná duchařina, moje první přečtená "detektivka" od Kinga. Postavy příběhu jsou skvěle propracované, hlavní hrdina mi byl velmi sympatický, i když hned za ním se držel obdivuhodný chlapec Mike... Zezačátku jsem čekala obyčejnou detektivku, jež v lásce nemám, nakonec to byla ale solidní mysteriózní zápletka, trochu nedotažená, ale brala jsem jí jen jako druhořadý efekt a ozvláštnění už tak profundované atmosféry. Tenhle Kingův styl bych dva dny od přečtení předešlé "Kouzelné skříňky pro Gwendy" označila za progresivní, táhne na stará kolena více ke světlu, než k temnotě, která byla u Kinga vždycky hlavní jistotou, takhle je to podáno jinak a mě se to zamlouvá v pokročilejším čtenářském věku o dost líp, i když netvrdím, že se s chutí nezakousnu do nějaké echt Kingovky minulých dekád, to jistě zas někdy ano! Tesknivá nálada na závěr mnou hnula a čtenářské nitro pookřálo. Takhle dále, pane Kingu!

9 07.02.2019

Jednohubka, slupnutá na jeden zátah během mrazivé noci, pro mě byla příjemným překvapením. Byly tam jemnější nuance, než kdyby to psal samotný King, ale zase se nezapře tím absurdně fantaskním magičnem. I mě se líbíly ilustrace uvnitř knihy, u Kinga to byl takový vítaný bonus. Skvěle působilo taky prolínání fantastiky s politickými reáliemi sedmdesátých/osmdesátých let. Postava padoucha, ta jediná byla totálně "kingovská". Ani jsem netušila, že to bude tak krátké, respektive nasázeno tak velkými písmeny, ale v případě této knihy to shledávám jako dobrý tah, i proto to asi bylo tak nutkavě čtivé, prozářené tajemnem a světlem lepších zítřků, na Kinga hodně vizionářské a pozitivní, což je asi zásluhou spoluautora Chizmara. Po přečtení mi zůstal takový neskutečně svěží pocit i pohlazení na duši i hlubší otazníky nad autorovými (vlastně dvou) existenciálnimi náznaky. Ten výstižný minimalismus na mě měl silně umělecký účinek. A to už žádná kniha dlouhé měsíce neměla. Po velmi dlouhé době čtení něčeho nového a od Kinga, od nějž si dávám delší dobu pauzu, nezklamalo. :)

3 05.02.2019

Anotace knihy mě upoutala na první pohled svojí bizarností, tak jsem se směle pustila do čtení, přičemž mě makabrózně exhumovaný začátek málem odradil svojí brutalitou. Zbytek knihy jsem ale četla jedním dechem, především druhou polovinu, kde se všechno rozjelo a začalo nabírat na obrátkách. V té době si má čtenářská duše přivykla už dávno na výše zmíněnou obskurní obscénnost, tak jako si oči nekromantky přivykaly na častou temnotu... Čím víc se blížil konec knihy, tím menší přestávky mezi jednotlivými stránkami jsem si dopřávala. Občasné přenechutnosti, které sem tam vážně odrazovaly od čtení, nebyly tak hrozné, jako jediný skutečný parazit četby, a to bylo nadužívání fráze "S*át na to", kterou používaly snad všechny postavy. Posledních pár kapitol bylo docela matoucích, vzhledem k obrovskému sledu událostí, ale "nekrotický happyend", uspokojil mou zvrhlou čtenářskou duši dostatečně, stejně jako uvěřitelné, až hmatatelné charakteristiky postav, romance absurdně mísená se smrtí a krutostí a to, že byly do děje zasazené skutečné historické postavy. K neskutečně nakombinovaným kontrastním motivům, které měly "srdce", se budu ráda vracet ještě několikrát.

