milamarus přečtené 1799

Vyznání v F dur 2018, Antonín Dvořák

Základní informace máte v anotaci shora. Sem do prvního komentáře přidávám menší úryvek ze strany dvaadvacet, abyste měli představu o klukovském tónu, který se celým vyprávěním ozývá, a abyste věděli, co se může stát, když takovému klukovi padne do oka krásná kulatá mořská houba obvykle určená k mytí tabule. // Jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Pět hvězd. --------------------------------------- (…) K prvnímu zdařilému obtisku přidáte pár dalších na zadní i přední zeď. Ale pro nedostatek spoluhráčů vás to přestane bavit. Pár přítomných holek stejně neumí kopat. Já to tak udělal, ale ono se to provalilo, takže jsem byl předvolán k řediteli školy (tedy šerifovi). Vedle kázání a slavnostního příslibu snížené známky z chování jsme spolu uzavřeli smlouvu, že uhradím polovinu nákladů na opravu malby. V životě člověka hrají náhody větší roli, než by si myslel. V dobách, kdy se nesvolávaly schůzky SRPŠ, se chodili rodičové informovat do školy sami. A právě v ten den, kdy jsem došel do ředitelny uhradit polovinu fakturované částky, zašel do školy můj otec. Já nic netušil, ale když jsem přišel ze školy domů, zareagoval tatínek velkoryse a také vtipně. Přivítal mě totiž asi takto: „To jsem nevěděl, že jsi takový haur, že dáváš ve škole vymalovat třídu.“... celý text

Dvořákova Nelahozeves 1951, kolektiv autorů

Retro brožura lákající k návštěvě Nelahozevsi a jejího nejbližšího okolí. Nechybí ani informace jak a za kolik se tam lze dostat, přičemž počítáno je se třemi variantami – odjezd z Prahy, z Velvar nebo z Kladna. // Přidávám štítky a chválím. ------------------------------- CITÁT: Co po staletí náleželo generacím jedinců s dědičnými výsadami, skýtá dnes duševní rekreaci.... celý text

Muchova epopej 2010, Aleš Březina

Překvapivě plná a nešizená kniha, která na jednu stranu předpokládá, že víte, kdo Mucha byl, co dělal a že Vás jeho práce z nějakého důvodu oslovují; na druhou stranu však neváhá toto zopakovat, pomalu vás s ním seznámit a o jeho práci povykládat. Text hry přijde na řadu až jako poslední. // Ta dvojakost mě baví. // Je to taková kniha-skládačka - najdete zde Muchovu biografii, detailní rozbor všech dvaceti obrazů (včetně jejich reprodukcí), rozhovory s tvůrci inscenace, fotografie ze zkoušek i staré archivní snímky. Jsou tu také úryvky z novinových článků, jež hledají odpověď na otázku kam se Slovanskou epopejí. Nechat ji v Moravském Krumlově? Přesunout do Prahy? Nebo zapůjčit na výstavu do Tokia a vydělat několik milionů….? Zvlášť však chci zmínit čtvrtou část knihy (str. 96 a následující) a doplnit alespoň zde, v prvním komentáři, mezi autory další dvě jména, tj. PhDr. Lenku Bydžovskou, CSc. (*1956) a PhDr. Karla Srpa, PhD. (*1958), jejichž spolupráce zjevně pokračovala i po premiéře, a o dva roky později dala vzniknout výpravné velkoformátové publikaci “Alfons Mucha - Slovanská epopej“ (https://www.databazeknih.cz/knihy/alfons-mucha-slovanska-epopej-158245) Plný počet hvězdiček! ----------------------------------- CITÁT: Tak rád bych se bavil, ale nemám na to čas.... celý text

Inspirace 2012, Jan Fischer

Jedna z 88 knih, které k dnešnímu dni najdete pod štítkem "medailony osobností". Jedna z těch vhodných pro příčku patnáct letošní čtenářské výzvy. // Výběrem osobností mě nepřekvapila - Čapek, Masaryk, Němcová,... - to jsou celkem očekávaná jména. Co jsem ale nečekala, je nápad autora srovnat je do dvojic a dívat se na ně v širších souvislostech, tj. vidět určitou podobnost, shody a vzájemné spojitosti jejich životů a snažení. To je novátorské a pěkné. Upřesňuji tedy anotaci shora - kniha obsahuje 20+10 medailonů. // Dávám jí maximální počet hvězdiček. --------------------------------- CITÁT: Každý z nás může změnit věci k lepšímu.... celý text

