Báječný rok byl úžasný - (sebe)ironický, plný hlubokých myšlenek i života. Zrušený rok je o ničem, řemeslně napsaný dobře, to ano, ale jinak ze sta na nulu - plný chlubení a popisů prodejů knih a výčtu přátel. Copak Viewegh vidí svou hodnotu jen v počtu napsaných knih a uskutečněných souloží? Je mi ho líto.
Jak se sám diví 26. listopadu - ostatní věkem moudří x zatímco on (mými slovy) zalezlý doma chlastá víno, řeší své bolístky a zkouší masturbovat. Škoda ho, málokdy se stane, aby člověk postupujícím věkem svou hodnotu ztrácel.... celý text