1 04.02.2019

S přibývajícími léty a přečtenými tituly od pana Hilla, tohoto autora začínám mít ráda víc a víc. Dokonce mi s Ohnivým mužem přirostl k srdci trochu víc, než jeho (mnou též zbožňovaný) otec King. S partičkou z Ohnivého muže jsem strávila pár týdnů, ale vědomí, že kniha bude "to pravé", jsem měla už cca po 30 stranách, což se mi běžně nestává. Čím delší knihy Joe píše, čím víc prostoru dostává psychologická hra postav a možná rozuzlení, tím víc se mi jeho styl zamlouvá. Stejně jako u Vánoční říše a Rohů jsem měla při čtení takový pocit přítomné "magie", něčeho až pohádkového a přitom silně realistického a děsivého zároveň. Joe Hill si vybudoval vlastní žánr a vždycky v něm překvapí. Fascinující téma s filozofickým přesahem s tak realistickým nádechem, až běhal mráz po zádech a zároveň to v člověku příjemně hořelo :) Víc takových příběhů!

8 18.12.2018

Nadčasová sbírka, ze které Vám bude naskakovat husina, někdy příjemná, někdy mrazivě vtírající se až do morku kostí. Překvapila mě na ní ta pestrá paleta žánrů i nálad, nezemských odlesků a čiré hrůzy:) Jinak kvalita povídek není souměrná, což mi překvapivě v případě Lumleyho vůbec nevadí. Nijak to té sbírce neublíží jako celku. Počáteční Plodnice pro mě byly takový "rozjezd", Zadní řada třeba hodně slabá (stejně tak Tencí lidé a Šeptač - mimochodem divím se, že překladatel tehdy nezvolil šikovnější název "Našeptávač", ale ani tím by moje sympatie povídka nezískala), ale taková Slunce, moře a tichý křik, Viadukt a Druhé přání... to jsou libůstky z ranku scifi, thrilleru i nefalšovaná lovecraftovina, zabalená do ponurého až "gothic" prostředí. Povídku, Ten, jež kráčí s větrem (stejně jako sbírku samotnou) jsem dočetla v den výročí narození mistra H. P. Lovecrafta, jemuž tady Lumley skládá opravdu úctyhodný hold. Že by signály z vesmíru? Doporučuji všemi chapadly...

5 21.08.2018

Knížka byla zajímavá, plná pikantností i zajímavostí ohledně léčení a zaříkávání "pacientů" starého Egypta. Byly tam opravdu nevšední střípky a detaily, které se člověk v obdobné literatuře, jíž je pomálu, jen tak nedozví. Co mě trochu "otravovalo" při souvislé četbě, bylo nespočet poznámek pod čarou. Tím pádem to působilo spíše jako závěrečná vysokoškolská studie, což je trochu škoda. Nicméně, pro zvídavého milce egyptské kultury, s přesahem do tehdejšího lékařství, chorob i farmaceutiky je tato kniha určitě lahůdkou, jež stojí za aspoň jedno přečtení.

1 09.06.2018

Rozvláčné viktoriánské vyprávění, plné zdlouhavých popisů a goticky temné tajemnosti i exotiky, mě od začátku nesmírně bavilo a libovala jsem si v něm. Bohužel, posledních pár řádek, jimiž vyprávění vyústilo do neznáma, mi celý dojem ze strhující a dobrodružné četby trochu zkazilo dojem z celku. Jako by to bylo najednou useknuté. Škoda. Přesto nad ním ještě nějakou chvíli budu přemýšlet a třeba se doberu svého "alternativního" konce. Jinak přesně tenhle typ hororových vyprávění s nezaměnitelnou atmosférou vyhledávám jako skvělou oddechovku.

