Makaja
komentáře u knih
Na půdě je duch
Dori Hillestad Butler
Potřebovala jsem něco rychlého do výzvy na poslední chvíli, tak jsem sáhla do knihovny dětí..... Hezká série pro děti, je to čtivé, zábavné a trochu i napínavé
Kořist
Darcy Coates
Upřímně nic moc, brzy jsem pojala podezření, co je ta vraždící příšera zač a tím pádem mi pak chyběl moment překvapení. Strašidelné domy mají navíc ten nádech nadpřirozeného tajemna, tady to bylo takové neslané, nemastné nic. Ale zas na druhou stranu přece jen trochu víc hororové, protože s přihmouřením oka, nebo spíš obou očí, by se to mohlo stát.
Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
Možná trochu proti proudu, ale mě se to líbilo víc než Duch domu Ashburnů. Možná to bylo tím, že jsem byla předem připravena na to, že se bát nebudu, protože úplně hororové čtení to není, možná tím, že Daniel a Annalise si mě okamžitě získali. A kocour taky, i když jsem od prvního okamžiku tušila, která bije.Nevím, zkrátka se mi to líbilo. Horor s potoky krve nebo ježením kůže ale nečekejte.
Spřízněni volbou
Veronica Roth
Já tak nějak nevím, na jednu stranu se mi to četlo dobře, na druhou mi to přišlo trochu překombinované, skoro bych řekla až slátanina. Navíc mi tam vadily ty vložené pasáže tajných agentur, básní a jiných mouder o magii. K hrdinům jsem si nedokázala vytvořit jakýkoli vztah. A opět starý "dobrý" problém amerických autorů, Veroniku nevyjímaje, děj se odehrává jen v Americe, jen Američani mají problém a jen Američani zachrání celou planetu. Spoiler: alespoň díky Sloanině neznalosti tedy zůstala snad Evropa ušetřena.
Divergence se mi líbila, Čáry života moc ne, a tohle je tak asi na stejno, škoda pro mě.
Clayův most
Markus Zusak
Věděla jsem do čeho jdu, Mark má specifický způsob psaní. Proto jsem knihu neodkládala po prvních stránkách, byť mě ukrutně nebavily, věděla jsem, že se to zlomí, a zlomilo. Přečetla jsem za jedno odpoledne, tudíž je to určitě kniha dobrá, která chytne, vtáhne a nepustí. Chvilku mi dalo práci zorientovat se v lidech a kupodivu i obecné časové rovině (tak nějak jsem stále sklouzávala k nesmyslnému pocitu, že se i v přítomnosti bratrů Dunbarových nacházíme někde v minulosti, řekněme v padesátých letech, sama nevím proč). Linie Penelopé mě bavila nejvíc, ostatně naší generaci v našich končinách je celkem blízká, linie bratrů už mnohem méně. Bohužel pro Marka, Zlodějka knih je kniha, s kterou budu vždycky srovnávat a toto tak úplně srovnání nesnese. Ve srovnání s jinými autory by to bylo na pět hvězd bez sebemenší pochybnosti, ale já se omlouvám, při srovnání autora s autorem je to za čtyři.
Vražda v Olomouci
Oldřich Daněk
Pro mě překvapení. V dobrém slova smyslu. Moc se mi do toho nechtělo, protože, co si budem povídat, knížka odehrávající se ve třech dnech, prakticky bez děje a s otevřeným koncem (když dodnes nevíme)...... Ale k vlastnímu překvapení jsem se okamžitě začetla a za hodinku byla na konci. Takže za mě dobré, asi brzy sáhnu i po dalším Daňkovi, pamatuju, že jako středoškolačku mě jeho knížky bavily
Oba na konci zemřou
Adam Silvera
Sem tam jsem přeskakovala, takže spíš nuda. Námět celkem dobrý, ale děj moc neplyne a konec je víc než předvídatelný.
Jak se dělá chalupa
František Nepil
Krásná čeština, laskavé a vtipné postřehy ze života začínajících chatařů a chalupářů, kdy se toho víc nepovede, než povede. Jedna hvězda dolů, bohužel jsem se místy i nudila (třeba popis odrůd a jejich jmen mě vůbec nebavil).
Moje cesta za Scarlett
Klára A. Samková
Kniha ze seznamu povinné literatury pro 7. třídu. Syn se nechytal, tak jsem po ní sáhla, že proč tak při tom čtení skučí. No, nedivím se, trochu galimatiáš i pro dospělého, který četl Jih proti severu (Odváto větrem) - rychle se střídá fikce, historie, politická současnost, pár popisů míst a ne moc vtipných příhod. Já to přečetla za hodinu a půl, je to tenké, ale syn se s tím natrápil. Literárně nic velkého a jako vhodný cestopis pro sedmou třídu mi to skutečně nepřijde.
