Micha-Él přečtené 281

Tento večer 1992, Ivan Blatný

Básně opravdu nevyhledávám a už vůbec ne od Blatného... Tento večer byla snůška nesmyslných útržků konverzací, kdy básník zničehonic vyštěkl "umyvadlo" apod. Jisté umělecké kvality sbírka určitě má, ale já je zřejmě nedokážu ocenit. V básních jsem nenacházela smysl a nějak jsem nechápala, co jimi Blatný chtěl říci.... celý text

Čtyři léta 1969, Jan Zahradníček

Ze sbírky je cítit nesmírný stesk po domově a rodině, bolest, trápení, ale zároveň není vůbec pesimistická. Zahradníček neztrácí svou naději a víru, která z básniček přímo čiší. Okolnosti vzniku sbírky byly zajímavé a já si ji se stejným zájmem přečetla.... celý text

Z mého kraje 2010, Antonín Sova

Všechny básně jsou psané v duchu impresionismu a tak vypadá i jejich obsah. Mně osobně se ale impresionismus líbí, takže jsem neměla problém se začíst. Sova dokázal bravurně popisovat přírodu, západy a východy slunce, mlhu, vůni krajiny atd. Myslím, že je to moc pěkná sbírka, která pohladí na duši a nenuceně přenese čtenáře do Sovových tolik opěvovaných jižních Čech.... celý text

Torzo naděje 1980, František Halas

Zimohrádek 2004, Ivan Wernisch

Triumf smrti 1936, Vladimír Holan

Holan je hodně tvrdý oříšek, a to i pro znalce poezie, natož pro mě, která poezii zrovna nemusím. Z abstraktna, které prostupuje celou sbírkou, jsem byla zmatená, takže v závěru jsem ani nevěděla, o čemže sbírka byla. Nicméně i bez toho jsem pochopila, že se jedná o temné a pesimistické básně. K Holanovi se ale vracet nejspíš nebudu.... celý text

Jdi a otevři dveře 1961, Miroslav Holub

Holub prý píše jednoduchým a srozumitelným stylem bez zbytečné omáčky kolem. Nevím, jestli to bylo tím, ale sbírku jsem četla vyloženě z povinnosti do školy. Absolutně nic ve mně nezanechala, možná i proto, že jsem nepochytila smysl básní. Takže pro mě Holub určitě ne...... celý text

Lampa 1961, Josef Hanzlík

Přesně takhle si představuju poezii! Hanzlík píše citlivě, formou básní nám podává příběhy lidí z druhé světové, zejména v první části sbírky si básně uchovávají svůj epický charakter. Z každé je cítit smutek, beznaděj, bezmoc, ale na druhé straně také dětství, naděje a láska.... celý text

Kdo pije potmě víno 1988, Jan Skácel

K mému překvapení mě Skácelova poetika zaujala v pozitivním slova smyslu. Básně jsou krásně napsané, je vidět, že Skácel měl opravdu pro poezii smysl. I když jsem mnohým básním úplně neporozuměla, přesto jsem z nich cítila cit, naději a samozřejmě také zármutek.... celý text

Erich Fromm 1994, Rainer Funk

Opravdu zajímavá monografie, která dává nahlédnout jak do Frommova života, tak do jeho filozofických i psychologických myšlenek. Fromm je jeden z nejsrozumitelnějších filozofů, ale díky kontextu jeho života, lze pochopit jeho filozofii mnohem hlouběji. Knížku jsem si ráda přečetla :)... celý text

Devatero pohádek 2008, Karel Čapek

Miluju čtivý a srozumitelný styl psaní bratří Čapků, tudíž se mi pohádky četly samy. Pokud se však zamyslím nad jejich obsahem, už tolik nadšená nejsem. Rozhodně nemůžu říct, že by mě žádná ani trochu neoslovila, ale pohádky s moderními prvky mi zkrátka úplně nesedí. Nejvíc mě zaujaly ty, na jejichž námět byla natočena pohádka Lotrando a Zubejda, a pak ještě Pošťácká pohádka. Knihu celkově hodnotím tak, že neurazí ani nenadchne, čistý průměr.... celý text

