mekkejla přečtené 335

To prší moře 2015, Radka Třeštíková

Ono se to čte v podstatě samo, ale člověk je z toho pak v totální depce. Úplně souhlasím s názorem od Anna 27. Postavy opravdu jednají absolutně nelogicky. Jediný, kdo mi byl sympatický, byla nakonec bláznivá Zora. Hanka mě neskutečně štvala, i když jsem se snažila s ní soucítit. A Huberta mi nakonec bylo strašné líto. Radim byl obyčejný srab.... celý text

Věštba 2018, Chloe Benjamin

První polovina byla úžasná a nedalo se od ní odtrhnout. Simon a Klára pro mě byly 2 opravdu zajímavé postavy, Danielova část byla popravdě dost o ničem a vyústění jeho příběhu už mi přišlo dost na sílu. A část s Varjou už mi přišla úplně mimo. "Poučení" je dle předpokladů - ne, není dobré vědět, co nás čeká a už vůbec ne, kdy náš příběh skončí.... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Zase jedna geniální česká knížka. Příběh je strhující od samého začátku, s hrdinkou soucítíte, lituje ji, povzbuzujete, brouzdáte s ní skrz šumavské lesy, chvějete se zimou a hlavně strachem a úzkostí. Vyprávění je skvěle vystavěno, vše do sebe zapadá. Chování celé Sisiny rodiny mi trochu připomnělo mentalitu postav, především matky, z díla Květy z půdy. Přesto, že z celé knihy dýchá depresivní nálada, tak nemůžete přestat číst a baví vás to.... celý text

Probuzení Simona Spiera 2017, Becky Albertalli

Fajn oddechovka. Bylo to takové miloučké. Ale na to, aby mě to vyloženě nadchlo, jsem už asi stará...

40 dní pěšky do Jeruzaléma 2015, Ladislav Zibura

Čekala jsem, že se pobavím a něco dozvím o cestování v daných zemích - to se mi splnilo. Ale že se tolikrát pozastavím nad Láďovou filozofií, to mě teda hodně překvapilo. Je vidět, že putování rozšiřuje obzory, nadhled a empatii. A grafická podoba knížky - to je skvost. Láďa je fakt frajer a já už se nemůžu dočkat, až si jeho originální vyprávění poslechnu naživo na jeho přednášce a až se začtu do dalšího dílu.... celý text

Stříbrná zátoka 2015, Jojo Moyes

Je to červená knihovna, ale je to fajn. Člověk někdy potřebuje vypnout. Kulisy australské přírody a moře plného delfínů a velryb byly podle mě skvělé zpestření. Hlavní zápletka byla sice krapet přitažená za vlasy, ale to už tak nějak patří k žánru ????... celý text

Napětí 2018, Naomi Alderman

Opravdu hodně zajímavé téma, které člověka donutí přemýšlet. Ale ten styl psaní... Bylo to tak hrozně zmatené, sprosté a plné překlepů (za to samozřejmě nemůže autorka, ale na dojmu to nepřidá). Souhlasím, že jediná normální postava, které jsem alespoň trochu rozuměla, byla Roxy.... celý text

Prostor pro duši 2018, Vlastina Svátková

Moc krásně napsáno. Je zvláštní, jak moc jsou různé ženy odlišné na pohled a přitom nosí uvnitř tolik stejných pocitů, stejný strach. Nenašla jsem (samozřejmě) žádný univerzální návod, jak dát své duši prostor svobodně dýchat a růst, ale přineslo mi to spoustu námětů k přemýšlení.... celý text

Sama sebou 2018, Jojo Moyes

Po 2. nanicovatém dílu jsem od tohohle nic moc nečekala, ale našla jsem ho pod stromečkem, tak jsem se do něj pustila. A dobře jsem udělala. Louisa je opět skvělá, čte se to jak nic, od půlky je to opravdu napínavé a nejednou jsem měla knedlík v krku.... celý text