Po stopách Van Gogha 2021, Gloria Fossi

Krásné, překrásné kompaktní dílo, se kterým navštívíte Zundert, Ramsgate, Borinage, Amsterdam, Nuenen, Antverpy, Paříž a mnoho dalších míst... Dílo, ve kterém je co prohlížet i číst. A kdybych měla rozvést to “vdechování“, jak píší v anotaci shora, napsala bych, že se to děje díky dobře zvolenému formátu knihy, její perfektní úpravě a tak automaticky a rychle, že člověk neví, kam dřív koukat. // Je to konfrontace černobílých fotografií s malbami plnými barev, je to možnost je obdivovat, poznat, co je za nimi – tj. Van Goghovy myšlenky, pocity a přání, které skryl do dopisů bratru Theovi, a v neposlední řadě je to cesta, jak znovu vidět jeho vnímavou a citlivou duši…. Například zde na straně sedmasedmdesát, kde píše: „Poslední dobou bylo v Scheveningenu tak krásně. Před tou smrští bylo moře ještě působivější, než když se rozzuřila. Během bouře nebyly vlny tak dobře vidět a působily méně jako brázdy zoraného pole. Přicházely tak rychle po sobě, že jedna druhou překrývala, a srážky těch vodních mas rozprašovaly mořskou pěnu, takže unášena větrem jako písek halila popředí do kalného oparu. Byla to lítá bouře, a když na ni člověk hleděl dlouho, byla o to lítější, o to působivější, že dělala tak málo lomozu. Moře mělo barvu špinavých mydlin. Byl vidět jeden rybářský člun, poslední z řady, a několik malých tmavých postaviček. V malbě je něco nekonečného – nedokážu ti to dobře vysvětlit (…) Doufám, že zítra půjdu pod širé nebe pracovat znovu.“ Dávám maximální počet hvězdiček a knihu doporučuji. // Vhodné pro jedenáctou či patnáctou příčku letošní čtenářské výzvy.... celý text

Rok 1989: Sametová revoluce a co jí předcházelo očima fotografů 2019, kolektiv autorů

Jan Zrzavý, Bohuslav Martinů - přátelé z Vysočiny 2012, Lucie Jirglová

Stojí za přečtení!

Vzpomínky na Bedřicha Smetanu 1917, kolektiv autorů

Před více než sto lety vydaná kniha. Křehká skladovka. // Jako první zde vzpomíná pan Josef Schwarz (1845-1939), zeť Bedřicha Smetany, poté Ferdinand Heller (1824-1912), Smetanův kolega a spoluzakladatel hudebního ústavu v Paláci Lažanských, dále žák Josef Jiránek (1855-1940), režisér Edmund Chvalovský (1839-1934), starý „Hlaholista“ Emanuel Veil (1855-1936) a krátce také členové Prozatimního divadla – paní Ema Maislerová-Saková (1850-1925), její manžel František Maisler (1848-1920) a tenorista Antonín Vávra (1847-1932). // Součástí knihy je jmenný rejstřík. Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček. Vhodné pro pátou, patnáctou nebo šestnáctou příčku letošní čtenářské výzvy. // Jsem velmi ráda, že jsem našla a přečetla. -------------------------------------------- CITÁT: U večeře rád si poseděl, a byl-li se svou denní prací spokojen, rozmarně vypravoval o svých zkušenostech, příhodách, myšlenkách. Na spánek pak vždy se těšíval, poněvadž, jak nám často vypravoval, snil skoro denně o nejkrásnějších krajinách, jakých jen lze si mysliti.... celý text

Jaroslav Seifert a Jan Zrzavý 1990, Jaroslav Krejčí

Tak jsem tady. :-) Vskutku jedinečný kousek. Děkuji za těch pár slov. Sama napíšu o tom, kde knihu najdete, protože to není skladovka a není možné si ji odnést z ústřední knihovny domů. Poslali mě pro ní do informačního střediska, tam v úzké uličce mezi stolem a regály seděla šedovlasá paní knihovnice, v počítači zjistila signaturu, poznamenala si ji na papírek, řekla: „Ta je nějaká stará.“, vstala a pak to začalo. Nejdřív z uličky odklidila tři židle, přesunula těžké dřevěné schůdky před příslušný regál, vystoupala na ně, zjistila, že horní police to není, tedy, že schůdky skoro nestačí, tak šla na špičky, odemkla skříňku nad, otevřela její dvoukřídlá dvířka, levou rukou zachytila okamžitě prchající titul, pravou se chytila dvířek, protože hrozila ztráta rovnováhy, chvilka soustředění, povedlo se, tak převrátila spousty tenkých složek uvnitř uložených, ta to není, ta to není… a ta je ta správná. Paní knihovnice opatrně slezla ze schůdků dolů a s úsměvem mi ji podala. Je to složka vyšší než širší, přičemž jednotlivé dvojlisty, jak jsem po rozbalení zjistila, nejsou sešité k sobě. To mě překvapilo. A rovněž to, že na žádném snímku nejsou J. S. a J. Z. vyfotografováni spolu. // Pět. ---------------------------------------- CITÁT: Plachost a samota, dobrovolná i nucená – je spojovala. Potkávali se před obrazy, na stránkách knížek a časopisů – později jen v dopisech.... celý text

