Milda58
přečtené 283
Malostranské povídky
1929,
Jan Neruda
Při čtení se mi vybavil čilý ruch pražských ulic, kaváren, hospůdek a pavlačových domů 19. století, různorodí človíčci, kteří v té době na Malé Straně žili. Tehdy se ještě lidé navzájem více znali a více spolu bavili, více jeden o druhého zajímali. Snad proto je tato literatura nezajímavá pro část dnešní generace, která spolu komunikuje převážně přes facebook, a tam kde se lidé dříve spolu bavili, sedí nyní každý sám zahleděn do svého smart telefonu, aniž by vedl rozhovor se sousedem… Moc pěkné a uklidňující počteníčko.... celý text
Po velkém očekávání nemohu tuto knihu vychvalovat do nebes. Tak trochu mě zklamalo stavění velké části děje na téměř cyklickém opakování schématu: problém – jeho vyřešení – a další průs … Co se týká někdy až sáhodlouhých technických popisů řešení problému z oblasti fyziky, chemie případně dalších věd, chápu, že to pro někoho byla nuda. Mě to až tak nevadilo, protože jsem z mého pohledu neobjevil zásadní rozpory a při čtení jsem si říkal: „Jo, tohle by asi byl problém“ nebo „jo, tak by to asi šlo řešit“. Akorát si nemohu odpustit na toto téma alespoň jeden autorův úlet a to – zajímalo by mě, jak v beztížném stavu při výrobě výbušniny přesypávali krystalový cukr :-) Závěr: Je to celkem slušná sci-fi na letní čtení s dobrým tématem, kde nechyběl ani humor.... celý text
Červenobílá
2014,
Dalibor Vácha
Na knize mi vadily neustálé časové skoky vpřed a vzad v několika dějových liniích. Postupným čtením jsem si na to zvykl, ale moc mě to nenadchlo. Za co dávám knize kladné body je, že odkryla pro mne dosud neznámou historii boje našich legionářů v zahraničí a navedla, abych si na toto téma doplnil znalosti i z jiných zdrojů.... celý text
Na východ od ráje
2006,
John Steinbeck
Krásná kniha o lásce a nenávisti, o vině a odpouštění. Tuto knihu jsem si „dal“ po Dostojevském a třebaže byla na počet stran přibližně stejně obsáhlá, četla se mi lehce. Samozřejmě nelze srovnávat tyto dva autory, ale jedno srovnání si přece jen ještě neodpustím: ve Steinbeckově románu jsem se velice snadno orientoval v množství postav, což mi u předešlého autora dělalo problém. Také jsem si chtěl vypisovat zajímavé úryvky (viz komentář LadyAnn) ale stejně jako moje předchůdkyně jsem to brzy vzdal. Tak alespoň jednu větu popisující údolí řeky Salinas, která mě hned na první stránce pohladila a byla předzvěstí toho, že mne čeká mimořádný čtenářský zážitek: „Pamatuji se, že Gabilanské hory na východní straně údolí byly světlé a veselé pohoří, prosluněné a půvabné a nějak pohostinné, že se člověku chtělo vylézt na jeho teplá předhoří, skoro tak jako touží dítě vylézt si na klín milované mámě.“... celý text
Idiot
2004,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Ačkoliv nemám rád sáhodlouhé komentáře a při čtení se jim vyhýbám, dneska sám toto pravidlo asi lehce poruším. Nehodlám rozebírat, co autor touto knihou chtěl svým čtenářům říci. Nemohu si ale odpustit napsat , jaký dojem na mě udělalo čtení díla jednoho z velikánů světové literatury. Nutno předeslat, že dodnes jsem se světové literatuře tohoto kalibru víceméně „úspěšně“ vyhýbal a proto jsem cítil vůči sobě určitý dluh a potřebu něco s tím dělat. Můj první dojem – trochu zklamání, rozpačitost, dost často nuda z určité stagnace děje. Možná jsem dostatečně nepochopil myšlenky a základní ideu autora, ale na to co jsem si z tohoto díla odnesl mě napadá: ‚příliš mnoho popsaných stránek‘. Chybí mi určitá zkratka, minimálními prostředky sdělit maximum. Ale toto bude pravděpodobně úděl velké části tzv. klasické literatury, tj. sáhodlouhé popisování myšlenkových pochodů, situací, dlouhé filosofické úvahy. Je samozřejmě možné, že jsem ještě dostatečně čtenářsky nedospěl, na druhou stranu mám nepříjemný dojem, že tento typ literatury byť ideově aktuální i pro dnešní dobu, svojí formou je již za svým zenitem. Nicméně neházím ‚flintu do žita‘ a čas od času se ke klasice budu vracet, třeba jí jednou přijdu na chuť :)... celý text
A hory odpověděly
2013,
Khaled Hosseini
Obdivuhodná mozaika samostatných a zároveň navzájem se prolínajících osudů, jejichž společným jmenovatelem je láska člověka k člověku. Při čtení jsem si zároveň uvědomil, jak nicotná je většina našich každodenních problémů, které nám přijdou banální až ve chvíli, kdy nahlédneme do třinácté komnaty druhých. Nejedná se o strhující příběh, přesto na mě kniha zapůsobila ohromujícím způsobem a ještě po přečtení se k ní v myšlenkách stále vracím. A toto je ten rozhodující element, který alespoň pro mne dělá z velmi dobré knihy knihu výjimečnou.... celý text
Prokletí Salemu
2008,
Stephen King
V porovnání s tím, co už jsem od Kinga přečetl (není to ještě zdaleka všechno), musím říci, že napsal lepší věci. Během čtení mě napadlo, že je to předloha pro "béčkový" film. A ejhle, pak jsem zjistil, že příběh byl skutečně zfilmován a převážně je hodnocený jako "béčko". Nedá se popřít, že by se kniha nečetla svižně, ale to mi u mistra Kinga už jaksi nestačí. Dávám 4* jen proto, že jsem zde našel jeden dobrý citát a pro tohoto autora mám zkrátka slabost :)... celý text
Robinson Crusoe (převyprávění)
1970,
Josef Věromír Pleva
Tak jsem se na chvíli vrátil do klukovských let, kdy jsem tuto knihu přímo hltal. Myslím, že jsem tenkrát četl nepatrně jinou verzi, ale to nemění nic na tom, že to byl hezký výlet. Docela se těším, až ji jednou budu číst svým vnoučatům :)... celý text
Mechanické piano
1987,
Kurt Vonnegut Jr.
Na tuhle knihu jsem se vyloženě těšil, protože Sirény z Titanu mě kdysi nadchly. Bohužel ale přišlo zklamání. Dobré téma autor nezpracoval tak, abych se z toho posadil na zadek.... celý text