2 07.06.2018

Historie nikdy nebyla mojí silnou stránkou, respektive málokdy se člověku do ruky dostane tak perfektně srozumitelná kniha, díky níž jsem konečně pochopila tyto důležité historické milníky Evropy s takovou lehkostí a velmi čtivou formou. Protože je mi tato tematika profilace Vladovi osobnosti v asociaci s vampyrismem blízká, oceňuji u pana Lišky především přesahy této útlé knihy. Avšak nejvíc mě potěšilo, že šlo o výčet skutečných událostí a aspektů, jež ovlivnily velice krvavou část evropské historie, a že mýty zde byly náležitě osvětleny snad až do poslední kapky krve. První polovinu knížky jsem hltala s nadšením a jásáním "hurá, konečně jsem si dala (netroufám si říct plně) dohromady souvislosti s životem a směřováním obskurnostmi a krutostí proslaveného valašského knížete Vlada III. dohromady velice racionální, ale paradoxně mnohem znepokojující reflexí.." druhá část pro mě byla trochu zklamáním, asi proto, že začátek byl zkrátka "geniálně přepálený". Klidně bych ocenila ještě o několik desítek stran více, i když je zřejmé, že tato, leč tenká kniha, podává vyčerpávající svědectví s nadhledem a spisovatelskou noblesou. Díky ní jsem odhodlaná prokousat se tvorbou Vladimíra Lišky s o to větší chutí a jako další volím podobně útlou, vampyrismem a lykantropií českých zemí nasáklou studii, jejíž nárysy obsahovala již tato kniha.

1 28.08.2017

Rose Madder je skutečně jiná než ostatní "kingovky". Hodně prvků by se dalo porovnat s "odlesky Temné věže", jež podbarvovaly nesmrtelný Talisman a Černý dům. Závěrečná fantasy pasáž se mi louskala docela obtížně, ale jinak to byl perfektní zážitek a tak trochu jiný King, než je obvyklé. Takhle závažné téma dokáže málokdo zpracovat tak realisticky a přitom čtivě a bohužel i uvěřitelně. Za nejlepší dvě části knihy považuji první návštěvu "snového světa obrazu" a piknik na hrázi, kdy úžasně vygradovala ta nejakčnější část knihy. Pak už to jelo jako po másle. Jen ten epilog bych asi vypustila, trochu mi kazil celkový dojem příběhu. Bývalo by bylo lepší, kdyby to celé skončilo "hapyendem" po oné finální hrůzné noci. Nicméně mě Rose Madder uchvátila na dlouho.

2 11.05.2017

Už dlouho mě takhle kniha nějakého českého autora nevtáhla do děje. Ač útlá, Němcova "příručka" se četla jedním dechem. Dokonce u mě vyvolala silné emoce a spřátelila mě s postavami, což už se žádné beletrii dlouho nepovedlo. Příjemně strávené chvíle. Knihu mohu doporučit všem, kteří si chtějí přečíst něco vzrušujícího, ne příliš dlouhého, nejenom si zkrátit např. jízdu vlakem (jak tomu bylo v prvotní chvíli u mě) ale strávit pár hodin příjemnou, inspirující četbou, s příchutí tajemství, napětí a atmosféry let osmdesátých. Rozhodně si od autora v brzké době přečtu ještě něco, ač čeští autoři nebývají zrovna mým šálkem kávy:)

4 02.09.2016

Tahle knížka je učiněný balzám na nervy a doporučuji jí každému, kdo se na sobě během života rozhodne větší či menší měrou pracovat. Stejně tak těm, kteří už mají nakročeno cestou osobního rozvoje nějaký ten pátek. A v neposlední řadě těm, kdo se cítí v úzkých nebo jsou v nějaké nepříjemné životní situaci. Knih s duchovní tematikou a pro osobní rozvoj jsem četla už hodně, ale žádná ke mně nepromluvila tak laskavým, lidským a upřímným hlasem, jako právě Honzova kniha. Je psána až s neuvěřitelnou lehkostí a pravdivostí a přitom je praktická. Oslovila mne až hluboko v duši a Honzovi tím ještě jednou moc děkuji.

4 30.08.2016

Typologie fantastických modů mě zaujala, i když bych se nebála jí rozšířit o několik dalších. Srozumitelná kniha, z literárně teoretických příruček k fantastice je to jedno z nejmenších "zel".

2 18.08.2015

Přečteno v rámci studia s velkým přemáháním, bez zaujetí. V případě fantastické teorie, dávám přednost Traillové, která je nicméně také částečně postavena na díle tohoto teoretika.

Ač milovník fantasy a fantastické literatury, tak ze strany teorie mi ty analýzy a definice prostě nejdou "přes pusu".