Ema Destinnová a Bedřich Smetana 2011, František Fürbach

Více než připomínka jedné (již proběhlé) pražské výstavy je to pozvánka do muzea v Jindřichově Hradci, kde se nachází Síň Emy Destinnové, a je to také příležitost vidět Emu Destinnovou hned, neboť podstatnou část knihy doopravdy tvoří černobílé fotografie. Ona jako Mařenka, Milada, Libuše, Carmen, Santuzza, Pamina, Gioconda či Tosca … // Doplňuji, že autorkou medailonu o Bedřichu Smetanovi je paní Olga Mojžíšová (*1955). // Čtyři hvězdičky.... celý text

Náš krajan Josef Lev 1962, Jan Miroslav Květ

Úvod, kapitola "Bedřich Smetana a Josef Lev“, kapitola "Antonín Dvořák a Josef Lev“ a slovo závěrem. K tomu připočtěte třikrát poznámkový aparát, tři černobílé fotografie a několik jmen zlonických rodáků. Dohromady čtivé vyprávění, formou skoro mozaika, poskládané z již existujících knih, časopisů a korespondence, jak se u autora-hudebního historika sluší. // Bravo! --------------------------------------- CITÁT: Ne každý měl dost odvahy a vytrvalosti k dvojímu boji: o umění a chleba.... celý text

Bedřicha Smetany boj o práva autorská 1947, Jan Löwenbach

Ač jde o text krátký a pouze naznačující, myslím, že je rozhodně dobře podívat se na život na hudebním Olympu jinou optikou a z jiného úhlu. Tím spíše, že ve vyprávění podstatou roli hraje rok 1874, tj. rok, kdy Smetana ohluchl. // Řeč bude o Hubičce, Tajemství, Libuši, Braniborech v Čechách i opeře Dalibor. // Dávám čtyři hvězdičky, přidávám štítky, a protože je zde několikrát naznačeno, že víc se čtenář dočte v korespondenci, opisuji úryvek z dopisu dr. Robertu Nittingerovi, přečtený včera v publikaci "Památník Bedřicha Smetany“. Jabkenice, 16.7.1878 „(…) Nechci se stát trpkým a podotýkám jednoduše, že si své skladby drobet výše cením, než ředitelstvo divadelní to činí. (…) Slavné družstvo mně dává ročně 1200 zl. pense, z kterých arciť po odražení na daň a na penzi pro mne zbyde jen 1100 zl. Mám ale na neštěstí ještě rodinu – nás je pět hlav, ty musím živit. (…) Ta možnost, že si s prací mojí mohu příjmy zlepšit (…) byla velikou pobídkou k neúnavnému pracování, ta vyhlídka na budoucí tantiémy – řeknu to upřímně – mě hnala k pilnosti vzdor mé nehodě – která mně dovoluje pracovat jen po chvilkách.(…)“ --------------------------------------- Některé další osoby, jejichž jména se v knize objevují: - Josef Srb-Debrnov (1836-1904) - František Adolf Šubert (1849-1915) - Jan Ludevít Procházka (1837-1888) - František Augustin Urbánek (1842-1919) - Josef Jiránek (1855-1940) - Adolf Čech (1841-1903)... celý text

Josef Jan Kovařík 1949, Jan Löwenbach

Útlá monografie skrývající další informace o Dvořákově pobytu v Americe. O tom, kdy a kde se spolu seznámili, jak velké bylo jejich pracovní nasazení, co předcházelo stěhování do Spillville atd. Je tu i odstavec o prvním provedení symfonie „Z Nového světa“ v newyorské Carnegie Hall, jež se uskutečnilo v prosinci 1893. // Zvlášť však upozorňuji na kapitolu III., která ukazuje, kam se život J. J. Kovaříka (1870-1951) ubíral po Dvořákově definitivním odjezdu do vlasti. // Pět hvězdiček. ----------------------------------- CITÁT CITÁTU: Když byl v dobré náladě, zejména když nové dílo pěkně pokračovalo – tu často zcela nenuceně, aniž byl dotázán, pověděl více, nežli kdyby se ho byl člověk dotazoval po celé měsíce. Bylo nejlépe vyčkati času, až se sám rozhovořil, a nevyzvídati.... celý text