Pražská noc
Jonathan Allen
Pro mě trochu zmatené, jisté kouzlo tomu upřít nelze, ale kdyby se nejednalo o Prahu a nám tedy známá místa a skutečnosti, tak nevím, jak bych se s tím popasovala. Za mě takové to "neurazí, nenadchne".
Potlach
Jan Vyčítal
Někdy lepší, někdy horší.... pro mě nostalgie a vzpomínky. Už nejezdím, zdraví nedovolí toulat se po skalách a lesích a osadní jsem nikdy nebyla. Srdcovka, tak nedokážu ubrat hvězdičky.
After 1–5 (box)
Anna Todd
Zhodnotím jako celek, nechce se mi u každé knihy.... jedničku jsem četla dávno, Hardig i Tessa mě tak štvali, že sem neměla potřebu pokračovat v sérii. Teď se mi dostaly pod ruku ostatní díly, přečetla jsem do knihy 4, tedy uzavření příběhu. Celkově tomu nejde dát víc jak tři hvězdy s velikým přihmouřením obou očí. Druhý a třetí díl byl ještě horší než první, oba furt ode zdi ke zdi, jeden ano, druhý ne a zas naopak, logičnost jejich počinů nulová ... čtvrtý díl celkem ušel, jen ten epilog bych ani nemusela. Ale co se čtivosti týče, tak jo, čte se to dobře a člověk se nenudí.
Hledám Colina Firtha
Mia March
Nic jsem od toho nečekala, protože mi ten název přišel tak nějak hloupej, takže dlouho ležela v knihovně v sekci nepřečtených knih. Covid mě zahnal do postele s knihou, tak došlo i na Colina. A nakonec jsem byla ráda, že tam vlastně o Colina ani pana Darcyho zas tak nešlo. Slupla jsem to jako malinu a ten očekávatelný hepík na všech frontách mi zvednul náladu. Dala bych si koláč !
Deník pražského studenta
Pavel Kos
Jako blog si umím představit, že je to asi fajn, jako knížka maličko pokulhává. Za hoďku přečteno, grafika taky pěkná. Čekala jsem od toho možná trochu víc, ale jo, přiznávám, že v některých pasážích jsem se viděla, vlastně se toho od mých studentských let zas tak moc nezměnilo. Třeskutě humorné to není, ale drobné vtípky pobavily. Samozřejmě je to všechno nadnesené a přehnané, občas i nereálné, chlastu moc a učení málo.... ale mě to vcelku pobavilo, přeneslo mě to o hezkých pár let zpátky. Kdo nezažil, asi nedocení. Možná si půjdu dát titul na zvonek :-)
Čtenářka
Traci Chee
Přiznávám, že mě kniha uchvátila obálkou. Ta je jedna z nejhezčích, co jsem kdy četla. A vnitřek - vymyšleno hezky, ale děj....jako ne, že by mě úplně nebavil, ale nějak mi 2/3 knihy moc neubíhal. Závěr byl už svižnější, ale úplně mě to nepřesvědčilo o tom, že si nutně musím hned přečíst druhej díl. Asi bych dala hvězdy spíš tři, ale jednu navíc prostě za tu obálku.
Ozvěny run
Christina Courtenay
I když je to stokrát ohraná klasika, naprosto předvídatelná, tak se mi to líbilo. Strefilo se mi to do nálady, kdy jsem potřebovala prostě vypnout a relaxovat. Trochu to připomíná knihy B. Wood, i ta ráda kombinuje příběhy z minula a jejich odkaz v současnosti. Historická část za mě jednoznačně zajímavější a čtivější.
V posledním tažení
Nina Lykke
Mě to zkrátka nebavilo, přečíst se to jako dalo a i pár světlých chvilek se našlo, ale celkově za mě nuda, nuda, nuda ️.
Loupení jehňátek
Margaret Atwood
Nu, asi to není autorka pro mě. Ani Příběh služebnice mi nepřipadal nijak wow a tohle jsem měla vyloženě problém číst se zaujetím. Takové zdlouhavé a nezáživné, konec předvídatelný, k hrdinkám jsem si nevytvořila žádný vztah....pocit po přečtení vlastně žádný. Pravděpodobně už knihy Atwoodové číst nebudu.
Vánoční koleda
Charles Dickens
Každým rokem se mi líbí víc a víc.... jako malá jsem se ale trochu bála. Dnes už k našim Vánocům neodmyslitelně patří.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Tak tohle bylo ještě slabší než trojka ... a teda přemíra sexu je prostě, víc než cokoli jiného, otravná. Docela jsem se těšila, ale potěšena jsem moc nebyla. Škoda.
