Makaja komentáře u knih
Knihu jsem dostala, tak jsem ji přečetla a .... detektivky mě pořád moc nebaví, to už musí být nějaká super extra a to tahle není.
Poprvé jsem ji četla na gymplu a pamatuju, že to bylo čtení silné. Ale teď, z pohledu matky puberťáků, je to ještě silnější kafe, čistá hrůza. Můžu jenom doufat, že mě nic takového nepotká.
Já do toho šla v rámci výzvy, letošní kniha - protože mám ráda příběhy z krasobruslařského prostředí. Aniž bych věděla, že je kniha nějaký hit nebo co. A vlastně jsem i přesto zklamaná, krasobruslení je tam celkem pomálu, sexovaní zase víc než bych potřebovala, nejsem holt cílovka. Příběh předvídatelný, už ani nepočítám ty kopíráky. No a nakonec pro mě málo uvěřitelné, že by se takto chovali vrcholoví sportovci (tady podle sebe soudím tebe)...
Líbilo se mi to, mám ráda historické romány, to obalení historických událostí smyšleným příběhem. Je to pak čtivé a pokud se autor příliš nenechá unést s nepřekrucuje fakta o 180°, člověk se dozví nové souvislosti a fakta. A to se tady moc povedlo.
Jak bych to řekla... kniha, která v dnešní rychle době krátkých videí a akcemi nacpaných filmů/knih pravděpodobně mládež nezaujme. Vlastně docela nudila i mě, a to mám knihy v pomalém tempu ráda. Maličko to připomíná Vlak dětství a naděje (Poslední vlak z Fryvaldova + Pluky zla). Tady je to ale trochu nemastné neslané....
Nějak mě to nebavilo, hodně sem se do čtení nutila. Ale mamce se to naopak líbilo. Takže své čtenáře si to najde, já jedním z nich ale nebudu.
Nelíbilo. Vulgární, nudné, nepřekvapivé... přesný opak toho, jak si představuji kvalitní detektivku.
Vytáhla jsem knížku z knihovničky "dětí" jen kvůli výzvě. Už jí dávno odrostly, teď tu čeká na neteřinku, až ji doroste. Tak jsem se alespoň na jedno větrné odpoledne vrátila o nějakých 40 let zpátky, užila jsem si to. Myslím, že Bob a Bobek nemůže zklamat žádnou generaci. Teda doufám a věřím. Takže vstávat a cvičit!!!!!
Nějak nevím, stále jsem čekala, kdy se něco stane a vlastně se nestalo nic. Téma zajímavé, i když nijak objevné, ale stačilo by klidně tak 100 stran, tohle bylo točení se v kruhu. Chování Sage nehodnotím, do její kůže se nedokážu vžít, naštěstí. Takový průměr, ale dvojku číst nebudu, až tak mě to nechytlo.
První část mě naprosto spolkla, nemohla jsem přestat číst..... druhá byla trochu zbytečně rozvleklá a trochu mi vadily i ty odbočky zpět v čase, pro mě by k dokreslení celého příběhu postačila ta korespondence a vzpomínky. Celkově ale dobré, promyšlené, propojené, čtivé.
Zaujala mě obálka, obsah už méně, takové "neurazí- nenadchne". Pro mě dost upovídané, ale nějak to neplynulo. Občas jsem se přistihla, že mi utíkají myšlenky jinam a neudržím úplně pozornost, proto tři hvězdičky.
Tak já nevím, mně se to celkem líbilo. Sice jsem od půlky knihy tušila (a správně), jak se věci mají, ale i tak dobrý. Znalost Tábora byla taky plusem, člověk ty uličky a náměstí a věže prostě v duchu vidí. Některé momenty byly trochu navíc, třeba ty staré novinové černé kroniky byly pro mě spíš rušivé, ale nenudila jsem se.
Kdyby bylo tak snadné zavděčit se každému čtenáři, dělal by spisovatele každý - u mě se to tentokrát moc nepotkalo, bohužel. Bylo to opravdu moc předvídatelné, místy se to navíc trochu táhlo a Anni mě občas docela štvala. Když si tak zpětně promítnu děj, stačilo přečíst pár kapitol na začátku a pár na konci. V tom kontextu je 500 stran celkem dost a kdyby jich bylo polovic, děj by plynul rychleji a knížka by byla čtivější. Ale kdo rád čisté romanťárny s hepíkem, bude spokojen.
Celkem dobrá oddechovka, maličko zamotané, ale čtivé. Jen mě zaráželo, proč se ruská herečka jmenuje Marie Svobodová, čekala jsem v tom nějaký další háček, nějakou pointu......
Je to pro mě trochu moc temné, ta posedlost pomstou i za cenu zničení všech, včetně nejbližších, je až zarážející. Ovšem schopnost Emily dokonale vystihnout atmosféru i jednotlivé charaktery zaslouží obdiv. Trochu mi k celkovému vyznění nesedí ten happy end, možná něco jen tak otevřeného by bylo vhodnější. Asi si to znovu už nepřečtu, ale i tak to za to stálo.
Tajemství zůstalo tajemstvím, jinak je to ale moc pěkně zpracovaný "životaběh" naší velké spisovatelky. Spousta nových poznatků a faktů, fotografií a dokumentů, přesto se člověk nemůže odtrhnout. Skvělá kniha...
Já jsem se ke knize nachomýtla až díky seriálu, který mi přišel tak nějak nedotažený. Ke knize ale neumim zaujmout jednoznačný postoj. První část je taková zdlouhavá a popisná, druhá trochu svižnější, těžko říct, zda je to jen změnou autorky. Styl zůstal zachován, takže jsem přesně plně nepostřehla, kde přesně končí Jane a začíná Marie.. Mě osobně by zajímalo, jaký konec měla vymyšlený Jane, škoda....
První jsem viděla film, ale až tak moc nezaujal. Pak jsem shodou okolností dostala i knihu, do které se mi moc nechtělo, ale v rámci výzvy jsem se do ní pustila. No, nakonec kniha pro mě mnohem lepší než film, ale možná i díky tomuto pořadí na pět hvězd neuchvátila. Pořád mi tam ty obrázky naskakovaly a děj známý předem taky není to pravé ořechové. Takže všem doporučuji osvědčené pořadí - nejdřív knihu a až pak případně film.
Vrátila jsem se ke knize po letech v rámci výzvy, Sluneční město byl můj oblíbený díl série. A musím říct, že ze svého kouzla pranic neztratila. Znovu jsem se vrátila do dětství a oprášila dávné vzpomínky... nutno říct, že jsem jich cestou časem dost poztrácela, pro mě až překvapivě hodně. Výchovné prvky a lehce komunistický nádech jsem jako dítě nevnímala a teď prostě jen přešla s drobným úšklebkem.