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích 2003, Olga Mojžíšová

Soupis exponátů příhodně oživený úryvky ze Smetanova deníku, ukázkami z jeho korespondence a taktéž vzpomínkami Smetanovy vnučky Běly Čapkové (1879–1968), přítele Josefa Srba-Debrnova (1836-1904), žáků Josefa Jiránka (1855-1940), Marie Breylové (1858-1931) a dalších pamětníků. // Krom větších věcí jako křeslo, obrazy, psací stůl a pochopitelně klavír, jsou tu kresby, fotografie, notové partitury, ale i osobní předměty každodenní potřeby, tj. brýle, naslouchadlo, kalamář, poplašný revolver, peněženka či brousek na tužky… Dohromady to funguje, vzájemně se doplňuje, snad i místy rozesmívá, a bezesporu čtenáře a prohlížejícího v jedné osobě láká k návštěvě Jabkenic. K hlubšímu poznávání tohoto velikána a jeho hudby. ---------------------------------------------------------------------- CITÁT CITÁTU: Snad pouze na svých vycházkách nalézal mír a potřebné uklidnění. Vracíval se z nich osvěžen a v dobré náladě. Ale ani na procházkách nebyl jeho duch nečinný. Je známo, že i při nich se zabýval v myšlenkách buď svou prací nebo pozoroval se soustředěným zájmem všechno kolem sebe.... celý text

Gustav Macoun : balada o soumraku 2018, Pavel Šmidrkal

Hodně nebe, mraků, a pak stromy, pole, potok, slunce, chalupy, sníh, a tráva, břízy, obilí, nespočet vlčích máků… - zkrátka krajina domova, která „otevřená do prostoru vydechuje tiše a svobodně a zároveň přináší silnější citový prožitek. Podobná svěžímu probuzení, ….“ jak se píše v knize. Nalákat Vás mohu i na Prahu, která je zde opakovaně zachycena (viz str. 23-30, 32-33, 86-87) a potvrzuji anotaci shora – město Český Krumlov, s Vltavou, zámkem a kostelem sv. Jošta je tu také. // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček. Knihu doporučuji.... celý text

I my jsme tu byli II. 2013, Miroslav Hásek

Vzpomínky na Vyšehrad: z tajného deníku Františka Buzka 2018, Martin Herzán

Zítra se bude... : Hudební příběh o procesu s Miladou Horákovou na dobové texty 2008, Aleš Březina

Svět viděný zpomaloučka 2015, Jan Drda

Opět první? // Vezmu to tedy ze zeměpisného hlediska: do strany jednapadesát se budete toulat po Příbramsku - autor vás vezme do svého dětství, provede vás podzemními chodbami a okouzlí znalostí fresek na Svaté Hoře; poté se přesunete do Prahy, kde se zrovna staví most, lítají draci, kde každý kousek nábřeží je trochu jiný, a na Žofíně, panečku, tam roste vysokánský topol a na něm je usídlena rozsáhlá ptačí kolonie… No, a pak jste u třetí části knihy nazvané "Půvab nehonosné země“, kde Jan Drda píše o hlíně, vůních, dešti, bublinách nebo o smyslu pro poezii… Knize dávám čtyři hvězdičky a jednu si nechávám v záloze. Z čisté zvědavosti. Doslov mě totiž nepřímo upozorňuje na důsledek přepracování, tj. na vypuštění ilustrací Otakara Mrkvičky (1898-1957), které v předchozím vydání na rozdíl od tohoto jsou. // Vhodné pro první, osmou, patnáctou, šestnáctou a devatenáctou příčku letošní čtenářské výzvy. ----------------------------- ÚRYVEK: (…) Je takový chvalitebný zvyk, že se píše obvykle o věcech nových, objevných. A když už o starých, tak aspoň novým způsobem. Dopustí-li se už pisatel nešvaru, že napíše o věci staré a slovy nakonec nenovými, ztěžka stlouká slova omluvy. Nu tak, co mi zbývá: vysmějte se mi, ale mne to zkrátka chytlo. (…)... celý text

John Lennon - Písně 2020, Paul Du Noyer

Kdo nebere hudbu jako kulisu, anebo bere, ale rád by věděl, jak ta kulisa vzniká, co je za ní, kterým přídavným jménem ji lze charakterizovat, může začít zrovna tady… Dost možná je to i příležitost pocvičit se v angličtině, neboť texty jsou bez překladu - v tom musím doplnit anotaci shora. // Dávám maximální počet hvězdiček. Vhodné pro devátou, desátou, dvanáctou, čtrnáctou, patnáctou a devatenáctou příčku letošní čtenářské výzvy. ————————————— CITÁT: Byl jako radar, který zachycuje všechno z atmosféry a poté s boží prostotou kvapně uvádí do praxe. Sehrál svoji životní roli skutečně poutavě.... celý text