Makaja přečtené 454

Čaroděj 2008, Michael Scott

Alchymista 2008, Michael Scott

Město Ember 2009, Jeanne DuPrau

Pro mě lehke zklamání, čekala jsem díky recenzím něco trochu víc. Myšlenka určitě dobrá, i když vlastně nic moc novatorskeho. Ani sloh autorky mi tentokrát moc neseděl. Četla jsem nedávno Dárce, srovnání se nabízí a bohužel Ember prohrává.... celý text

Láska je kytarové sólo 1989, Jaromír Pelc

Dostala jsem tuhle knížečku s osobním věnováním, protože autor se znal s mými rodiči. Bylo to těsně po revoluci a mně bylo tehdy náct.......úryvky bych dala dohromady i dnes. Taky citáty byly skvělé. A ještě si pamatuju přebal, jak se mi líbil, rozkládala a skládala jsem si tu džínovou kytaru snad stokrát. Kniha se někam zatoulala během mých stěhování, ale já doufám, že se časem někde objeví......... celý text

Město ztracených duší 2014, Cassandra Clare (p)

Kdysi jsem četla Město z kostí, pak jsem viděla i film a neměla jsem chuť pouštět se dál. Když jsem ale zjistila, že se pětka odehrává alespoň z malé části i v mém rodném městě, zvědavost zvítězila. Trochu sem se bála, že absencí 3 dílů budu tak trochu mimo mísu, ale víceméně to až tak moc nevadilo. Přečetla jsem, nenudila jsem se , ale nemohu říct, že se okamžitě vrhnu i na všechny ostatní díly. Takže dávám čtyři hvězdy, jednu z toho ale za tu Prahu, že si na ní autorka vzpomněla a přívětivě jí popsala.... celý text

Dublin Street 2013, Samantha Young

Četla jsem nejdřív poslední díl serie, mi nějak přišel vhod do výzvy, po dočtení jsem si řekla, že se mrknu, jak to všechno začalo. Příběh v jedničce je téměř totožný, oba hrdinové mají velké trauma, které jim ničí vztah, jsou spolu, od sebe, spolu ..... Že dám 3 hvězdy je zásluha ironických rozhovorů, to mám ráda. Nicméne, asi si druhý až čtvrtý díl odpustím, i když nikdy neříkej nikdy.... celý text

Scotland Street 2017, Samantha Young

Vzdycky si říkám, že proč to čtu, je to stále jako přes kopírák a pak stejně vemu další takovou knihu do ruky.... ale tak dejme tomu, oddechovka, obešla bych se bez těch popisných scén, ale to už by pak nebyl erotický román :-)........ celý text

Návrat na vinici 2016, Kristan Higgins

Slaďáček, kdy od první pokuty bylo jasno, ale četlo se to dobře a i pár úsměvných okamžiků se tam našlo. Žádná náročná literatura, ale jako oddychovka na deštivé odpoledne, klidně.... celý text

Země odpoledního slunce 2017, Barbara Wood

Kniha se opět četla velmi dobře, za čtyři a půl hodinky jsem byla na konci. Barbara zkrátka umí psát a vtáhnout čtenáře do děje. Nicméně přiznávám, že nadšení se úplně nekonalo. Jednak mám raději u Woodové několik rovin nebo časů, které se nakonec překvapivě propojí a jednak mi chybělo to "něco", co v jejích knihách bývá skryto. Nějaké ta přidaná hodnota, která nutí člověka popřemýšlet. K mému zklamání to na mě působilo tak, že už malinko sklouzává do žánru červená knihovna.... celý text

Dárce 2013, Lois Lowry

Po knížce jsem sáhla víceméně především kvůli čtenářské výzvě a i když je psaná opravdu pro mládež, ta myšlenka v ní je zajímavá. A potěšil mě konec, mám ráda otevřené konce, kdy musí čtenář přemýšlet.... i když přiznávám, já jako životní pesimista si udělala ten nejjednoduší, ne zrovna šťastný, závěr, který se nabízel. Přečteno za cca 2 hodiny :-).... celý text

Naše povedená mamička 2012, Hana Heřmánková

Nějak nevím, jak hodnotit. Kniha mi přišla místama vtipná, ale zhruba v polovině jsem se začala v podstatě nudit.

Muž, který zapomněl, že má ženu 2016, John O'Farrell

I když je to vlastně kniha o ničem, přečetla jsem jí na jeden zátah....a to vypovídá o všem.

Krása nesmírná 1989, Irina Karnauchovová (p)

Našla jsem tu knížku nedávno na půdě. Úplně jsem na ni zapomněla, ale jak jsem uviděla ty červené desky, okamžitě jsem si na jednu ze svých oblíbených knih vzpomněla. Znovu vidím, jak děti vnímají věci jinak, teď mi ty pohádky přijdou drsné a skoro pro děti nevhodné, ale tenkrát mi to nepřišlo, milovala jsem je. A taky jsem zjistila, že jsem několik obrázků upravila před těmi cca třiceti lety k obrazu svému.... celý text

Zmizelá 2013, Gillian Flynn

Rozečtená byla bezmála rok, v rámci výzvy jsem se rozhodla jí dočíst, ale prostě mě to ukrutně nebavilo a do čtení jsem se musela vyloženě nutit.

Dívka, která si říkala Tuesday 2016, Stephen Williams

Samotnou mě překvapilo, že se mi to celkem líbilo. Děj nebyl sice bůhvíjak propracovaný, ale ani nelogický, takže jsem to přečetla v jednom zápřahu.

Tři přání 2016, Liane Moriarty

Sedmilhářky jsem nečetla (tedy v momentě, kdy jsem dočetla tuto knihu), takže nemám srovnání, ale tady bych konstatovala tak nějak neurazí, nenadchne ....... chvílama mě to bavilo a chvílema zas vůbec ne... celý text

Tvůj stín 2012, Jeffery Deaver

Moje první setkání s autorem a pro mě dobré, sice jsem jeden dějový zvrat naznala zbytečným a nelogickým, ale jinak se mi to líbilo a i když jsem se v jednu chvíli sešla s autorem (můj odhad pachatele), nakonec bylo vše jinak. A to mám ráda, u hodně knih totiž prokouknu pointu už v prostředku knihy.... celý text

Kočkové, trempíři a ufouni Honzy Vyčítala 1991, Jan Vyčítal

co k tomu říct, prostě Vyčítal a jeho vtipy :-)

Příliš mnoho Kateřin 2015, John Green

Tak já nevím, čím víc toho od Greena čtu, tím míň se mi to líbí. I když.... vlastně asi to pro mě bylo jen o malinký chloupek horší než papírová města. Takže asi končíme, pane Greene. Ještě, že jsem si to jen půjčila v knihovně. Jedna hvězda navíc za konec, protože byl sice nasnadě, ale pro čtenáře znalé autorových předchozích knih přesto celkem překvapivý.... celý text

Ostře sledované vlaky 1970, Bohumil Hrabal

Mě to bavilo, má to atmosféru a - navzdory tématu a konci - jakousi lehkost a vtip.