Na knihu jsem narazila už před dvěma lety, avšak tuším, že tehdy nebyl ten správný čas a asi proto jsem tehdy její obsah přelétla jen zběžně a zaznamenala si (v rámci studia) jen pár poznámek. Tentokrát jsem jí přečetla jedním dechem (opět jako materiál ke studiu), zcela mě vtáhla a četbu jsem si vyloženě vychutnávala a co víc, doplnila si spoustu souvislostí a mezer k mým skromným znalostem z esoteriky. Tak mnohostranná kniha v mnoha ohledech a navíc tak čtivá, to už se mi dlouho nestalo... Snad naposledy při četbě životopisu Aleistera Crowleyho (o kterém je v knize mimochodem zmínka také). Velké díky jak D. Ž. Borovi, za perfektní přehled v oboru a poutavost, tak především panu Meyrinkovi za to, kým (nejen za svého života) byl a jak skvělé myšlenky měl a uplatnil ve své tvorbě i mimo ni. Velice inspirující! :)

3 06.03.2015

Tahle kniha je perfektním obohacením pro ty, kteří tak nějak od vždycky věřili, že les a vůbec příroda celkově je svébytným světem stojícím sama o sobě. Přečtete jí jedním dechem a budete překvapeni, jak moc mají tato stvoření společného se vznikem a chodem celého světa a jak těsné pojítko leží mezi vírou v mimozemšťany, duchy, stvořením světa a metafyzikou. J.A. Livraga mě oslovil, jako málokdo. Ač se kniha někomu může zdát jako pohádka, bude velmi překvapen, na jakých pevných (ne)vědeckých základech stojí mnohá vysvětlení existence živočichů a energií, o kterých většina z nás nemá ani potuchy, až se člověk bouchne do čela a řekne si "A ono je to vlastně tak jednoduché a dokonalé jako příroda sama".

4 17.10.2014

V devadesátých letech jedna z nej komiksových dvojic "nečtyřlístku" ve čtyřlístku. Rozhodně jsem jí měla radši než třeba Rexíka nebo Drnovcovic rodinu. Když jsem se dozvěděla, že autorka jednotlivé příběhy poskládala do tří samostatných knih, ihned jsem se po nich začala shánět v místní knihovně. Po přečtení prvního svazku jedním dechem je mé nadšení z příběhů ještě větší. Perfektní ilustrace, někdy plná detailů, někdy minimalističtější, děj vykresluje uvěřitelně a zároveň není tak výrazná, aby přehlušila spád příběhu. Zasazení do světa myší a všechny ty názvy, s těmito hlodavci nějak spojené ještě dodávají na roztomilosti a přitom - neubírá to nic na čtivosti. Napínavé komiksové počtení na deštivé i slunečné dny s velkou dávkou nostalgie rozhodně doporučuji i odrostlým komiksovým nadšencům;)

4 30.06.2014

Perfektní skripta k přípravě ke zkoušce na vysoké škole, doporučuji!

1 25.06.2014

Velmi přehledná a zajímavá kniha, vhodná především ke zpracování odborných studijních prací (referátů, esejí, bakalářských prací) pro vysoké školy a to jak pro historiky, tak například i bohemisty. Text je srozumitelný a poměrně čtivý, kniha obsahuje i spoustu obrazových příloh. Z vlastní zkušenosti doporučuji, byla mi velmi nápomocna při zpracování svatoprokopské tematiky i dějin té doby obecně.

1 15.03.2014

Téhle knihy jsem se ze začátku trochu obávala, že bude více než informace obsahovat obrazové přílohy. Ale příjemně mne překvapila, četla jsem ji jedním dechem, přičemž se v ní psalo snad o všech mnou (ne)dávno objevených kapelách a o dalších mnoha, jejichž hudbu plánuji objevovat a nebýt knihy, nejspíš bych na ně jen stěží narazila. Líbí se mi autorčin obrovský rozhled, chronologická historie a součet odnoží, do jakých je gotická subkultura rozdělená v dnešní době. Jediné, co trochu zklamalo, je hodně obecný závěr knihy. Ale jak jinak tuto historii mapující studii uzavřít, než-li úvahou s otevřeným koncem...:) Těším se, až Natascha zase vydá něco podobného anebo třeba klidně něco na způsob pokračování této knihy:)

2 03.12.2013