České pohádky (19 pohádek) 1989, Karel Jaromír Erben

Vzhledem k tomu, že Erben pohádky neobměňoval tolik jako například Němcová, na mě většina byla moc jednoduchých. Zkrátka typické pohádky - byl/a jednou jeden/jedna, pak nějaké záporné postavy, které jsou poraženy dobrotou postav kladných atd. Rozhodně neříkám, že to tak být nemá nebo že Erbenovy pohádky pro mě tím ztrácejí cenu, ale přesto se mi víc líbí takové, kde je i určitá psychologie a vývoj děje. Musím ale pozvednout to, že tyto pohádky jsou původnější.... celý text

Šťastný princ a jiné příběhy 2008, Oscar Wilde

Smutné, ale dost pravdivé pohádky. Nejvíc mě bavil Šťastný princ a Slavík a růže.

Nemilovaná – z deníku sedmnáctileté Perly Sch. 2001, Arnošt Lustig

Deníkové záznamy sedmnáctileté Perly, která využívá své tělo k tomu, aby v Terezíně přežila. Z jejích zápisků jsem často měla husí kůži, když jsem pomyslela, že všechny ty hrůzy se skutečně děly. Perla je zde vykreslena jako obyčejná dívka s docela běžnými starostmi, ale na druhou stranu je nucena čelit hrůzné realitě terezínského ghetta. Z celé knížky mě nejvíc dojala poslední slova, že odjíždí tam, kam všichni, a odkud se ještě nikdo nevrátil. Z mnoha moudrých citátů jsem vybrala tento: "Jak poznáte, že umírá celý svět, když umíráme možná jen my dva?" - "Podle toho, že odumře ohled člověka k člověku."... celý text

Fimfárum 2008, Jan Werich

Těžká hodina 2008, Jiří Wolker

Proletářská poezie má své kouzlo, a když uvážíme, v jakých podmínkách tehdy žili a pracovali dělníci, stojí Wolkerova sbírka opravdu za zamyšlení. Nejvíc mě zaujala Balada o očích topičových, Balada o nenarozeném dítěti, Tvář za sklem a báseň, v níž Wolker popisuje, jak tiše zemřel jeho dědeček (už si nepamatuji název). Autorův styl je prostý, věcný, srozumitelný, proto je sbírka čtivá.... celý text

Píseň o Viktorce 1950, Jaroslav Seifert

Píseň o Viktorce je vlastně paralelou k Babičce Boženy Němcové a osudu samotné autorky. Moc se mi dílko líbilo, všechny okamžiky zde byly krásně poeticky vylíčeny. Seifertova poetika dodala i tak zajímavému příběhu na půvabu.... celý text

Advent 1961, Jarmila Glazarová

Baladicky laděná próza Jarmily Glazarové mě skutečně chytla za srdce. Jedná se o dojemný příběh mladé "zavitky" Františky, která obětuje vlastní štěstí pro štěstí svého synka Metoda. Nic však není takové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Glazarová mistrně pracuje s psychologií hlavní hrdinky, děj má spád a místní dialekt mu ještě dodává na reálnosti. Je zde popsán těžký život v horách i neblahé mezilidské vztahy. Františka byla velmi silná, a zároveň nešťastná žena, která nadevše milovala svého syna. Ani sňatek se sedlákem Podešvou jim však nepřinesl kýžený klid.... celý text

Černí myslivci 1957, Růžena Svobodová

V podstatě se jedná o starší verzi červené knihovny, ale já jsem byla s povídkami naprosto spokojená. Horská krajina, černí myslivci a zamilované ženy, to je kombinace, kterou jsem si užívala. Svobodová je výborná vypravěčka, píše čtivě a povídky jsou víceméně takové jednohubky. Nenašla jsem snad žádnou, která by se mi vyloženě nelíbila, ale v paměti mi utkvěly O velké vášni, Sveřepá Meluzína a Nedotknutelná. :)... celý text

Metafyzika lásky 1992, Arthur Schopenhauer

Klasický Schopenhauer a spousta myšlenek k zamyšlení. Jeho nahlížení na svět sice vůbec nesdílím, nicméně jako člověka zajímajícího se o filozofii mě knížka neskutečně zaujala a bavila. Vzhledem k tomu, jak je útlá a srozumitelná, dá se v pohodě přečíst naráz, ale myšlenky v ní obsažené mám v hlavě pořád. I když se musím přiznat, že některým Schopíkovým obratům jsem se musela usmát. :)... celý text