Dallas 63 2012, Stephen King

Moje první kingovka a hned taková pecka. Přijde mi zbytečné psát nějaké dlouhé ódy- vše už tu bylo řečeno. Snad jen, že zdlouhavé popisy tu podle mě nejsou samoúčelné. Díky nim máte pocit, že postavy vlastně znáte, prožíváte s nimi každý, ať už významný či nedůležitý moment, a prostě vám na nich záleží. A samozřejmě na vás dýchá atmosféra 50. a 60. let, což by bez barvitych popisů jaksi nefungovalo. Kniha má pro mě hluboký přesah a myslím, že ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho.... celý text

Život po tobě 2016, Jojo Moyes

Tak na první díl to samozřejmě nemá ani náhodou. Ale je to opravdu čtivé a Louisa je moje oblíbená hrdinka, tak by na jednu stranu byla škoda její postavu ještě nějak "nevyužít". Určitě si časem přečtu i poslední díl.... celý text

Co by můj syn měl vědět o světě 2017, Fredrik Backman

Popravdě moc nechápu to nízké hodnocení a už vůbec jeho odůvodnění tím, že Ove byl lepší. Ove byl klasický román, tohle jsou prostě zkušenosti, zážitky a myšlenky novopečeného rodiče. Je tam znát Backmanův klasický humor, který nemusí sednout každému, ale já se smála nahlas. A to ne jednou... A párkrát jsem měla i knedlík v krku. Přijde mi, že vlastnosti některých lidí, které Fredrika obklopují vtisknul i svým knižním hrdinům. A být jeho manželkou nebo synem, tak za všechna ta vyznání, nadhled a oddanost slintám blahem ;-)... celý text

Růže pro Algernon 2011, Daniel Keyes

Čekala jsem hodně a dostala jsem asi ještě víc... Škoda,že autor už nic jiného nenapsal.

Osm 2017, Radka Třeštíková

Já jsem nadšená. Bylo to svižné, vtipné, napínavé, byla tam láska i nenávist, prostě všechno. V příběhu i v postavách jsem se vyznala a Míša mi přirostla k srdci. Je celkem děsivé, jak málo stačí k tomu, aby se láska zvrtla a jak může i celkem normální člověk pod tíhou emocí zblbnout.... celý text

Winter 2016, Marissa Meyer

Skvělé zakončení opravdu povedené série. Přesto, že už mi dávno není náct, tak jsem si ji užila a odpočinula si. Občas mi trochu vadilo naivní chování některých postav (že Cress), ale vše bylo vyváženo neskutečnými kulisami Měsíce a propleteností s klasickými pohádkami. To se autorce povedlo dokonale a i přes rozsáhlost knih dávalo vše smysl a zapadalo to.... celý text

Cress 2014, Marissa Meyer

Scarlet 2013, Marissa Meyer

Skvělý únik od všedních dní. Příběh se začíná pěkně rozvíjet a nabírá na tempu. Docela mě překvapilo jak moc to bylo akční, obzvlášť závěr, ale čtení jsem si opravdu užila. Těším se na další díly.... celý text

Skála 2013, Peter May

Trochu jsem se bála, jestli přes vysoká očekávání nebudu zklamaná, ale opak byl pravdou. Je pravda, že hlavní hrdina zažil vše, co se může v životě pokazit a možná i něco víc, takže už to mohlo působit neuvěřitelně, ale svým způsobem to patří k žánru. Mrazivý thriller přece nebude protkán šťastnými náhodami. Rozuzlení bylo zajímavé, rozhodně mě nenapadlo. Těším se na další díl.... celý text

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Po Haně a Slepé mapě jsem si dala trochu oddech a asi jsem dobře udělala, protože mě kniha teda opět nadchla a jsem naprosto spokojená. Moc se mi líbilo, že jde v podstatě o rodinnou ságu, která řekne vše podstatné a to je na 300 stránkách. Podle mě nám tím autorka chtěla říci, že život je kolikrát pěkně zamotaný a že ideální řešení pro všechny někdy prostě neexistuje. A že každé naše rozhodnutí může mít fatální dopad nejen na nás, ale i na naše okolí.... celý text

Matkou ze dne na den 2016, Rowan Coleman

Nepříjemná hlavní hrdinka, 2 přeslazení princové, prapodivná zápletka, ještě prapodivnější rozuzlení. Po Knize vzpomínek a Není co ztratit velké zklamání.