Matematicka
přečtené 585
Kruhy v písku
2003,
Gillian Bradshaw
"Je nejlepším inženýrem ve městě, jeho mozek a ruce jsou schopné vytvořit takové věci, že i sám král se nyní snaží si ho předcházet. Kus stříbra, třpytící se v jeho dlani, je poklonou jeho moci. Cítil hluboké zadostiučinění a zároveň strach. Římská armáda možná už brzy začne obléhat Syrakusy a jeho schopnosti budou v obraně proti Římanům středem zájmu. Nebezpečí se najednou zdálo být mnohem blíž a mnohem reálnější." Může být matematik také mladý, slavný, bohatý či zamilovaný? Minimálně v románu Gillian Bradshawové ano. Výborný oddechový historický román. Je čtivý, nechybí spád a dobrodružství, ale také svoboda a otroctví, čest, věrnost, láska, hudba, střet dvou kultur... a samozřejmě matematika - především geometrie. Ráda jsem si přečetla a mohu jen doporučit. Osobně se mi nejvíc líbila milostná zápletka. Byť dost průhledná a předvídatelná, byla popsána krásně :-)... celý text
Jidáš
2017,
Amos Oz (p)
Kniha mě zaujala, ale nevtáhla. Pořád mi v ní přišlo cosi nějak "umělého". Dlouho jsem přemýšlela, co to bylo. Asi to, jak všechny postavy žijí vedle sebe, ale ne spolu. To je trochu mimo mou životní zkušenost. Jestli to má být zároveň podobenství o životě v Jeruzalémě, či v Izraeli, tak je to tedy hodně smutné. Zaujaly mě úvahy o Jidášovi a Ježíšovi očima židů, ale i očima "nežidů". Jistě, o obou těžko může být řečeno něco originálního, bylo už o nich napsáno tolik. Ale zaujalo mě, jak Amos Oz vedle sebe postavil "historického židovského zrádce" Jidáše a "židovského zrádce nedávné minulosti" Šaltiela Abravanela. Jak ten, kdo je takto hromadně označen za zrádce, vlastně může dožít svůj život? Je to výzva k nesouzení (a především) neodsuzování druhých lidí, vždyť mnohé nám zůstává skryto...... celý text
Puf a Muf
2006,
Nataša Tanská
Momentálně nejoblíbenější kniha naší ještě ani ne dvouleté dcery. Proč? Prostě proto, že hlavní hrdinové jsou kocouři a ty ona ráda. Ale u knížky se nenudím ani já. Je to knížka o soužití malého chlapce Míši, který bydlí ve městě v bytě, a dvou kocourů očima těch kocourů. Kocouři se tu tak jako v mnoha moderních knihách či filmech nechovají jako lidé, ale skutečně jako kocouři - přestože mluví. Řeší kocouří problémy. A ty jsou někdy taky dost zajímavé... Nejvíc se mi líbí asi ta část, kde jeli s Míšou na venkov a seznamovali se tam na dvoře s ostatními zvířaty :-)... celý text
